Lubomír Zaorálek pro Respekt: Problémy v Českých Budějovicích mají sociální základ

Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek poskytl časopisu Respekt rozhovor, v němž se ho redaktor vyptává i na dění kolem Romů v Českých Budějovicích i celkově.

Proč se neangažujete v problému soužití Romů a Čechů, který se neustále zhoršuje?

Každou chvíli mě někdo upozorňuje, že rozsah problémů, do nichž vstupuji, je strašně široký. Příliš často vstupuji do portfolia jiných stínových ministrů. A co se týče etnických problémů, jsem z dob svého působení v komunální politice přesvědčen, že není tak těžké zjistit, co máte dělat, ale je třeba to vydržet dělat aspoň deset let.

Odkud vlastně čerpáte informace o tom, co se dnes v Českých Budějovicích na sídlišti Máj děje?

Od účastníků. S několika jsem mluvil. Jsou tady také některé zajímavé texty, které se to pokoušejí popsat a zkoumat.

A jak těm událostem rozumíte? O co tam jde?

Kloním se k vysvětlení, že nejde celou věc odbýt tím, že jde o rasismus. Problémy, jež tam vznikají, mají sociální základ. Souvisí s politikou státu, s věcmi, jako je bytová politika, sestěhovávání těch lidí do určitých lokalit, nezvyšuje se minimální mzda. Vzniká tady nevraživost dokonce mezi chudšími skupinami.

Když hovoříte o „těch lidech“: co konkrétně „ti lidé“ podle vás udělali, že se stali terčem masových protestů?

Jde o nepromyšlenou politiku státu.

Etnické napětí na sídlišti Máj vzniklo pouze tím, že tam Romové žijí, nebo je příčinou ještě něco jiného?

Pokud vznikají ghetta, automaticky se stávají nositelem problémů. Jednak odtamtud odcházejí původní obyvatelé. Pak to třeba vede k poklesu hodnoty nemovitostí. Lidé, kteří tam původně bydleli, chtějí odejít a najednou zjišťují, že se jejich byty nedají prodat. Vidí, že cena jejich majetku klesla na polovinu. Když zkoumáte důvody rozhořčení lidí, je to i proto, že přišli o majetek, který měli. Mají najednou pocit, že je někdo podvedl.

Budějovické sídliště Máj není ghetto. Je to prostě sídliště, kde žijí také romské rodiny.

Není to sice ghetto, to máte pravdu, ale nevraživost tam kvůli tomu vzniká. Jedni nenávidí druhé, že se najednou takto proměnil charakter života. Místo, které jim do té doby připadalo, že je k žití, a najednou jim připadá, že se tam žít nedá. Nenávist tam prostě roste. Jde o komplex věcí, jež ale mají základ v sociální politice, bytové politice a podobně.

Město tam však nikoho nesestěhovalo. V minulosti se tam přistěhovali Romové tak, jako se tam přistěhovala řada jiných lidí. A jestliže říkáte, že existence romské rodiny nebo více romských rodin způsobuje znehodnocení nemovitostí v té lokalitě, tak co s tím chcete udělat?

Nevím. Neříkám, že to má jednoduché řešení. Zvlášť v období krize vám tyto problémy porostou. Chcete-li zabránit, aby pochodovali extremisté po ulicích, musíte se tomu snažit předejít. Najít nějaký komplexní program. To je sociální politika, bytová politika a samozřejmě tam musí být kooperace mezi městem a těmi, kdo vytvářejí zákony. Pouze tím chci říci, že nevystačíme s pojmem rasismus, který nám tady roste, ale že se musí zkoumat příčiny. Už tam měl být ministr práce a sociálních věcí, ministr vnitra a hledat nějaké poučení, jak tomu do budoucna čelit.

Když se ta věc má zkoumat do budoucna, proč tam není váš stínový ministr?

Vím, že Vladimír Špidla se tím poměrně intenzivně zabývá, myslím, že o tom ví hodně.

Špidla je stínový ministr životního prostředí.

Jistě, ale je v jižních Čechách doma, zná podmínky. Neřeknu vám, co ostatní, nevím, kdo tam byl a nebyl.

Dlouho se v Česku ignorovala vysoká korupce. Netvrdím, že si s ní dnes víme rady, nicméně země byla schopna akumulovat své síly, ať na úrovni nevládních organizací nebo vlády, státního zastupitelství, a problém se řeší.

Ne, nesouhlasím s vámi.

Na tom, že vidíme známky jisté změny, určitého zlepšení, se víceméně shodnou všichni, mimo ČSSD. Příkladem je i případ spojený s Petrem Nečasem. Problém soužití Romů a bílé většiny je u nás svojí vážností možná srovnatelný s korupcí. Proč není vidět adekvátní snaha jej řešit?

Nesouhlasím s tím, že se nevyvíjí vůbec žádná snaha. Primátor Ostravy Petr Kajnar spolupracuje se španělskými partnery, protože zjistil, že mají předstih v řešení těchto věcí. Zároveň se obrátil na Brusel. Proto mluvím o nutnosti komplexnosti tohoto přístupu a kooperaci mezi vládou a městy. Proto bych si přál, aby tady byla vláda, která by se tomuto věnovala daleko systematičtěji, byla více připravena pomoci našim komunálním politikům.

Zrušíte vepřín v Letech, když budete u moci?

Já bych teď nerad spekuloval o tom, že budeme u moci.

Tak jinak: máme utratit dvě stě tři sta milionů za zrušení vepřína ležícího v místě bývalého koncentráku?

To bych teď nechtěl říkat za nějakou vládu, která tady bude.

Tak sám za sebe.

Já bych byl rád, kdyby se ten problém nějakým způsobem vyřešil, dotáhl, ale jestli je to zrovna tři sta milionů, to nevím.

Je pro vás existence vepřína důležitým problémem?

Je to důležité a myslím, že by bylo dobré, kdyby debata už mohla skončit a nějak se to vyřešilo

CELÝ ROZHOVOR ČTĚTE ZDE