romea - logo
17. července 2019 (středa)
svátek má Martina
Loading
rozšířené vyhledávaní

Monika Berkyová, Piráti, 2. místo, Stříbro: Je potřeba, aby Romové v politice neřešili jen otázky týkající se Romů

12.9.2018 12:06
Monika Berkyová, kandiduje z 2. místa za Piráty ve Stříbře
Monika Berkyová, kandiduje z 2. místa za Piráty ve Stříbře

Komunální volby 2018, v nichž lidé rozhodnou o obsazení zastupitelstev měst a obcí, se uskuteční první pátek a sobotu v nadcházejícím měsíci, tedy 5. a 6. října.

Server Romea.cz vám až do voleb postupně představí více jak desítku vybraných romských kandidátů, kteří mají šanci dostat se do zastupitelstev a možná i vedení měst. Jako první představujeme třiačtyřicetiletou kandidátku za Českou pirátskou stranu Moniku Berkyovou.

Proč by měli občané Stříbra volit dvojku na kandidátce Pirátů, tedy vás?

Lidé mě znají, dříve jsem pracovala ve školství nebo na úřadě, a možná i proto jsou zvyklí se na mě obracet. Samozřejmě ráda pomůžu a to je přesně asi i ten důvod, proč se člověk má rozhodnout vstupit do politiky. Politik tu má být pro lidi, nikoliv pro sebe a svou politickou či politicko-podnikatelskou kariéru.

MONIKA BERKYOVÁ

  • 43 let, vedoucí projektu pro plzeňskou pobočku Romodrom o.p.s.
  • č. 2 na kandidátce Pirátů ve Stříbře

Jak vidíte své šance v komunálních volbách? Je možnost, že se do zastupitelstva města dostanete?

Zkušenost mám už z předchozích komunálních voleb, tehdy jsem byla na kandidátce čtvrtá a počtem hlasů jsem od úspěchu daleko nebyla. Ale je pravda, že jsem tenkrát nevedla žádnou kampaň ani meetingy na svou podporu. Komunální politiku jsem chtěla zkusit a ta zkušenost mě posunula dál, momentálně kandiduji ve Stříbře jako dvojka za Piráty a věřím, že šance tam tentokrát jsou. A co vím, tak i ostatní strany, které kandidují, vnímají Piráty jako silnou stranu, která má ve volbách jednoznačně šanci. Uvidíme, ale ráda bych se dostala do zastupitelstva nebo do rady města.

Do voleb jdete s nějakými představami a programem, co konkrétně se budete snažit prosazovat v případě vašeho zvolení?

Jako člověk, který v posledních letech pracuje s dětmi, uvítám vznik nízkoprahových center a klubů pro děti a dospívající. Jsem zastáncem kvalitnějšího volnočasového vyžití pro celé rodiny, zlepšení školních a mimoškolních aktivit. Ale především se zasadím o zlepšení života ve městě natolik, aby rodiny nemigrovaly z jednoho města do druhého, ale usadily se ve Stříbře natrvalo. Tím úzce souvisí i posilování významu rodiny a komplexního řešení bytové otázky. V našem městě například absolutně chybí prostupné bydlení, přitom je velmi potřeba pro matky samoživitelky nebo sociálně znevýhodněné matky zřídit dostupné bydlení do doby, než se nepostaví například po rozvodu nebo po rodičovské dovolené na nohy. Poptávka po dostupném bydlení je celkově v našem městě oříšek.

Vezměte si, že ve Stříbře žije kolem šesti set Romů a část z nich migruje z jednoho konce kraje na druhý, z menších měst do větších, a to většinou kvůli dostupnějšímu bydlení nebo lepší občanské dostupnosti. Není výjimkou, že rodina bez bydlení se dočasně sestěhuje k příbuzným do doby, než našetří tři nájmy na kauci.

Dalším bodem je odstranění bednového hazardu. A v neposlední řadě bych se prosadila o to, aby ve vyloučených lokalitách začali pracovat asistenti prevence kriminality. Do Stříbra přijíždí za prací cizinci, které zprostředkuje pracovní agentura, a bohužel musím říct, že v minulosti tu docházelo mezi místními a pracovníky agentury k nedorozumění. Z romské komunity máme s preventisty dobré zkušenosti, stejné výsledky bychom mohli mít i v případě preventistů z řad Bulharů a Rumunů.

Jak obecně vnímáte kandidaturu Romů v komunálních volbách? Co je podle vás efektivní, aby Romové kandidovali jako nezávislí kandidáti, za romské strany nebo naopak za velké politické strany a hnutí?

Důležitým aspektem je, že pokud chce člověk myslet výš, měl by mít zázemí nějaké velké politické strany. Romům, kteří plánují vstoupit do politiky, ať do komunální nebo vrcholové, bych radila, ať vyzkouší kandidovat za stranu nebo hnutí, které má tradici, zkušenosti a výsledky. Malé nebo začínající strany jim tohle nikdy nenabídnou.

Je potřeba, aby Romové v politice neřešili jen otázky týkající se Romů, to je limitující

Je potřeba, aby Romové v politice neřešili jen otázky týkající se Romů, to je limitující. Měli by se stát plnohodnotným zastupitelem, místostarostou, starostou nebo vrcholovým politikem s jasným programem. Měli by být na stejné úrovni, jako jsou i jejich političtí kolegové, řešit věci komplexně, ne tu být jen pro Romy a romské otázky, jenom proto, že jsem Rom. Druhá věc je, že Romové nejsou zvyklí volit. Mladá generace ve většině případů k volbám nechodí. U romského kandidáta se bohužel snižuje šance na úspěch, pokud se objeví na kandidátce romské strany nebo hnutí.

Co děláte pro to, aby se zvýšila volební účast u Romů?

Volební účast se všeobecně rok od roku snižuje. Příčin, proč Romové nechodí volit, je několik. Nejsou dostatečně informováni o důležitosti voleb nebo nemají ponětí, jak správně volit svého kandidáta. Často se objevuje názor, že nevěří, že zrovna jejich hlas by mohl něco změnit. Chce to osvětu.

Momentálně na podporu volební účasti u Romů probíhá kampaň Me džav a so tu!, která běží na sociální síti. Kampaň je jedna z možností, jak zvýšit volební účast a povědomí, proč jsou volby pro občany důležité. Romové by si měli uvědomit, že jsou plnohodnotní voliči a na jejich hlasu záleží.

Na Chomutovsku je vyhláška o zákazu tzv. "bednového" hazardu tři roky v platnosti, v Ústeckém kraji se stejný zákaz nepodařilo prosadit. Myslíte si, že by Stříbro mohlo být dalším městem, které by tento hazard zakázalo?

Hazard se rozhodně dá eliminovat, budeme o to ostatně usilovat. Ale víme, že jsou tu lidé, kteří jsou napojeni na město a ti si plošný zákaz hazardu nepřejí, ale i tak se s tím bojovat dá a je to jeden z mých závazků – nebát se podívat problémům pod pokličku.

Přestože je nezaměstnanost v ČR historicky nejnižší, jakým způsobem se vám daří na Tachovsku s nezaměstnaností bojovat?

Ve Stříbře zas tak velká nezaměstnanost není. Je to i tím, že je tu dost fabrik a průmyslových zón, takže pracovních míst je dostatek, a to zvyšuje i poptávku po bytech a domech. Ale na druhou stranu musím připomenout, že před několika lety tady zanikl podnik, který zaměstnával dva tisíce lidí, takže situace se může kdykoliv změnit.

Lidé, kteří pracovat chtějí, pracovat budou, Romové, kteří pracovat chtějí, práci v našem městě najdou, ale vždy tu bude procento lidí, kteří pracovat nechtějí, a to není jen u Romů, ale i u většinové populace. Na druhou stranu se situace v našem městě mění, protože za prací do našeho města přijíždějí i cizinci z Bulharska, Ukrajiny, Rumunska apod., kteří pracují za menší peníze a daleko víc hodin. Podmínky, které v současné době panují ve fabrikách, jsou leckdy nedůstojné a zbytečně přísné. Zaměstnanci se během směny nemohou například ani napít, a to jsou podmínky, které pro nás v jednadvacátém století nejsou akceptovatelné.

Co říkáte na vzrůstající počet zón, kde nejsou vypláceny doplatky na bydlení? Hrozí bezdoplatková zóna i ve Stříbře?

Tak to je velmi nešťastný krok, jehož výsledkem je prohloubení sociální propasti lidí, kteří v bezdoplatkových zónách žijí. V našem městě bezdoplatková zóna není a ani nehrozí, už vzhledem k průmyslovým zónám, které poskytují velké množství pracovních příležitostí. Takže většina Romů ve Stříbře pracuje a těch, kteří nepracují, není mnoho. Je to srovnatelná situace jako u lidí z většinové populace.

Je vůbec způsob, jak řešit obchod s chudobou? Čím si vysvětlujete, že počet lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách za posledních deset let významně stoupl?

Do obchodu s chudobou musí vstoupit stát, legislativně řešit problematiku sociálního bydlení a poté i systém sociálních dávek. To, co se v některých krajích děje, je alarmující. Jako by nikdo z politiků neviděl a neslyšel, kam se tento problém řítí. Lidé žijící v sociálně vyloučených lokalitách rezignovali a cítí, že nemohou ovlivnit stav a situaci, která se jich dlouhodobě týká. Od politiků, kteří by tu měli být pro lidi, necítí vůli řešit něco, jako je sociální bydlení. Ostatně o tom svědčí i poslední rozhodnutí Babišovy vlády nepodporovat vznik koncepčního zákona o sociálním bydlení.

Jak se díváte na některé kraje, například Ústecký, kde se snížil značný počet ubytoven a kde převážně žijí nejchudší rodiny? Kam s rodinami, které na ubytovně žijí a nemají dostatek financí na koupi bytu nebo pronájem? Řešíte stejný problém s ubytovnami i ve Stříbře?

Neřešíme. Zrovna ve Stříbře fungují ubytovny trošku jinak, než je tomu v jiných krajích republiky. Ubytovny jsou převážně určené agenturním pracovníkům z Bulharska a Rumunska. Ale samozřejmě problém s bydlením a bezdoplatkové zóny reflektuji.

To, jak stát a potažmo samotní Romové dopustili, aby k této situacím vůbec došlo, je tristní. Obce a kraje nesou za své obyvatele zodpovědnost, musí hledat možnosti, jak problém řešit. Jedním z možných nástrojů je už zmiňované prostupné bydlení či bydlení na zkoušku. Naše republika vyloženě volá po regulaci bytové politiky a navýšení bytového fondu. Protože, ač se to nezdá, menší města, kde se vyskytují průmyslové zóny, zaznamenávají zvýšený zájem o bydlení.

Přečteno: 3779x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Komunální, Komunální volby 2018, Volby



HLAVNÍ ZPRÁVY

Lucie Horváthová (FOTO: Slovo 21)

videoDesetiminutovka Plus: Nemusíme počítat Romy, stačí peníze směřovat přímo do lokalit, říká Lucie Fuková

10.7.2019 19:00
Lucie Fuková, která byla hostem dalšího dílu Desetiminutovka Plus, je absolventkou magisterského studia sociální antropologie na Univerzitě Pardubice. Během studia navštívila na jeden semestr jižní Francii, kde studovala etnologii. V minulosti pracovala na Magistrátu města Pardubice, koordinovala lidskoprávní konference v rámci českého předsednictví při Radě Evropské unie a byla lídryní volební kandidátky v Pardubicích za Stranu zelených. V roce 2006 také absolvovala tříměsíční studijní stáž v Evropské komisi a dnes je členkou Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.
 celý článek

--ilustrační foto--

Slovensko: Zdravotní stav romských komunit je špatný. Romům pomáhají asistenti osvěty zdraví

10.7.2019 12:08
Romové představují 80 až 95 procent nakažených tuberkulózou a 50 procent nakažených virem hepatitidy A (žloutenka A) z celkového počtu nakažených na Slovensku. Příspěvková organizace ministerstva zdravotnictví Zdravé regiony proto realizuje projekt (Zdravé komunity 2A), v jehož rámci se asistenti osvěty zdraví snaží zlepšit situaci v romských komunitách.

 celý článek

Komunitní den na Chanovském sídlišti. Foto: Adam Komenda

Komunitního dne v Chanově se účastnili obyvatelé vsetínských kontejnerů

9.7.2019 12:27
V sobotu 6.7. proběhl v mosteckém Chanově komunitní den, který společně zorganizovali místní Romové a Romky a mostečtí Piráti a Pirátky. Komunitní den začal společným úklidem sídliště, pokračoval programem pro děti a vyvrcholil veřejnou debatou o budoucnosti Chanova. Nabitý program zakončilo promítání filmů s tématikou ochrany přírody a koncert ústecké romské kapely Gypsy Brož.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo