Nebezpečí nacismu se stalo nejoblíbenějším tématem v projevech představitelů řecké vlády.

Nebezpečí nacismu se stal nejoblíbenějším tématem v projevech představitelů řecké vlády, která čelí xenofobnímu a antisemitskému Zlatému úsvitu. Ten je třetí nejsilnější stranou v parlamentu.

Napsala to agentura AFP. Naposledy dnes strašáka nacismu zmínil v Berlíně řecký ministr financí Janis Varufakis před svým německým protějškem Wolfgangem Schäublem.

Německo by mělo být hrdé na to, že v něm byl nacismus vymýcen," řekl v takřka slavnostním tónu Varufakis. "

Ale až se vrátím dnes večer domů, najdu parlament, jehož třetí politická síla není stranou neonacistickou, ale stranou nacistickou," dodal ministr, který stejná slova použil například i v neděli na tiskové konferenci v Paříži.

Zlatý úsvit se poprvé dostal do řeckého parlamentu v roce 2012 a udržel se v prakticky stejné síle i v těch posledních před více než týdnem. A to navzdory obvinění z trestných činů proti sedmi desítkám jeho nejvýznamnějších představitelů.

Varufakis už ve středu v rozhovoru v německé televizi hovořil o nebezpečí příliš dlouhého ponižování hrdého národa" v odvážné paralele mezi dnešním Řeckem, které zápasí s požadavky na úspornou politiku od svých věřitelů, a Německem ve 30. letech minulého století, které se vzepřelo proti Versailleské smlouvě z roku 1919, uzavřené po jeho porážce v první světové válce.

Právě následky vysokých kontribucí vítězům dodaly na pádnosti argumentům německých nacistů, kteří se díky hluboké hospodářské a sociální krizi dostali až k moci.

Krátce po složení premiérské přísahy 27. ledna položil nový řecký předseda vlády Alexis Tsipras kytici růží k památníku 200 řeckých levicových odbojářů popravených nacisty v roce 1944.

Tsipras dnes také přijal pozvánku ruského prezidenta Vladimira Putina k účastí na oslavách 70. výročí konce druhé světové války, které se budou 9. května konat v Moskvě. "Boj proti nacismu je velmi důležitý," podotkl řecký premiér.

Atény stále rády připomínají, že aby neopakovaly chybu Versailleské smlouvy, vzdaly se po roce 1945 požadavku, aby jim Berlín vyplatil částku v hodnotě 476 milionů říšských marek, o kterou je nacistický režim údajně oloupil.

Tsipras se dostal k moci zejména díky slibu, že zmírní dluhovou zátěž Řecka. Sliboval také, že bude po Německu žádat reparace za vnucené půjčky v rámci mezinárodního záchranného programu z posledních let a za škody, které zemi vznikly za okupace ve druhé světové válce, uvedla AFP.