Když v listopadu roku 2009 vypukla několikahodinová pouliční bitva mezi policií a neonacisty s podporou místních obyvatel v Litvínově, svět zíral: tohle jsme ještě neviděli, co to je za zemi, Česká republika? Šest let na to se podobné scény odehrály v jihosaském Heidenau, polabském městečku se 16 tisíci obyvateli. A saští aktivisté, kteří se proti tomuto vývoji hned postavili, přitom mohli čerpat ze svých zkušeností ze svých návštěv Duchcova, Českých Budějovic a Ústí nad Labem, kde se v minulých letech stali svědky podobných nepokojů.
Letos v srpnu saská policie selhala v Heidenau podobně jako jejich čeští kolegové v Litvínově v listopadu 2008. Celé hodiny válčili s přesilou násilníků s výsledkem 31 zraněných policistů a jednoho zadrženého demonstranta, kterého předali místní záchytce bez toho, aby ho pak z něčeho obvinili.
Za mohutné násilné útoky na policii v Heidenau do dnešního data není nikdo obviněn. Podle saského ministra vnitra právě probíhá vyšetřování proti 25 podezřelým. Jak je možné, že tři týdny po událostech jsou všichni na svobodě a mohou útočit znovu?
Stručný přehled o událostech v Heidenau:
Říjen 2014 – mobilizace přes Facebook
Zakládá se facebookový profil „Heidenau-Hört zu“ (Poslyš, Heidenau) s heslem: „Nechceme být takoví, jak si to pravice a levice přeje. Jsme nepohodlní, a tak je to i dobře.“
30. listopadu 2014 – demonstrace s podporou Nacionálně demokratické strany (NPD)
Kolem 200 lidí demonstruje v Heidenau „proti vlně azylu v Saském Švýcarsku a dalšímu ubytování ekonomických uprchlíků v Heidenau. Mezi řečníky jsou Holger Szymanski (tehdejší šéf NPD v Sasku) a Jens Baur (dnešní šéf NPD v Sasku).
18. prosince 2014 – přituhuje
Rada města Heidenau se začíná scházet k tématu ubytování uprchlíků. NPD vyzývá své zastánce k účasti na schůzkách rady. Na webu iniciativy „Heidenau-Hört zu“ přibývá agresivních příspěvků. Řeč je o tom, že údajně existují „cikánské gangy ve školách“.
13. – 15. února 2015 – strana NPD se přestává skrývat
K 70. výročí spojeneckých náletů na Drážďany změní “nadstranický” spolek občanů svoje profilové pozadí na Facebooku. Od té doby se oficiálně prezentuje s logem NPD.
10. dubna 2015 – strategie strany NPD se osvědčuje
Strana NPD zakládá vlastní místní výbor v Heidenau. Několik dní na to se v městečku rozdávají letáky proti „azylové vlně“. V této době se v městě nachází 60 necentrálně ubytovaných uprchlíků.
24. května 2015 – Úspěch NPD v komunálních volbách
Po zisku sedmi a půl procent hlasů se 27letý Rico Rentzsch stane radním NPD v městské radě. V roce 2009 stál před soudem za společný útok na tři mladíky, kde měl údajně hajlovat. Pěti obžalovaným soud nařídil, aby se zúčastnili kurzu „tetris“ (cvičení proti agresím).
30. května 2015 – vyvolání strachu
Facebooková stránka „Heidenau-Hört zu“ referuje opakovaně o údajné kriminalitě uprchlíků ve městě.
1. července 2015 – “národní odpor” proti obydlím uprchlíků
„Heidenau-Hört zu“ vyzývá k odporu proti státu. Dva týdny na to píše: „Národní odpor, NYNÍ.”
13. srpna 2015 – terč stanoven
„Heidenau-Hört zu“ informuje, že uprchlíci by mohli být ubytováni v opuštěném supermarketu pro kutily „Praktiker“.
18. srpna – vyhláška potvrzuje místo ubytovny
Zemský úřad Saska oznamuje, že v bývalém supermarketu zřídí na čas nouzovou ubytovnu pro přibližně šest set uprchlíků. První z nich by měli dorazit už v polovině týdne. Nakonec se příjezd oddálil na víkend.
18. – 20. srpna 2015 –“odboj” se přelije na ulici
Na Facebooku se píše: „zítra bude spontánní demonstrace“ před plánovanou ubytovnou v Heidenau. „Účast je povinností.“
19. – 20. srpna – první veřejné akce NPD
NPD vyzývá k veřejným protestům. Před budovou prozatím ještě prázdné ubytovny se scházejí neonacisté, ale i „obyčejní občané“ – jednou až čtyři sta lidí, kteří si stěžují na nedostatek informací a nemožnost se vyjádřit k rozhodnutí o umístění uprchlíků. Zatím se chovají nenásilně.
21. srpna – tisíc lidí se přidá k demonstraci NPD – neonacisté utočí na policii
V pátek odpoledne se koná protestní průvod ohlášený místní rádním NPD v centru městečka. Zúčastní se tisíc lidí – jak místní „obyčejní lidé“, tak i neonacisté z celého regionu. Po ukončení demonstrace se dav vydá k ubytovně, aby tam počkali na příjezd prvních uprchlíků. Po pokusu policie nenahlášenou demonstraci rozpustit sedí zhruba dvě stě lidí na silnici vedoucí kolem ubytovny, aby zablokovali příjezd uprchlíků. Situace eskaluje, když se policie chystá blokádu rozpustit slzným plynem. Demonstranti na ni útočí kameny a pyrotechnikou, ničí dopravní značení. Někteří těžkooděnci před útoky utíkají. Začíná největší uliční bitva neonacistů za poslední roky. Než se policii podaří situaci uklidnit, uplyne několik hodin. Je zraněno přes třicet policistů, jeden z nich těžce. Nikdo z násilníků není zatčen nebo obviněn. Situace v městě se nakonec uklidňuje. V noci dorazí k ubytovně tři autobusy s uprchlíky.
Na serveru youtube se krátce objevilo video zachycující nepokoje od neznámého autora. Sociální demokraté z Drážďan ho však stačili stáhnout, zveřejnit na své webové stránce a předat policii.
VIDEO
22. srpna – další útoky na policii
Heidenau je v německých médiích všude na prvních místech. Městečko se stalo synonymem nenávisti proti cizincům. Jak spolková vláda, tak i saští vládní činitele odsuzují násilnosti. Starosta města Jürgen Opitz vyzývá své občany k tomu, aby zůstali doma a neúčastnili se protestů ani pro ani proti uprchlíkům. Vedení saské policie přesto nezvyšuje počet na místě nasazených policistů.
Večer před ubytovnu dorazí antifašisté a další občané na spontánní podporu uprchlíků, ke které vyzvala i Antifa z drážďanského regionu. Sjíždí se policejní síly z celého kraje. Po odjezdu antifašistů dojde k dalšímu náhlému výbuchu násilí. Kolem 150 neonacistů hází pyrotechnikou, kameny a dopravním značení na policisty.
Reakce politiků, médií a občanské společnosti
23. srpna – vzpoura médií
Téměř celá německá "mediální krajina" se pustí okamžitě do osvětové kampaně o charakteru humanitární krize, nebezpečí rasismu a neonacismu a nechává značný prostor osobnostem, které odsuzují násilné nepokoje. Zaznívá ostrá kritika na práci vedení saské policie a tamního ministra vnitra i vzpomínky na rok 1991, kdy právě sjednocené Německo zažilo nejhorší rasové nepokoje svých dějin. Tehdy se sice zapalovaly svíčky, ale chyběla praktická solidarita občanské společnosti.
23. srpna – policie zřizuje „bezpečnostní zónu“ kolem ubytovny
Členové vlády spolkové země Sasko ostře odsuzují násilné nepokoje. Její předseda mluví o povinnosti občanů pomáhat uprchlíkům. Zemské velení policie zřizuje bezpečnostní zónu kolem ubytovny a nádraží v Heidenau. Zde policie legitimuje občany – může případně rozdávat „červené karty“ na tuto zónu. Stovky odpůrců neonacistů znovu demonstrují před ubytovnou. Na cestě z ubytovny na nádraží někteří z nich chybí sloveso na údajné neonacisty. Policie pak začíná antifašisty vytlačovat směrem na nádraží, kde už čeká zvláštní vlak na odvoz do Drážďan.
24. srpna – vicekancléř Sigmar Gabriel na návštěvě
Zástupce německé kancléřky Sigmar Gabriel jede do Heidenau a mluví s uprchlíky v ubytovně. S ohledem na noční útok neonacistů prohlašuje předseda sociálně-demokratické strany SPD: „U nás doma se jim říká pakáž". Saský vládní zmocněnec pro cizince Geert Mackenroth viní stranu NPD z vyvolání nepokojů. V rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas říká, že problém v Sasku vznikl i tím, že se strana NPD při minulých krajských volbách už nedostala do sněmu spolkové země Sasko. Před nouzovou ubytovnou v Lipsku demonstrují uprchlíci s místními aktivisty, aby nebyli přesunuti do ubytovny v Heidenau. Úřady jim vyhoví a ubytují je jinde. Místo nich se v Heidenau ubytují další uprchlíci. Pro šest set lidí jsou k dispozici dva záchody a dvě sprchy.
Večer se schází více než dvě stě lidí k ekumenické modlitbě v heidenauském kostelu Christuskirche. Faráři různých konfesí si přejí, aby se občané městečka dívali na uprchlíky bez předsudků, a aby je považovali za lidi, kteří mají potřeby a naděje jako každý jiný.
25. srpna – odbory policie žádají lepší vybavení
V Heidenau prozatím klid. Předseda policejních odborů Rainer Wendt žádá, aby vláda uvolnila finance na lepší vybavení policie, jako například na vozový park, aby policie zůstala mobilní a flexibilní. Vítá myšlenku zřídit bezpečnostní zóny kolem ubytovacích zařízení pro uprchlíky, aby se před nimi nemohly konat demonstrace.
26. srpna – předsedkyně německé vlády u uprchlíků
Německá kancléřka Angela Merkelová navštíví ohroženou ubytovnu uprchlíků v Heidenau a s místním starostou se baví s uprchlíky o jejich situaci. Po rozhovoru ji před ubytovnou „vítají“ demonstranti s bučením, sprostými nadávkami a hlasitým pískáním. Při krátké tiskové konferenci před ubytovnou kancléřka zdůrazňuje, že nebude žádná tolerance s těmi, kteří zpochybňují důstojnost dalších lidí. S občany města ani na chvíli nepromluví.
27. srpna – spolkový ministr spravedlnosti mluví s žáky gymnázia
Spolkový ministr spravedlnosti Heiko Maas návštíví ubytovnu uprchlíků a zúčastní se večerní besedy se studenty místního gymnázia v Heidenau. Někteří žáci se přiznávají k tomu, že mají strach veřejně projevit svůj názor, cítí se prý ohroženi pravicovými extremisty. Maase doprovází oblíbená televizní moderátorka Dunja Hayali, která má arabské kořeny a s uprchlíky promluví arabsky. Odpůrce uprchlíků nazvala "pravicovým odpadem". Maas sdělil, že den předtím odeslal evropskému ústředí společnosti Facebook písemnou stížnost na to, že na svých stránkách toleruje rasistické příspěvky. S vedením firmy Facebook se dohodli na osobním jednání dne 14. září 2015.
28. srpna – justiční peripetie kolem zákazu demonstrací – slavnost na vítání uprchlíků
Jako reakce na násilné nepokoje organizuje nadregionální sdružení "Drážďany bez nácků" slavnost na uvítaní uprchlíků přímo u ubytovny v Heidenau. Úřední zákaz všech veřejných shromáždění veřejně ignoruje i poslanec spolkového parlamentu Cem Özdemir ze strany Zelení. Těsně před ohlášeným termínem veřejného mejdanu saský okresní soud zruší zákaz slavnosti. Když na místo slavnosti dorazí saský ministr spravedlnosti Markus Ulbig, němečtí účastníci mejdanu ho nenásilně, ale rezolutně vyženou. Ministr opustí Heidenau se svou ochrankou bez toho, aby se mohl nechat vyfotit s uprchlíky. Antifašisté mu vyčítají příliš velkou toleranci vůči neonacistům a hnutí Pegida v Sasku. Uprchlické děti si hrají s aktivisty, kteří jim postavili i skákací hrad. Z Berlína dorazí kamion s desetitunovým nákladem darů pro uprchlíky. Po ukončení akce se v městečku objeví sto neonacistů, kteří se chtějí dostat k ubytovně. Policie je obkličuje, rozdává 180 červených karet a vykazuje je z místa.
K večeru v celém Německu projevují tisíce lidí solidaritu s uprchlíky a protestují proti násilnostem v Heidenau. Například ve Frankfurtu nad Mohanem se podobné demonstrace zúčastnilo kolem tři sta lidí jako protest proti rasistickému násilí a protiuprchlické politice německé vlády v posledních letech.
VIDEO
>
29. srpna – tisíce lidí demonstrují v Drážďanech pro ochranu uprchlíků | Nejvyšší správní soud zruší zákaz shromaždování v Heidenau
Německý Nejvyšší správní soud zruší zákaz shromažďování v Heidenau. Dává tak za pravdu žalobci – studentovi práv z německého Bonnu, kterému jen částečně vyhověl saský soud. Ten sice povolil uvítací slavnost před ubytovnou, ale trval na zákazu demonstrací. (Proto uložil mladému žalobci správní poplatek ve výši tisíc eur. Ten byl nyní také zrušen.) V Drážďanech se koná demonstrace sdružení "Drážďany nazifrei" pod heslem „Dnes zabránit zítřejším pogromům“. Po demonstraci se čtyři sta účastníků vydává do blízkého Heidenau, aby vyjádřilo svoji solidaritu s uprchlíky.
Podle německého serveru Spiegel-online začala Spolková prokuratura zkoumat, zda byly násilné nepokoje v Heidenau plánované a zda jejich svolavatelé naplňují podstatu trestného činu „založení kriminální organizace“. Pokud ano, hrozili by jim vysoké tresty.
30. srpna – tajné služby hlásí znepokojení – Starosta městečka dostává vyhrůžky násilím
Saská tajná služba pro ochranu ústavy považuje násilnosti kolem ubytoven uprchlíků za novou „dimenzi násilí“. Její president Meyer-Plath říká deníku Welt, že nová je jejich brutalita a útoky proti policistům. Dříve by se pravicoví extremisté snažili ukázat se před policií jako „slušní lidé, kteří chtějí jen udržet pořádek ve městě“.
Starostovi města Jürgen Opitz přijdou písemné vyhrůžky násilím proti jeho rodině. „Jsou možnosti se nechat chránit,“ říká Opitz. „Nenechám se vystrašit. I nadále budu mluvit proti rasismu a zasadit se o to, aby občané mého města projevili solidaritu s uchazeči o azyl a chovali se slušně."
30. srpna – kancléřka promluví k národu
Na dvouhodinové tiskové konferenci německá kancléřka popisuje novou německou politiku ve vztahu k uprchlíkům. Podle ní nebude žádná tolerance s těmi, kteří vystrašuji lidi. Počet lidí, kteří pomáhají uprchlíkům, mnohonásobně přesahuje počet jejich nepřátel. „Dnes na sebe můžeme být hrdí.“ Kancléřka dodává, že „dnes stojíme před velkou národní výzvou, která bude dlouho trvat.“ Proto se Německo bude muset změnit: „Německá důslednost je super, ale nyní potřebujeme německou flexibilitu.“ Jako problém považuje fakt, že východní členské státy Evropské unie nechtějí být v této oblasti solidární. „Evropa jako celek se musí hnout. Pokud selže Evropa ve vztahu k uprchlíkům, velká společná hodnota občanských práv a tím i celá Evropa může být poškozená.“
1. září – mimořádná schůzka o azylu v saském parlamentu
Na mimořádné schůzce o azylu v saském spolkovém parlamentu všechny zúčastněné strany odsuzují násilnosti. Podle ministerského předsedy spolkové vlády Saska ten, „kdo se účastní demonstrací pravicových extremistů, ohrožuje sociální mír“. Předsedkyně frakce populistické strany AfD Frauke Petryová žádá zrušení schengenské dohody a znovuzavedení hlídání hranic. Saský ministr vnitra čelí ostré kritice za špatnou práci policie při vedení zásahu v Heidenau.
6. září – další demonstrace proti uprchlíkům nahlášená na pátek
Facebooková skupina „Heidenau – hört zu“, která znovu zveřejňuje volební plakát strany NPD na své stránce, zveřejnila ohlášení demonstrace na pátek 11. září – na stejný termín, na který byl již dříve ohlášen každoroční lampionový pochod dětí z místní školky.
Výhled do budoucna
Město Heidenau se přes noc stalo symbolem násilí proti uprchlíkům. Díky včasné i mohutné antirasistické kampani vlády, ale i občanské společnosti je dnes synonymem nového začátku. Německá vláda během krátké doby otočila ve své dosavadní restriktivní politice vůči uprchlíkům. Již oznámila rozsáhlé změny zákonů a předpisů, které mají usnadnit azylové řízení, poskytnout důstojné životní podmínky nově příchozím, a zároveň učinit opatření, aby se Německo neprezentovalo jako ráj pro uprchlíky z celého světa. Během krátké doby se tak podařilo značně utlumit sérii násilných útoků na ubytovny uprchlíků. Situace se však přes noc může rychle změnit.
V dalších letech tak Německo čeká spoustu práce. Integrovat až milion lidí během krátké doby nebude snadné. U toho se německá vláda bez své občanské společnosti rozhodně neobejde.
