romea - logo
15. července 2019 (pondělí)
svátek má Jindřich
Loading
rozšířené vyhledávaní

Markus Pape: Za co by měl být souzen Národní odpor. Desetiletý neúspěšný hon na tvrdé jádro neonacistů

30.9.2016 13:33
Soud začal 26. září 2016 v Praze znovu projednávat případ bývalých členů Dělnické strany a dalších extremistů, kteří jsou viněni z propagace neonacismu. Na snímku zleva jsou obvinění Michaela Dupová, Richard Lang a Petr Fryč. (FOTO: ČTK)
Soud začal 26. září 2016 v Praze znovu projednávat případ bývalých členů Dělnické strany a dalších extremistů, kteří jsou viněni z propagace neonacismu. Na snímku zleva jsou obvinění Michaela Dupová, Richard Lang a Petr Fryč. (FOTO: ČTK)

Před týdnem začalo další kolo soudního řízení proti osmi obžalovaným ze spolčení a srocení s cílem propagace nacismu. Podle obžaloby se jedná o bývalé tvrdé jádro neregistrovaného spolku jménem Národní odpor (NO). Nejvyšší soud ho zakázal v roce 2006. Jeho údajným členům už šest let hrozí až osmileté vězení. Obhájci obžalovaných nadále trvají na tom, že se jejich mandanti dopustili jen klukovin, nikoliv trestních činů.

V polovině října 2012 jim dala za pravdu Dana Šindelářová, soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1, když obžalované zprostila viny. Při vyhlášení rozsudku ostře kritizovala vyšetřovatele z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), jejichž shromážděné důkazy nestačily k prokázání ani jednoho ze žalovaných trestných činů. V takové podobě se případ vůbec neměl podle ní dostat k soudu.

Odvolání, které podala státní zástupkyně Zdeňka Galková, proti tomuto rozsudku vyhověl odvolací soud začátkem prosince roku 2013 s konstatováním, že prvoinstanční soud zcela ignoroval důkazy z odposlechů, a nařídil nové projednání případu. Pak nastaly obrovské průtahy například kvůli výměně soudního znalce na extremismus, který se stal nedůvěryhodným. Nový znalec musel vypracovat další znalecký posudek.

Po takových letech si málokdo pamatuje, z čeho vlastně těch osm lidí bylo obžalováno. Někteří z nich měli v roce 2008 během noční akce v centru Prahy vylepovat samolepky s odkazem na web Národního odporu a další v Jihlavě zorganizovat vzpomínkovou akci na padlé vojáky wehrmachtu, kterých se na jejich pozvání měl zúčastnit například bývalý člen SS z Rakouska i nový „führer“ rakouských neonacistů, který byl už jednou odsouzen k desetiletému vězení za činnosti vedoucí k obnovení Třetí říše. Jedna obžalovaná měla uspořádat koncert, kde stejné myšlenky propagovaly neonacistické kapely. To vše měli všichni obžalovaní podniknout jako organizovaná skupina.

Za co by měl být souzen Národní odpor:

Zorganizování násilných pochodů a demonstrací např.

  • v litvínovském Janově dne 17. listopadu 2008 k výročí sametové revoluce – milionové škody na majetku, min. 15 zraněných policistů
  • v Přerově dne 4. dubna 2009
  • ve Varnsdorfu dne 10. září 2011

Iniciování žhářských a dalších násilných útoků, např.

  • skupinový ozbrojený útok zhruba 50 neonacistů v Českých Budějovicích dne 22. listopadu 1999 na romskou zábavu v českobudějovické restauraci Modrá Hvězda – šest zraněných Romů, desetitisícové škody na majetku
  • žhářský útok dne 18. dubna 2009 ve Vítkově k 120. výročí narození Adolfa Hitlera –dvouletá holčička utrpěla popáleniny třetího stupně na více než 80 procent svého tělíčka
  • noční násilný hon na romské mladíky v ulicích Havířova ze strany 12 ozbrojených a maskovaných neonacistů dne 8. listopadu 2008 k 70. výročí Křišťálové noci – německého pogromu na židovských spoluobčanech – těžké zranění mladíka s trvalými následky

Ideoví strůjci stovek násilných útoků nadále bez trestu

Když se žalované skutky staly tak dávno, má ještě vůbec smysl se s nimi zabývat, ptá se dnes mnoho lidí. Přece někteří z obžalovaných dnes už mají rodiny anebo jsou myšlenkově úplně jinde. Proč je stále popotahovat po soudech? Ať už to konečně soudy dotáhnou, doufají naopak oběti závažných násilných trestních činů, které jejich pachatelé spáchali pod silným vlivem NO, tehdejší vůdčí skupiny na neonacistické scéně. Ta na stránkách svého webu léta například tvrdila, že Česko ovládá „židovská okupační vláda“, takže není „právním státem“, což podle NO prokazuje i samo podání podobné obžaloby. Jako jediné řešení nabídla obnovení Třetí říše, a proto „shnilému systému“ vyhlásil válku.

Pro pochopení povahy Národního odporu se na chvíli vraťme do raných devadesátých lét 20. století. Po sametové revoluce vyrostly různé nacionalistické, skinheadské a neonacistické spolky jako houby po dešti. Nejmilitantnější z nich se rozhodly založit pobočku mezinárodní organizace Blood and Honour Division Bohemia (BHDB) pod různými krycími jmény typu Bohemia Hammerskins. Zaměřili se na násilné útoky na cizince, Romy i alternativní mládež, vydávání zinů (neonacistických periodik), pořádání srazů a koncertů neonacistických kapel.

Podle Miroslava Mareše, politologa a odborníka na politický extremismus, koncem devadesátých let vedly spory mezi pražskou a plzeňskou částí skinheadského hnutí BHDB k jeho rozdělení. Pražané se začali věnovat hlavně politické činnosti, zatímco plzeňská buňka preferovala obchodování s neonacistickou hudbou hlavně na koncertech, díky nimž získávala finanční prostředky pro činnost hnutí. První větší zviditelnění NO nastalo útokem na romskou zábavu v českobudějovické restauraci Modrá Hvězda, kde bylo zničeno vnitřní zařízení restaurace poprvé použitá střelná zbraň, následným pochodem přes město a dalším útokem na hudební klub alternativní mládeže v listopadu roku 1999 (viz zde). Následně NO propagoval a prosazoval nacionální socialismus veřejnými akcemi v podobě shromáždění, demonstrací a přísně utajovaných seminářů. Pořádání koncertů neonacistických kapel, prodej hudebních nosičů, oblečení a doplňků NO přenechal aktivistům z hnutí White Power (WP).

Největší akcemi pořádanými NO v té době se stály pochody k 1. Máji. V roce 2006 NO Nejvyšší soud za ně označil za neonacistické hnutí. Dalšího ročníku tradiční prvomájové akce s pochodem v Brně se zúčastnilo přibližně pět set českých i slovenských neonacistů. Zástupce Městského úřadu ji sice hned po zahájení zrušil, mnoho jejích účastníků však neuposlechlo. Policie pak proti nim zasahovala vodními děly a pozatýkala šest účastníků. Jednoho z nich brněnský soud odsoudil k nepodmínečnému trestu za pouhé nošení transparentu s názvem Národní odpor. Což aktivistům nebránilo v tom, aby v listopadu stejného roku zorganizovali pochod přes pražské Židovské město, kterému se poprvé v dějinách ČR postavily tisíce lidí včetně celebrit na odpor. Ani v jednom případě strůjci nepokojů nebyli policií trestně stíháni.

Ve spolupráci s velkou síti spolupracovníků NO zorganizoval v roce 2008 celou řadu protiromských pochodů a demonstrací. „Špinavou práci“ v podobě desítek surových násilných útoků včetně žhářských v mezidobě provedli členové dalšího sesterského spolku s názvem Autonomní nacionalisté (AO). K velkému překvapení tehdejší vlády se pak v listopadu stejného roku v severočeském Litvínově z malé party poblázněných mladíků vyklubalo několik stovek ostřílených bojovníků, kteří za po pomoci místních občanů a i přes početní převahu policistů vyvolaly několikahodinový pouliční boj s dosud nevídanou profesionální logistikou a brutalitou.

Jedno fiasko ÚOOZ za druhým

Tehdy stát zažil svůj první Waterloo. Přestože věděl předem o výzvách pořadatelů k ozbrojování, nezabránil škodám na soukromém a veřejném majetku ve výši několika desítek milionů korun, zraněním desítek lidí a úplné demoralizaci stovek zúčastněných policistů. Během zásahu policie údajně zcela zapomněla na jeho vizuální dokumentaci. Jen jeden z účastníků protestu byl až po zdlouhavých soudních peripetiích odsouzen. Trest zněl: 300 hodin obecně prospěšných prací. Trestně vůbec nestíhaní strůjci nepokojů pak mohli ještě půl roku v klidu pokračovat ve své protistátní činnosti.

Tehdejší ministr vnitra Ivan Langer sice mluvil o „přeteklém poháru trpělivosti“, zodpovědné policejní složky to ale pochopily tak, že stačí další demonstrace rozehnat, jak se to pak stalo začátkem dubna 2009 v moravském Přerově – znovu bez následného trestního stíhání účastníků akce. A zdánlivě zničehonic pak přišel noční útok ohnivými bombami na romskou rodinu ve slezském Vítkově, jehož následky jsou obecně známé. To už znamenalo totální K.O. protiextremistických složek státní policie. Ač předem věděly o předchozí sérii žhářských útoků na domovy romských rodin v českém Slezsku, nedokázaly zabránit dalšímu útoku.

Když krátce na to nastoupila úřednická vláda Jana Fischera, policejní kolos se viditelně zvedl ze země a pozatýkal během razií s názvem „Power“ „střední management“ hnutí – údajné vydavatele a prodejce skladeb neonacistických kapel, kteří celá léta aktivity NO z prodeje hudebních nosičů finančně zabezpečovali. Pak si ÚOOZ podal i údajný „top-management“ neonacistické scény, ze kterého osm lidí obvinil ze spolčení a srocení s cílem propagace nacismu.

Žalované činy jsou jen slabým odvarem toho, co se opravdu stalo

Skupiny typu Národního odporu komentoval tehdy mluvčí BIS Jan Šubrt slovy: „Jejich politický program je jednoznačný: politická diktatura, vytvoření rasově čistého státu a nelítostný boj s kýmkoliv, komu se to nebude líbit.“ Miroslav Mareš, politolog a odborník na extremismus, o procesu se údajnými členy NO ovšem řekl: „Činy, za něž padla obžaloba, nejsou u většiny obviněných tím, za co by měli být skutečně souzeni.“

Web Národního odporu – v roce 2006 zakázaný Nejvyšším soudem – byl v Česku dlouho hlavním šiřitelem nacistické ideologie. Jeho tvůrci nesou alespoň částečnou odpovědnost za podněcování mladých lidí k nejhorším ideologicky motivovaným zločinům posledních let, včetně žhářskému útoku ve slezském Vítkově. Tím spoluvytvářeli živnou půdu, bez které by se „naši hodní kluci“ pouze těžko odhodlávali k „velkým akcím“. Web NO jim každodenně dodával dávku silných slov jejich hrdinů a vzorů, čímž jim zvyšoval sebevědomí s ujištěním, že jejich agresivita je nejen oprávněná, ale národu i prospěšná.

V obžalobě státní zástupkyně Galkové o autorství článků, provozovateli webu Národního odporu nebo o zorganizování násilných demonstrací typu „bitvy o Janov“ však není ani zmínka. Místo toho obviněné žaluje za noční vylepování samolepek, jeden na místě zrušený pochod se zahraniční účasti a za jeden ze stovek zorganizovaných koncertů na podporu obnovení nacismu.

Výjimkou neúspěšného tažení státu proti vůdcům neonacistického hnutí je stíhání aktivistů WP, tedy středního managementu hnutí za to, že organizovali koncerty, prodej CD a tím financovali i politickou činnost NO. ÚOOZ ho vedl pod názvem POWER. I zde však nakonec padly jen podmínečné tresty vězení.

Těžký úkol soudkyně Dany Šindelářové

Co by s tím tedy dnes mohla udělat soudkyně Dana Šindelářová? Řešení nabízí mnichovský soudce Manfred Götzl. Už tří roky soudí pět údajných členů obžalovaných např. z podpory či členství organizované skupiny NSU, která v letech 2000–2013 provedla 10 vražd v podobě poprav, pumové útoky uskutečněné hlavně s cílem zabíjet cizince tureckého původu a četné bankovní loupeže. Během soudního řízení ve spolupráci s kriminální policií a zmocněnci poškozených postupně rozšiřuje důkazní situaci. V případě NO se Šindelářová v tomto směru bohužel nemůže spoléhat na vyšetřovací složku ÚOOZ, i když je velice pravděpodobně, že ta spolu s BIS má dostatek dalších důkazů, které však soudu nikdy nepředložily. Důkazem toho například je, že několik hodin po žhářském útoku ve Vítkově informovaly vládu o extremistickém pozadí útoku, tedy v době, když místní kriminální policie žádnými takovými důkazy ještě vůbec nedisponovala. Odkud to tedy věděly?

Soudní řízení případu NO bude pokračovat ve dnech 18. a 20. října u Obvodního soudu pro Prahu 1 na adrese Ovocný trh 587/14, Praha-Staré-Město vždy od 10 hodin. Soud je veřejný.

Přečteno: 1585x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Žhářský útok ve Vítkově, Neonacismus, neonacista, Soud, Demonstrace



HLAVNÍ ZPRÁVY

Lucie Horváthová (FOTO: Slovo 21)

videoDesetiminutovka Plus: Nemusíme počítat Romy, stačí peníze směřovat přímo do lokalit, říká Lucie Fuková

10.7.2019 19:00
Lucie Fuková, která byla hostem dalšího dílu Desetiminutovka Plus, je absolventkou magisterského studia sociální antropologie na Univerzitě Pardubice. Během studia navštívila na jeden semestr jižní Francii, kde studovala etnologii. V minulosti pracovala na Magistrátu města Pardubice, koordinovala lidskoprávní konference v rámci českého předsednictví při Radě Evropské unie a byla lídryní volební kandidátky v Pardubicích za Stranu zelených. V roce 2006 také absolvovala tříměsíční studijní stáž v Evropské komisi a dnes je členkou Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.
 celý článek

--ilustrační foto--

Slovensko: Zdravotní stav romských komunit je špatný. Romům pomáhají asistenti osvěty zdraví

10.7.2019 12:08
Romové představují 80 až 95 procent nakažených tuberkulózou a 50 procent nakažených virem hepatitidy A (žloutenka A) z celkového počtu nakažených na Slovensku. Příspěvková organizace ministerstva zdravotnictví Zdravé regiony proto realizuje projekt (Zdravé komunity 2A), v jehož rámci se asistenti osvěty zdraví snaží zlepšit situaci v romských komunitách.

 celý článek

Komunitní den na Chanovském sídlišti. Foto: Adam Komenda

Komunitního dne v Chanově se účastnili obyvatelé vsetínských kontejnerů

9.7.2019 12:27
V sobotu 6.7. proběhl v mosteckém Chanově komunitní den, který společně zorganizovali místní Romové a Romky a mostečtí Piráti a Pirátky. Komunitní den začal společným úklidem sídliště, pokračoval programem pro děti a vyvrcholil veřejnou debatou o budoucnosti Chanova. Nabitý program zakončilo promítání filmů s tématikou ochrany přírody a koncert ústecké romské kapely Gypsy Brož.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo