romea - logo
6. srpna 2020 (čtvrtek)
svátek má Oldřiška

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Julius Zajac: Zůstanou Češi v EU?

7.8.2017 10:13
Julius Zajac (Foto: Archiv Julia Zajace)
Julius Zajac (Foto: Archiv Julia Zajace)

V roce 1989 jsme měli radost (nebo alespoň většina z nás), když padnul komunismus. Chtěli jsme patřit k západu. Skandovali jsme "Havel na hrad", Havel, který nás učil pravdě a lásce. Jak šla léta dál, chtěli jsme patřit do Evropské unie. Byl to vlastně jeden z největších cílů. Vzpomenete si ještě na heslo „Zpět do Evropy“? Pamatuji si na prezidentský projev Václava Klause v roce 2004 ke vstupu ČR do EU, ve kterém hovořil o tom, jak jsme byli 50 let odstřihnutí a zaměřeni jen východním směrem. Dnes pan bývalý prezident radí České republice, aby z EU vystoupila a západní směr považuje již za ten nesprávný. Lidově se tomu říká "převlečený kabát". Jméno Havel začalo být téměř sprosté slovo, stejně jako láska, pravda. Co se to stalo?

Sice se u nás postavily zápaďácké obchoďáky, ale najednou nebyla práce samozřejmostí a ceny letěly neskutečně vzhůru. Vychytralí podnikatelé začali podnikat i za prahem zákona a v televizi se mluvilo o utahování opasků. A právě zdražování bylo přisuzováno Václavu Havlovi a ještě dokonce dnes je mu to vyčítáno. Snad je to tím, že v komunismu si lidé mysleli, že prezident je všemocný. Možná podobně dnes vnímají nejvyššího představitele v KLDR. Zkrátka ani dnes lidé nechápou, že revoluce v roce 1989 mohla dopadnout úplně jinak. Třeba občanskou válkou.

V roce 2004 jsme konečně vstoupili do EU. O tři roky později "jsme si nadělili" k Vánocům svobodu Schengenu. Pravidla EU jsme dodržovali, od teplé vody na WC v restauracích, až po zrušení nul před telefonním číslem, které mimochodem např. Němci dále používají. Jak šel čas, málo jsme se zajímali o politiku a Američanům jsme bezhlavě důvěřovali a dokonce fandili jejich válečné politice. Já si tedy nevzpomínám, že by se lidé bouřili při útoku na Irák, nebo Lybii. Většinou tomu Češi dokonce fandili, nebo si mysleli, že se jich to jako členů NATO netýká.

Důsledkem toho, že několik muslimských států bylo napadeno a rozvráceno, začala migrace. Terorismus, jak by se nám mohlo zdát, se přesunul do Evropy. Strach z terorismu a z migrantů je tak silný, že spousta lidí chce z EU pryč. Nazývají tuto unii diktátorstvím nebo dokonce socialismem. Velký problém je také v informacích. Máme jich tolik i těch nepravdivých, kterým dle mé zkušenosti uvěří i někteří vysokoškoláci. Jak tyto hoaxy vnímají např.starší lidi zvyklí věřit zprávám, nebo dělník v továrně, který nemá čas rozlišovat a bádat, si můžeme odpovědět každý sám.

V hlavách těch, kteří se nedostali k policii, nebo k armádě, ale přesto milují uniformy a vojenské oblečení, se začala rodit myšlenka ochrany této země před islámem a terorismem. Polovojenské ozbrojené "jednotky" už na severu Čech "fungují a hlídají" tamní lesy. Nechci ani pomyslet na to, kdybych je potkal v lese na houbách, jak by se ke mně asi chovali. Slušně určitě ne. Při "honu na černé" to totiž nikdy nebylo o slušnosti, ale o lidské agresi a hlouposti. Někteří z nich dokonce vystoupí ve veřejnoprávní televizi a jeden odvážný řidič autobusu (člen domobrany) klidně prohlásí: " Lid by měl v prvních dnech války postřílet svoji vládu, jestli nás k tomuhle doženou, tak se bude nejdřív střílet ve Strakově akademii a v parlamentu". (ČT pořad Reportéři).

Silná slova, že? Pak jsou tihle lidé schopni tvrdit, že u nás demokracie není, natož svoboda slova. Kdyby tomu tak bylo, nemluvili by v České televizi, ale u soudu, v lágru, či při posledním "projevu" u šibenice. Ještě zbývá dodat, že tito "hrdinové" jsou silně proruští.

Takže co nám vlastně vadí na té EU? "Pomazánkové máslo to asi úplně nebude. Od vstupu do EU Česko do rozpočtu zaplatilo 473,4 miliardy korun a získalo 1114,1 miliardy. Jenže EU chce, abychom přijímali uprchlíky a to je ono. Často bývají nazýváni bubáky, nebo slimáky. Chtějí nás tu do jednoho znásilnit a nastavit zde právo šaría. Teď je čas, aby se uzavřely hranice, aby polovojenské domobrany dostaly pravomoci, protože ony jsou jediné, kdo nás ještě může zachránit, protože členové vlády jsou vlastizrádci a policii s armádou použijí na vítání migrantů. Takové panují obavy některých lidí a to se mi zdá velmi nebezpečné.

U voleb se ukáže, kolik z nás věří populistickým slovům politiků. Oni totiž ti migranti nejsou jediné téma pro chod celé republiky i EU a kdyby se ČR opevnila, byl bych hodně zvědavý, jak by si dále poradili ti, kteří výstup z EU prosazují. Nejhorší na tom dle mého názoru je zdání, že ČR má tendenci se dělit na dvě poloviny. Na ruskou a západní. V průzkumech jsou komunisté dokonce druzí. Už jsme zapomněli... Ale vystupovat z EU kvůli migrantům? Snad existuje i jiná cesta.

Přečteno: 3057x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

EU, Politika, Volby, Migrace



HLAVNÍ ZPRÁVY

Filip Grznár (zdroj: repro YouTube)

Grznár schvaloval zastřelení Roma a dalším Romům vyhrožoval vyvražděním. U soudu tvrdí, že šlo o nadsázku

4.8.2020 21:09
U okresního soudu v Chomutově začalo hlavní líčení v případu kulturisty Filipa Grznára, který schvaloval zastřelení mladého Roma v Chomutově a dalším Romům vyhrožoval vyvražděním. Je obviněný z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci a ze schvalování trestného činu, za což mu hrozí až rok za mřížemi. Informuje o tom server iDNES.cz.
 celý článek

Josef Serinek (FOTO: Post Bellum)

AUDIO: Česká cikánská rapsodie. Vzpomínky proslulého „Černého partyzána“ Josefa Serinka čte herec Hynek Čermák

3.8.2020 12:10
Český rozhlas Vltava začíná vysílat čtení na pokračování vzpomínek proslulého "Černého partyzána" Josefa Serinka, jemuž se podařilo uprchnout z koncentračního tábora v Letech a zapojit se do oboje proti nacistům, kteří povraždili jeho rodinu. Premiéru každého dílu v podání herce Hynka Čermáka můžete poslouchat každý všední den v 11:30 na Vltavě a po odvysílání ještě po dobu dvou týdnů on-line.
 celý článek

videoZÁZNAM: "Leperiben: My nezapomínáme." Organizace Ara Art i letos pořádala pietní akci k připomínce obětí romského holocaustu

29.7.2020 11:58
V neděli 2. srpna od 18.30 se na pražském náměstí Míru uskutečnila 2. ročník pietní akce k připomínce obětí romského holocaustu, s názvem "Leperiben: My nezapomínáme".
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo