romea - logo
17. července 2019 (středa)
svátek má Martina
Loading
rozšířené vyhledávaní

Markus Pape: Svoboda slova versus popírání holocaustu

Praha, 11.8.2014 12:39, (ROMEA)
Markus Pape. Foto: František Kostlán
Markus Pape. Foto: František Kostlán

Po převratu v roce 1989 se v postkomunistickém světě svoboda slova stala „svatým právem“ nových demokracií. Sotva se tomu dalo divit. I běžní občané si během předchozích totalitních režimů přeci tolik let museli dávat „sakra bacha“, aby třeba i jen kvůli nějaké neobratnosti ve veřejném projevu neskončili ve vězení.

Společnost převzala severoamerické pojetí svobody slova bez pochopení toho, že i tamní právní systém zaručuje občanům ochranu proti zneužívání tohoto základního práva - třeba jen jinými právními prostředky. Zároveň si často neuvědomila, že severní Amerika již velmi dlouho nezažila systematickou likvidaci příslušníků menšin a proto její právní soustava je a může být jiná než ta evropská.

Česká republika postupně prošla legislativními změnami hlavně díky mezinárodně dohodnutému převzetí evropské legislativy, pak se postupně měnil i postup zdejších soudů. Klíčovou roli přitom hrají rozhodnutí Nejvyššího i Ústavního soudu a jejich zdůvodňování.

Z ochrany osobnosti k ochraně demokracie

Ze začátku hlavně právo na ochranu osobnosti umožnilo advokátům chránit své klienty před systematickými pomlouvačnými kampaněmi bulváru anebo politických odpůrců. V poslední době se mění i pojetí ustanovení zákonů pro ochranu menšin. Hlavním důvodem rozhodně není nová láska k „těm druhým“, ale především vysoké náklady pro ochranu života a zdraví obyvatelstva, včetně příslušníku policie, při nenávistných demonstracích, které tuto zemi trápí už několik let.

Jen loňské násilné nepokoje v různých částech republiky stály daňové poplatníky stovky milionů korun, pokud zohledňujeme i nákladná a zdlouhavá soudní řízení proti vrhačům kamení a dalších nebezpečných předmětů. Nemluvě o dlouhodobých psychických následcích u dětí, které jen kvůli svému místu bydliště musely prožívat pouliční boje zblízka, ale třeba i u nasazených policistů.

Nejdříve se stát pokusil soudní cestou potrestat anebo eliminovat právní subjekty, což se mu podařilo jen částečně. Nejvyšším správním soudem zrušená Dělnická strana krátce poté ožila znovu s jen trochu pozměněným názvem „nové“ strany. Od té doby však přestává agitovat proti menšinám „bojovným“ slovníkem anebo vytvářením ochranných složek po vzoru nacistických SA. Přestože loni hrála jen marginální roli při veřejném vyvolání nenávisti, násilné demonstrace hlásající „kolektivní vinu menšin“ zažily rekordní účast.

Nové zaměření soudů na populistické politiky

I proto se nyní některé soudy začínají zaměřovat i na konkrétní populistické politiky, kteří vyvolávají bojovnou náladu ve společnosti od psacího stolu. Klíčovým příkladem pro tuto změnu je dubnové rozhodnutí Obvodního soudu v Praze vydat trestní příkaz na bývalého poslance Ottu Chaloupku za podněcování nenávisti. Ten se proti svému půlročnímu podmíněnému trestu vězení odvolal, čímž se případ stane předmětem hlavního líčení před soudem.

V době jeho působení v parlamentu Chaloupka přes sociální sítě mj. veřejně vyhrožoval konkrétní osobě, že pokud nezmění své chování, tak „začne mazec“ a dodal: „Už slyším ten řev. Bude jedno, jak rychle umíte utíkat“. Tohle se dá chápat jako nepřímá výzva k násilí, když si uvědomíme, kolik desetitisíců uživatelů sociálních sítí tím mohl povzbudit k tomu, aby vyšli do ulic proti policistům chránícím zdraví a život občanů.

Soud přitom zohlednil dlouhodobou agitaci politika proti příslušníkům menšin, kterou se snažil zvyšovat si vlastní popularitu a své šance být znovu zvolen poslancem. Zda i vyšší soudy tento verdikt uznají, je prozatím ve hvězdách. Každopádně by to znamenalo právní precedens ve světě Facebooku, kde si prozatím každý může dovolit „vše“.

Čí rukou zemřely novorozené oběti nacismu

Začátkem měsíce se veřejný činitel prozatím nevídaným způsobem opřel do obětí nacismu, a to zrovna v době konání mezinárodního pietního aktu k 70. výročí likvidace „rodinného tábora“ v Osvětimi-Březince, kde během jedné noci tisíce Romů, hlavně žen, dětí a starců, bylo brutálně zavražděno německými nacisty. K jejich památce položil mimochodem i zástupce české ambasády ve Varšavě věnec.

Tomio Okamura, poslanec strany „Úsvit přímé demokracie“ a dlouhodobý bojovník proti „nepřizpůsobivým menšinám,“ na základě kolektivní viny konstatoval veřejně, že v protektorátním táboře Lety u Písku „nikdo nikdy nebyl zabit – lidé umírali v důsledku staroby a chorob, které do tábora přivlekli kvůli svému předchozímu kočovnému stylu života.“

Zde zřejmě zapomněl na to, že se v táboře narodily děti, které sice v drtivě většině rychle zemřely, ale rozhodně si samy zvenku nic nemohly přivléct. Věta, která vyvolala největší rozhořčení pozůstalých po obětech tábora, je tahle: „Rozhodně nebyly oběti jakéhokoli holocaustu.“ Vzápětí na poslaneckou imunitou chráněného politika padala první trestní oznámení, další se prý teprve chystají.

Už před lety se k letskému táboru vyjádřil komunistický politik Miroslav Ransdorf podobným, avšak přece jen šikovnějším způsobem. Omezil se na prohlášení, že v Letech „nikdy nebyl žádný koncentrák.“ Trestní oznámení na něj tehdy podané novinářem Petrem Uhlem policie odložila s tvrzením, že veřejný výrok poslance Evropského parlamentu nesplňuje podstatu trestního činu. Nutno přiznat, že Ransdorfa nikdo nemohl obvinit z dlouhodobého štvaní proti menšinám anebo propagace nacismu. Chyběl prostě dlouhodobý kontext případného pachatele činu.

V loňském červenci Petr Nečas, tehdejší ministerský předseda vlády ČR na svém sólovém pietním aktu v Letech u Písku zdůraznil, že oběti zdejšího tábora zemřely „v důsledku podmínek, do kterých byly uvrženy násilím a nacistickou zlovůlí a také, a to je třeba si říci otevřeně, činností protektorátních úřadů, protektorátní policie a protektorátního četnictva, tedy Čechů.“ Slovy „zdejší utrpení bylo součástí nacistické genocidy,“ navázal na prohlášení Jaroslava Šebka, historika a zaměstnance Akademie věd, který to samé vyslovil už před lety.

Co na to nově říkají soudy

Mezitím se doba změnila, což dokazuje novější judikatura v této oblasti. Nejvyšší soud České republiky svým usnesením ze dne 16. května 2012 zamítl odvolání popírače holocaustu, čímž potvrdil jeho půlroční podmíněný trest odnětí svobody a konstatoval, že „podle čl. 17 odst. 4 Listiny, svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých“.

Odsouzený Čecho-Kanaďan Vladimír Stwora přitom v Torontu „jen“ publikoval na své české webové stránce článek cizího autora zpochybňující holocaust. Rozhodujícím prvkem pětiletého právního sporu se stala právní argumentace, vytrvalost advokáta Petra Jakeše zastupujícího Ligu proti antisemitismu, a dobový kontext pachatele.

Ústavní soud České republiky definoval ve svém nálezu ze dne 28. listopadu 2011 svůj postup k menšinám tím, že „se ztotožňuje s principy bránící se demokracie, jejichž právní aplikace je opodstatněná s přihlédnutím k historickým zkušenostem s nacistickou a komunistickou totalitou nejen v našem státě, nýbrž i v celoevropském kontextu. Jestliže jsou odpůrci demokracie a hodnot, na kterých demokracie stojí, připraveni na ni útočit, musí být i demokratický režim připraven bránit se těmto atakům, a to v nutných případech i omezením základních práv. (…)

Právo menšiny na vyjádření jejího politického postoje nesmí být zaměňováno za právo libovolnými prostředky hlásat zlo; povinnost demokratického právního státu (nesvázaného s žádnou výlučnou ideologií) uplatňovat státní moc v mezích a způsobem stanovených zákonem nelze pak zaměňovat s rezignací čelit projevům zla a nenávisti i takovými prostředky, jež se šiřitelům těchto projevů mohou jevit jako tvrdé. (…)

Omezení či dokonce trestní postih projevů bude nezbytně nutný v demokratické společnosti tehdy, pokud budou tyto projevy obsahovat výzvy k násilí či k popírání, zpochybňování, schvalování nebo ospravedlňování zločinů proti lidskosti spáchaných v minulosti (srov. např. tzv. Osvětimskou lež), jakož i k podpoře a propagaci hnutí směřujících k potlačení základních lidských práv a svobod, a to zvláště ve vztahu k některým minoritám.“

I v případě Tomia Okamury bude hlavně záležet na schopnosti a vytrvalosti advokáta podatelů trestních oznámení přesvědčit příslušné státní zastupitelství o jejich oprávněnosti. Ať tento spor dopadne jakkoliv, může významně přispět k dlouholeté diskusi o provozování zapáchajícího velkochovu prasat na místě, které by vzhledem ke krutým událostem z doby nacismu v každém evropském státu mělo být posvátným.

Přečteno: 1076x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

svoboda, Extremismus, demokracie, Soud, Ústavní soud



HLAVNÍ ZPRÁVY

Lucie Horváthová (FOTO: Slovo 21)

videoDesetiminutovka Plus: Nemusíme počítat Romy, stačí peníze směřovat přímo do lokalit, říká Lucie Fuková

10.7.2019 19:00
Lucie Fuková, která byla hostem dalšího dílu Desetiminutovka Plus, je absolventkou magisterského studia sociální antropologie na Univerzitě Pardubice. Během studia navštívila na jeden semestr jižní Francii, kde studovala etnologii. V minulosti pracovala na Magistrátu města Pardubice, koordinovala lidskoprávní konference v rámci českého předsednictví při Radě Evropské unie a byla lídryní volební kandidátky v Pardubicích za Stranu zelených. V roce 2006 také absolvovala tříměsíční studijní stáž v Evropské komisi a dnes je členkou Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.
 celý článek

--ilustrační foto--

Slovensko: Zdravotní stav romských komunit je špatný. Romům pomáhají asistenti osvěty zdraví

10.7.2019 12:08
Romové představují 80 až 95 procent nakažených tuberkulózou a 50 procent nakažených virem hepatitidy A (žloutenka A) z celkového počtu nakažených na Slovensku. Příspěvková organizace ministerstva zdravotnictví Zdravé regiony proto realizuje projekt (Zdravé komunity 2A), v jehož rámci se asistenti osvěty zdraví snaží zlepšit situaci v romských komunitách.

 celý článek

Komunitní den na Chanovském sídlišti. Foto: Adam Komenda

Komunitního dne v Chanově se účastnili obyvatelé vsetínských kontejnerů

9.7.2019 12:27
V sobotu 6.7. proběhl v mosteckém Chanově komunitní den, který společně zorganizovali místní Romové a Romky a mostečtí Piráti a Pirátky. Komunitní den začal společným úklidem sídliště, pokračoval programem pro děti a vyvrcholil veřejnou debatou o budoucnosti Chanova. Nabitý program zakončilo promítání filmů s tématikou ochrany přírody a koncert ústecké romské kapely Gypsy Brož.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo