romea - logo
25. ledna 2020 (sobota)
svátek má Miloš
Loading
rozšířené vyhledávaní

Markus Pape: Případ násilné smrti kynšperského Roma Ľudovíta Kašpara se v první instanci chýlí ke konci

Kynšperk, Sokolov, 23.9.2014 8:43, (ROMEA)
Markus Pape. Foto: František Kostlán
Markus Pape. Foto: František Kostlán

V polovině září pokračoval u Okresního soudu v Sokolově proces proti policistům z Kynšperku. Ti podle plzeňské krajské státní zástupkyně v roce 2012 nedbalostně zavinili smrt Roma Ľudovíta Kašpara ze stejného města. Ve hře je jak zpřísnění právní kvalifikace, tak i zproštění viny. Podle obhajoby vůbec nedošlo k trestnému činu a surově zmlácený Rom zemřel shodou nešťastných okolností „jinak oprávněného a vcelku povedeného policejného zásahu“.

Dušan S., švagr Ľudovíta Kašpara a dlouhodobý zaměstnanec technických služeb, před soudem líčil, jak před dvěma lety jednoho květnového rána potkal svého kamaráda Jakuba S. Ten mu otřeseně vyprávěl, jak v noci s kamarádem popíjel u lávky, když se náhodou stali svědky toho, kterak obžalovaní policisté Ľudovíta Kašpara nejdříve spoutali, pak jej půl hodiny „mlátili a třískali“, a poté jeden z nich spoutaného Ludvu nakonec i „kopl do podbradí“. „Je na tom moc špatně, asi to nepřežije,“ řekl Jakub S. podle Dušana S. o jeho švagrovi.

Šikovně kriminalizovaný svědek

Dva roky poté, tedy letos na jaře, se Dušan S. dozvěděl, že očitý svědek Jakub S. celý zážitek najednou líčí úplně jinak a takto i vypovídá u soudu. Jakub S. ho jednoho březnového večera vyhledal v kynšperských ulicích a takto jej oslovil: „Vy Cikáni chcete, abych před soudem lhal?“

Dušan mu podle vlastních slov řekl: „To ne. My chceme, abys řekl před soudem, jak to bylo. Tak, jak jsi mi to tehdy popsal.“ Jakub S. popíral svoji dřívější verzi a tvrdil opak. Tím ho do takové míry vytočil, že „ho uhodil,“ řekl Dušan S. Vzápětí se na místo dostavili místní policisté i okresní zásahovka se psovodem, zatkli podezřelého, státní zástupce ho obvinil z útoku na významného svědka a soud ho vzal do vazby. Mimochodem zásahovka jinak vyjíždí jen na významné případy a běžně nedoráží na místo činu hned, protože má své sídlo v okresním městě.

Když svědkovi policisté řekli, že mu za útok na svědka hrozí dlouholetý pobyt ve vězení, ve vazbě se neúspěšně pokusil o sebevraždu. Dosud totiž nebyl soudně trestán a už šestnáct let pracuje u stejného zaměstnavatele. Před soudem vyjádřil lítost nad tím, že se nechal vyprovokovat k násilí.

Soudce Milan Tomeš se ho zeptal, zda Jakuba S. znal a pokud ano, jaký k němu měl vztah, načež Dušan S. vypověděl, že dříve byli kamarády. „Nechtěl jsem ho nutit k ničemu, akorát jsem chtěl, aby před soudem řekl pravdu.“

Na dotaz soudce, jako často viděl svého švagra – tedy Ľudovíta Kašpara – svědek řekl: „Denně doma.“ I když Kašpar tehdy už nežil se svou ženou, denně k ní chodil, aby se věnoval svým dětem. Na otázku soudce, proč se s ním stýkal, když se s ním jeho sestra rozešla, Dušan S. odpověděl, že je chtěl zase dát dohromady, protože děti potřebovali svého otce. Podle něho Ludva nikdy nebyl zlý ani neměl psychické problémy.

Další svědek Martin M., kynšperský městský policista, zase měl vypovídat o poledním zásahu z osudného dne, kdy jej a jeho kolegu zavolali zdravotníci z místní sanitky, kteří potřebovali asistenci u ošetření občana. Podle něj se to dělá běžně, když sanitkáři třeba nevědí, zda pacient je pod vlivem alkoholu.“ Kašpara údajně znal jako „problémového“, několikrát byl přivolán, když pohádal doma se svou družkou. Vždy stačilo mu domluvit, ihned se uklidnil a poslechl strážníkovy pokyny.  Strážník Martin M. se ho nikdy nebál, i když byl „pan Kašpar nejsilnější Cikán“.

Inkriminované poledne došla pěší hlídka k ubytovně, kde Ľudovít Kašpar tehdy už několik měsíců žil a v tu chvíli podle strážníka vyšel úplně nahý ze své místnosti. „Viděl jste tam u něho nějaké oblečení, třeba v  jeho místnosti, neoblékl si něco?“ ptal se soudce svědka. Prý neviděl. Sestra Ľudvovi měřila tlak, ten mluvil souvisle, odpovídal na otázky, když se ho ptali, zda nechce do nemocnice anebo léky, odmítl a pak podepsal revers. „Vy mi chcete říci, že ani když ho tam ošetřila sestra, tak jste netrval na tom, aby se oblékl?“, ptal se ho soudce. „No“, odpovídal svědek, „to asi už měl něco na sobě.“ Co, ale nemohl říci.

„Divný“ nůž

Pak se měl vyjádřit k otázce soudce, jak se ten den dostal nůž, který údajně patřil poškozenému, na oddělení místní policie. „Ten nůž tam ležel vedle jeho dveří v průhledné igelitce. Pan Kašpar řekl, že mu nepatří, a že si ho máme vzít, že ho tam nechce.“

Tak si ho strážník vzal a údajně uložil jako nález na oddělení. „A kde je ten nůž dnes?“, zněl další dotaz soudce. „Asi byl předán na město, kde si ho mohl třeba někdo vyzvednout. „Nechtěli jsme tam ten nůž tam nechat.“ Soudce se ptal, zda nůž náhodou nenašli před ubytovnou, jak se psalo v úředním záznamu. „Ne, ten nůž byl vevnitř.“ Obhájce se pak zeptal svědka, zda neměl pocit, že Ľudovít Kašpar byl pod vlivem omamných látek. Podle svědka nebyl opilý vůbec, pouze vícekrát něco řekl o bohu.

Na dotaz přísedící soudu, zda svědek u údajně zcela nahého pacienta viděl nějaké pohmoždění, škrábance nebo jiné zranění, strážník kroutil hlavu. „Ničeho takové jsem si nevšiml.“ Obžalování naopak ve svých výpovědích tvrdili, že Ľudovít K. už byl zraněný před policejním zásahem. Očividně se svědek snažil svoji výpovědí nahrávat obžalovaným, avšak neustále se zamotával do rozporů jak s výpovědí dalších očitých svědků poledního zásahu, tak i s úředním záznamem. Podle dalších svědků neznámý policista den po činu otevřel Kašparův byt a vynesl z něho nůž.

Pak místní policie tvrdila, že nůž byl nalezen poblíž místa činu, kde ho prý odhodil napadený. Jenže ani tato policejní finta se nepovedla - když krajská zásahovka hned po činu hermeticky uzavřela celý prostor okolo místa činu a důsledně ho prohledala, žádné podezřelé předměty nenašla. Pak zřejmě nezbývalo nic jiného, než požádat kynšperského strážníka o doplnění vysvětlení, jak se v úředním záznamu ocitl nůž Ľudovíta K., který přitom v okolí místa činu nikdo nikde nenašel.

Příliš velká sebejistota místní policie

Stání jakoby vyvrcholilo pouštěním úryvků z telefonní komunikace obžalovaných s policejním operačním střediskem jak přímo z inkriminovaného zásahu policie, tak i z dalších hodin po něm. Obžalovaný Vítězslav N. v nich udýchaně líčí, jak právě zasahují:  „Mlátí sebou jako blázen. Máme co dělat udržet ho. Už jsme ho zpacifikovali. Ležíme na něm, je to Cikán jako hovado.“ Dispečer se ptá, zda nemá poslat posilu, což hlídka odmítá. „Přestal reagovat. Vypadá to, že dýchá, ale puls má nehmatný. Je nafetovanej nebo ožralej,“ pokračuje konverzace po telefonu. „Rozumím, vydrž,“ odpovídá dispečer. Lékaři později zjistili, že zemřelý neměl v krvi ani alkohol ani drogy.

Poté, co sanitka těžce zraněného odvezla do nemocnice v Sokolově, dispečer zasahující hlídku po telefonu informuje o špatném zdravotním stavu poškozeného, a vyzývá je, aby zajeli k doktorům a domluvili se. O čem se mají domlouvat, se sice neřeklo, ale z kontextu si to každý může snadno domyslet.

Po spuštění audionahrávek se obhájce obžalovaných ptá soudce, zda soud má k dispozici časové údaje jednotlivých úryvků. Podle soudce jsou sice na dokumentu dodaném policií uvedeny minuty a hodiny, žádný údaj o tom, ze kterého dne úryvky pocházejí, tam ale není. Obhajoba proto nyní může tvrdit, že nahrávky nemají časovou souvislost s projednávaným případem, ale mohou pocházet ze zcela jiného případu, kde vůbec Ľudovít Kašpar nefiguroval.

Případy s podezřením na trestnou činnost policistů vyšetřuje ze zákona Generální inspekce bezpečnostních sborů. Její vyšetřovatel si tedy vyžádal od příslušného oddělení policie audionahrávky ze dne činu, obdržel je však bez uvedení dne jejich nahrávání. S takovými problémy se inspekce běžně potýká, když si vyžádá součinnost policie na objasnění trestních činů jejich kolegů.
Soudce nařídil další stání procesu na polovinu listopadu, kdy se mají konat výslechy dalšího znalce z oboru soudního lékařství, zazní závěrečné řeči a možná i rozsudek prvoinstančního soudu.

Epilog

Pokaždé, když se účastním stání tohoto případu, žasnu nad oscaruhodným scénářem filmu, který nikdo netočil. Je to čistá a tvrdá realita Česka v roce 2014. Téměř všichni svědci i znalci vypovídají způsobem, jako kdyby se jich smrt poškozeného anebo osud obžalovaných bytostně týkal.  A soudce pozorně a trpělivě vyslýchá, co každý odpovídá na jeho cílené otázky.

Ze začátku chodili na každé stání kolegové obžalovaných, podporovat je. Dnes už chodí jen novináři, pozůstali po zemřelého a Emil Voráč, předseda romského občanského sdružení Khamoro. Od Kašparovy smrti pomáhal pozůstalým v komunikaci s vyšetřovatelem. Sám se stal svědkem toho, že Jakub S. přišel k nim domů a omlouval se za svou bezradnost. Prý čelil obrovskému tlaku ze strany místní policie, aby neřekl pravdu o tom, co se v noci 6. května 2012 v Kynšperku stalo a čeho byl očitým svědkem. Podle Serveru iDnes.cz Voráč řekl na soudu, že mluvu policistů zachycenou v nahrávkách považuje za urážlivou. „Dokresluje to, jak se vůči zadržovanému zachovali. Svědčí to o jejich charakteru.“

V pozadí celého soudního řízení vyznívá palčivá otázka: Má policista právo zabít „černého“ na potkání, třeba jen za to, že se chová divně? Tu sokolovský soud sice nuceně řeší, avšak nemůže celorepublikově vyřešit. Jak ukazují nedávné nepokoje v USA po smrtelných policejních zásazích na černošských občanech, Česká republika „v tom“ zdaleka není sama.

Tato reportáž vznikla za laskavého finančního přispění Pavla Dvořáčka, pražského faráře Církve českých bratrů

Přečteno: 1034x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Soud, Policie, Násilí



HLAVNÍ ZPRÁVY

Lucie Fuková (FOTO: Archiv Romea.cz)

Lucie Fuková pro Romea.cz: Odcházím z "romské rady" kvůli jejímu fungování a kvůli Heleně Válkové

23.1.2020 9:10
Jak již server Romea.cz informoval radu pro záležitosti romské menšiny včera opustila Lucie Fuková. Po Renatě Kötnerrové je to již druhá členka, která v krátké době z rady odchází na protest proti Heleně Válkové a kvůli samotnému fungování rady. "Rezignuji po zvážení některých negativních procesních aspektů fungování Rady vlády pro záležitosti romské menšiny společně s přesvědčením, že pozice zmocněnce pro lidská práva pro mne představuje především morálně pevný symbol demokratičnosti a politické a názorové integrity," uvedla ve stanovisku zaslaném serveru Romea.cz, které zveřejňujeme v plném znění.
 celý článek

Stanislav Křeček (FOTO: David Sedlecký. Wikimedia Comons)

ČSSD a Okamurova SPD chtějí za ombudsmana Křečka. KDU-ČSL má pochyby o zákonnosti jeho nominace

22.1.2020 10:11
Lidovci mají pochybnosti o změně kandidáta prezidenta Miloše Zemana na pozici ombudsmana. Zeman v době přípravy volby stáhl nominaci vládní zmocněnkyně Heleny Válkové a navrhl na veřejného ochránce práv Stanislava Křečka. Předseda KDU-ČSL Marek Výborný novinářům řekl, že o zákonnosti tohoto kroku má jeho strana pochybnosti a zřejmě se o tom bude jednat ve Sněmovně. Křeček v dolní komoře může počítat s podporu sociálních demokratů a hnutí SPD.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo