romea - logo
11. července 2020 (sobota)
svátek má Olga
Loading
rozšířené vyhledávaní

Markus Pape: Letská kauza má svého předchůdce – v Německu

3.8.2015 11:01
Bývalý koncentrační tábor v Neuengamme, části města Hamburk, v současnosti. (FOTO: Fumaro, Wikimedia Commons)
Bývalý koncentrační tábor v Neuengamme, části města Hamburk, v současnosti. (FOTO: Fumaro, Wikimedia Commons)

Už dvacet let protestují tuzemské i zahraniční organizace proti provozování velkovýkrmny vepřů na území bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku. Málokdo v Česku však ví, že i v Německu celá desetiletí existoval podobný problém. A že i německé společnosti trvalo dlouho, než se s ním dokázala vypořádat.

Vehementní a zoufalé protesty po celá desetiletí směřovaly proti existenci vězení na místě bývalého koncentračního tábora v Neuengamme, části města Hamburk. Vězení se provozovalo v letech 1948-2003 a letos je tomu deset let, kdy byl místo něj otevřen důstojný památník.

Jak došlo k tomu, že se šedesát let po konci druhé světové války nakonec podařilo problém vyřešit?

V poválečném Německu byla snaha o uchování paměti na nacistické zločiny slabá. Po místy plošném spojeneckém bombardování německých měst ležel i Hamburk doslova v troskách. I přeživší vězňové koncentračních táborů měli spoustu jiných starostí, než aby krátce po konci války šli demonstrovat za zřízení památníků na místech jejich utrpení za nacismu. Většinou si museli vybudovat novou existenci – často v zahraničí, kam po válce emigrovali – a prozatím se smířili s tím, že německý „nacistický národ“ zůstává takovým, jakým je.

Co se v Neuengamme stalo

Tábor byl zřízen v roce 1938 jako pobočka koncentračního tábora Sachsenhausen na místě bývalé cihelny a rozsáhlých ložisek jílu. Vězňové museli postavit budovy nového tábora, pálit cihly pro výstavbu nacistických domů na břehu Labe v Hamburku a později pracovat ve zbrojovkách pro válečné účely. Podle oficiálních čísel nacisté zavraždili v tomto táboře ze sto tisíc vězňů minimálně polovinu, mezi nimi i stovky Romů. Další vězňové byli v průběhu provozování tábora deportováni do jiných táborů, kde většina z nich zahynula. Ke konci války se více než šest tisíc vězňů neuengammského tábora utopilo, když britské vojenské letectvo omylem bombardovalo lodě, na kterých měli být deportováni.

Koncem dubna roku 1945 nechal personál tábor částečně zbourat, zničil veškerou písemnou dokumentaci a evakuoval poslední vězně. Když britská vojska začátkem května dorazila do tábora, aby vězně osvobodila, objevila už jen liduprázdné budovy. I z důvodu nedostatku dokumentačního materiálu a faktu, že jen zlomek vězňů přežil, se po válce o táboře nejdříve mlčelo.

Německá Sintka Sulejka Klein se narodila dne 17. října 1926 v Hamburku. Ve věku 17 let byla deportovaná do Osvětimi, odtamtud pak do koncentračního tábora Neuengamme, kde v roce 1944 zemřela. Dalším vězněm tohoto koncentračního tábora byl bývalý německý mistr boxu Sinto Johann Wilhelm Trollmann, jedna z nejznámějších osobností dějin romského sportu. O něm server Romea.cz informoval zde, zde a zde.
V letech 1946 až 1948 se 120 bývalých zaměstnanců ocitlo před britskými vojenskými soudy v Hamburku. Celkem 23 jich bylo odsouzeno ke smrti a popraveno. Spousta dalších však unikla spravedlnosti. Táborový lékař a člen SS Kurt Heißmeyer, který prováděl lékařské pokusy na vězních a za tím účelem si objednal i dvacet židovských dětí z Osvětimi, po válce pod svým jménem ordinoval v NDR. Ačkoliv se ocitl na seznamu hledaných válečných zločinců, teprve v roce 1963 byl zatčen, postaven před soud a po třech letech odsouzen k doživotnímu trestu. V roce 1967 ve vězení zemřel.

Vzorové vězení jako památník bývalým vězňům

V letech 1945 až 1948 spojenci v bývalém táboře Neuengamme internovali Němce, které podezírali z válečních zločinů anebo aktivní spolupráce s nacisty, mezi nimi i bývalé dozorce tábora. Ještě před koncem fungování internačního táboru a vznikem Spolkové republiky Německo, rozhodl Senát nově vzniklého spolkového Svobodného státu Hamburk postavit na území bývalého koncentračního tábora moderní vězení. Cílem bylo ukázat, že nový demokratický stát je nyní schopen odsouzeným pachatelům trestných činů zajistit lidské životní podmínky. Při stavbě vězení se využívala zachovalá infrastruktura a budovy tábora.

Během následujících desetiletí se však začaly ozývat stále silnější protesty. Svaz bývalých vězňů „Amicale internationale“ našel podporu i u vlád dalších států, neboť za druhé světové války byly v lágru tisíce vězňů například z Francie, skandinávských států, z Lotyšska i z Nizozemí. Hamburský senát sice trval na provozování vězení, v roce 1953 nicméně nechal postavit pamětní sloup, v roce 1965 malý památník a začátkem osmdesátých let dokumentační středisko - vše vedle stávajícího vězení. Až v roce 1989 se v hamburském Senátu našla potřebná většina zastupitelů k rozhodnutí přemístit vězení na vhodnější místo. Stejně ale trvalo dalších deset let, než se uvolnily potřebné finanční prostředky.

V roce 2005 se slavnostní otevření rozšířeného památníku konalo na místě bývalého táboru i bývalého vězení za účasti bývalých vězňů, který na tento okamžik museli čekat celých šedesát let.

Spojitost nacistické minulosti s přístupem k uprchlíkům

Hlavní podíl na úspěchu kampaní za důstojný památník v Neuengamme měly mezinárodní organizace bývalých vězňů a Židů. K úspěchu nicméně přispěly i protesty místních Romů a Sintů. Koncem srpna roku 1989 například stovky Romů obsadily dokumentační středisko Neuengamme, aby protestovaly proti hamburským Senátem schválenému vyhošťování více než tisícovky romských uprchlíků z Jugoslávie. Police demonstranty zatkla a obvinila z porušování domovní svobody.

Rok na to Romové z celého Německa uspořádali přeshraniční pochod z Německa do Švýcarsku, kde sídlí Vysoký uprchlický komisariát Spojených národů, aby ho požádali o pomoc pro uprchlíky v Hamburku i v dalších německých městech. Rudka Kawczynského, tehdejšího předsedu spolku „Unie Romů a Sintů“, soud odsoudil za organizování masového přechodu hranice doprovázeného zablokováním dopravy. Svůj 50-denní trest odnětí svobody si měl odsedět právě ve vězení Neuengamme.

Nedávno znovu našly právě v Hamburku stovky Romů odvahu veřejně se zastat romských uprchlíků ohrožených deportacemi do svých vlastí.

Přečteno: 788x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Německo, Holocaust, Lety u Písku



HLAVNÍ ZPRÁVY

Dokumentární film LETY

videoV Kampusu Hybernská se bude promítat dokumentární film LETY. Následovat bude debata s Renatou Berkyovou

8.7.2020 16:44
Ve čtvrtek 16. července od 18 hodin se v Kampusu Hybernská bude promítat celovečerní dokumentární film LETY. Romští tvůrci ve filmu zachycují snahy mnoha aktérů o odstranění vepřína i přetrvávající debatu o historii místa tzv. cikánského tábora. Po promítání bude následovat debata se spoluautorkou dokumentu Renatou Berkyovou.
 celý článek

Stipendisté organizace ROMEA (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Nová výzva pro romské studenty středních a vysokých škol! ROMEA vyhlašuje stipendijní program pro rok 2020/21

19.6.2020 15:36
Romští studenti se mohou od pondělí 22. června do pátku 17. července hlásit o stipendium organizace ROMEA na školní, potažmo akademický, rok 2020/2021. Stipendijní program běží od roku 2016 a letos stipendiem podpoří 90 romských studentů středních, vyšších odborných a nově také vysokých škol. Do programu se mohou hlásit studenti prezenční i distanční formy studia a u vysokoškoláků v jakémkoli stupni bakalářského, magisterského i doktorského studia. Pro zájemce bude od pondělí na webových stránkách www.romskastipendia.cz otevřen elektronický formulář, prostřednictvím kterého budou moci studenti žádosti posílat.
 celý článek

Lubomír Volný a Miroslav Kalousek se ve sněmovně přetahovali o nápis All Lives Matter. Malá černošská holčička vysvětluje co znamená heslo Black Lives Matter (Koláž: Romea.cz)

Je heslo Black Lives Matter rasistické? Volný provokoval ve sněmovně, Kalousek zasahoval. Vysvětlení nabízí malá černošská holčička

7.7.2020 22:25
O rozruch ve sněmovním jednacím sále se dnes postaral nezařazený poslanec Lubomír Volný (Jednotní). Navrhoval, aby dolní komora vyslovila souhlas s výrokem prezidenta Miloše Zemana, že je heslo amerických protestů Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) rasistické.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo