romea - logo
4. srpna 2020 (úterý)
svátek má Dominik

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Markus Pape: Německé parlamentní volby a uprchlická politika

13.12.2016 13:57
Markus Pape. Foto: František Kostlán
Markus Pape. Foto: František Kostlán

Příští rok se budou konat volby parlamentu i hlavy státu ve dvou nejvýznamnějších členských státech Evropské unie. Zatímco ve Francii měly předvolby konzervativců dvě kola a nového kandidáta volilo kolem čtyř milionů lidí, určení kandidáta německé konzervativní dvojstrany CDU/CSU naopak proběhlo bleskově. Koncem listopadu oznámila německá kancléřka Angela Merkelová, že bude znovu kandidovat na post spolkového kancléře. Začátkem prosince ji pak zvolilo 90 procent delegátů její strany na další dva roky. A bylo rozhodnuto. Kdo z CDU/CSU by se proti ní odvážil kandidovat, když jde ode dne jejího prohlášení o další kandidatuře její popularita opět strmě nahoru, a s ní i volební preference pro její dvojstranu?

Merkelová znovu vede

Podle poslední volební prognózy z konce listopadu – shrnutí průzkumů dvou renomovaných agentur – by zvítězila koalice CDU/CSU s 35,1 %, což by znamenalo ztrátu 6,4 procent hlasů oproti posledním volbám, kdy získala 41,5 procent. Strana Alternativa pro Německo (AfD) by aktuálně dostala hlasy deseti procent voličů, sociální demokraté (SPD) by si přišli na 23 oproti 25,7 procentům hlasů v roce 2013, Zelení by si polepšili o dvě procenta na 10,5 %, strana Levice o tři procenta oproti roku 2013 (9,5 %). Znovu by se do Bundestagu dostala liberální strana FDP se ziskem 1,4 nových voličů, naposledy měla 4,8 procent hlasů.

Takový výsledek by ovšem znamenal, že ani případná červeno-červeno-zelená koalice ani černo-zelená koalice by nezískaly většinu v německém parlamentu. Teoreticky by se CDU/CSU mohla spojit s populistickou AfD i liberální FDP s cílem získat většinu, což by však zajisté odmítla většina členů CDU i sama kancléřka. Zcela nepředstavitelná je i koalice CDU/CSU, Zelených a FDP, protože Zelení se nemohou shodnout s programem FDP v různých oblastech. Jako řešení by se tedy opět nabízela velká koalice nejsilnějších stran. Ta by voličům sotva mohla nabídnout výraznou změnu politiky, jen stabilitu.

Klíčovým hráčem voleb bude opět Angela Merkelová, která poslední volby vyhrála s heslem: „Znáte mě“. Její voliči ji většinou považují za symbol pro kontinuitu, řád a klid. Může poukázat na růst ekonomiky, rekordně nízkou nezaměstnanost a přebytek obchodní bilance. Podle posledních průzkumů si 55 procent lidí v Německu přeje, aby Merkelová pokračovala jako kancléřka.

Za mírné ztráty stran současné vládní koalice v preferencích mohou hlavně vývoje v zahraničí, na které německá vláda neměla přímý vliv. Lze jí vyčíst jen to, že nepředvídala jejich význam pro Německo. Když se statisíce válkou zbídačených lidí včetně celých rodin zasekly na „balkánské cestě“, když akutně hrozila humanitární katastrofa v Evropě zatím nevídaných rozměrů, někdo musel reagovat. Evropská unie jako celek zatím není schopná bleskově reagovat na akutní problémy. A tak se Německo spolu s Rakouskem i s pomocí Švédska pohotově rozhodli zmírnit svůj pohraniční režim a pustit migranty na své území, a to i ty, kteří už byli prokazatelně registrováni v jiném členském státu.

Populismus narazil

Toto rozhodnutí nyní využívají či spíše zneužívají četné německé a rakouské populistické strany k získání politických bodů. Jako například AfD, které se od té doby postupně zvýšily volební preference. Následkem toho pronikla s poměrně vysokým procentuálním zastoupením do různých zemských parlamentů v Německu. Výrazně více než ostatní strany přitom bodovala u takzvaných nevoličů, tedy lidí, kteří obvykle odmítají odevzdat svůj hlas ve volbách a lze je mobilizovat ve zcela mimořádných situacích. Pokud příští rok problémy uprchlíků nebudou nadále v popředí mediálního zájmu, klesnou i šance AfD na překonání pětiprocentní hranice pro vstup do parlamentu. Před vypuknutím krize s uprchlíky na něj totiž šanci neměla.

To všechno však zdaleka neznamená, že německá vláda se chová vůči žadatelům o azyl vždy vstřícně. V minulých letech několikrát zpřísnila azylový zákon. Žádosti spousty migrantů byly zamítnuty, nesplňovali nová kritéria pro politický azyl. Nyní jsou sice trpěni, ale bez pracovního povolení mohou jen čekat na deportaci – neznámo kdy a kam. Dokud nebude znovu konsensus členských států v otázce trvající platnosti Dublinské dohody, Německo nebude moci vracet odmítnuté žadatele o azyl do států, ve kterých se poprvé registrovali, tedy například do České republiky.

Vpuštění více než milionu žadatelů o azyl v minulých dvou letech na území Německa si vyžádalo enormní úsilí a náklady, ať se jedná o ubytování, postele, oblečení, stravování nebo administrativní náklady na vyřizování žádostí. Některé české či polské firmy tak měly kupříkladu velké zisky z dodávání obytných kontejnerů. Obrovské jsou i náklady na policejní vyšetřování četných násilných útoků na samotné uprchlíky nebo žhářských útoků na jejich obydlí. To samé platí ovšem i pro monitoring případných islamistických teroristů, kteří se mohli tímto vývojem dostat na německé území. Dodnes proto tisíce uprchlíků i nadále žijí za nedůstojných podmínek, nemohou navštěvovat slíbené jazykové kurzy apod. O to více jsou ohroženi případným náborem ze strany islamistů.

Je proto doslova zázrak, že v Německu prozatím nedošlo ke smrtelným útokům islamistických teroristů, kteří – jak varují někteří odborníci – pronikli do Německa jako žadatelé o azyl. Pokud tedy nebudeme počítat útok afghánského uprchlíka na cestující vlaku u bavorského Würzburgu z letošního července, při kterém se útočník nakonec zastřelil sám. Kdyby se v Německu stal teroristický útok s velkým počtem smrtelných oběti, podobně jako tomu bylo v Paříži, Londýně nebo Madridu, pozice německé kancléřky by byla ohrožena.

Mezinárodní kampaň proti Angele Merkelové vedená například výroky kandidáta na amerického prezidenta Donalda Trumpa, současného i bývalého prezidenta České republiky i četnými dalšími evropskými politiky, hlavně ale ruskými tajnými službami, prozatím nenese očekávané ovoce. Mohli by se tedy zamyslet spíše nad tím, zda jejich nákladné úsilí nakonec nenapomůže zvýšit popularitu Merkelové v Německu, když dokazuje, že jim dokáže úspěšně čelit.

Přečteno: 976x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Angela Merkelová, Německo, Volby



HLAVNÍ ZPRÁVY

videoZÁZNAM: "Leperiben: My nezapomínáme." Organizace Ara Art i letos pořádala pietní akci k připomínce obětí romského holocaustu

29.7.2020 11:58
V neděli 2. srpna od 18.30 se na pražském náměstí Míru uskutečnila 2. ročník pietní akce k připomínce obětí romského holocaustu, s názvem "Leperiben: My nezapomínáme".
 celý článek

Pietní akt v Letech u Písku, 2. 8. 2020 (FOTO: Richard Samko, Romea.cz)

videoZÁZNAM: Pietní akt v Letech připomněl i romské oběti z Osvětimi, Válková podpořila vznik romského vládního zplnomocněnce

29.7.2020 13:06, (AKTUALIZOVÁNO 2. 8. 2020, 14:45)
Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holocaustu dnes na pietní akci v Letech na Písecku vyzval politiky, aby stejně jako antisemitismus odsuzovali projevy anticiganismu. Ty podle něj v Evropě zesilují. Pietní akt v místě někdejšího koncentračního tábora Lety u Písku dnes po poledni připomněl romské oběti z druhé světové války. Akce v Letech se tradičně koná v květnu, letošní termín se posunul kvůli koronaviru.
 celý článek

Helena Válková 2. 8. 2020 v Letech u Písku. (FOTO: ROMEA TV)

videoHelena Válková v Letech u Písku: Podporuji vznik pozice vládního zplnomocněnce pro záležitosti romské menšiny

2.8.2020 14:14
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková dnes během pietního aktu v Letech u Písku podpořila požadavek Romů, aby byla zřízena pozice vládního zplnomocněnce pro romskou menšinu. Uvedla to ve svém projevu, ve kterém kromě jiného připomněla, že v současné době vzniká nová strategie romského začleňování pro roky 2021 - 2030.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo