romea - logo
19. srpna 2022 (pátek)
svátek má Ludvík

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Když slova padají na neúrodnou půdu a srdce se tváří v tvář nespravedlnosti svírá: Nedobrovolná sterilizace a sociální divadlo

21.6.2016 0:16
"Příběhy, které se nikdy (ne) začaly", hra, kterou spoluvytvořili romské ženy, kteří přežily násilnou sterilizaci a jejich spojenci, se konala 9. června 2016 v Ostravě. (PHOTO: Barbora Černušáková)

Politika nedobrovolných sterilizací se v Československu zaměřila především na skupiny, které byly považovány za hrozbu pro veřejné zdraví společnosti. Mezi těmito cílovými skupinami byly i romské ženy a během téměř třicetiletého období jich byly stovky buď sterilizovány bez svého vědomí anebo lékaři či sociálními pracovníky přinuceny dát ke své sterilizaci svolení.

Je krutým řízením osudu, že Československo zahájilo svůj program eugeniky zaměřený na zamezení schopnosti reprodukce svých „problematických“ skupin v 70. letech minulého století, což bylo právě v době, kdy se svou politiku nedobrovolných sterilizací konečně rozhodlo zakázat Švédsko. To se totiž vyznačovalo tím odporným faktem, že bylo první zemí, která se ve 30. letech 20. století rozhodla zákony o eugenice zavést, tedy ještě dříve než nacistické Německo či fašistická Itálie. Českoslovenští představitelé se rozhodli zakázat takové zneužívající praktiky státu teprve v roce 1993, avšak v podmínkách chybějícího smysluplného politického rámce tyto praktiky bujely i nadále a pokračovaly až do počátku nového tisíciletí.

Nápad vytvořit sociální divadlo se objevil poprvé krátce poté, co česká vláda zamítla návrh zákona nařizujícího odškodnit ženy, které byly nedobrovolně sterilizovány. Vláda slibovala vytvořit projekt odškodnění již od roku 2009, kdy premiér Fischer jménem vlády veřejně uznal, že k nedobrovolným sterilizacím skutečně docházelo. Ještě ten samý rok Rada vlády pro lidská práva v oficiálním prohlášení doporučila vládě co nejdříve odškodnit ženy, kterým bylo tímto způsobem ublíženo.

Jasný signál o tom, že je správné, aby ke kompenzacím došlo, dostala však vláda již v roce 2005, kdy musela vzít na vědomí závěry českého ombudsmana, který jednoznačně potvrdil, že v Československu k nedobrovolným sterilizacím docházelo. K ombudsmanově intervenci a oficiální omluvě premiéra nedošlo jen tak z ničeho nic, ale byly to reakce na neobyčejné úsilí několika romských žen z Moravy a Slezska, které byly nedobrovolně sterilizovány. Poté, co o svém údělu informovaly ombudsmana, rozhodly se, že se stanou aktivistkami odhodlanými prolomit mlčení o těchto zvěrstvech, která na nich byla spáchána na nejintimnější rovině. O deset let později a šest let po oficiálním přiznání vydaným vládou ohledně jejich zneužití, připojila současná vláda k napáchaným škodám další urážku a neskutečným způsobem tak selhala napravit napáchané škody na těchto odvážných ženách tím, že zamítla zákon o odškodnění, aniž by veřejnosti poskytla jakékoliv vysvětlení toho, proč se tak rozhodla.

Zmíněné ženy byly hluboce zklamány tím, jak dopadlo jejich desetileté úsilí promluvit v médiích a s veřejnými činiteli, právníky i občanskou společností, zúčastnit se výzkumných projektů, událostí vysoce postavených činitelů, konferencí a tiskovek. Dokonce chvíli zvažovaly zanechat svých snah bojovat nerovný boj s větrnými mlýny české vlády. Namísto toho, aby se vzdaly, rozhodly se ale nakonec pro tuto chvíli zanechat slov a začít se angažovat v komunikaci skrze jiné medium: sociální divadlo neboli divadlo utlačovaných.

Bylo velmi nepravděpodobné, že by se tyto ženy svého úsilí vzdaly. Během všech těch let se kromě vznášení požadavků na finanční odškodnění a oficiální omluvu snažily zvýšit povědomí o těchto praktikách a domáhaly se vytvoření legálních opatření proti tomu, aby k nim mohlo znovu docházet. I nadále zůstávají odhodlány přetvářet názor veřejnosti a hájit práva romských žen v lékařských zařízeních a nemocnicích, aby už žádná další žena nebyla nikdy tímto způsobem zneužita. Jak nám připomínají Tofteng and Husted: „Zkoumání divadelní činnosti nám otevírá nové způsoby, jak zviditelnit a předat znalosti a zkušenosti zdola, které jen těžko mohou dolehnout k zájmům veřejnosti nebo ovlivnit struktury moci.“

Tyto ženy jsou hnány touhou změnit společnost, ve které žijí, bez ohledu na to, zda ony samy v ní budou žít tak dlouho, aby se dočkaly spravedlnosti a odškodnění přiznaného v případě jich samotných – ostatně některé z nich již zemřely, zatímco jiné jsou vážně nemocné. Důležitost a hloubka jejich úsilí v boji za nápravu nedobrovolných sterilizací přesáhla za ta léta dopad a tíhu jejich osobní újmy.

Rozhodnutí nacvičit sociální divadlo znamená ukázat velmi osobní rovinu – tyto ženy totiž věří, že oslovení širší veřejnosti skrze divadlo jim poskytuje cestu terapeutického vyrovnání se s traumatem, kterému musely čelit, traumatem, se kterým jim nemohl nikdo pomoci se vyrovnat. Divadelní jazyk může také předat vzkaz dalším romským ženám, které se staly oběťmi nedobrovolných sterilizací nebo jejichž právo na reprodukci bylo nějak jinak porušeno.

Česká nezisková organizace Liga lidských práv spojila síly s Evropským centrem pro práva Romů, které se 15 let zabývá efektivním zajišťováním náprav nedobrovolných sterilizací, aby společně podpořily tyto ženy v jejich úsilí zdramatizovat a ztvárnit své příběhy. Téměř týdenní zkoušení pod dohledem dvou odborníků na sociální divadlo vyvrcholilo 9. června 2016 oficiální premiérou hry „Příběhy, které (ne)začaly“ v kulturním centru Cooltour v Ostravě.

Čtyři nedobrovolně sterilizované romské ženy – Soňa, Olga, Elena a Nataša – převedly své intimní příběhy ponížené hrdosti a nemožnosti mít rodinu podle svých tužeb do série pěti výstupů, které sehrávají a jež během samotné hry i komentují. Začínají vzpomínkami na své dětství a dospívání, které jsou poté stavěny do kontrastu se vzpomínkami na provedení sterilizace. Každá ze čtyř žen vypráví svůj specifický příběh: Soňu ke sterilizaci donutil sociální pracovník vyhrožující jí, že její děti půjdou do péče a budou jí odňaty sociální dávky. Byla jednou z posledních žen v romské čtvrti v Krnově, která sterilizaci podepsala. Všechny ostatní ženy, které znala, v té době již na základě donucení sociálním pracovníkem zákrok podstoupily.

Olga byla ohledně podstaty sterilizace mylně informována sociálním pracovníkem, který ji přesvědčil, že sterilizace je jen dočasným zákrokem a že za pět let bude zase moci děti mít.

Eleně byla sterilizace provedena během porodu císařským řezem a lékaři ji obhajovali tím, že došlo k nečekaným komplikacím. Nebyla jí ohledně procesu sterilizace poskytnuta žádná rada a měla podepsat příslušný formulář, zatímco byla vystavena bolesti a silnému krvácení.

Nataša byla hned po porodu svého syna přinucena podepsat čistý list papíru, který byl zdravotnickým personálem posléze zneužit jako svolení ke sterilizaci. Ačkoli všechny čtyři ženy jsou i nadále stejně odhodlány pokračovat ve svém úsilí, liší se ohledně svých nadějí a očekávání toho, že by vláda změnila své stanovisko a že by se jim mohlo dostat již přespříliš dlouho opomíjeného respektu a spravedlnosti. Hra končí symbolickou scénou s páskou, ve které každá z žen vyjadřuje míru svých nadějí a očekávání na vykonání spravedlnosti tím, jakou vzdálenost si od pásky ponechává.

Premiéry se zúčastnilo nějakých sto lidí romského i neromského původu a po závěrečné scéně, která byla pozoruhodným i dojemným okamžikem úlevy a osvobození, tekly slzy na jevišti i v hledišti. Navzdory rokům v nepřátelských podmínkách, kdy držitelé moci opomíjeli nebo umenšovali jejich utrpení, našly v sobě tyto ženy odvahu vyprávět světu své příběhy a podpořit ostatní ženy, aby o zneužití svého práva na reprodukci hovořily otevřeně.

Hra byla natočena a brzy bude ke shlédnutí širšímu publiku (dokonce s anglickými titulky). Objeví se i obrazové a hlasové záznamy z procesu vytváření této divadelní hry zachycující postřehy a myšlenky žen, kterých se to týkalo, i jejich podporovatelů. Ještě důležitější potom je skutečnost, že představení v Ostravě nebude tím posledním – na základě úspěchu z minulého týdne plánují tyto ženy vrátit se na scénu a opět své příběhy vyprávět dalšímu publiku.

Marek Szilvasi
Přečteno: 1074x
 

Kam dál:

Štítky:  

Sterilizace, divadlo



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo