Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Komentáře

Gwendolyn Albert: Na místě romského holocaustu i nadále zůstanou prasata, česká vláda nebude investovat do lidské důstojnosti

14. května 2014
Čtení na 3 minuty

Možnost přičítat důležitost
tomu, že se premiér Bohuslav Sobotka zúčastnil tradičního vzpomínkového aktu
organizovaného přeživšími příbuznými obětí koncentračního tábora pro Romy za
druhé světové války v Letech, naprosto podkopaly jeho vlastní výroky,
které zde pronesl. Premiér si to neuvědomuje, ale bezděčně tak pokračuje
v neoficiální tradici vůči Letům, která spočívá v zaujímání zdánlivě
nevědomého postoje znevažování toho, co by ale mělo být příležitostí
k vážnosti. Tato neoficiální tradice začala samotným odhalením památníku
v Letech v roce 1995, kdy zvukař z důvodů známých jen jemu
samému pustil ze zvukového systému na plné pecky kýčovitou populární písničku
ve chvíli, kdy smuteční hosté včetně Václava Havla opouštěli místo
vzpomínkového aktu.

Sobotkovy
výroky ze dne 10. května 2014 jsou poučné, neboť odhalují rámec myšlenkového
procesu, který proměnil to, co je předmětem lidské důstojnosti v prapodivnou
každoroční rituální frašku, během níž představitelé státu předstírají, že
vzdávají úctu lidem, ke kterým ve skutečnosti nechovají úctu vůbec žádnou.

Pro
ty, kdo nikdy nebyli v Letech, jedná se o následující problém: část toho,
co kdysi bývalo místem koncentračního tábora, kde lidé umírali hrozivou smrtí,
je nyní už více než 40 let využívána pro průmyslový chov prasat. Když člověk
navštíví památník věnovaný těm, kteří zde zemřeli, ucítí pach prasečích výkalů,
a opravdu to není pach příjemný. Člověk nemusí mít žádný osobní vztah
k lidem, kteří tam byli uvězněni, nemusí rozumět problematice střední Evropy,
Romů ani ničeho jiného jakkoli „komplikovaného“ či „specifického“ k tomu,
aby pochopil, že se jedná o naprostý projev nedůstojnosti. Představte si ten
pach na jakémkoliv místě, které je pro vás posvátné, a pochopíte, proč prasečák
musí zmizet.

Ze
všeho, co mohl premiér při příležitosti tohoto vzpomínkového aktu říci, si
vybral argument pro to, proč tamní pach ve vzduchu zachovat. Tím argumentem
bylo, že peníze, které by bylo třeba na přesunutí prasečáku použít, bude lepší „využít
na romské obyvatele“ jiným způsobem. Tento důvod je už opakován 15 let a nyní,
jako už dříve, odhaluje jen to, že představitelé českého státu ještě stále
nepochopili, o čem je lidská důstojnost.

Naopak
argument, který už mnoho lidí dříve použilo, stále používá a bude používat i
nadále ve snaze o odstranění pachu prasečáku, není argument, že „by se
měly investovat peníze do Romů“. Česká republika musí ten zápach ze vzduchu a
prasečák z daného místa odstranit, protože je to investicí do její vlastní
budoucnosti jakožto demokratické země, která aktivně vzdělává všechny osoby
české společnosti (a každého, kdo tam přijede na návštěvu) ohledně zločinů ze své
vlastní minulosti a vize své vlastní budoucnosti.

Česká
historie je plná příkladů toho, kdy stát bez váhání investuje své peníze do
zneuctění lidské důstojnosti, jen aby později tvrdil, že odškodnění za takové
zneuctění je příliš nákladné. To vysílá každému členovi české společnosti
signál, že provádět odškodnění se nevyplatí a že spravedlnost nikdy nezvítězí.
Jak je možné, aby se demokracie hodná tohoto jména řídila takovýmto myšlenkovým
rámcem?

„Nemám
dobrý pocit z toho, že se diskuze kolem Let redukuje na otázku toho, že je
tady nedaleko prasečák,“ beze studu prohlásil dnes premiér Sobotka
v přítomnosti lidí, jejichž milovaní blízcí na tom místě zemřeli. „Myslím,
že bychom měli mluvit o podstatnějších věcech, a tím je například latentní
rasismus, který je stále ještě přítomný v české společnosti a čas od času
vyplouvá na povrch.“

Tyto
dvě premiérovy věty představují jeho snahu vykreslit požadavek na znovuustavení
lidské důstojnosti jakožto malicherný, nepodstatný spor, který mimo jiné také nějak
záhadně umlčel diskuzi o „latentním rasismu“ v české společnosti. Učinit
takové prohlášení bylo z jeho strany velikou chybou.

To,
co je třeba, není diskuze, ale činy. Česká společnost vykročí směrem pryč od
rasismu tehdy, když její činy prokáží, že bere vážně lidskou důstojnost,
spravedlnost a důležitost odškodnění – jinými slovy až udělá vše pro uznání
těchto hodnot bez ohledu na to, co to bude stát. To je přesně to, co bylo třeba
vždycky a co vždycky bude třeba k tomu, aby byla zachráněna lidská
důstojnost před lidským násilím. A je to investice, která za to vždycky stojí.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon