Ministryně práce hodlá prosadit, aby se ve veřejných zakázkách uplatňovali
nezaměstnaní. Některé obce již tato kritéria zavedly.
Michal Migra byl čtyři roky bez práce. Pak dostal příležitost. Jako pomocného
dělníka si ho vybrala stavební firma, která se při rekonstrukci paneláků v
mosteckém sídlišti Chanov zavázala zaměstnat minimálně desetinu lidí z řad
dlouhodobě nezaměstnaných.
Město Most se snaží nezaměstnané zapojit do veřejných zakázek od roku 2010.
„U žádného uchazeče o zakázky nebyl problém se splněním uvedené podmínky," uvedl
vedoucí oddělení veřejných zakázek města Most František Jirásek.
Most dosud takto zadal stavební zakázky za 60 milionů korun. I letos
pokračuje: podmínku uplatní u zakázek na stavební práce za 190 milionů korun.
„Praxe ukázala, že využití této podmínky nenavyšuje cenu zakázek," doplnil
Jirásek.
Most není jedinou obcí, která se snaží při vydávání erárních peněz
zohledňovat i další kritéria než jen nejnižší cenu. Po jeho vzoru
desetiprocentní kvótu zavádí třeba i Kolín, Kadaň či Neratovice. Ale zatím je
takových akcí jako šafránu.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová chce odpovědné
zadávání veřejných zakázek prosadit do běžné praxe. „Bude ale záležet na jejich
druhu. Ve velkých zakázkách na informační systémy se těžko zohledňují skupiny
znevýhodněné na trhu práce. Naopak u stavebních akcí či úklidu to jde," dodala
ministryně.
Koneckonců to zemi nařizuje i Evropská unie. Evropská směrnice, jež posiluje
možnost zadavatelů veřejných zakázek uplatňovat zvláštní podmínky v sociální a
enviromentální oblasti, platí od 11. února. Členské státy jí musí do svých norem
včlenit do roku 2016.
Jak vypočítávají odborníci, sofistikovaná kritéria pro získání veřejné
zakázky přinášejí nová pracovní místa, vyšší kvalifikaci osob na trhu práce,
podporu komunitního života a podporu malých a středních podniků. Nyní se veřejné
zakázky obvykle zadávají s jednoznačným cílem získat zboží či služby za co
nejnižší cenu. „V budoucnu by se dobré zadávání mělo soustředit na co nejvyšší
zhodnocení vložených peněz. Stát je spojená nádoba, mělo by mu jít o celkovou
úsporu veřejných prostředků," zdůraznila na semináři expertka na sociální
podnikání Petra Francová.
