Na poslední lednovou neděli připadl Mezinárodní den památky obětí holocaustu

Na mnoha místech České republiky patřil poslední lednový víkend nejen probíhajícím prezidentským volbám, ale také přiležitosti uctít památku obětí šoa v rámci Mezinárodního dne památky obětí holocaustu.

Federace židovských obcí v ČR a NFOH uspořádaly 27. ledna 2012 setkání v Senátu PČR. Významné události se zúčastnilo téměř sto přeživších pamětníků holocaustu, zástupci státní správy a zástupci židovských i romských organizací. Záštitu převzala předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová a místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, oba k přítomným přednesli projevy. Na ně navázala předsedkyně Terezínské iniciativy Dagmar Lieblová, předseda Sdružení Romů na Moravě Karel Holomek a oficiální část setkání ukončil závěrečným slovem předseda FŽO Jiří Daníček. Místopředsedkyně horní komory Alena Gajdůšková prohlásila, že největším popřením památky obětí holocaustu by bylo opakování podobné tragédie kdekoli na světě.

V moravské metropoli proběhl pietní akt na základní škole Merhautov, kde se během 2.světové války nacházelo sběrné středisko, shromažďující Židy a Romy k transportu do vyhlazovacích táborů. Celkem dvanáct transportních vlaků  tehdy odvezlo z Brna 10 080 Židů a Romů.  Vzpomínkové setkání začalo položením věnce u pamětní desky na budově školy, pokračovalo kulturním programem a besedou s pamětníky. Tato akce má podle předsedy Židovské obce Brno Jáchyma Kanarka velký význam.  

V Českém Krumlově se u příležitostí výročí po delší době znovu otevřely brány tamního židovského hřbitova. Studenti místního gymnázia také uspořádali tradiční literárně-historickou expozici s tématem šoa.
U památníku v Jablonci nad Nisou v místech, kde dříve stávala Židovská synagoga, se konala vzpomínka na několik set židovských rodin, vyvražděných během 2.světové války.

Další vzpomínkové akce se odehrály například v Jihlavě, na místním Židovském hřbitově, či v Uherském Brodě, kde byli v roce 1943 soustředěni Židé z celé jihovýchodní Moravy,  deportovaní následně do táborů v Terezíně a v Osvětimi. Vzpomínky v Uherském Brodě se osobně zúčastnila také předsedkyně Poslanecké sněmovny, Miroslava Němcová a velvyslanec Izraele, J.E. Jaakov Levy.

V oloumouckém Vlastivědném muzeu byla zahájena mezinárodní výstava nejlepších plakátů na téma Děti za holocaustu, které vzešly ze soutěže studentů grafického designu z České republiky, Francie a Izraele. Olomouc se tak zařadila mezi dalších 28 zemí, v nichž se tato expozice souběžně objevila, a propojila se tak prostřednictvím vzpomínkek na židovské děti, jež prošly holocaustem, například s americkým New Yorkem.

Vzpomínkový akt proběhl také ve vsetínské Masarykově veřejné knihovně, která připravila v předvečer Dne památky obětí holocaustu a prevence obětí zločinů proti lidskosti, tedy už ve čtvrtek 26. ledna, besedu pod názvem Holocaust na Vsetínsku. Přednášejícím byl Silvestr Kazmíř, editor knihy Holocaust na Vsetínsku.

V pátek 27. ledna se za přítomnosti vedení města Vsetín uskutečnil také pietní akt u pomníku židovské synagogy ve Štěpánské ulici. Na stejný den a stejnou hodinu připravil Dům kultury Vsetín v kině Vatra pořad pro žáky a studenty o problematice holocaustu, tolerance a rasismu pod názvem K čemu je slunce, když není den?

Rakušané uctili památku šoa operní premiérou, Berlusconi hájil Mussoliniho

Také v dalších evropských městech se vzpomínalo; kupříkladu rakouští poslanci se tak sešli v parlamentu na premiéře opery o nacistických zločinech. Představení bylo uvedeno při příležitosti nedělního Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.

Zákonodárci a pozvaní hosté přišli na premiéru moderní opery Spiegelgrund, jejíž název odkazuje na název pobočky vídeňské kliniky, v níž byly za 2. světové války metodicky zabíjeny duševně nebo fyzicky postižené děti. Opera je dílem rakouského skladatele Petera Androsche, jehož pradědeček zemřel v koncentračním táboře Buchenwald.

Rakousko se stále vyrovnává s podílem na nacistických zvěrstev, včetně těch, která byla páchána na duševně nebo tělesně postižených lidech. Nacisté postižené nepovažovali za plnohodnotné lidské bytosti a prováděli na nich "vědeckou eutanazii méněcenných osob". Nejméně 770 handicapovaných dětí tak bylo v zařízení Am Spiegelgrund zabito podle teorie, že pro rasově čistou společnost nemají žádnou cenu.

V opeře uvedené v historickém zasedacím sále rakouské Národní rady zaznívají i citace zákonů ve starořečtině. Androsch tak chtěl poukázat i na předchůdce nacistické rasové ideologie. "Jde mi o to ukázat kontinuitu zneužívání dětí od antiky po dnešek, přičemž Spiegelgrund je tu strašlivým vrcholem," řekl autor opery agentuře APA.

V Itálii oproti tomu šokoval v den památky obětí holocaustu Sylvio Berlusconi, který otevřeně hájil Benita Mussoliniho, včetně jeho spolupráce s Adolfem Hitlerem.

Berlusconi italskou veřejnost rozohnil výrokem, ve kterém mimo jiné uvádí, že Mussolini udělal pro Itálii i mnoho dobrého. To navíc prohlásil při svém vystoupení v Miláně na Mezinárodní den obětí holocaustu. Berlusconi také uvedl, že "Itálie nenese takovou odpovědnost za holocaust jako Německo". Zdůvodnil to tím, že záměry nacistů nebyly v počátku spojenectví s Itálií zcela jasné.

Německá kancléřka Angela Merkelová v neděli naopak zavelela ke zpytování svědomí. "Za to, co se tehdy dělo, poneseme odpovědnost navždy," pronesla Merkelová.