romea - logo
27. října 2021 (středa)
svátek má Šarlota / Zoe

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Markus Pape: Životu nebezpečné image

Praha, 21.10.2013 14:45, (ROMEA)
Markus Pape během pietního aktu v bývalém koncentračním táboře v Letech u Písku. Foto: František Kostlán
Markus Pape během pietního aktu v bývalém koncentračním táboře v Letech u Písku. Foto: František Kostlán

Na jaře letošního roku se zvedla třetí a zatím největší vlna protiromských pochodů v této země. První z let 2007-9 vyústila v zatím nejzávažnější žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově, respektive zatčením jeho pachatelů v srpnu 2009. Druhá z let 2011-12 skončila dvoutisícovým pochodem v Břeclavi, kde místní i přespolní vášnivě protestovali proti údajnému útoku Romů na 15-letého chlapce, který si – jak se o měsíc později ukázalo – celý útok vymyslel. Jakou událostí skončí letošní série nenávistných pochodů, se zatím neví – vážné obavy tu však jsou.

Vedle silně traumatizujících zážitků, hlavně u dětí žijících v terčových objektech, každý takový pochod vytváří kriminogenní aktivační prvky u svých účastníků, tzn. čím více pochodů se člověk zúčastní a čím více na nich cítí podporu své nenávisti u většiny místního obyvatelstva, o to více je ochoten překročit zákon a spáchat trestné činy proti adresátům své nenávisti.

Prozatím se tímto fenoménem žádná sociologická studie nezabývá komplexně. Zkušenosti z předchozích let však naznačují, že se počet útoků na terče nenávisti následkem série pochodů postupně zvyšuje. V rámci první vlny docházelo k závažným organizovaným útokům například  v Benešově, litvínovském Janově, Berouně, Havířově a po několika méně úspěšných žhářských útocích i v již zmíněném Vítkově.
Druhá vlna aktivizovala skupinu s názvem BH Bohemia (Blood & honour = krev a čest, zkratka mezinárodní neonacistické organizace), která spáchala žhářský útok v Chebu a podle policie připravila i cílené útoky na politiky, než byla policí odkrytá a zadržená. Do vazby její členové nebyli vzati, na jejich soud se čeká už více než rok a půl.

Vlna anticiganismu tehdy přímo, nebo nepřímo uvolnila agrese, které vyústily v několik případů úmrtí člověka. Násilnou smrtí zehdy během pěti půl roku zemřelo nejméně pět Romů: v Děčíně, Tanvaldu, Praze, Kynšperku a Chotěbuzi. Jen ve třech případech bylo zahájeno trestné stíhání podezřelých, ve dvou případech byli pachatelé odsouzeni k dlouholetému odnětí svobody.

Letošní vlna je v tomto směru atypická. Zatím nemáme zprávy o závažných násilných činech proti Romům, pouze proti příslušníkům policie. Nutno dodat, že v předchozích letech i letos v Českých Budějovicích však police některé případy dlouho tajila před veřejnosti, jednak na základě taktických pokynů vyšetřovatelů, jednak aby případy jako inspirace nespustily lavinu dalších.

Největší společenský dopad mají podobné pochody na již tak vysoce poškozenou pověst Romů všeobecně. Mediální zpravodajství o pochodech chtě nechtě transportuje a zesiluje stereotypy a vytváří další stigmata. Demonstrace proti Romům jsou totiž tzv. propagandou nohama. Čtenář nebo divák si snadno řekne: když lidé proti nim jdou do ulic a nikdo se za ně nepostaví, asi na tom „něco bude“.

O to těžší pak je pro Romy v celé zemi najít zaměstnání, bydlení a vystupovat rovnoprávně před úřadem anebo policií. Všude jsou pak konfrontováni se zesílenými předsudky anebo dokonce se strachem, že by mohli jen kvůli svému etnickému původu případným zaměstnavatelům anebo majitelům bytu uškodit.

Jak z toho ven? Zákazy demonstrace, o které žádají kupodivu pravicově-liberální neziskovky jako například Člověk v tísni, nepomohou. Vícekrát se tento rok konaly pochody proti Romům bez ohledu na to, zda byly řádně ohlášeny nebo zakázány. Policie jejich konání tolerovala, aby se demonstranti nerozptýlili po městě. Pak by jednotlivé skupiny sotva mohla účinně sledovat.

Desetileté zkušenosti ze zahraničí ukázaly, že jediný účinný lék proti takovým vlnám je velká demonstrace odpůrců nacismu se špičkovými politiky z různých stran jako komunálními tak vládními v čele.
Ve státní svátek 28. října 2013, kde se mají konat další nenávistní pochody v Plzni, v Českých Budějovicích a v Ostravě, nově vzniklá občanská iniciativa Barevná Ostrava pořádá demonstraci s mottem

„Chceme tady žít společně v míru“, na ostravském náměstí Svatopluka Čecha. Členy platformy jsou například dvě menší mimoparlamentní politické strany, různá občanská sdružení, místní katolické biskupství a českobratrská evangelická církev.

Nyní záleží na zástupcích politických stran v Ostravě, zda přiznají barvu. Pokud se v tomto bodu sjednotí, mají šanci ukončit letošní nenávistní sezónu vlastníma nohama. A vyzvat vládu, aby se místo následky problémů začala zabývat jejich příčinami.
Přečteno: 1120x
 

Kam dál:

Štítky:  

Demonstrace, Anticiganismus, Neonacismus, Rasismus, Občanská společnost, Občanské iniciativy



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo