Karel Holomek: Nevynucená demise vlády politicky přijatelná, pro lidi škodlivá

Ohlášená demise vlády ústy premiéra Sobotky přišla jako blesk z čistého nebe. Z hlediska politického je to ústavně čistý krok. Nemyslím si, že ze strany premiéra to byl krok neuvážený a zkratovitý. To není styl Sobotky. Ale také to není z jeho hlavy. Je to výsledek porady mezi několika jeho blízkými. Většina sociálních demokratů o tom neměla ani potuchy. I tak lze dělat politiku!

Sobotka jen udělal, co už měl udělat, když navazoval koaliční smlouvu s Andrejem Babišem, tedy nejméně před třemi roky. Tehdy mu to nevadilo. Dnes už mu zbýval tento jediný krok, který mu uchovává alespoň minimální naději, že ze sporu, který vedl celou dobu s Andrejem Babišem, vyjde s odřenýma ušima, ale se ctí. Nedal Babišovi šanci učinit z něj obětního beránka.

To však byl jen zástupný důvod. Šéf sociální demokracie se z posledních sil pokouší medializací Babišových nevysvětlených eskapád učinit hlavní téma nastávajících voleb. Vsadil vše na to, že se veřejnost od Babiše odvrátí. To se brzy ukáže. Osobně tomu nevěřím.

Pokud se zabýváme myšlenkou, kdo z těchto dvou je vinen pádem vlády, pak nepochybně oba. Babišovy přešlapy už přesáhly to, co se v běžných demokraciích ještě toleruje. Oba jsou vinni tím, že dali prezidentu Zemanovi dokonalou šanci, chovat se jak on bude chtít a jak se bude hodit do jeho autokratických choutek: Ústava – neÚstava! To je to nejhorší, co se mohlo stát.

Řešení se nabízí několik a jsou již skloňována a omílána ze všech možných stran. Tím se nemíním příliš zabývat. Nejpravděpodobnější je varianta vládnutí vlády v demisi s premiérem, který bude jmenován výhradně v režii prezidenta.

Takto ustavená vláda může svoji práci konat libovolně dlouho, třeba i do parlamentních voleb, pokud nenastanou jiné varianty. Jedno je však jisté: vláda ztratila charakter funkce vlády, která získala podporu parlamentu. Demisí tuto podporu ztratila. Každá jiná vláda musí o tuto podporu usilovat znovu, nebo to nechá jen tak, ale s negativními důsledky.

Formálně jsou možnosti jejího fungování neomezené, včetně legislativy a přijímání zásadních rozhodnutí. Ve skutečnosti se o to však ani nepokusí. Nic by jí neprošlo, parlament by jí nic neumožnil, pokud se ovšem sám nerozpustí. Ta možnost tu také je.

Jaké dopady tato situace bude mít na řešení problematiky soužití a s tím spojených věcí:

1. Vykoupení vepřové farmy v Letech u Písku vládou se ztrácí v nedohlednu a přijde opět na řadu až s příští, řádně zvolenou vládou. To v tom lepším případě.
2. Převod bývalých koncentračních táborů v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku do správy Muzea romské kultury je tím rovněž při nejmenším diskutabilní, byť tento akt byl již připraven poměrně slušně a nemuselo by i vládě v demisi, případně úřednické vládě činit nepřekonatelné překážky toto dovést do konce.
3. Nepodaří se zřejmě přijmout ve Sněmovně zákon o sociálním bydlení, který byl velmi potřebný. Pokud se to nestane nyní, došlo k jeho odsunu na léta, pokud vůbec. To je dost špatná zpráva o fungování demokracie a nastolování rovnosti v této zemi.
4. Rada vlády pro záležitosti Romů bude mít za svého předsedu ministra v demisi. To značně omezuje jeho možnosti v naplňování dílčích kroků programu integrace do společnosti. Není vyloučeno ani rozpuštění této Rady. Rady stojí a padají vždy s vládou.
5. Mnoho dílčích záležitostí, které probíhají v řešení mezi rezorty, bude limitováno stejně tak, jako aktivita mnohých pracovníků v těchto pozicích a úřadech. O tom se normální smrtelník nic nedoví, ale tak to bude. Je to svým způsobem jakési „ochromení“ funkce státu.

Toto všechno by si měli voliči v nastávajících parlamentních volbách uvědomit a dát svůj hlas těm, kteří ho nejistot tohoto druhu zbaví. Nezapomeňme, že takový stav v politice je důsledkem mnoha a mnoha dalších událostí, ke kterým nedošlo právě nyní, ale již dříve a ve kterých nehrál zrovna tu nejlepší roli moudrého otce v podobě našeho prezidenta Zemana a jeho ohýbání Ústavy. I to by pozorný volič měl osvědčit při blízkém referendu volby prezidenta. Vzpomeňme na „Lánský puč„ a dosti početnou kavalerii páté kolony v řadách sociální demokracie. Chudák Sobotka, dalo by se skoro říci. Pravděpodobně toto byl důvod, proč právě tehdy nevystoupil nastupující premiér zásadově proti koalici s Andrejem Babišem, protože měl plné ruce práce s udržením svého postu. Pochopení ano, omluva ne!

V každém případě se asi nemáme na co těšit, ale bude to dobrodružství. Tak si ho vychutnejme!