Premiér má 36 poradců za pouhého půl milionu korun. O peníze nejde. To číslo
se mí zdá být hrůzostrašné a nemyslím si, že čím větší počet poradců, tím bude
premiér lépe vybaven pro rozhodování. To tedy ani ze srandy, podle mých
vědomostí o poradcích nejrůznějších druhů v minulosti. A to při vší úctě ke
jménům, která se v tisku objevila.
Aniž bych si myslel, že počet poradců by se měl ještě zvyšovat, vidím, že
jeden druh poradce se mezi všemi vyjmenovanými neobjevuje. Totiž: poradce pro
soužití Romů ve společnosti.
Vysvětlím, abych nebyl podezírán z nemístné obsese pro řešení této
problematiky. Právě problémy v této oblasti je možno nazvat prubířským kamenem
fungování demokracie. A to je to, oč tu běží.
Tento nedostatek poněkud zmírnil ministr pro lidská práva Jiří Dientsbier,
když svojí mluvčí jmenoval známou romskou novinářku Jarku Balážovou. Ale to je,
skoro bych řekl, pro tohle ministerstvo povinné. Jaký významnější dopad by to
mělo, kdyby jedním z poradců premiéra byl Rom! Konečně by tahle vláda mohla
aspoň na pohled být důvěryhodnější v úmyslu udělat něco pro lepší soužití
nejproskribovanější menšiny ve společnosti.
A to tím spíše, že právě v těchto dnech dostal premiér Sobotka znepokojený
dopis evropského komisaře pro lidská práva Nilse Muižniekse nad protiromskými
akcemi v ČR včetně projevů anticikanismu. Premiér Sobotka slíbil nápravu. Bez
poradce pro romské záležitosti mu to půjde ztěžka a to, co vyjádří, bude znít
značně nedůvěryhodně.
