romea - logo
18. listopadu 2018 (neděle)
svátek má Romana
Loading
rozšířené vyhledávaní

Marian Dancso, lídr kandidátky OMMO v Lomu: Xenofobní strany se ohánějí vyloučenými lokalitami, na jejich existenci však mají velkou zásluhu

3.10.2018 23:40
Marian Dancso
Marian Dancso

Na konci tohoto týdne budou občané České republiky rozhodovat, kdo na další čtyři roky ovládne radnici v jejich městě či obci a bude rozhodovat například o nakládání s obecním majetkem. Komunální volby se budou konat 5. a 6. října 2018 a zároveň s  nimi se v některých obvodech bude volit také do Senátu Parlamentu ČR. Podle zjištění serveru Romea.cz se do letošních voleb zapojilo více než 170 romských kandidátů.

Dalším z oslovených romských kandidátů, které ve volebním seriálu představujeme, je učitel základní školy Marian Dancso. Působí jako opoziční zastupitel v Lomu, kde také po čtvrté kandiduje jako lídr politického hnutí Občané městu, město Občanům (OMMO).

Jako lomský zastupitel působíte třetí volební období, v opozici vůči vládnoucí koalici Severočeši.cz, ODS a ČSSD. Vystupujete například proti jejímu nevýhodnému rozprodávání obecního majetku. S jakým úspěchem?

MARIAN DANCSO

  • 37 let, učitel
  • 1. místo na kandidátce OMMO v Lomu

Absolvent Pedagogické fakulty UJEP v Ústí nad Labem, třetí volební období působí jako zastupitel Lomu za politické hnutí Občané městu, město Občanům (OMMO), 1. místopředseda OMMO, 17 let působí ve školstvím, nyní jako učitel německého a anglického jazyka na ZŠ Litvínov - Janov. Dokončuje magisterské studium.

Jako opoziční zastupitel toho příliš nezmůžu. Vládnoucí koalice v čele s Kateřinou Schwarzovou za Severočechy, potažmo jejím manželem, radním a bývalým poslancem za ANO Bronislavem Schwarzem, který město de facto ovládá, odřízla opoziční zastupitele od jakékoli spolupráce ve výborech či pracovních skupinách, i když jsme se nabízeli, že budeme pracovat bez nároku na odměnu.

Ovšem tím, že patřím mezi výraznější zastupitele, kteří se nebojí vystoupit a říci nahlas svůj názor, se mi podařilo i něco prosadit. Jedním z palčivých problémů bylo zachování a fungování lomské školy, kde se za jedno volební období vystřídali tři ředitelé, několik učitelů a zaměstnanců školy bylo propuštěno. Tady bylo namístě se hlasitě ozvat, aby vedení města přestalo do řízení školy a jejího fungování zasahovat. Kritizoval jsem také výlet části vybraných seniorů do Itálie, který město vyšel na cca 800 tisíc korun, když je přitom zapotřebí zrekonstruovat budovu školy.

Lomská základka se navíc potýká s nedostatkem žáků. I následkem prohlášení radního Schwarze, že on by svoje dítě do naší školy nedal, protože je to „cikánská škola“, ale nějak si nespočítal, že 20–25 % romských žáků romskou školu nedělá. Když tohle prohlásí bývalý poslanec, jehož manželka je starostka, tak nemůžeme očekávat příliv nových žáků. Rodiče na to zareagovali po svém a škola se potýká s nedostatkem žáků, město tak musí každoročně více doplácet. Pokud by se stalo, že by se škola kvůli nedostatku žáků musela zrušit, ztratili bychom status města, což by se projevilo i na rozpočtu.

Oblast Litvínova, Janova se potýká se sestěhováním sociálně slabých. Co si myslíte o tom, že vláda zákon o sociálním bydlení smetla ze stolu? Jak by se měla situace řešit?

Nesouhlasím s tím, aby se způsob sociálního vyloučení nebo socioekonomického problému řešil systematickým sestěhování Romů na okraj společnosti. Sestěhováním se jen vezme pár rodin, které se přesunou na jiné místo, a jim nezbývá nic jiného, než že v jednom bytě žijí tři až čtyři rodiny. A pak nelze očekávat nic jiného, než že se byt, vchod nebo celý panelák, navíc majiteli neudržovaný, časem zničí. Když systematicky sestěhujete do bytu 2+1 nebo 3+1 tři rodiny, tak tam automaticky k nějakému opotřebení dojde. A to se v Litvínově či Janově opravdu děje.

Dalším problémem je, že děti z těchto rodin pak často nechodí do školy a hraničí to i se skrytým záškoláctvím. U většiny dětí, kterým byla odpojena voda, a to i přesto, že rodiny poplatky hradily, se to projeví na hygieně. Takové děti nejdou do školy, protože nemají čisté oblečení, čisté vlasy... Zbytečně je to segreguje od vrstevníků a spolužáků.

V Janově jsem pracoval již v době, kdy se v žádném případě nedalo hovořit o vyloučené lokalitě. Měl jsem možnost vidět všechny problémy, které tam postupně vznikaly. A řešit je tak, že se zastaví dodávka pitné vody nebo tepla, mi přijde nemorální, až nelidské. Takovým způsobem se přeci žádný problém neřeší. Od roku 2006 se enormně zvedl počet vyloučených lokalit, tehdy jich bylo kolem tří set, teď je to něco okolo sedmi set. Tak kde je chyba?

Jak vnímáte trend bezdoplatkových zón a jejich rozšiřování po celé ČR?

Pokud chceme řešit integraci Romů v těchto lokalitách, musíme investovat především do vzdělání dětí

Nemyslím si, že zrovna celoplošné zavádění bezdoplatkových zón je dobré řešení. Je jasné, na koho jsou mířené, začaly se totiž zavádět především v sociálně vyloučených lokalitách a já si osobně myslím, že pokud chceme řešit integraci Romů v těchto lokalitách, musíme investovat především do vzdělání dětí. Těžko můžete změnit člověka, který je dospělý, ale máme možnost změnit mladou generaci, do jejíhož vzdělání by mohla investovat vláda. Všeobecně se ví, že jedním z největších problémů vyloučených lokalit je nedostatečné vzdělání. Po ukončení základní školy, si mladí nepodají přihlášku k dalšímu studiu nebo u studia nevydrží a skončí na úřadu práce. Není to tak, že by se nechtěli vzdělávat nebo začít pracovat, ale celé to vyplývá z jejich omezených zkušeností.

Jak žáky prostředí ghett deformuje?

Mladí z vyloučených lokalit totiž nejsou připraveni na vstup do života. Celý život se pohybují po Janově, netuší, jak to vypadá o kus dál v Mostě nebo v Chomutově, jsou navyklí kolovat ve svém prostředí, ale nejsou už připraveni být i jinde. A v okamžiku, kdy vyjdou základní školu a měli by za studiem nebo zaměstnáním dojíždět, nejsou toho schopni. Což samozřejmě souvisí i se segregovaným školstvím – bojí se, že by mezi české žáky nezapadli a dostali by se tak do koloběhu šikany a čelili každodennímu stigma, že jsou Romové z vyloučené lokality.

Možná by bylo na zvážení vytvořit novou legislativu vzdělávání a vytvořit i kontrolní mechanismus, který by právě na vzdělávání studentů do 17 let dohlížel. V zahraničí funguje povinná školní docházka do 18 let, osvědčila se, ale na druhou stranu si tento vzdělávací systém neumím představit v našich podmínkách.

Co děláte pro to, aby se zvýšila volební účast u Romů, a zvýšila se třeba i vaše šance prosazovat váš volební program?

Když se podíváme na lokality Chanov nebo Krupku, kde Romů žije několik stovek, a pak se podíváme, kdo tam získal nejvíce preferenčních hlasů, tak si říkám, jak je to možné? Protože v těchto oblastech vítězí strany, jejichž volební program je zaměřený převážně proti Romům. Pak mě napadá jediné, že se tam kupčí s volebními hlasy.

Znám lidi, kteří svůj hlas prodají za stokorunu bez mrknutí oka. Vím, že třeba v Krupce se to řešilo a volby se dokonce několikrát opakovaly. Divím se, že se někteří Romové nechají natolik zmanipulovat a ovlivnit, že je jim jedno, co která strana má na volebních billboardech.

Hlášky jako třeba „vystavíme vesnici pro lůzu“ jsou šílené a Romové místo toho, aby volili jinou stranu, která stojí na jejich straně, tak jdou a tyto xenofobní strany ve volbách podpoří, protože jim za to někdo něco dá. Neuvědomují si, že Romy tím zneužijí hned několikrát. Poprvé s cílem získat kredit u majority a podruhé, aby od samotných Romů za směšnou úplatu dostaly hlasy ve volbách.

Jak se proti této manipulaci dá bojovat?

Těžko. Pokud dotyčného nechytne policie přímo při činu, tak na to nemáte žádné páky. U nás v Lomu bydleli starousedlíci, kteří léta pracovali na šachtě, jednalo se o slušné lidi, kteří tady i přes tlak města žijí dodnes. Vedení naší obce si usmyslelo, že Romy ve své vesnici nechtějí. Začali šířit negativismus typu Okamury a neustále opakovali, že Romové jsou špatní a parazitují na většině. A majorita na toto slyší. Takže někteří Romové z města odešli, jiní tomu přispěli svým chováním a některým nebyl prodloužený nájem bytu. Romové, kteří odešli z Lomu do Janova, se najednou ocitli v úplně jiném standardu, než byli zvyklí. Najednou se ocitli o tři třídy níže. Chtěli by se vrátit, ale bohužel není kam, městské byty nejsou.

Strany se před volbami předhánějí a snaží se jakkoliv přitáhnout pozornost voličů, a to i za cenu negativní rétoriky používané proti Romům. Migrace, vyloučené lokality jsou témata, kterými se ohánějí, ale neuvědomují si jednu zásadní věc, že to byly právě ony, kdo na jejich existenci mají velký kus zásluhy.

Ústecký kraj dlouhodobě vykazuje nejslabší ekonomické výsledky, ačkoliv je v kraji množství výrobních podniků. Čím to je?

Pracovních nabídek je po celém Ústeckém kraji dost, ale pravdou je, že zde chybí peníze. Máme sice několik průmyslových zón s mnoha zaměstnanci, ale vedle toho máme i dost vyloučených lokalit, které tu životní úroveň ve městě ovlivňují. Právě tady se to odráží, protože většina nezaměstnaných pochází z vyloučených lokalit. Ať jsou to Trmice, Krupka, Janov nebo Chanov, dohromady to hodí celkem vysoké číslo.

Pokud vláda nezajistí dostatek financí na podporu vzdělávání a rekvalifikací, tak se situace nikdy nezlepší. Je potřeba podporovat profese jako svářeč, klempíř a jiné, které tady chybí a jsou žádané na pracovním trhu. Máme tady mnoho odborníků, kteří by mohli zájemce rekvalifikovat, a zároveň bychom tím snížili počet nezletilých na úřadu práce.

Jak by podle vás mělo na tuto situaci zareagovat ministerstvo školství?

Říkám si, proč by nešlo vytvořit program praktického vyučování, který by děti z vyloučených lokalit, které by jinak skončily na pracovním úřadě, nemohl už na základní škole motivovat? Víme přeci, že ze všech dětí nebudou úředníci nebo účetní, podpoříme je tak v tom, aby získaly řemeslo, které by je mohlo bavit a zvýšilo by jejich uplatnění na trhu práce. A řešit to až v deváté třídě je podle mě pozdě. Obzvláště u nás v Ústeckém kraji je v současné době o dělnické profese obrovský zájem.

Samozřejmě jsou rodiny, které řeknou, že si nemohou finančně dovolit, aby jejich dítě pokračovalo na střední škole, protože je jich doma hodně a je potřeba začít vydělávat. A právě pro takové děti by bylo skvělé povinné přeškolení a rekvalifikační kurzy, aby neměly pouze základní vzdělání a status, že nic neumí. Zaměstnavatele nebude zajímat, že mu jde přírodopis nebo zeměpis, požaduje nějaké dovednosti. A možná právě dobře zvolená rekvalifikace by je lépe připravila na profesní dráhu.  

Ale co si budeme namlouvat, nějaké „pletení košíků“ či jiné z mého pohledu neužitečné kurzy, které jsou tu také v nabídce, jim najít si zaměstnání nepomůže.  My jako škola se můžeme snažit sebevíc a můžeme zkoušet žáky motivovat, ale bez návaznosti, bez financí a pomoci to nemůžeme dotáhnout do takového konce, jak bychom si představovali.

Přečteno: 1224x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Volby, Komunální, Komunální volby 2018, Most



HLAVNÍ ZPRÁVY

V sobotu 17. listopadu 2018 se od 13 hodin na Hradčanském náměstí před Pražským hradem u sochy T.G. Masaryka uskutečnilo protestní setkání s názvem Jdeme do toho! Me Džav a So Tumen Avena? (FOTO: ROMEA TV)

videoZÁZNAM: Demonstrace Jdeme do toho! Me Džav a So Tumen Avena? přilákala jen pár Romů

17.11.2018 0:40, (AKTUALIZOVÁNO 14:00)
V sobotu 17. listopadu 2018 se od 13 hodin na Hradčanském náměstí před Pražským hradem u sochy T.G. Masaryka uskutečnilo protestní setkání s názvem Jdeme do toho! Me Džav a So Tumen Avena? Účastníci na něm vyjádřili nesouhlas s vystupováním prezidenta Miloše Zemana a jeho manipulativními výroky na adresu Romů. Akci inicioval Miroslav Rusenko z Romské demokratické strany (RDS). Průběh demonstrace vysílala živě první romská internetová televize ROMEA TV.
 celý článek

Petr Torák

videoPetr Torák: Informace o nepokojích v Anglii jsou lživé. Co bude pro Romy znamenat Brexit?

15.11.2018 18:39
Server Novinky.cz na začátku listopadu zveřejnil zprávu o narůstajících konfliktech mezi pákistánskou a romskou menšinou v Anglii. Petr Torák, který v Anglii působil mnoho let jako policista a věnuje se práci s menšinami, takové informace odmítá jako nepravdivé a zavádějící. Pro ROMEA TV uvedl, že reportérku z The Guardian, která článek napsala, pozval do Peterborough. Chce jí požádat, aby napsala nový článek, který bude obsahovat pravdivé informace o životě Romů v Anglii.
 celý článek

Sídliště Janov v Litvínově (Ilustrační FOTO: Archiv Romea.cz)

Extremisté z DSSS se chystají do Litvínova, chtějí si připomenout jejich pokus o pogrom na janovské Romy

15.11.2018 13:28
Jako vzpomínku na Den národní jednoty chystá v Janově Dělnická strana sociální spravedlnosti na sobotu 17. listopadu manifestaci. Chce si tak připomenout nepokoje, které zde proběhly před deseti lety. Akce je podle mosteckého deníku.cz již nahlášena.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo