romea - logo
16. prosince 2017 (sobota)
svátek má Albína
Zprávy e-mailem - Nemáte čas číst naše zprávy každý den? Nechte si posílat souhrn toho nejdůležitějšího tak často, jak  chcete Vy.
Loading
rozšířené vyhledávaní

Miroslav Brož: Konexe v Letech u Písku, aneb proč se bude bourat prasečák

1.12.2017 16:35
(FOTO: Archiv Konexe, Gustav Pursche)
(FOTO: Archiv Konexe, Gustav Pursche)

Před několika dny byla podepsána smlouva o výkupu prasečí farmy provozované od roku 1973 v místech romské genocidy v Letech u Písku. Podle smlouvy bude chov prasat ukončen do března 2018, potom by měl být prasečák zbourán, území genocidy vyčištěno od prasečích výkalů a následně na místě vybudován důstojný památník.

Myslíme si, že podepsání smlouvy o výkupu prasečí farmy je přímým důsledkem našich aktivit a je z velké části zásluhou naší a našich partnerů, kteří nám pomáhali. Cílem tohoto textu je shrnout naše aktivity proti prasečí farmě v uplynulých letech.

2011

Rok vzniku Konexí. V tomto roce Česká republika zažívá vlnu násilných protiromských demonstrací, při kterých se davy rasistů snaží probojovat skrze policejní kordony a zaútočit na domovy romských rodin v několika městech. Naši aktivisté se snaží těmto pokusům o pogromy čelit. Zpočátku se snaží davy rasistů nenásilně blokovat (Nový Bydžov, Krupka), následně vytváří tým, který poskytuje přímou podporu obětem a terčům násilných demonstrací přímo v místech, kam pochody směřují (Varnsdorf, Nový Bor, Rotava).

V tomto roce se také aktivisté a aktivistky Konexí hlouběji začínají zajímat o kauzu Lety a mapují si její dosavadní vývoj. Ten by se dal shrnout tak, že po znovuobjevení příběhu koncentračního tábora Lety počátkem 90. let americkým badatelem Paulem Polanskym, se začíná jednat o potřebě zbourat prasečí farmu, pro důstojnost obětí, pozůstalých, Romů obecně, nás všech.

Přes všechnu úctu a sympatie k panu Čeňkovi Růžičkovi jsme si vyhodnotili jeho taktiku poklidného vyjednávání s politickými představiteli jako zcela neefektivní a nepřinášející výsledky

Jednání se účastní Čeněk Růžička, jediný známý představitel Výboru pro odškodnění romského holokaustu (VPORH), a představitelé české vlády. Jednání se vedou zákulisně, neveřejně, jsou na mrtvém bodě a nemají žádný výsledek. Přes všechnu úctu a sympatie k panu Čeňkovi Růžičkovi jsme si vyhodnotili jeho taktiku poklidného vyjednávání s politickými představiteli jako zcela neefektivní a nepřinášející výsledky.

Zjišťujeme, že drtivá většina Romů žijících v podmínkách sociálního vyloučení nemá o romském holokaustu, nebo o historii Let u Písku, žádné vědomosti a znalosti. Také se účastníme, tradičně v polovině května VPORH v Letech organizovaného pietního setkání, kterého se účastní někoalik desítek lidí – Romů a zahraničních velvyslanců. Bohužel ne v místech tábora, ale asi kilometr východním směrem od skutečného místa bývalého koncentračního tábora, v místech kde byl vybudován malý památníček obětem tábora.

V této době ještě nechápeme kontroverzi tohoto malého památníčku, který byl vybudován v místech, odkud není vidět a příliš ani cítit samotný prasečák a v lidech, kteří z území genocidy v Letech navštívili jen toto místo, budí falešný dojem, že je místo genocidy Romů v Letech důstojně upraveno.

V létě 2011 poprvé přivážíme do Let u Písku chudé Romy z Ústeckého kraje a seznamujeme je s historií místa a romského holokaustu. Pro všechny Romy a Romky, které s námi místo navštívili, se jedná o extrémně silný zážitek, o němž po návratu domů vyprávějí. Příběh Let u Písku se začíná šířit v romských ghettech. Poprvé také navštěvujeme nejen památníček, ale také přímo místo koncentračního tábora, respektive bránu prasečí farmy.

2012

Tento rok byl v našem boji za důstojnost pro Lety významný z několika důvodů. Účastníme se pietního setkání VPORH společně s mladými chudými Romy a Romkami. Během léta si důkladně zmapujeme oblast genocidy v Letech. Na internetu nacházíme mapku, ve které je zakreslena skutečná poloha tábora. Získáváme znalost místa. Hledáme místo, na které bychom mohli soustředit naše pietní aktivity. Poprvé klademe květiny ne k pomníčku, ale přímo k bráně prasečí farmy a v severozápadním rohu areálu prasečí farmy, tedy v místech, kde je volně přístupná malá část území bývalého tábora, která není za plotem prasečí farmy.

V létě 2012 jsou Konexe osloveny Evropským antirasistickým hnutím EGAM (European Grassroot Antiracist Movement), které sdružuje přes padesát romských i neromských antirasistických organizací z Evropy i dalších světadílů, aby se připojily k hnutí a zorganizovaly v České republice Roma Pride – Pochod romské hrdosti, který členské organizace EGAMu organizují v mnoha evropských zemích.

V říjnu 2012 proběhl v režii Konexí v Praze první Roma Pride v České republice. Jako národní téma Roma Pride 2012 jsme zvolili právě kauzu prasečáku v Letech u Písku, kterou se nám tak podařilo dostat do celostátních médií a posílit vědomí o kauze v romských komunitách. Na Roma Pride jsme pozvali pana Čeňka Růžičku z VPORH, který dostal prostor oslovit s tématem Let u Písku veřejnost.

V listopadu 2012 se aktivisté Konexí poprvé účastní setkání členských organizací EGAM v řeckých Athénách. Zjišťují, že v mezinárodní antirasistické komunitě je kauza Lety neznámým příběhem a pro přítomné zástupce evropského antirasistického hnutí organizují prezentaci kauzy.

2013

V roce 2013 se Konexe opět účastní pietního setkání, které v květnu v Letech u Písku organizuje VPORH a autorovi tohoto textu je umožněno, aby během setkání pronesl projev. Během léta tráví svůj volný čas aktivisté a aktivistky Konexí znovu v Letech průzkumem území genocidy, poprvé v Letech u Písku přespávají v polních podmínkách.

V roce 2013 také pořádáme sbírku mezi sebou a mezi chudými Romy v lokalitách, kde Konexe pracují, z jejího výtěžku platíme výrobu dvou velkých transparentů s textem „Zbourejte prasečí farmu v Letech u Písku“ v češtině a angličtině a obrázkem dětských obětí tábora Lety. Tyto transparenty od té doby vyvěšujeme vždy a všude, kde je to jen trochu možné.

Na podzim Konexe opět pořádají Pochod romské hrdosti. Téma Lety u Písku a nutnost okamžitého odstranění velkochovu prasat z míst romské genocidy je opět národním tématem pochodu.

Během roku 2013 dostává náš boj za důstojnost romských obětí holokaustu významný mezinárodní přesah. Společně s dalšími organizacemi sítě Egam cestujeme do Istanbulu, kde navazujeme kontakty s arménskými organizacemi a společně s nimi se účastníme demonstrací a setkání za uznání genocidy Arménů, která v Turecku proběhla v roce 1915.

Během roku 2013 navazujeme nejužší možnou spolupráci s lidskoprávními aktivisty ze spolkové země Sasko, kromě spolupráce na aktivistických tématech se stáváme blízkými přáteli a začínáme plánovat společné aktivity. Toto spojení se v budoucnu ukáže jako velmi důležité.

Romská rapová formace De La Negra, jejíž členové jsou zároveň členy Konexí, skládá po návratu z návštěvy Let u Písku rapovou píseň „Pošpinili naši památku“ a vystupuje s ní během svých koncertů, tím významně přispívá k šíření informací o romském holokaustu a kauze Lety mezi mladé Romy a Romky.

2014

Na začátku roku 2014 organizují pro Konexe v saských Drážďanech naši němečtí přátelé koncertní příležitost pro De La Negra a také veřejnou přednášku, kde aktivisté Konexí před plným sálem informují poprvé německou veřejnost o skandální kauze Lety u Písku.

Naši němečtí přátelé zakládají skupinu Soligruppe gegen Antiromaismus (Solidární skupina proti anticiganismu), která začíná okamžitě podporovat aktivity Konexí.

V únoru 2014 také Konexe podporují obyvatele chudinských ubytoven ve středočeské Příbrami během protiromské demonstrace, která proti této ubytovně míří. S překvapením zjišťujeme, že mezi obyvateli ubytovny je i rodina Serynkova, původní čeští Romové, jejichž předci byli vězněni a umírali v Letech u Písku. Navazujeme přátelství.

Blokáda prasečí farmy

V květnu 2014 se Konexe rozhodují uskutečnit přímou akci proti prasečí farmě v Letech u Písku. Rozhodují se nenásilně blokovat bránu do prasečí farmy v Letech. Před samotnou blokádou jsme se snažili oslovovat české lidskoprávní a romské organizace, aby se k nám připojily a naši blokádu přímo v Letech podpořily. Bez úspěchu. Nikdo nejeví zájem, některé organizace zdůvodňují svou pasivitu a nečinnost tím, že na boj proti prasečí farmě nemají granty a podobně.

Konexe samotné mají tento rok k dispozici (poprvé a naposledy) malý finanční rozpočet od nadace Open Society Institute z Budapešti, který nám umožňuje si poprvé uhradit cestovní náklady do Let u Písku.

Samotnou blokádu zahajujeme v osmi lidech – na místě jsme 2 Romové, 2 Češi a 4 Němci. Později naši němečtí přátelé odjíždějí, ale k blokádě se připojují Romové z nedalekého Písku, jeden občan USA a několik jednotlivců z České republiky.

U brány prasečáku si stavíme stany a vždy, když branou prasečáku chtějí projet zásobovací náklaďáky, leháme si jim do cesty. Někteří aktivisté zamykají bránu farmy vlastními zámky a řetězy. Několikrát proti nám zasahuje policie, která ale není na akci tohoto typu připravená.

Blokádě nepřeje počasí, přestože je polovina května, je velmi chladné počasí s teplotami kolem 10 °C a neustále vytrvale prší. Aktivisté jsou krátce po začátku blokády promočení a v mokrých šatech a zimě musí vydržet celý týden. Do stanů také teče, aktivisté spí v bahně a zápachu prasečích výkalů. Z blokády se stává zkouška vůle a odhodlání. Aktivisté blokují 5 dní a nocí.

V poslední den blokády se aktivisté a aktivistky pokusí o zablokování dopravy na hlavní silnici, která prochází nedaleko prasečí farmy. Neúspěšně. Poté, co řidičům čekajícím v zablokovaných vozidlech vysvětlí, že blokádu silnice uspořádali kvůli důstojnosti obětí genocidy Romů a že jejich požadavek je zbourání prasečí farmy, řidiči začali najíždět do blokádníků a blokádu doslova „rozjezdili“.

Poslední den blokády se s blokádníky setkávají také zástupci akcionářů prasečí farmy a sdělují jim šokující informace – přestože zástupci vlády několikrát v médiích tvrdili, že běží jednání o výkupu farmy, podle akcionářů nikdy žádná konkrétní jednání neběžela, s vládou nejsou v žádném kontaktu.

Blokáda pro nás byla náročnou a těžkou zkušeností, její význam jsme v té době ještě sami nebyli schopni docenit. Bylo pro nás zklamáním, že se nám sice sdílením fotek a videí z blokády, prostřednictvím nově založené facebookové stránky Ne prasečí farmě v Letech, dařilo budit rozruch na sociálních sítích a v médiích, sbírat lajky, ale že téměř nikdo ze sledujících nepřekonal vlastní pohodlnost a na místo nás nepřijel podpořit.

Čest výjimkám, nikdy například nezapomeneme, když se u našich stanů uprostřed noci objevili lidé z pražského klubu Cross a přivezli nám jídlo, suché spacáky a drobný finační dar. O blokádě Let vzniká dokumentární film Několik let, který v závěru roku získává zvláštní cenu poroty na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.

V závěru blokády také Konexe vymýšlejí novou taktiku, jak šířit informace o kauze Lety – rozhodují se s transparenty požadující odstranění prasečáku z míst romské genocidy účastnit oficiálních pietních akcí – druhý den po konci blokády odjíždějí dva aktivisté na tryznu na Národním hřbitově v Terezíně, kde několik hodin s transparentem v dešti stojí u vchodu do pietního areálu a diskutují o kauze Lety s účastníky piety.

Mezinárodní pietní akt

V červnu 2014 organizují Konexe společně s hnutím EGAM první mezinárodní pietní setkání v Letech u Písku. Na místo přijíždějí s desítkami Romů a lidskoprávních aktivistů ze čtrnácti evropských zemí. Rozhodli jsme se ignorovat památníček východně od místa bývalého koncentračního tábora a místo toho jsme naše pietní setkání uspořádali přímo v místech tábora, v severozápadním rohu prasečí farmy. Toho dne byla založena tradice kladení květin do plotu prasečí farmy.

Většina zahraničních účastníků byla otřesena stavem, kdy jsou v místech genocidy Romů kopce (doslova) prasečích výkalů a po návratu do svých domovských zemích začali proti farmě v Letech aktivně pracovat. Za zmínku stojí třeba demonstrace maďarských Romů před českou ambasádou v Budapešti nebo od té doby pravidelné demonstrace za odstranění prasečí farmy irských Travellerů.

Na přelomu července a srpna 2014 se skupina aktivistů Konexí účastnila velkého setkání a konference organizované romskou organizací TernYpe v Polském Krakově při příležitosti Mezinárodního dne romského holokaustu. Akce se zúčastnilo víc než tisíc mladých Romů z celého světa. Autor tohoto textu tam přednesl přednášku o kauze Lety a její abstrakt vyšel jako kapitola v impaktovaném sborníku, který vznikl během konference.

Poslední den setkání byla na programu hromadná návštěva koncentračního tábora Osvětim II - Birkenau. Aktivisté Konexí se tohoto bodu programu neúčastnili, odjeli z Krakova předčasně, a to přímo do Let, Mezinárodní den romského holokaustu jsme si připomněli v severozápadním rohu prasečí farmy. Birkenau jsme navštívili po cestě.

Pochod romské hrdosti

Na podzim 2014 opět v mnoha evropských městech proběhl EGAMem organizovaný Pochod romské hrdosti/Roma Pride. Tentokrát byly Lety u Písku celoevropským tématem a transparenty požadující odstranění prasečáku z míst romské genocidy se objevily snad ve všech z nich, od Turecka, po Irsko, od Litvy po Itálii. Konexe se také stále víc soustřeďují na práci se zahraničními médii, protože vidí zahraniční tlak na české instituce jako efektivní cestu, jak dosáhnout odstranění prasečáku.

Na naše pozvání míří do Let novináři a štáby z mnoha zemí. V tomto roce a dalších letech se nám daří iniciovat mnoho zahraničních mediálních výstupů ke kauze Lety. Z Kauzy Lety se začíná stávat mezinárodní symbol.

Během roku 2014 jsme se snažili do Let jezdit co nejčastěji. Pietní setkání jsme v Letech tento rok pořádali každého 13. dne každého měsíce. Bez ohledu na počasí a další okolnosti. Několikrát se nám „poštěstilo“ a zrovna v době, kdy jsme byli na místě, se v bráně objevily zásobovací náklaďáky, které jsme vždy zablokovali, a naše pietní setkání tak někdy přešla v jednoodpolední blokády.

Na konci roku 2014 naši němečtí přátelé přivezli do Let velký dřevěný kříž, s tabulkou s textem „Na památku dětských obětí tábora Lety“, a umístili ho na břehu jezírka, ve kterém podle svědectví některých přeživších dozorci tábora topili romské děti.

2015

Na začátku roku naši němečtí přátelé vytvářejí novou internetovou stránku FreeLety.org, která poskytovala o kauze Lety informace v němčině.

V březnu 2015 odjíždějí aktivisté Konexí na téměř třítýdenní „infoturné“ po Německu. Cestujeme dodávkou od města k městu a v každém ve spolupráci s místní romskou nebo lidskoprávní organizací pořádáme přednášku o Letech u Písku. Vystupujeme na prestižních univerzitách i ve squatech.

Mezinárodní den Romů (8. 4.) tráví v roce 2015 Konexe v Berlíně, kde se účastní demonstrací za rovnoprávnost a proti deportacím Romů a mezi místními aktivisty mobilizují k účasti na blokádě prasečí farmy, kterou plánujeme opět na květen.

Další blokáda

Blokáda 2015 začíná v Letech opět v květnu. Drtivá většina jejích účastníků je z Německa. Během blokády nás podpořila skupina „Židé proti prasečí farmě v Letech“. Tento rok blokády byla na místě policie v obrovských počtech a aktivně bránila účastníkům blokády přiblížit se k hlavní bráně farmy a blokovat.

Aktivisté se za této situace rozhodli místo blokády nedostupné a přísně střežené brány prasečí farmy změnit cíl a odjeli do nedalekého Písku a své protesty přenesli před budovu ředitelství společnosti AGPI, majitele prasečí farmy. Na parkovišti před kancelářskou budovou AGPI proti nim proběhl policejní zákrok.

Poslední den blokády, který připadá na víkend, na místo přijíždějí další lidé, velká část z nich Romové a Romky a společně pochodujeme od brány prasečí farmy, skrze vesnici Lety, na hřbitov v několik kilometrů vzdálených Mirovicích, kde jsou pohřbeny některé z dětských obětí tábora Lety.

Na jaře 2015 se aktivisté Konexí s transparenty požadující zbourání prasečáku opět účastní tryzny v Terezíně a také vzpomínkového setkání v Lidicích.

V říjnu 2015 je spuštěna mezinárodní kampaň EGAMu a Konexí Důstojnost pro Lety (Dignity For Lety), jejíž úvodní manifest požadující odstranění farmy podepisuje 83 europoslanců z 20 zemí EU, stovky intelektuálů, umělců, lidskoprávních aktivistů, Romů i Neromů z celého světa. Manifest otiskují největší a neprestižnější evropská média a je klíčovým dokumentem, v jehož důsledku se česká vláda ocitá pod zvýšeným tlakem ze zahraničí.

Během Pochodu romské hrdosti/Roma Pride 2015 instalují (bez potřebného povolení) aktivisté Konexí pamětní desku obětem holokaustu Romů na budovu policejní stanice v pražské Bartolomějské ulici, protože právě z této budovy byl řízen provoz tábora Lety.

2016

V květnu 2016 jsme zorganizovali tentokrát už jen „symbolickou blokádu“ prasečí farmy v Letech, a to kvůli masivnímu nasazení policie, které nám neumožnilo prasečák blokovat reálně. Na místě proběhla komentovaná prohlídka území genocidy. O několik dní později jsme v Praze uspořádali na Mezinárodní den romského odboje (16. 5.) demonstraci před sídlem Evropské unie v Praze a předali jejím zástupcům výzvu žádající zastavení evropských zemědělských dotací prasečí farmě v Letech.

Na začátku podzimu 2016 jsme společně s EGAMem připravili dopis předsedovi Evropské komise žádající podniknutí kroků k odstranění prasečí farmy v Letech, který podepsalo 19 europoslanců a 61 národních poslanců. Dopis opět převzaly a zveřejnily přední evropské deníky.

V říjnu 2016 jsme iniciovali vznik pohlednic s tématikou Let u Písku, které jsme následně distribuovali našim zahraničním partnerům s prosbou, ať je zasílají na adresy českých vládních institucí a politiků.

Lety u Písku a existence prasečí farmy v místech genocidy Romů byly opět mezinárodním tématem během Pochodů romské hrdosti/Roma Pride po celé Evropě.

2017

V červnu 2017 jsme společně s organizacemi sítě EGAM uspořádali v Letech u Písku největší pietní setkání, které se tam kdy konalo. Účastnily se ho stovky Romů z celé Evropy, někteří vrcholní čeští politici (například ministr spravedlnosti Robert Pelikán) a většina velkých českých politických stran na něj vyslala své zástupce, kteří se ve svých projevech k účastníkům zavazovali, že v případě úspěchu v blížících se volbách, prasečák z míst genocidy Romů, urychleně odstraní.

V říjnu 2017 jsme ve spolupráci s Institutem Terezínské iniciativy, jako součást programu Pochodu romské hrdosti/Roma Pride 2017, společně zorganizovali první veřejnou prezentaci výsledků archeologického výzkumu v Letech u Písku.

Jak bude kauza Lety pokračovat?

V současnosti se zdá, že vše je na dobré cestě. Chov prasat v místech genocidy by měl být ukončen během několika měsíců. Jako klíčové vidíme, aby demolice prasečáku začala v ten samý den, kdy z areálu bude odvezeno poslední prase. Obáváme se, aby nenastala dlouhá pauza, mrtvé období, kdy se bude vybírat firma, která dostane zakázku na zbourání a následně ještě čekat, než samotnou demolici připraví a zahájí. To není možné, nemáme tolik času, zbývá už jen několik posledních žijících vězňů tábora Lety, kteří jsou ve velmi pokročilém věku a nemuseli by se zbourání prasečáku dožít. Hrajeme o čas, musíme jim dopřát satisfakci, že prasečák zmizí z místa jejich utrpení, ještě za jejich života.

Jako klíčové vidíme, aby demolice prasečáku začala v ten samý den, kdy z areálu bude odvezeno poslední prase.

Další velmi důležitou věcí je, aby byl na místě prasečáku proveden archeologický výzkum, který doposud mohl proběhnout pouze na zlomku území bývalého tábora, které se nacházelo za plotem prasečáku a bylo tak přístupné archeologům.

Klíčové je, aby začala veřejná diskuze, ve které bude brán za klíčový názor různých skupin a rodin pozůstalých, jak by měl vypadat památník, který bude vybudován v místech dnešního prasečáku. Právě zapojení co nejrůznorodějšího spektra pozůstalých do diskuzí o budoucí podobě památníku bude velkou výzvou pro státní Muzeum romské kultury, které bude mít budoucí památník v místech dnešního vepřína ve své správě.

Co jsme se v kauze Lety dozvěděli?

Po celé roky jsme se aktivně snažili v České republice najít partnera, který by se připojil k našemu boji proti prasečí farmě. S výjimkami (které jsou zmíněny v tomto textu) neúspěšně. Pro české romské a lidskoprávní organizace bylo nepředstavitelné, že by bojovaly za odstranění prasečí farmy v Letech bez toho, aby na to měly granty a rozpočty, a pro jejich pracovníky bylo nepředstavitelné, že by tyto aktivity měli platit ze svých osobních peněz, museli vytrpět nepohodlí, snášet zimu, investovat svůj volný čas, obětovat dovolenou, podstoupit rizika a nebezpečí a podobně.

Naštěstí v mnoha jiných zemích je občanská společnost na vyšší úrovni než v ČR, a tak zahraniční aktivisté, z romských a lidskoprávních organizací, vybojovali boj za zbourání prasečáku, společně s Konexemi, místo těch českých. Bez jejich pomoci a podpory bychom to nedokázali.

V budoucnu se Konexe, kromě své běžné agendy, chtějí věnovat kauze sterilizačního programu Romů a dosáhnout finančních kompenzací pro jeho oběti.

Autor děkuje všem aktivistům a aktivistkám Konexí a všem skupinám a organizacím, které v boji proti farmě v Letech jakkoli pomohli. Autor také děkuje romskému zpravodajksému serveru Romea.cz za to, že po mnoho let o kauze Lety a jejím vývoji informuje své čtenáře.

Přečteno: 1794x

Kam dál:

Štítky:  

Miroslav Brož, Konexe, o. s., Lety u Písku, EGAM



HLAVNÍ ZPRÁVY

Proti setkání představitelů evropské krajní pravice protestovalo 15. 12. 2017 po osmnácté hodině poklidně několik stovek lidí. (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec))

videoVIDEO: Fašisty tu nechceme. V Praze probíhají protesty proti setkání xenofobních stran

16.12.2017 13:07, (PRŮBĚŽNĚ AKTUALIZUJEME)
Několik set lidí se dnes odpoledne sešlo v pražských Roztylech na demonstraci proti setkání představitelů evropských protiimigračních, xenofobních a nenávistných stran. Plánují pochod k pražskému TOP hotelu, kde se konference pořádaná hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD) koná.
 celý článek

Futsalový klub Dynamo Černý Most

Futsalový klub z Černého mostu proti xenofobním výrokům Okamury a Zemana: Máme hráče různých národností a bojujeme za jeden tým!

14.12.2017 16:26
Stovky lajků a sdílení získala fotka futsalového klubu Dynamo Černý Most, v němž hráči a trenér Marek Bělor vyjádřili nesouhlas s nenávistnými výroky Tomia Okamury a prezidenta České republiky Miloše Zemana. Klub se tak jasně vyjádřil proti šíření negativních postojů k menšinám, kterými Okamura, jeho strana a prezident podněcují ve společnosti xenofobii a rasismus.
 celý článek

Předseda krajně pravicové Národní demokracie extremista Adam B. Bartoš 20. 7. 2017 u soudu (FOTO: Vít Hassan)

Bartoš je antisemita. Jeho projevy připomínají 30. léta v Německu, uvedl znalec

14.12.2017 14:08
Projevy předsedy Národní demokracie (ND) Adama B. Bartoše připomínají 30. léta v Německu, řekl dnes u Obvodního soudu pro Prahu 1 znalec z oboru extremismu. Bartoš je podle něj antisemita. Šéf Národní demokracie čelí obžalobě mimo jiné z popírání genocidy a hanobení národa, hrozí mu až tři roky vězení. Soud odpoledne pokračoval čtením listinných důkazů.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







..
romea - logo