Manažer Marek Poledníček: Lepší vzájemné poznání nemůže uškodit jedněm, ani druhým
Pokračujeme v našem předvolebním cyklu otázek a odpovědí volebních lídrů
jednotlivých politických stran a uskupení v krajských volbách. Ptali jsme se na
jejich názory na integraci romské menšiny, respektive na způsob, kterým v tomto
směru chtějí dosáhnout zlepšení. Zajímalo nás především to, jestli do spolupráce
na integraci přizvou místní romské osobnosti, jak se stavějí k problematice
bydlení, vzdělávání a nezaměstnanosti lidí, žijících v sociálně vyloučených
lokalitách, včetně Romů. A také to, jak by chtěli dosáhnout klidnějšího soužití
lidí z většiny s lidmi z menšin.
V Karlovarském kraji jsme zaslali dotazy těmto politikům:
• Jaroslav Borka – KSČM
• Josef Hora – Hnutí nezávislých pro harmonický rozvoj měst a obcí
• Jan Horník – TOP 09 a Starostové pro Karlovarský kraj
• Josef Novotný – ČSSD
• Marek Poledníček – Koalice pro Karlovarský kraj (KKvK)
• Petr Šindelář – ODS
Z oslovených do uzávěrky odpověděli Josef Novotný a Jan Horník. Po uzávěrce
zaslal své odpovědi ještě Marek Poledníček a Petr Šindelář.
Zde jsou reakce Marka Poledníčka, manažera v Léčebných lázní Jáchymov, lídra kandidátky Koalice pro Karlovarský kraj
za KDU-ČSL (otázky jsou tučně).
1. Integrace Romů v České republice je dosud většinou pojímána jako
jednostranná záležitost. Na názor Romů se málokdo ptá. Naopak Romové často
neznají názory většinové části společnosti či návrhy politických řešení, protože
je s nimi nikdo nekonzultuje. Snažil byste se to změnit za účasti místních
romských představitelů?
Pokud ano – jak by takový způsob začleňování měl vypadat v praxi?
Ano, nemyslím, že znám recept na každý problém a bolest. Každá oblast si žádá
svého specialistu a v problematice integrace Romů bych se rozhodně opřel o
jejich zástupce.
a) Dopřál byste Romům sluchu při společných setkáních?
Ano, komunikace je velice důležitá a je třeba znát vzájemná stanoviska.
b) Měl byste výraznou romskou osobnost jako poradce?
Na krajské úřadě by měl pracovat poradce pro národnostní menšiny a ten by měl
mít významnou romskou osobnost v týmu, byť jako externího poradce.
c) Zapojil byste více romských osobností na promýšlení způsobů integrace a
jejich zavádění do praxe?
Ano, v rámci poradce pro národnostní menšiny.
Pokud ne – jak by vypadal váš přístup k integraci?
a) Postupoval byste spíše cestou represivních návrhů typu podmínění vyplácení
sociálních dávek za splnění určitých podmínek či zákaz pobytu na území obce
kvůli opakovanému přestupku? Jaká konkrétně opatření byste prosazoval?
b) Postupoval byste spíše cestou motivace typu placené práce dlouhodobě
nezaměstnaných pro města, obce a nevládní organizace? Co konkrétního byste
prosazoval?
Jako velký problém vnímám skutečnost, že u nás vyrůstá generace dětí, které
své rodiče nikdy neviděly pracovat. Myslím, že je třeba skoro za každou cenu
najít práci pro dlouhodobě nezaměstnané. Je třeba uklidit města i lesy, je
spousta věcí, které je třeba opravit, jako zábradlí, lavičky apod.
c) Kombinoval byste tyto přístupy? Jak konkrétně?
Myslím, že jistá míra represe bude nutná. Například v případě, že by rodiče
neposílali děti do školy. Vzdělání dětí vidím jako naprosto nejvyšší prioritu v
otázce integrace.
2. Jakým způsobem byste postupoval při řešení dlouhodobé nezaměstnanosti
lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách a dalších chudých lidí včetně
zde žijících Romů?
a) Snahou o vytváření pracovních míst? Jak by taková snaha vypadala v praxi?
Již jsem napsal. Cíleně vytvořit pracovní místa pro dlouhodobě nezaměstnané v
oblastech úklidu, drobných oprav majetku kraje, práce v lese nebo v zemědělství.
b) Snižováním podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek, která by měla
tyto lidi přimět, aby si začali hledat práci?
Pracovat se musí vyplatit. Pokud jsou dávky vyšší než mzda, není motivace
pracovat.
3. Jak byste postupoval při řešení bydlení nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
a) Prosazováním sociálního bydlení hrazeného i z krajského rozpočtu?
V žádném případě. Již dnes někteří podnikatelé zneužívají tyto osoby, vytváří
pro ně ubytovny a od státu vybírají neúměrně vysoké nájemné. Navíc sdružování
těchto osob vede k vytváření ghet.
b) Snižováním příspěvku na bydlení, aby si tito lidé začali hledat bydlení
sami?
Výše příspěvku na bydlení by měla být limitována, aby nedocházelo k jeho
zneužívání.
c) Jinak? Jak konkrétně?
Pokud už vznikne takováto lokalita, měla by být pod přísným dohledem hygieny
a sociálky.
4. Chtěl byste docílit vyšší vzdělanosti nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
a) Pokud ano – jak konkrétně byste k tomu chtěli přispět?
Důsledně vyžadovat školní docházku u dětí a mladistvých. Vést je k práci.
Vytvořit pracovní místa … Vyšší vzdělanost je alfou a omegou integrace.
5. Jak byste chtěl docílit lepšího, klidnějšího soužití lidí z většiny s
lidmi z menšin, především romské?
a) Chtěl byste, aby spolu začali více, častěji komunikovat? Pokud ano – jak
konkrétně byste toho chtěl dosáhnout?
b) Zvýšenou sociální a osvětovou činností mezi chudými lidmi, především Romy?
Jak konkrétně by měla vypadat v praxi?
c) Přinucením těchto lidí k dodržování pravidel „silou“? Jak konkrétně?
d) Kombinací, nebo jinak? Jak konkrétně?
Lidé mají obecně velké obavy z toho, že se do jejich blízkosti nastěhují
Romové. Mají s tím bohužel neblahé zkušenosti. Romové mají prostě jiný způsob
života, jiný temperament, jinou míru pořádku, hluku apod. Majorita ví, zná
jejich temperament apod. Respektuje to, ale tyto odlišnosti nesmí narušovat
způsob života, na který je zvyklá. Lepší vzájemné poznání nemůže uškodit jedněm,
ani druhým.
