Očekávání pravicových extremistů se nenaplnila. Na protiromské pochody či
demonstrace v Ostravě, Duchcově, Českých Budějovicích, Jičíně a Plzni přišly
podle policejních odhadů pouze dva tisíce lidí.
Politolog a expert na pravicový a levicový extremismus Miroslav Mareš
poukazuje na to, že za nezájmem stojí útlum ultrapravicového aktivismu a nezájem
"obyčejných" lidí se podobných plánovaných akcí účastnit.
"V případě sobotních akcí chyběl impuls, který by vyhnal lidi do ulic," řekl
Mareš v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Podle Mareše navíc sobotní protesty, které byly organizované ultrapravicovými
politickými stranami a hnutími částečně ve snaze ovládnout předvolební mediální
prostor, poukazují na rozkol uvnitř ultrapravicového hnutí.
A.cz: Zatímco ještě v pátek neonacisté slibovali účast v řádu desetitisíců,
akce se nakonec zúčastnilo v součtu necelých 2000 lidí. Co rozhodlo o tak malé
účasti?
V případě sobotních plánovaných akcí chyběl impuls, který by vyhnal lidi do
ulic. Velké masové protesty v minulosti se často děly pod záminkou skutečné
nebo, jak tomu bylo vloni v Břeclavi, zdánlivé události, která dokázala
rozbouřit veřejné mínění a navíc se týkala konkrétní lokality.
A.cz: Sehrála roli i rozptýlenost akce do šesti různorodých lokalit?
Myslím, že neonacisté si právě chtěli odzkoušet, co obnáší organizace
protestů na více místech ve stejný čas.
Celý rozhovor si můžete přečíst
ZDE
