romea - logo
13. prosince 2018 (čtvrtek)
svátek má Lucie
Loading
rozšířené vyhledávaní

Martin Bajger, kandidát na poslance: Úspěch by byl, kdyby se do sněmovny dostal alespoň jeden jediný Rom

18.10.2017 23:11
Martin Bajger
Martin Bajger

Zpravodajský server Romea.cz postupně představuje romské kandidáty, kteří usilují o poslanecké křeslo v letošních volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V minulých dnech jsme přinesli rozhovory s Davidem Tišerem, Annou Chválovou, Davidem Beňákem a Karlem Karikou. Dnes zveřejňujme poslední předvolební rozhovor, a to s podnikatelem Martinem Bajgerem, který kandiduje na ústecké kandidátce Strany zelených na 25. místě.

MARTIN BAJGER

  • Bezpartijní, kandiduje na kandidátce Strany zelených z 25. místa do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v Ústeckém kraji.

Přijďte volit!

  • 20. – 21. října

Proč se podle vás nepodařilo, od dob Moniky Horákové (dnes Mihaličkové) a Ladislava Bodyho, žádnému dalšímu Romovi dostat do Poslanecké sněmovny?

Nepodařilo, protože se Romové obávají vstoupit do vrcholové politiky. Komunální politika je láká pořád víc než se stát poslancem a prosazovat zájmy lidí. Ale pořád nás je málo vzdělaných Romů, kteří by se chtěli opravdu politice věnovat. Ty ambice tu nejsou. Romové řeší především existenční věci, ne politiku. A taky je problém ten, že je potřeba mít dostatek preferenčních hlasů, aby se do té politiky vůbec dostali. Takže pokud se najde někdo schopný, kdo do politiky chce vstoupit, tak ho musí i někdo podpořit. A víme, že mladí Romové k volbám moc nechodí, přitom tady máme třeba Davida Beňáka, u kterého je reálná šance dostat se do sněmovny. Pražští Romové by se měli sjednotit a dám mu svůj hlas, protože jinak to zůstane tak, že Monika a Ladislav Body napořád zůstanou jedinými Romy, kteří ve sněmovně získali křeslo.

Proč se Straně zelených v poslední volební období nepodařilo dostat se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?

Bohužel se obávám toho, že SPD letos získá něco kolem osmi procent a Strana zelených, která je otevřená všem, nakonec bude mít pod pět. Ale pořád doufám, že se pletu. Český národ je tak zkažený, že brojí proti menšinám, jakýmkoliv. A z programu Zelených je jasné, že menšiny zrovna podporují.

Proč jste se rozhodl kandidovat zrovna za Stranu zelených?

Kandiduji symbolicky, jsem na nějakém 25. místě na kandidátce, ale musím říct, že jsem ani nechtěl být nikde na předních místech, protože jsem teď strašně zaměstnaný prací a vím, že bych neměl tolik času na předvolební kampaň, kolik bych chtěl mít.

Ve sněmovních volbách kandiduji poprvé, ale v komunálních volbách jsem kandidoval už za stranu Společně pro Trmice a chystám se i příští rok. Víc se asi vidím právě v těch komunálkách než ve vrcholové politice, tedy zatím.

S čím osobně vstupujete do letošních parlamentních voleb?

Zajímám se především o zaměstnanost. Každý teď křičí, jak je potřeba zvyšovat minimální mzdu, nic proti tomu nemám, i Strana zelených právě toto prosazuje ve svém programu. Ale když to vezmu z toho druhého pohledu, protože jsem sám podnikatel, tak konkurence neustále roste, všichni chtějí zakázky za nejnižší možnou cenu a zároveň by chtěli přidávat na mzdách.

Je potřeba ze strany státu podporovat zaměstnavatele, aby na platy zaměstnanců vůbec měli.

Já sice nesouhlasím s hnutím ANO, mě samotnému tato strana nic neříká, ale jako jediní přišli s politickým programem, který prosazuje zrušení super hrubé mzdy. Tu chtějí, poskytnou jako hrubou mzdu zaměstnancům, a to je nejspíš jediná možná varianta, jak tu minimální mzdu zvednout. Protože jinak ať mi všichni ti, kdo křičí po zvýšení, řeknou, jak to chtějí udělat?

Vždyť já abych přidával na mzdách, tak potřebuji mít i vyšší příjmy. Je tedy potřeba ze strany státu podporovat zaměstnavatele, aby na platy zaměstnanců vůbec měli. Pokud ale bude stát jen zvyšovat daně a obvody, přidávat na minimální mzdě, snižovat příjem zaměstnavatelů, tak nevím, zda budou lidé nakonec spokojeni.

Kde je podle vás příčina nízké důvěry občanů v politiky?

Já jsem jiného názoru, u nás v Trmicích se nám podařilo dostat 90 % Romů k volbám, nenásilně, protože sami chtěli něco změnit. Romové v ostatních regionech nechodí volit, protože nemají koho volit, nikoho konkrétního neznají a politiku aktivně nesledují. Kdybychom v každém kraji bychom měli jednoho romského kandidáta nebo stranu, která bude z poloviny romská a z poloviny většinová, kandidáti by intenzivně spolupracovali na předvolební kampani, tak věřím, že Romové k volbám půjdou a to i v regionech, kde je nízká volitelnost. Ale všechno je to o PR.

Jsou Romové vůbec volitelní, když se letos, kromě kontroverzního hnutí Řád národa, nedostali ani do první desítky na kandidátkách?

V Trmicích se nám podařilo dostat 90 % Romů k volbám, protože sami chtěli něco změnit

Doufám pořád, že se nějaký ten průlom stane, ale nejsem si vůbec jistý, jak to dopadne. Myslím, že David Beňák má opravdu šanci dostat se do vrcholové politiky. A sám jsem zvědavý, jak to nakonec dopadne. A co se týká Řádu národa a Republikánů, jejich romští kandidáti by v prvé řadě měli jít na přednášku o romské identitě, protože jestli chtějí takovýmto způsobem převlékat kabát, tak to s nimi nemůže dopadnout dobře.

Strana zelených požaduje zákonem shodné platové podmínky mužů a žen pracujících na stejné pozici. Co si o tom myslíte?

Vítám to. Je na čase, aby právě tyto rozdíly zcela vymizely. Vrací nás to jako společnost zbytečně zpět. Žena by měla brát stejné peníze, pokud vykonává stejnou pozici jako muž. Zaměstnavatel by neměl něco takového ve své firmě dopustit.

Jako strana se dlouhodobě věnujete i lidsko-právním tématům, letos nejvíce cílíte na genderovou rovnoprávnost a práva LGBT menšin.

Zelení jsou otevřeni všem menšinám, což může i některé voliče odrazovat. Jiná orientace není v dnešní době problém, je spousta lidí, kteří se k homosexualitě otevřeně hlásí.

Strana zelených chce zrovnoprávnit stejnopohlavní páry, aby i oni měli možnost adoptovat dítě a vychovávat ho.

Proč taky ne? Je jedno, zda se o dítě starají dvě ženy nebo dva muži, důležitější je, jak k výchově budou jako rodiče přistupovat. Ale právo na výchovu by měli mít také.

Dalším bodem programu jsou i exekuce, jakým způsobem je chcete řešit?

Exekuce jsou jednoznačně problém, se kterým se bohužel potýká spousta lidí. Já, protože zaměstnávám, tak se s tím chtě nechtě setkávám v praxi i u svých zaměstnanců.

Vítám, že tu fungují poradny pro finanční tíseň, se kterými i úzce spolupracuji. Podle odhadů je to něco kolem půl milionu občanů, kteří se ocitají v pasti dluhů, ze které pro ně prakticky není cesty zpět. Jejich dluhy rostou rychleji, než je stačí splácet. Často jsou lidé zadluženi od devadesátých let a táhne se to s nimi prakticky do dnes.

Jedním z nástrojů, který v praxi funguje už nějakou dobu, je insolvence, ale neměl by to být jediný možný nástroj k řešení opravdu velkých dluhů.

Zelení ve svém volebním programu navrhují razantní zjednodušení výkonu exekucí. Praxe je taková, že pohledávku vymáhá exekutor, který je úplně z jiného regionu a i tím se náklady exekuce výrazně prodražují. Pokud by na jednu osobu bylo nařízeno více exekucí, měl by to vymáhat pouze jeden exekutor, což by také výrazně snížilo náklady.

I Sociální bydlení je jednou z částí vašeho volebního programu, jak si vysvětlujete, že se pořád nedaří výrazně zlepšit poměry v oblastech, kde žijí sociálně slabí občané?

V prvé řadě by neměla vůbec existovat sociálně vyloučená lokalita. Lidé by měli bydlet roztříštěně, aby se navzájem motivovali k lepšímu životu. Bohužel realita je jiná, Romové často žijí na jedné hromadě ve vyloučených lokalitách, ghettech daleko od majority. Řešil by to jedině zákon o sociálním bydlení, který neprošel. V minulosti se třeba plánovalo sociální bydlení rozdělit do tří stupňů, jeden z nich byl holobyt, ale musely se k tomu splnit různé požadavky apod.

Co byste považoval za úspěch v nadcházejících volbách?

Úspěch by byl, kdyby se do poslanecké sněmovny po letech dostal alespoň jeden jediný Rom.

Přečteno: 4059x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Volby, Volby 2017, Ústí nad labem, Zaměstnanost, Strana zelených



HLAVNÍ ZPRÁVY

Budova Evropské komise v Bruselu (FOTO: Sébastien Bertrand, Wikimedia Commons)

Patnáct evropských organizací vyzývá země EU, aby se zavázaly k aktualizaci Strategie romské integrace po roce 2020

11.12.2018 16:26
Minulý týden koalice patnácti romských organizací a organizací bojujících proti rasismu vyzvala Radu EU a vlády evropských zemí, aby se zavázaly k aktualizaci Strategie romské integrace po roce 2020. Evropská Komise předložila návrh k tomuto závazku evropskému parlamentu a Radě EU minulý týden.
 celý článek

Ilustrační FOTO

Agentura AP: Romské rodičky se ve slovenských nemocnicích střetávají s rasismem i fyzickým násilím

11.12.2018 11:10
V některých slovenských nemocnicích několik dní po porodu zadržují rodičky proti jejich vůli. Ve svém původním materiálu to včera napsala agentura AP. Podle ní opatřením trpí zejména ženy romského původu, ke kterým se nemocniční personál navíc chová hrubě až násilně. Slovenské ministerstvo zdravotnictví se proti tomuto tvrzení na dotaz ČTK důrazně ohradilo, stejně jako nemocnice v Kežmarku, kde agentura AP získala materiál pro svou reportáž.
 celý článek

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Martina Štěpánková v rozhovoru pro romeatv.

Zmocněnkyně pro lidská práva: Společnost nemá lidská práva za úplně důležitou věc, kritika neziskovek je špatná a problematická

9.12.2018 17:39
Česká společnost nepovažuje lidská práva dostatečně za důležitou záležitost. Panuje spíš názor, že už jsou prosazena a není potřeba je dál chránit. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Martina Štěpánková to řekla ČTK při příležitostí Dne lidských práv, který připadá na 10. prosince. Za velký problém zmocněnkyně považuje výpady vůči neziskovým organizacím. Den lidských práv se připomíná na výročí, kdy valné shromáždění OSN přijalo v roce 1948 Všeobecnou deklaraci lidských práv.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo