romea - logo
11. prosince 2019 (středa)
svátek má Dana
Loading
rozšířené vyhledávaní

Lukáš Houdek: Když se Rom “pere“ s Cikánem

Praha, 23.3.2014 12:09, (ROMEA)
Dómský opravář hudebních nástrojů, Uttarakhand - Indie (FOTO: Lukáš Houdek)
Dómský opravář hudebních nástrojů, Uttarakhand - Indie (FOTO: Lukáš Houdek)

„Já Romy neuznávám. Uznávám jenom Cikány. Cikáni jsou ty slušný, Romové jsou pro mě ty nepřizpůsobivý!“, nebo: „Cikáni, teda vlastně Rómové, jak si teď po revoluci začali říkat...“, případně: „Moji sousedi říkají, že jsou Cikáni, se slovem Rom se naprosto neztotožňují. Proto nevidím důvod, proč by se tak někomu mělo říkat. Asi aby si myslel, že je něco víc!“ Jedny z nejčastějších vět, které slýchám, pokud se svým protějškem v diskusi narazíme na téma Romů. Škála mluvčích takových výroků se různí – od podnikatelů přes dělníky až po učitele, napříč různými stupni vzdělání. Proč si ti Cikáni vlastně říkají Romové? Proč si něco takového vymysleli? A je pravda, že vymysleli?

Během 1. světového romského kongresu u Londýna v roce 1971 se zástupci Romů z různých zemí (včetně delegátů z tehdejšího Československa) shodli na tom, že budou prosazovat užívání označení Rom (případně dalších minoritních autonym jako Sinti apod.) namísto Cikán / cikán a jeho variant. Nerozhodli se jen tak z plezíru a slovo Rom určitě nevzešlo ze slovního fotbalu při hospodské pitce, jak se zřejmě mnozí domnívají.

Jak je již všeobecně známo, Romové pocházejí z Indie, kterou jejich předci opustili mezi 6. a 9. stoletím našeho letopočtu. S největší pravděpodobností se vyčlenili z uskupení kast, které známe pod označením “dom“. Na základě standardních jazykových změn, které u novoindických jazyků sledujeme, se první samohláska (celebrální D) změnila na R, v některých zemích na Blízkém východě na L. Vždy, když se svými romskými přáteli mluvím v jejich mateřštině, užívají k označení sebe sama slovo Rom. Ještě nikdy jsem je neslyšel, že by o sobě v romštině mluvili jako o Cikánech. V romštině, která je novoindickým jazykem, a kmenová slovní zásoba včetně gramatiky je tak indického původu, toto označení neexistuje. Kde se tedy vzalo?

Dnešní podoba slova Cikán vznikla v 11. století záměnou Romů za sektu tzv. Athinganů. Už od počátku ale toto označení mělo negativní konotace.

Když Romové při cestě z Indie dále na západ vkročili pravděpodobně v 11. století na území tehdejší Byzantské říše, postarali se svým odlišným vzhledem a vystupováním o rozruch (přicházeli totiž z úplně jiného kulturního prostředí). Vypadali zvláštně, navíc se živli zejména magií, předváděním cvičených zvířat apod. Obyvatelům říše připomínali tehdy už rozprášenou heretickou sektu tzv. Athinganů, a tak je za ni zaměnili. Z tohoto označení potom postupnými jazykovými změnami vznikla dnešní podoba slova Cikán a jeho cizojazyčných variet (německá Zigeuner, francouzská Tsigane, slovenská Cigán apod.). Už od počátku ale toto označení mělo negativní konotace. Sekta Athinganů byla rozprášena právě pro svou odlišnost, vyznávání magie a dalších činností, kterých se tamní panovníci obávali, a tak svým obyvatelům (později i ve vztahu k Romům) zakazovali se s touto sektou stýkat – pod pohrůžkou různých trestů. Označení Cikán později nabralo i další silně negativní konotace. Je tedy logické, že zejména romští vzdělanci začali propagovat to označení, které odjakživa k pojmenování sebe sama ve vlastním jazyce používají. V našem kontextu se oficiálně poprvé slovo Rom objevilo v názvu organizace, která vznikla díky Pražskému jaru v roce 1969, Svazu Cikánů-Romů. Právě snahy jeho činitelů o uznání Romů za národnostní mešninu (namísto statutu sociální skupiny zaostalých obyvatel, jak je režim tehdy vnímal) a užívání označení Rom, vedlo k násilnému zrušení svazu v roce 1973.

Celá řada z nás – zejména pak chroničtí internetoví diskutéři - se donekonečna rozčiluje nad tím, že se někteří Romové opovažují upřednostňovat vlastní sebeoznačení staré několik stovek let. Pro nás to byli vždycky Cikáni (ideálně s malým “c“, nebudeme je přeci vnímat jako národ), tak nevidíme důvod, proč bychom měli být politicky korektní a užívat (podle našeho neinformovaného úsudku) umělé pojmenování Rom. Vždyť každý stejně nakonec ví, že Rom je prostě Cikán.

Rom v romštině znamená „příslušník romského národa“, rom (s malým písmenem) pak romský muž nebo manžel. Užívané označení Nerom tedy o nás neříká, že nejsme lidé.

To je sice pravda – každý z nás ví, že Rom je Cikán, každý z nás také ví, že homosexuál je buzna nebo že Vietnamci jsou rákosníci a větve. Přijde nám vhodné ale Vietnamce za rákosníky nebo větve označovat, případně psát do médií o buznách a homokládách? Kdo z nás by počastoval své afroamerické spolupracovníky, nebo náhodné návštěvníky Prahy s černou barvou kůže, označením negr? Však si tak mezi sebou také říkají. Nebo proč se najednou Eskymákům říká Inuita? Například proto, že jej vnímají jako velmi pejorativní (udává se, že vzniklo buď z ekvivalentu pro člověka, který jí syrové ryby, nebo pro výrobce sněžnic). Je to navíc označení, které jim (stejně jako Romům označení Cikán) bylo dáno zvenčí. A proto upřednostňují termín Inuita, kterým sami sebe nazývají.

Ano, je celá řada Romů, kteří se označují jako Cikáni / Cigáni (slovenská varianta, jelikož většina Romů v ČR pochází ze Slovenska). A je to správně. Mají na to plné právo. Není tomu tak ale proto, že by si na rozdíl od Romů nehráli na něco víc, ale proto, že se toto označení stalo jejich každodenní realitou. Generace těch, kteří vyrostli za minulého režimu, slovo Rom v komunikaci s okolím užívat nemohla. Je tedy logické, že si někteří při komunikaci v češtině to označení, které majorita běžně užívala, zvnitřnili, přijali ho za své. Někteří jej užívají také proto, že to od nich očekáváme. Mluvit o sobě jinak než jako o Cikánovi zavání. Proč ale upírat právo na sebeurčení těm, kterým toto prokazatelně pejorativní označení vadí a ztotožnit se s ním nechtějí? Jsme to my, kteří mají takové pocity posuzovat, když pro nás boj o vlastní sebeurčení a národní hrdost bojovali druzí zejména v 19. století? Neukazuje naše neschopnost přijmout právo Romů na sebeurčení problém nás samých? Neukazuje na to, že nejsme ochotni Romy přijmout a respektovat? Nejde spíše než o právo na nazývání věcí pravými jmény o úctu k druhému člověku, slušné vychování a empatii? Nevím, ale usilovně o tom už dlouhou dobu přemýšlím.

P. S. Telegrafické sdělení pro ty všechnoznalé, kteří se budou v komentářích rozčilovat, že nás Romové považují za nelidi: Rom v romštině znamená „příslušník romského národa“, rom (s malým písmenem) pak romský muž nebo manžel. Užívané označení Nerom (které propaguje Ústav pro jazyk český) tedy o nás neříká, že nejsme lidé. Říká, že nejsem Romové. Stejně jako to říká neutrální romské označení gádžo.

Přečteno: 8480x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Roma Pride, Cigáni, Cikán, romská kultura, Romská hrdost, Romština, Historie, Jazyk



HLAVNÍ ZPRÁVY

Vánoce na turistické základně Myšinec v Budišovicích u Hrabyně prožily děti z dětských domovů z Čeladné, Příbora, Liptálu, Býchor a Uherského Ostrohu. (FOTO: Vladislav Sobol)

videoZÁZNAM: Situace je zoufalá, děti z dětských domovů končí i po 30 letech rozvoje ústavní péče na ulici

25.11.2019 11:33
V České republice vyrůstá v dětských domovech a dalších typech zařízení pobytové péče přes 8 000 dětí, z toho několik stovek ročně odchází do dospělosti.
 celý článek

Dalibor Karvay

Vídeňský symfonický orchestr jmenoval houslistu Dalibora Karvaye prvním koncertním mistrem

22.11.2019 11:15
Vídeňský symfonický orchestr jmenoval 34-letého slovenského houslistu Dalibora Karvaye svým prvním koncertním mistrem. Informoval o tom hudebníh časopis The Strad.
 celý článek

Druhý ročník ocenění od romských organizací a nezávislých osobností Lúč z tmy (Foto: Facebook Lúč z tmy)

videoZÁZNAM: Slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy

22.11.2019 0:01
Přímý přenos slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy, které každoročně udělují romské organizace a nezávislé osobnosti těm, kteří se dlouhodobě zasazují o zlepšení postavení Romů v různých oblastech života nebo se významným způsobem podílejí na budování mostů mezi Romy a většinovou společností. Záštitu nad 2. ročníkem ocenění Lúč z tmy převzala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Přenos z bratislavského Caffe Berinka odvysílá ROMEA TV od 19 hodin.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo