Markus Pape, soudnička: Podle znalců smrt Ľudovíta Kašpara zavinili policisté

V
pondělí pokračoval soud se dvěma kynšperskými policisty, obžalovanými z
toho, že v květnu 2012 při běžné kontrole nedbalostně zavinili smrt
místního občana. Druhý den hlavního líčení poskytl skutečnou lahůdku
pro fajnšmekry, neboť na soudu pohraničního městečka vystoupila
smetánka pražského soudního lékařství. O začátku procesu jsme
informovali zde.

Produkce násilí

Soudní
jednání začalo 24. února výslechem Zdeňka Nachodského, předního znalce
v oblasti kriminalistiky, jehož odborné knihy tvořily donedávna hlavní
manuál policie pro služební zákroky. Nachodský u soudu řekl, že k
násilnému zákroku policistů vůbec nemuselo dojit:

„Přivolaní
policisté musí mít dostatek informací“, než zakročí proti občanovi. Na
místě nebyli svědci ani oběť případného trestného činu. V době zákroku
se tudíž nejednalo ani o podezřelého – neohrozil nikoho na zdraví ani
na životě. Pokud měli policisté podezření, že Ľ.K. je není duševně v
pořádku, měli se snažit ho uklidnit, zavolat nadřízeného s žádosti o
další informace anebo přivolat záchranku a požádat o uklidňující
lékařský zákrok. To, že údajně mluvil nesmysly, „nesplňuje ani definici
přestupku narušení veřejného pořádku.“

Podle něho policisté
špatně vyhodnotili situaci a zahájili „produkci a eskalaci násilí“. Pak
není divu, že se napadený začne bránit. Na rozdíl od zemřelého však
policisté – i podle vlastních slov – nebyli nijak zraněni. Když obhájce
obžalovaných policistů řekl, že později zemřelý Kašpar je neposlouchal,
znalec odvětil: „Přestupek neuposlechnutí výzvy není adekvátní k
nastalým drastickým následkům proti němu.“ Podle něho „každý zákrok
musí být něčím motivován“, zde ale chyběl důvod. „Obžalovaní zákrok
nezvládli.“ Připustil, že mohli být špatně vyškoleni.

Mimochodem
posudek Nachodského v případě smrti mladého tanvaldského Roma z
novoroční noci roku 2012 se stal klíčovým důkazem pro rozhodnutí
policie odložit případ podezřelého, který na následně zemřelého Roma
kvůli banální hádce zblízka vystřelil. Tento znalec tudíž  nemůže být
podezírán z nadržování Romům.

Neposlechne-li výzvu, dostane kasrem

Následoval
výslech Roberta Firsta, bývalého docenta Policejní akademie, odborníka
na profesní přípravu. Podle jeho vyjádření „zákrok byl v pořádku až na
dušení teleskopickými obušky“. Vysvětlil, že od roku 2010 se změnila
taktika policejních zákroků, zasahující příslušníci měli podle nové
metodiky podezřelého nejdřív zpacifikovat slzotvorným prostředkem a pak
ho předvést. „Dnes se od toho zase upouští a vrací se k původní taktice
popsané panem Nachodským.“ Pokud policisté chtěli údajně
nezvládnutelného člověka dostat do policejního vozidla, měli podle něho
přivolat posilu, což odmítli.

Soudce ho upozornil na to, že
duševní stav poškozeného mu třeba neumožnil porozumět výzvě policistů.
„Co měli udělat?“ Podle Firsta je to jedno, nějak zakročit musí.

„Dejme tomu, že cizinec neporozumí výzvě policistů v češtině, měl by hned dostat kasrem?“  ptal se soudce Milan Tomeš.

„Jistě.
Pokud nějaký Čech jede do světa a neposlechne policejní výzvu, tak s
ním nebudou jednat jinak,“ uvedl dnes nezaměstnaný First.

To soudce vedlo k poznámce: „To bychom mohli mít i robotické policisty.“

Zbili ho na celém těle a udusili ho

Poté
soud přistoupil k výslechu Jana Šturmy, primáře kliniky anesteziologie
a resuscitace Vinohradské nemocnice. Ten společně se dvěma předními
soudními znalci, též předvolanými k soudu, už před rokem napsal v
posudku větu, na základě které došlo k obratu v případu:

„Bezprostřední
příčina smrti byla důsledkem služebního zákroku příslušníků Policie ČR.
Kritickým momentem zásahu bylo uvedení poškozeného do polohy na břiše s
rukama spoutanýma za zády a zatížení těla poškozeného vahou těl
zasahujících policistů, čímž způsobili otok mozku a smrt člověka.“

Podle
soudního znalce Jiřího Hladíka byl poškozený zraněn na celém těle, tedy
nejen na místě měkkých tkání, jak tvrdí obžalovaní, dokonce se našel
krevní výron na zadní straně hltanu, vzniklý tupým násilím na krk
poškozeného, což zrovna nesvědčí o nedbalosti činu. „Ke zlomení žeber
1. až 3. nemohlo dojit během pokusů o resuscitaci.“

Zároveň
výsledky pitvy jednoznačně vyvrátily tvrzení obhajoby, že substance
nalezené v těle poškozeného mohly způsobit jeho smrt. „Poškozený před
smrtí neužíval alkohol ani omamné látky.“
Když pak obhájce
obžalovaných útočil na lékaře tvrzením, že vycházeli i z údajů z
úředního záznamu sepsaného obžalovaným Pavlem Herinkem, pražský
profesor Jiří Štefan mu nerozuměl. „Nevěděl jsem, že úřední záznamy
policie jsou k ničemu.“

Skutečně roztomile působil obhájce,
když před znalci citoval z náhodně nalezeného novinářského článku z
internetu, podle kterého otok mozku může vzniknout jen tak.
Během
druhého dne hlavní líčení jsem litoval, že ho nezaznamenala televizní
kamera. Mohl vzniknout špičkový podnět pro světoznámý americký
seriál Myšlenky zločince.

Soud bude pokračovat dne 28. dubna 2014 od 8.30 hodin výslechem dalších svědků a znalců na Okresním soudu v Sokolově.