romea - logo
7. srpna 2020 (pátek)
svátek má Lada

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Linda Sokačová: Paterčata a Klára Vítková - Rulíková aneb jak vypadá profesní selhání

Praha, 5.1.2015 23:44, (ROMEA)
Klára Vítková - Rulíková a rodina paterčat (FOTO: Jana Baudyšová, koláž: Romea.cz)
Klára Vítková - Rulíková a rodina paterčat (FOTO: Jana Baudyšová, koláž: Romea.cz)

Klára Vítková - Rulíková se stala celebritou. Stala se jí, protože podporovala první česká paterčata a jejich rodinu. Má exkluzivní přístup do médií a komentuje a komentuje a komentovat nejspíš bude ještě hodně dlouho. Řada rozhovorů s ní byla na hraně, na hraně profesionality, na hraně slušnosti. Vše se ale dělo v rámci dění kolem dokumentu ČT a s medializací souhlasila i rodina paterčat. Svým posledním rozhovorem pro internetový magazín OnaDnes ale Klára Vítková - Rulíková překročila veškeré profesní meze plynoucí z postavení v Asociaci dvojčat a vícerčat a na Ministerstvu práce a sociálních věcí.

Paní patronka Klára se chová jako zhrzená kamarádka. Chtěla přeci pomáhat. V některých pasážích jde tak daleko, že se považuje dokonce za stát. Na otázku OnaDnes “Jsou to jejich děti, tak proč by si je neměli vychovávat podle sebe a bez vašeho řádu?“ odpovídá: „Můžou, ale pak nemůžou chtít pomoc od státu.“

Učebnice toho, jak nedělat sociální práci

Hlavní problém tkví v tom, že Klára Vítková - Rulíková profesionálně selhala, a to naprosto ukázkově

Hlavní problém tkví v tom, že Klára Vítková - Rulíková profesionálně selhala, a to naprosto ukázkově. Organizace poskytující sociální služby a i ty, které poskytují specializované poradenství, které není jako sociální služba registrované, mívají standardy kvality a standardy poskytování svých služeb. Mezi ně patří také důvěrnost údajů. Soukromé věci z jednotlivých případů se nesdělují kamarádům, natož celé republice do médií. Bez ohledu na to, co všechno řekla, je její vystoupení v časopisu s celorepublikovým dopadem problém. Tyhle věci mají být přístupné pouze těm, kteří daný případ řeší. Veškeré informace směrem ven mohou jít pouze v anonymizované podobě.

Cizí je Kláře Vítkové - Rulíkové i gró celé sociální práce. Nejde o pomoc, jde o podporu, jde o hledání cest, jak co nejlépe vyřešit danou situaci. Podpora znamená i respekt k odlišnosti životních stylů a autonomii rozhodování. A to i přes to, že „sociální pracovník“ má pocit, že je rozhodnutí špatné. Ten, kdo přijímá sociální službu, má odpovědnost sám za sebe. Sociální pracovník nebo pracovnice tu není od toho, aby rozhodoval za jiné. Pokud má pocit, že spolupráce k ničemu nevede, může ji ukončit a předat práci někomu jinému. Ale v tichosti.

Chyba byla v celé kauze už na začátku, kamarádství je kamarádství, profesionální sociální práce je sociální práce se všemi pravidly a závazky vůči těm, kterým je poskytována. Pokud vztah byl považován za přátelství, měl se profesně angažovat někdo jiný, méně zaujatý, někdo, u koho nehrozil emocionální rozkol.

Chyba není jen na straně nositelky výroků v internetovém magazínu OnaDnes, to by byla křivda. Je to i o současné koncepci sociální práce a sociální politiky v České republice. Mnohdy se zdá, že cílem není podpora a vyřešení situace, ale potrestání za to, v čem se jedinec nebo domácnost nachází. Problémy chudoby nebo diskriminace jsou vnímány především jako individuální selhání a ne součást širší reality. V tomto se patronka paterčat jen zařazuje do mainstreamu.

V jedné části rozhovoru říká, že městský úřad moc dobře věděl, proč rodinu víc nepodpořil ("Dneska vím, že oni tu rodinu znali. Já ne.") Městskému úřadu a Kláře Vítkové - Rulíkové nějak uniklo, že podpora to byla hlavně pro děti a děti na ni mají nárok bez ohledu na své rodiče. V případě paterčat jde navíc o rodinu, která se nevyznačuje žádnými selháními, nepáchá násilí na dětech...

Vyhrožování odebíráním dětí je jen... vyhrožování

Jedna z nejskandálnějších částí rozhovoru se týká odebírání dětí.

Jedna z nejskandálnějších částí rozhovoru se týká odebírání dětí. Patronka paterčat se bojí, že rodině budou děti odebrány. Dokonce na to jejich matku upozornila a vadí jí, že za to dostala vynadáno. Stejně jako Alexandra Kiňová se domnívám, že šlo o vyhrožování. Jako zaměstnankyně MPSV by měla vědět, že odebírat děti ze sociálních důvodů se nemá. Potvrdil to i Nejvyšší soud. Právě proto tady jsou různé podpůrné služby, právě proto žádá i Asociace dvojčat a vícerčat o různé granty.

Pokud tedy někdo takový argument používá, aby vymáhal svá pravidla, vyhrožuje. Týrá snad někdo paterčata nebo jejich bratra, zneužívají je rodiče? Ne. Všechny děti prospívají a vypadají spokojeně. A že rodiče občas selžou? Ruku na srdce, selháváme občas všichni, co máme děti. Kolik procent české populace "rozpíká" rohlíky a kolik z nás vyhodí občas jídlo z předešlého dne? A zbytečné utrácení? Stačí se podívat na statistiky spotřebitelských úvěrů. Buďme upřímní alespoň sami k sobě.

Přečteno: 29805x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Paterčata, Sociální, sociální práce, MPSV



HLAVNÍ ZPRÁVY

Filip Grznár (zdroj: repro YouTube)

Grznár schvaloval zastřelení Roma a dalším Romům vyhrožoval vyvražděním. U soudu tvrdí, že šlo o nadsázku

4.8.2020 21:09
U okresního soudu v Chomutově začalo hlavní líčení v případu kulturisty Filipa Grznára, který schvaloval zastřelení mladého Roma v Chomutově a dalším Romům vyhrožoval vyvražděním. Je obviněný z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci a ze schvalování trestného činu, za což mu hrozí až rok za mřížemi. Informuje o tom server iDNES.cz.
 celý článek

Josef Serinek (FOTO: Post Bellum)

AUDIO: Česká cikánská rapsodie. Vzpomínky proslulého „Černého partyzána“ Josefa Serinka čte herec Hynek Čermák

3.8.2020 12:10
Český rozhlas Vltava začíná vysílat čtení na pokračování vzpomínek proslulého "Černého partyzána" Josefa Serinka, jemuž se podařilo uprchnout z koncentračního tábora v Letech a zapojit se do oboje proti nacistům, kteří povraždili jeho rodinu. Premiéru každého dílu v podání herce Hynka Čermáka můžete poslouchat každý všední den v 11:30 na Vltavě a po odvysílání ještě po dobu dvou týdnů on-line.
 celý článek

videoZÁZNAM: "Leperiben: My nezapomínáme." Organizace Ara Art i letos pořádala pietní akci k připomínce obětí romského holocaustu

29.7.2020 11:58
V neděli 2. srpna od 18.30 se na pražském náměstí Míru uskutečnila 2. ročník pietní akce k připomínce obětí romského holocaustu, s názvem "Leperiben: My nezapomínáme".
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo