romea - logo
24. října 2017 (úterý)
svátek má Nina
Zprávy e-mailem - Nemáte čas číst naše zprávy každý den? Nechte si posílat souhrn toho nejdůležitějšího tak často, jak  chcete Vy.
Loading
rozšířené vyhledávaní

Markus Pape: 75 let po zřízení tábora bylo otevřeno muzeum tábora Svatobořice – proč to trvalo tak dlouho?

9.10.2017 17:54
Internační tábor Svatobořice ve stejnojmenné obci na jižní Moravě
Internační tábor Svatobořice ve stejnojmenné obci na jižní Moravě

V sobotu za účastí představitelů vlády, kraje a obce bylo slavnostně otevřeno muzeum Internačního tábora Svatobořice ve stejnojmenné obci na jižní Moravě. Přeživší i pozůstali vězňů tábora na tento den čekalo desítky let. Spousta jich ovšem mezitím zemřelo – nedočkali se. Podobný příběh jako v Letech u Písku? Ne docela. Začněme základními faty z dějin tábora.

Největší tábor celého protektorátu pro etnické Čechy – značně větší než tábor Lety u Písku – byl provozován v letech 1942 - 45 v jihomoravské vesnici Svatoboříce poblíže města Hodonín. Uvězněno v něm bylo postupně přibližně 3500 osob, včetně dětí, žen, starců, nemocných. Nejvíce týráno bylo v něm několik desítek Židů, pro něž se stál přestupní stanicí na cestě do vyhlazovacích táborů. Drtivou většinu osazenstva tábora představili příbuzní českých vojáků, kteří odešli do zahraniční bojovat za osvobození vlasti – tedy jako rukojmí nacistů. Někteří z nich zde trávili bezmála tří roky svého života.

Jak k tomu došlo? V rámci heydrichiády – tedy po atentátu československých parašutistů na německého vládce protektorátu – nacisté spustili akci E, zkratka pro emigranty. V její první fázi uvěznili od září 1942 do dubna 1943 v táboře asi 1200 osob, v průběhu dalších dvou let pak více než dva tisíce dalších. Tábor byl na rozdíl od letského podřízen gestapu, velitelé a někteří vedoucí dozorci byli Němci mluvící i česky.

Podle údajů archiváře Jiřího Mraky během dvou a půl roku zde zemřelo 30 vězňů, nejvíce v první fázi existence tábora, kde životní podmínky se podobaly těm v koncentračních táborech této doby.

Pak však nastal zlom. Začátkem druhé fáze – a to už koncem roku 1942 – vězňové si mohli nechat posílat balíky s potravinami od svých příbuzných, zavedena byla omezená školní výuka, lékařská péče se postupně zlepšila, v táboře se skládala hudba, hrálo se divadlo a podle vězňů některé mladé vězenkyně v pozdní fáze tábora psaly dokonce oslavné básně o „svých“ českých dozorcích.

A právě takové aspekty dějin tábora se nehodily do komunistického narativu dějin protektorátu, který postavil německé okupanty do role krutých a bezohledných vládců. Přece proto jsme je museli všechny vyhnat. Proto není divu, že příběh tábora byl přes celá desetiletí komunistického režimu podobně jako ten letský téměř úplně zamlčován.

Přeživší vězňové se scházeli pravidelně, ale jen soukromě, jejich příběhy zřejmě nikoho z politiků nezajímaly, žádný z nich nebyl publikován a zájemce o dějiny tábora se museli spokojit se stručnými zmínkami o existenci tábora v knihách o perzekuce Čechů za druhé světové války.

Příběh svatobořického tábora v době druhé světové války se nedá pochopit bez ohledu na činnost Jiřího Letova, referenta pro hospodářskou správu protektorátních táborů na protektorátním ministerstvu vnitra. Znalci dějin letského lágru se určitě vzpomenou, že právě on nechal vyhodit Josefa Janovského, prvního velitele letského tábora, když zjistil, jak se Janovský v roce 1942 snažil likvidovat vězně hladem, neposkytnutím lékařské péče, tepla a šatstva.

Ve stejné době Letov jezdil i na inspekce do svatobořického tábora, prosadil odvolání prvního velitele Františka Cisaře, který si krátce předtím poněmčil své jméno a přijal německé občanství, zvýšení potravinových přídělů pro vězně a dalšími opatření ulehčující život v táboře. Historici prozatím roli Letova zcela přehlížejí. A proto i příběh vězňů se nadále potkává s nepochopitelným přehlížením.

VIDEO

Jaký byl předválečný a poválečný příběh tábora

Uprchlický tábor s několika dřevěnými baráky vznikl ve Svatobořicích po vypuknutí první světové války v roce 1914 za účelem internace běženců z Haliče a Bukoviny.

Do konce roku 1920 v něm bylo vězněno kolem sedmi tisíc osob ukrajinské, rusínské, polské národnosti a židovského vyznání, ze kterých několik bylo odsouzeno na smrt za vlastizradu. V letech 1921 - 1933 sběrný tábor postupně ubytoval více než sto tisíc osob ze Slovenska a Podkarpatské Rusi, jejichž další pobyt v ČSR nebyl z hlediska zájmů státu žádoucí, v táboře byli podrobeni lékařským vyšetřením a poté zde museli čekat na přidělení vystěhovaleckého víza do zámoří. Zároveň v menší části tábora provozovalo město Brno až do roku 1935 starobinec a chorobinec. Od začátku roku 1936 zde působila četnická stanice i s ubytováním.

V roce 1937 česká policie umístila v táboře přívržence sudetoněmeckého politika a separatisty Konrada Henleina podezřele z vlastizrady, od října 1938 do července 1942 pak české rodiny uprchlé před německými okupanti anebo vyhnané z obsazených hraničních oblasti, včetně německých emigrantů z Rakouska anebo ze Sudet, odděleni plotem od zmíněných německých vězňů.

Po válce už od 15. května 1945 zde byli zavřené osoby podezřelé z kolaborace, vlastizrady a další zajištěné osoby, včetně německých válečných zajatců, českých členů „Vlajky“ a dalších nacistických organizací.

Od 1. ledna 1946 zde československá vláda zřídila Internační středisko Svatobořice pro Němce. Od ledna 1947 do srpna 1948 pak Nemocniční středisko Svatobořice se stavem okolo tisíce většinou nepohyblivých Němců. Podle historika Tomáš Staňka během jednoho roku v něm zemřelo více než 250 lidí za nelidských podmínek, podle četníků z vedení tábora příčinou jejich smrti byl jejich vysoký věk. V dalších dvou letech zde žili řecké rodiny uprchlé z občanské války, než byly rozptýlení po celé republice.

Přečteno: 1023x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Nacismus, Historie, Lety u Písku, koncentrační tábor, Německo, Druhá světová válka



HLAVNÍ ZPRÁVY

Vepřín v Letech u Písku - 24. 6. 2017 (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

videoODTAJNĚNO: Za odkup vepřína v Letech stát zaplatí zhruba 450 milionů korun

23.10.2017 15:27
Za odkoupení vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, stát zaplatí zhruba 450 milionů včetně daně z přidané hodnoty. Smlouvu o odkupu dnes odtajnila vláda. Koupi schválila už v srpnu. Smlouva s firmou AGPI, která vepřín provozuje, by měla být podepsána v nejbližší době, řekl po jednání vlády ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).
 celý článek

Koláž: Romea.cz

Univerzita Karlova vydala online výklad pravidel romského pravopisu

23.10.2017 11:32
Univerzita Karlova vydala online výklad pravidel romského pravopisu.
 celý článek

Vojtěch Lavička

Vojtěch Lavička: Volby 2017, pro Romy jen špatné zprávy

23.10.2017 10:50
Volby do Poslanecké sněmovny ČR máme za sebou, a tak je na čase rekapitulovat a hodnotit. Jak jistě dobře víte, ANO volby vyhrálo, což není žádným překvapením. Přestože jeho vítězství politologové hodnotili jako nečekaně drtivé, já ho takto výrazné očekával. V České republice totiž byly volby vždy o vůdcích jednotlivých politických stran, volební programy nejsou pro voliče zásadní. A v tomto ohledu na Andreje Babiše nikdo nemá. Je „lidovější“ než Zeman, „statečnější“ než Kalousek, „pragmatičtější“ než Klaus atd. Zkrátka je pro lidi „nej“. A to dle výsledků voleb ve všech krajích republiky.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







..
romea - logo