Mají smysl „etnické“ statistiky? Česká školní inspekce je jednoznačně podporuje. II. díl ankety serveru Romea.cz

Má smysl sbírat „etnická data“? Konkrétně údaje o Romech, o jejich sociální situaci, zaměstnanosti, kriminalitě, počtu romských dětí v praktických školách…? Bylo by vytváření takových statistik bezpečné a v souladu se zákony? Server Romea.cz se s těmito otázkami obrátil na úřady a politiky i romské odborníky a aktivisty.

Téma sběru „etnických dat“ oživil nedávný seminář, který na půdě poslanecké sněmovny pořádalo sdružení ROMEA a Platforma pro lidská práva. Získání statistik týkajících se Romů podpořil například Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holokaustu.

"Pokud má nám Romům nějakým způsobem společnost pomáhat, je nutné, aby o nás měla data. Já jsem původní český Rom a naše komunita prošla několika soupisy a víme, kdo ty soupisy pak zneužíval. Například represivní složky státu. A přesto já jako Rom si uvědomuji ten obrovský problém, tak se sběrem dat o nás souhlasím," uvedl na semináři Čeněk Růžička.

Přinášíme druhý díl odpovědí na otázky serveru Romea.cz. (První díl naleznete zde)

Hana Löffelmannová, tisková mluvčí, generální ředitelství vězeňské služby

Vytvoření statistiky zaměřené na Romy je možné pouze za předpokladu, že dotyčná osoba uvede, že je Rom. S ohledem na poslední sčítání lidu v roce 2011 se k romské národnosti hlásilo pouze 5 199 občanů.

Pro činnost Vězeňské služby není zásadní znát, jaké národnosti je vězněná osoba. U obviněných platí presumpce neviny a odsouzeným přísluší stejná práva za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem o výkonu trestu odnětí svobody. Účelem výkonu trestu odnětí svobody je mimo jiné působit na odsouzené tak, aby snižovali nebezpečí recidivy svého kriminálního chování a vedli po propuštění soběstačný život v souladu se zákonem, bez ohledu na to, jaké národnosti je odsouzený.

Pro naplňování účelu výkonu trestu odnětí svobody je vytváření obdobných statistik ve vztahu k integraci národnostních či jiných menšin irelevantní.

David Pavlát, tiskový mluvčí, úřad pro ochranu osobních údajů

Úřad pro ochranu osobních údajů se problematice zpracování údajů o Romech, ať již statistických nebo osobních, věnuje dlouhodobě. Je si plně vědom nebezpečí, které zpracování takto citlivých údajů skýtá. Proto se také ve všech případech, kdy je dotázán, vyjadřuje tak, že je nutné plně respektovat principy ochrany soukromí, včetně osobních údajů. Zde se jedná zejména o minimalizaci zpracování osobních údajů a zajištění jeho účelnosti.

Pokud jde o zmiňované „etnické statistické údaje“, platí zde z hlediska zákona o ochraně osobních údajů základní rozlišení – zda je možné na základě údajů identifikovat konkrétní fyzické osoby (pak se zde uplatňují pravidla stanovená zákonem o ochraně osobních údajů), či zda se jedná o anonymní údaje, to jsou takové údaje, které není možné zpětně žádným způsobem přiřadit ke konkrétní osobě (pak se nejedná o osobní údaje ve smyslu zákona, a není zde tudíž dána ani kompetence Úřadu pro ochranu osobních údajů). Statistice z hlediska zákona o ochraně osobních údajů nic nebrání; zpracování citlivých údajů naopak vyžaduje výslovný právní podklad, především konkrétní právní normu. Rizika jsou značná, neboť citlivé údaje jsou vždy nejvíce zneužitelné.

Konkrétněji: Byli jsme součástí přípravného týmu a celou záležitost jsme posuzovali, pokud jde o zjišťování počtu romských žáků v praktických školách Českou školní inspekcí. A vzhledem k tomu, že se jednalo o anonymní, lépe řečeno agregované údaje, nebylo shledáno jako problematické z hlediska zákona o ochraně osobních údajů.

Otázkou zůstává subjektivita vymezení (Romy se podle posledního sčítání lidu cítí být cca 13 000 lidí, sociokulturně lze uvažovat o cca 200 000 lidech), a tedy možnost verifikace a vlastní účelnost.

Josef Bocán, tiskový mluvčí, policejní prezidium

K plnění úkolů, které jsou Policii České republiky stanoveny zákonem, v současné době vedení statistik kriminality ve vztahu k etniku či národnosti nepotřebujeme. Je třeba vzít v potaz také skutečnost, že každý se může svobodně přihlásit k jakékoliv národnosti a toto může během svého života i libovolně měnit. Proto by vedení takovýchto statistik velmi pravděpodobně nebylo vypovídající. Dalším hlediskem je i to, že případné samotné vedení statistik kriminality ve vztahu k národnostem, by některé jiné organizace či sdružení mohly pociťovat jako naopak diskriminační.

Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora

Česká školní inspekce sběr socioekonomických dat za účelem jejich využití při řešení např. diskriminace národnostních a etnických menšin jednoznačně podporuje a činí v této oblasti již konkrétní kroky. V oblasti integračních a proinkluzivních kroků je záměr České školní inspekce sbírat, vyhodnocovat a interpretovat socioekonomická data, která je třeba při vzdělávání i při hodnocení jeho kvality, jeho podmínek, průběhu i výsledků bezesporu zohledňovat, aby příslušná kvalitativní výpověď byla úplná, relevantní a respektující veškerá specifika, naprosto stěžejní.

Česká školní inspekce si velmi dobře uvědomuje, že zvyšování nerovnosti v přístupu ke vzdělávání je jedním z velkých rizik současnosti, a to i přesto, že rovný přístup ke vzdělávání je dlouhodobě součástí prioritních cílů vzdělávacích politik (rovný přístup je navíc garantován např. Ústavou ČR, Úmluvou o právech dítěte i školským zákonem). Ztotožňujeme se s názorem vysloveným ze strany expertů OECD, že vzdělávací systémy, které si vedou nejlépe, jsou ty, které dokáží propojit rovnost ve vzdělávání s kvalitou.

Socioekonomické charakteristiky žáků mají značný vliv na jejich úspěšnost ve vzdělávání a že závislost výsledků žáků na socioekonomických charakteristikách prostředí navštěvované školy je v České republice vysoká (ve srovnání zemí OECD patří Česká repub
lika k pěti zemím s nejsilnějším vlivem socioekonomického zázemí na vzdělávací výsledky žáků).

Česká školní inspekce v rámci připravovaného projektu Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, zamýšlí vytvořit mimo jiné také novou komplexní metodiku umožňující vyhodnocovat socioekonomické zázemí škol a spravedlivost vzdělávacího systému, jejímž cílem je kontinuální sběr dat, publikování tematických zpráv a pravidelné vyhodnocování spravedlivosti systému.

Bude tedy připraven systém sběru a vyhodnocování dat pro posouzení míry spravedlivosti vzdělávacího systému a socioekonomických podmínek vzdělávání jednotlivých škol včetně indikátorů na úrovni vzdělávacího systému, které budou připravovány ve spolupráci s dalšími správci sběru dat (MŠMT, Český statistický úřad apod.).