romea - logo
18. října 2018 (čtvrtek)
svátek má Lukáš
Loading
rozšířené vyhledávaní

Kandidát na prezidenta Michal Horáček: Vítám odkup vepřína, vyznamenání bych dal Janě Horváthové, podporuji romské studenty

10.1.2018 13:10
Michal Horáček (FOTO: Facebook MH, Michal Hančovský)
Michal Horáček (FOTO: Facebook MH, Michal Hančovský)

Dát hlas svému kandidátovi na prezidenta republiky budou moci voliči už na konci tohoto týdne. První kolo volby prezidenta proběhne 12. a 13. ledna a je možné vybírat z devíti kandidátů. Všem kandidátům jsme položili několik otázek, které se týkají především romské tematiky. Odpovědi jednotlivých kandidátů zveřejňuje zpravodajský server Romea.cz v pořadí v jakém nám kandidáti odpověděli.

Jako třetího představujeme Michala Horáčka.

KDO JE MICHAL HORÁČEK

Michal Horáček je jeden z prvních vyzyvatelů Miloše Zemana. Kandidaturu oznámil na podzim 2016. Prezidentskou kampaň si hradí z vlastních peněz. Horáček se do povědomí dostal zejména jako spoluzakladatel sázkové kanceláře Fortuna, kterou po patnácti letech prodal za 2,4 miliardy korun. Veřejnost si kandidáta na prezidenta republiky spojuje i s rokem 1989 a jeho přímou politickou angažmá. Spoluzaložil iniciativu MOST, jejímž cílem bylo přivést k jednacímu stolu premiéra tehdejší vlády a zástupce nezávislých občanských iniciativ. Tato snaha byla úspěšná a nepochybně přispěla i k tomu, že listopadová protitotalitní revoluce proběhla pokojně a přitom rychle; byla nazvána sametovou. Horáček dlouhodobě spolupracoval se zpěvákem Petrem Hapkou nebo Hanou Hegerovou. Publikoval v prestižních zahraničních publikacích jako Bloodstock Breeders’ Annual Review či The British Racehorse. V roce 1996 se stal bakalářem po vystudování Institutu základů vzdělanosti UK, magisterský titul si dodělal z antropologie až v roce 2007. Poté dodělal i studiem doktorandské. Je podruhé ženatý a má tři děti.

Stát teprve nedávno uzavřel smlouvu na odkup vepřína v Letech u Písku, který stojí v místě koncentračního tábora pro Romy. Je to podle vás dobrá zpráva? Souhlasíte s krokem bývalé vlády?

Na místě, kde byli utýráni lidé, má být památník. Ne prasečák. Řekl jsem to v minulosti a říkám to i teď. Krok minulé vlády jsem tedy uvítal.

Potřebuje podle vás Česko zákon o sociálním bydlení, který se v minulém volebním období, i přes sliby minulé vlády, nepodařilo přijmout?

Ano, potřebuje. Veřejně jsem se opakovaně vyjádřil ve prospěch přijetí takového zákona a kritizoval jsem politiky, že to v minulém funkčním období sněmovny navzdory slibům nestihli. Obchod s chudobou ve vyloučených lokalitách je strašný a tento zákon by jej mohl omezit.

Jste pro setrvání nebo vystoupení z Evropské unie? Jste pro přijetí eura?

V EU jednoznačně musíme setrvat. Její opuštění by znamenalo pád do bezvýznamnosti a výrazně by nás poškodilo. Pokud jde o euro, tak to je primárně věc vlády, která řekla, že termín jeho přijetí nestanoví. Jednou euro budeme muset přijmout, protože jsme se k tomu zavázali v přístupové smlouvě. Ale teď tato otázka není na pořadu dne a já na pilu tlačit nebudu.

Máte představu, komu a za co byste jako hlava státu uděloval státní vyznamenání? Napadá vás nějaká romská osobnost, která by si takové vyznamenání zasloužila?

Jistě, několikrát jsem uvedl Zdeňku Demeterovou. Potkal jsem ji ve vyloučené lokalitě ve Varnsdorfu. Je to Romka, která dokončila jen zvláštní školu, kde se nenaučila ani číst a psát. Vyrůstala v ghettu. Ale vlastní pílí se všechno doučila, běžně pracuje i s počítačem a udělala si kurz terénního pracovníka. Dnes sama pomáhá lidem ve vyloučených lokalitách. Je to nesmírně těžká práce, za kterou to navíc často schytává z obou stran: od Romů i od bílých. Ale nevzdává se. Dalším příkladem je ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Za svou práci by si vyznamenání jistě zasloužila.

Co si myslíte o afirmativních akcích pro Romy, například romská stipendia pro romské středoškoláky a vysokoškoláky?

VOLBA PREZIDENTA 2018

První kolo voleb se uskuteční 12. a 13. ledna 2018. Pokud nikdo z kandidátů nezíská nadpoloviční počet hlasů, dva nejsilnější uchazeči se utkají 26. a 27. ledna v druhém kole.

Jelikož jsem několika romským studentům na tato stipendia osobně přispěl, je můj názor asi jasný.

V případě, že byste usedl do čela státu, vyhlásil byste stejně, jako tomu bylo u Václava Klause dílčí amnestii?

Jakékoli plošné opatření je vždycky problematické. Dával bych v odůvodněných případech individuální milosti. Ale amnestie nikoli.

Potřebuje Česko podle vás inkluzívní vzdělávání? Jak hodnotíte první rok fungování inkluze v praxi?

Myšlenku inkluze podporuji. Setkal jsem se však i s řadou učitelů a dalších odborníků na školství, tudíž vím, že praktická realizace inkluze na základních školách často pokulhává a přináší nemalé problémy těm, kterým by vlastně měla pomáhat. Tedy hendikepovaným dětem. Myslím, že musíme obecně postupovat mnohem citlivěji.

Přečteno: 2228x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Michal Horáček, Prezident, Volby, Prezidentská anketa, Prezidentské volby, Prezidentské volby 2018



HLAVNÍ ZPRÁVY

Jedna ze dvou uzavíraných ubytoven v Ústí nad Labem. Ubytovna Modrá. (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Výzkum Agentury: Více než 80% rodin z ubytoven se přestěhovalo do běžného bydlení díky mimořádné dávce

16.10.2018 15:58
Víc než čtyři pětiny domácností z ubytoven, které se díky mimořádné dávce na kauci a vybavení mohly přestěhovat do běžného bytu, si bydlení po roce udržely.
 celý článek

Tomio Okamura a koncentrační tábor v Letech u Písku (Koláž: Romea.cz)

Okamura a Rozner se dle policie nedopustili trestného činu, Lety jsou dál "neexistující pseudokoncentrák bez plotu"

16.10.2018 11:39
Výroky předsedy SPD Tomia Okamury a jeho stranického kolegy poslance Miloslava Roznera o romském táboře v Letech u Písku nejsou trestným činem.
 celý článek

Josef Holomek na náhrobku v Uherském Ostrohu (FOTO: Lada Viková)

Romové v českoskovenských legiích v Itálii a jejich smutné osudy

15.10.2018 15:58
V rámci oslav 100 let od vzniku republiky se připomínají slavné československé legie, které na třech frontách (ve Francii, Rusku a Itálii) daly světu jasně najevo, na čí straně konfliktu obyvatelé Čech, Moravy, Slezska a Slovenska stojí. Pod vedením hlavních vůdců, Tomáše Garriguea Masaryka a Rastislava Štefánika, tak zviditelnily touhu Čechoslováků získat vlastní stát odtržením se od Rakousko-Uherska.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo