romea - logo
22. listopadu 2019 (pátek)
svátek má Cecílie
Loading
rozšířené vyhledávaní

Autorka průvodce tzv. brněnským Bronxem: Romové tam nemají zájem o vzdělání, děti chtějí jít rovnou na pracák

27.12.2016 13:52
Kateřina Šedá (FOTO: Wikimedia Commons, BKMzastavka)
Kateřina Šedá (FOTO: Wikimedia Commons, BKMzastavka)

Brněnská výtvarnice Kateřina Šedá, která sestavila se spolupracovníky průvodce tzv. brněnským Bronxem, zkritizovala v rozhovoru pro iDNES.cz život tamních Romů. Podle ní nemají místní Romové zájem o vzdělání a cílem dětí je jít na pracák, protože to samé vidí ve svých rodinách.

"Říkají, že největší problém je, že mají děti v segregovaných školách. A když jsem jim odpověděla, že školy, které nejsou segregované, mají hrozně blízko, že za půl hodiny jsou v centru města a můžou děti přihlásit do jiné školy, často jsem slyšela, že je to moc daleko. Neslyšela jsem 'Oni nás nevezmou' nebo 'To nejde, už jsme s nimi jednali'," uvedla v rozhovoru pro server Šedá.

Většina dětí prý umělkyni řekla, že chtějí jít na pracák. Podle umělkyně je to vzorem v rodině. "Mají rodiče, kteří každý měsíc čekají, až jim přijdou peníze. Děti nechtějí jít studovat, ale na pracák, protože mají hned peníze. Ve třídě mají spolužáky, kteří to vnímají stejně, takže se těžko budou ovlivňovat jinak," řekla Kateřina Šedá.

Podle Šedé je v Bronxu skupina lidí, kteří se snaží a opravdu pracují, a není jich zanedbatelné množství. "Ale je tam i druhá část lidí, kteří jdou každý den do Fortuny v Albertu si vsadit. Prý je to uživí. A někteří to vnímají jako práci. Zároveň si myslím, že chudoba, a to je obecný princip, většinou generuje zajímavější věci než bohatství. Protože chudí lidé musí být v životní strategii vynalézavější. Hledají principy jak přežít. Není to vždy krádež, ale často musí pracovat načerno. Našla jsem třeba v lokalitě skvělou kadeřnici nebo člověka, co tetuje, a chtěla jim pomoct reklamou v průvodci, ale měli takový strach ze zveřejnění, že nakonec neposkytli ani anonymní rozhovor," vysvětlila Kateřina Šedá.

Nápad zmapovat čtvrť, kde žije početná romská komunita dostala prý na festivalu Ghettofest. "Bylo pro mě složité i pochopit, co to Ghettofest je, protože měl propojovat lidi z centra města s místními, a já jsem to moc neviděla. Tehdy jsem si uvědomila, že o té lokalitě taky nic nevím. Pak jsem delší dobu hledala a zjišťovala, co udělat, a došlo mi, že nejzajímavější bude zaznamenávat to zjišťování. Někoho, kdo má celý život o té oblasti nějakou představu, žije v ní, věří pohledu z okna tramvaje. Ale nikdy tou lokalitou neprošel a pořádně se s těmi lidmi nebavil. Svým přístupem jsem představovala většinového diváka," dodala umělkyně.

Podle ní je však Bronx přeci jen sympatické místo a cítí se tam lépe než například v Líšni, protože místní začnou hned s člověkem bavit. "Pošťačka, ženská, co kouká z okna, mezi sebou se přirozeně baví i lidé, kteří se neznají. Co vypadá jako úplně banalita, v Česku většinou nefunguje, protože když se na vesnici objeví cizí člověk, zírají na něj. Tady na vás často lidé na ulicích volají, tykají vám, baví se s vámi. Je to pro mě osvobozující pocit," vysvětlila Kateřina Šedá.

Podle ní není ve čtvrti žádná jednolitá romská komunita, jak si často lidé představují, ale i Romové se vzájemně vymezují vůči sobě. "Jedna romská rodina, s níž jsme spolupracovali, třeba svoje děti vůbec nepouští ven. Kdykoliv jsem k nim přišla, byly zavřené doma nebo mohly jen na malý dvorek za domem. Rodiče říkali, že se je bojí pouštět na ulici," uvedla v rozhovoru pro iDNES.cz Kateřina Šedá.

Výtvarnice porovnala tento projekt se svým předešlým projektem, ve které mapovala život extrémně bohatých v Los Altos v USA. "Způsob pronikání do obou míst byl velmi obtížný a v něčem srovnatelný. V Los Altos nikdo na ulici není, všichni jezdí auty a stýkají se jen v klubech. Na ulicích nejsou žádné chodníky a veřejný prostor lidé vnímají jako soukromý. To mají obě místa podobné, jen to generuje jiný způsob chování. Když jsem šla v Los Altos, hned na mě místní volali policii. Kdo chodí pěšky, je podezřelý. Vnímají veřejný prostor jako svůj a mají právo ho tak ovlivňovat. V Bronxu taky mají pocit, že okolí je jejich a mají právo je ovlivňovat, ale jejich chování je pozitivní. Používají ho jako obývák. Je to takové teritoriální chování, protože jsem v Bronxu zažila domácnosti, kde byla mramorová podlaha a za dveřmi na chodbě běžel potkan," řekla výtvarnice Kateřina Šedá.

Přečteno: 4471x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Brno, Kultura, Předsudky



HLAVNÍ ZPRÁVY

Listopad 1989

Monika Duždová: Neuměla bych už žít v nesvobodě a na vše jen kývat hlavou

15.11.2019 20:52
Měla jsem jednadvacet let, tři malé děti a byla jsem už vdaná, když se v listopadu osmdesátém devátém začaly dít věci, kterým jsem v prvních chvílích nerozuměla. Ale podporovala jsem studenty v tom, že chtějí školy pro všechny a domáhají se svých práv a snad jsem v těch chvílích chtěla být s nimi na náměstích. Zvlášť, když televize odvysílala první sestřih událostí ze 16. listopadu, kdy studenti bratislavských vysokých škol k výročí studentstva pochodovali ulicemi Bratislavy až po tehdejší ministerstvo školství, kde před televizními kamerami přednesli své oprávněné požadavky a volali po dialogu, po svobodě, po školství pro všechny a prohlašovali, že nechtějí „reaktory“. O pár dní později už jsme mohli vidět v televizi i živé vstupy a mimořádná vysílání z demonstrací v Praze i ve velkých městech.
 celý článek

Plakát Kotlebových fašistů. Zdroj: Facebook

Dva Kotlebovci vyvěsili plakát s nápisem: „Zatočíme s asociály a politickými zloději: Pošleme je do pracovních táborů!“

14.11.2019 15:02
Slovenskou Lidovou stranu Naše Slovensko (ĽSNS) fašisty Mariana Kotleby opět prošetřuje policie. Dva extremisté z této strany zveřejnili na sociální síti plakát připomínající koncentrační tábor, podpořený nenávistným heslem.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo