romea - logo
19. října 2017 (čtvrtek)
svátek má Michaela
Zprávy e-mailem - Nemáte čas číst naše zprávy každý den? Nechte si posílat souhrn toho nejdůležitějšího tak často, jak  chcete Vy.
Loading
rozšířené vyhledávaní

Bez migrace zdegenerujeme, říká historik Matěj Spurný

4.1.2017 13:08
Vlastní zkušenost se statusem migrantů mají Němci. Po válce byly miliony německy mluvících civilistů poslány do Německa z Československa (fotografie) a dalších evropských zemí. Foto: Hooverův institut
Vlastní zkušenost se statusem migrantů mají Němci. Po válce byly miliony německy mluvících civilistů poslány do Německa z Československa (fotografie) a dalších evropských zemí. Foto: Hooverův institut

V rozhovoru pro aktuální vydání časopisu Týden historik působící na Akademii věd ČR Matěj Spurný připomíná, že české území vždy obývala pestrá směsice národností a že uzavírání se před migrací může vést spíše k zániku českého národa.

Podle Matěje Spurného je chybou bránit se integraci odlišných kultur a etnik, protože „bez kontaktu a interakce, bez inspirace a možná i bez konfliktů s jinakostí zdegeneruje“ český národ tak, že stejně zanikne.

Odkazuje přitom na minulost: „Když se podíváme kolem sebe, vidíme, že téměř všechny kulturní hodnoty vznikly prolínáním kulturních vlivů a často i aktivitou lidí, kteří třeba ani nemluvili česky. Od Pražského hradu přes barokní kostely Dientzenhoferů (čeští stavitelé německého původu, pozn. red. Týdnu) až po hudbu.“

Matěj Spurný

je absolvent historie na FF UK a mezinárodních teritoriálních studií na FSV UK. Moderní dějiny studoval také na berlínské Humboldtově univerzitě. Vyučuje hospodářské a sociální dějiny na FF UK a působí v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

Je autorem nebo spoluautorem publikací o vztazích české společnosti a politických elit k národnostním tématům, například Nejsou jako my. Česká společnost a menšiny v pohraničí (1945-1960). Bijeme na poplach! Německá publicistika proti nacistickému nebezpečí (1930-1933).

V rozhovoru pro Týden také upozornil na to, že definující pro českou identitu nebyl stát, ale společný jazyk a historie: „Česká zkušenost je ta, že můžeme jako národ existovat bez státu, ale nedokážeme si představit, že by nás definoval stát, který by byl zároveň multietnický a vícejazyčný. Nevěříme si, neklademe jako Němci silný důraz na to, že to zvládneme. Taková sebedůvěra Čechům naprosto chybí.“

Upozornil, že k migraci do Československa docházelo i po druhé světové válce, kdy bylo potřeba nahradit pracovní síly, jež zmizely s odsunem sudetských Němců. Takzvaných reemigrantů bylo na dvě stě tisíc: „Byly to velice různorodé skupiny lidí, kteří z Čech odešli v devatenáctém století do Rumunska, na Volyň nebo jinam,“ řekl Spurný.

A připomněl také osudy romského etnika: „Čeští Romové, kterých je podle odhadů asi sto tisíc, jsou vlastně představitelé poválečné imigrace ze Slovenska. Vlastní českou romskou komunitu zlikvidovali Češi ve spolupráci s nacisty v koncentračních táborech, jako byly Lety u Písku, odkud ti, kdo navzdory strašlivým podmínkám přežili, většinou putovali do osvětimských plynových komor. Po válce se vrátilo asi jen pět set českých Romů.“

Přečteno: 2266x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Migrace, Romové, Česká suverenita, národnostní menšina, Sudety, koncentrační tábor, Lety u Písku, Historie



HLAVNÍ ZPRÁVY

Osvětim (FOTO: Gabriela Hrabaňová)

Ctibor Nečas pro Romano voďi: Romští partyzáni a hnutí odporu

16.10.2017 10:49
Počátkem 40. let minulého století žilo v Protektorátu Čechy a Morava a v říšskoněmecké župě Sudety několik tisíc Romů a Sintů. Pro tyto podle nacistické terminologie „cikány, cikánské míšence a osoby žijící po cikánsku“ se připravovala nucená táborová koncentrace, která cíleně vedla k postupnému strádání a ke konečnému vyhlazení, záhubě internovaných. Na protektorátním území byly takovéto tábory nedaleko obcí Lety (okr. Písek) a Hodonín (okr. Blansko); stejné tábory existovaly rovněž v Liberci – administrativním centru sudetské župy, o jejichž převážně sintských vězních se ale nedochovaly žádné úřední prameny ani jiné zdroje informací.
 celý článek

David Beňák

videoDavid Beňák, kandidát na poslance: Romští zákonodárci by se ve Sněmovně rozhodně neztratili

15.10.2017 20:05
Zpravodajský server Romea.cz postupně představuje romské kandidáty, kteří usilují o poslanecké křeslo v letošních volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V minulých dnech jsme přinesli rozhovory s Davidem Tišerem a Annou Chválovou. Jako dalšího představujeme náměstka ministra pro lidská práva Davida Beňáka, který kandiduje na pražské kandidátce ČSSD na 14. místě.
 celý článek

Banskobystrický krajský policejní ředitel Štefan Šurka a Poslankyně Národní rady Slovenské republiky a předsedkyně poslaneckého klubu strany Sloboda a Solidarita (SaS) Natálie Blahová (Koláž: Romea.cz)

Slovenská poslankyně ke střelbě na Romy: Policie brání a omlouvá "chlapce", kteří si "hráli" se samopalem

15.10.2017 10:41
Poslankyně Národní rady Slovenské republiky a předsedkyně poslaneckého klubu strany Sloboda a Solidarita (SaS) Natálie Blahová kritizuje policii za to, jakým způsobem se postavila k vyšetřování střelby na dům romské rodiny v osadě Varguľa v Pohronské Polhore. Podle poslankyně policie útočníky omlouvá a je k nim velmi shovívavá.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







..
romea - logo