romea - logo
17. října 2021 (neděle)
svátek má Hedvika

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Česká televize: Cesta z ghetta - jak zatočit s nízkým vzděláním a zadlužením Romů?

5.6.2013 17:05
Jedna z ostravských ubytoven v Cihelní ulici. Foto: František Kostlán
Jedna z ostravských ubytoven v Cihelní ulici. Foto: František Kostlán

Násilný incident v Duchcově, při němž skupina Romů napadla "bílý" manželský pár, znovu rozvířil protiromské nálady v Česku. Na protiromské demonstraci musela zasahovat policie, aby zabránila krveprolití, nadávek je plný internet. Podle odborníků je rasismus v české společnosti hluboce zakořeněn, stačí připomenout podobné střety z Tanvaldu nebo Břeclavi. Svou vinu na stavu věci má i stát: stále není hotový zákon o sociálním bydlení a nezlepšuje se ani situace romských žáků, kteří stále končí segregovaní ve speciálních školách. Reportáž na toto téma přinesla ČT 24.

Protiromské nálady ožívají hlavně v oblastech, kde se nacházejí romská ghetta. Těchto tzv. vyloučených lokalit ale v poslední době přibývá a dostávají se do nich i lidé, kteří tam dříve nežili. Teď už je po republice takových míst přes 400 – někdy jde o několikatisícová sídliště, jindy může jít jen o jednu ubytovnu.

My všichni ze stanice ubytovna

Jedním z důvodů, proč ghetta stále přibývají, jsou dluhy. Mnohé rodiny se totiž kvůli nim musí vystěhovat, ale na jiný byt už nedosáhnou – proto končí na ubytovnách. Tam pak ale často žijí v nevyhovujících podmínkách a platí nepřiměřené nájemné: "V podstatě se vytváří závislost lidí na majiteli ubytovny a na nelegální práci, kterou často organizují sami ubytovatelé," varuje šéf vládní agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.

Konkrétní příklad z Ostravy: podle sdružení Vzájemné soužití platili dva dospělí se čtyřmi dětmi za jednu místnost přes 17 tisíc korun měsíčně, na jiné ubytovně pak dokonce 24 tisíc, což odpovídá rozlehlému bytu 4 + 1 v hlavním městě.

Odborníci: Chybí zákon o sociálním bydlení

Sociologové a urbanisti spolu se zástupci radnic upozorňují, že stále chybí speciální zákon o sociálním bydlení. Ten by otázku nízkonákladového bydlení upravoval, a zajistil tak lepší dostupnost bydlení pro chudé. Zákon by měl stanovit, co je bytová nouze, na jakou pomoc a služby má daný člověk nárok, a zastropovat výši nájemného. Obsahem by také mělo být stanovení minimálního standardu bydlení, což dnes neexistuje.

Štěpán Ripka, sociolog: "Sociální bydlení je komplex nástrojů poskytujících pomoc domácnostem, které si bydlení nejsou schopny zajistit samy. (…) musí poskytovat dostatečnou právní jistotu, tak aby vyhovovalo nároku na bezpečný a dlouhodobý domov. Nemělo by přispívat ke stigmatizaci lidí, kteří je využívají, a mělo by umožňovat udržování sociálního kontaktu nezatíženého místem, na kterém se nachází."

Politická reprezentace novou legislativu slibovala už před dvěma lety, kdy ve Šluknovském výběžku vrcholily protiromské pochody. V současné době na ní pracují ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a sociálních věcí, první verzi má vláda dostat do konce roku.

MMR přitom tvrdí, že by se součástí sociálního bydlení mohly stát i nynější ubytovny. Proti tomu se ale postavili akademici a představitelé organizací pro potřebné, kteří na špatné podmínky v ubytovnách i předražené nájmy upozorňují.

"Ubytovny nemohou být řešením pro sociálně slabé. Jsou naopak jednou z forem bezdomovectví, kterou nelze legalizovat," tvrdí šéfka Sdružení azylových domů v ČR Veronika Najvertová. "Není přípustné, aby ministerstvo upřednostňovalo zájmy majitelů ubytoven před zájmy veřejnými," doplnil ji sociolog a mluvčí Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka, podle nějž by do přípravy politiky měli být kromě samosprávy a odborníků zahrnuti především lidé, pro které bude bydlení určeno, a organizace poskytující služby.

Velkou část Romů trápí dluhy a lichva

Kromě nedůstojného života v ubytovnách nemalou část tuzemských Romů trápí další problém, jenž je odsouvá na okraj společnosti - jsou ve velké míře obrovsky zadlužení. Kvůli nedostatku pracovních příležitostí pak snadněji podléhají svodům lichvy. Ta se projevuje hlavně ve formě půjček s absurdně vysokými úroky, které typicky nabízejí gangy pocházející ze samotné romské komunity. Řešení této otázky přitom není vůbec snadné.

"U veřejných institucí lze věc řešit třeba splátkovými kalendáři či odpuštěním penále, ale u soukromých, nebankovních institucí je to velký problém," soudí Šimáček. Zákon totiž nyní žádným způsobem neomezuje nejvyšší možnou výši úroků.

Inkluzivní vzdělávání? Hudba budoucnosti

Česko už mnoho let dostává ze všech stran kritiku kvůli vysokému počtu romských žáků, kteří končí v praktických školách pro žáky s lehkým mentálním postižením, neboli ve "zvláštních" školách. Malé děti si od útlého věku navykají, že Romové a většinová společnost jsou od sebe vzájemně odděleni. Za důsledek této segregace pak lze považovat nejnovější průzkum, v němž více než 30 procent dětí základní školy přiznalo, že by nikdy nekamarádilo s Romem. Stát přitom v listopadu 2007 prohrál u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku spor s 18 mladými Romy z Ostravska. Podle rozsudku Česko jejich přeřazením do zvláštních škol porušilo jejich právo na vzdělání a diskriminovalo je.

Petra Klingerová z organizace Člověk v tísni, která se tematikou praktických základních škol dlouhodobě zabývá, míní, že současná situace okolo těchto škol je "nemocný stav", který ale v podstatě všem vyhovuje. Spokojeni jsou podle ní úředníci, rodiče dětí většinové populace i učitelé ostatních škol, kteří se romských dětí zbaví. "A nejhorší je, že to ve finále vlastně vyhovuje i těm konkrétním rodinám Romů. Protože základní škola praktická má minimální nároky, děti tam v podstatě ani nemusí chodit," zdůraznila Klingerová.

CELÁ REPORTÁŽ A ČLÁNEK JSOU ZDE

Přečteno: 2149x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romové, Lichva, Ghetta, Sociální vyloučení, Bydlení, ubytovny



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo