romea - logo
28. května 2020 (čtvrtek)
svátek má Vilém
Loading
rozšířené vyhledávaní

Martin Šimáček: Chudinské ubytovny opravdu za všechny prachy

Větřní, 4.7.2013 13:16, (ROMEA)
Martin Šimáček, bývalý ředitel Agentury pro sociální začleňování.   Foto: Lukáš Houdek
Martin Šimáček, bývalý ředitel Agentury pro sociální začleňování. Foto: Lukáš Houdek

Ve Větřní, malém jihočeském městě se čtyřmi tisíci obyvatel, je šest chudinských ubytoven. Nejméně každý desátý obyvatel Větřní žije buď tady, nebo v katastrofálních obecních bytech v Rožmberské ulici. Do města před pěti lety přibylo okolo dvou set převážně romských obyvatel. Větřní je jednou z obcí, na níž lze ukázat, jak „systém“ předražených ubytoven totálně likviduje samotné ubytované i jejich okolí, a způsobuje především malým obcím v podstatě neřešitelné problémy.

Šest ubytoven ve Větřní své chudé obyvatele, především Romy, zatím pouze nasává, jenže nepouští je ven.
Majitelé postupně zvyšují kapacity: během roku 2009 dokonce skokově o 200 míst. Lidé se snaží dostat se z horších ubytoven do lepších, což možné je. Do běžných obecních nebo soukromých bytů to ale nejde. Dlouhodobě jsme sledovali trajektorie 73 domácností, z nichž pouze tři uspěly a získaly po podání žádosti obecní byt.
Ve všech ubytovnách se platí za pobyt výrazně vyšší částky, než je místně obvyklé nájemné. Podle počtu ubytovaných od 7 do 15 tisíc korun + drahá elektřina. Navíc největší ubytovna, tzv. Společňák, jede na jeden elektroměr, který se mezi ubytované proporčně rozpočítává.

Drtivá většina ubytovaných vyplácenou dávku na bydlení, tzv. doplatek na bydlení, nikdy nevidí. S jejich souhlasem tečou tyto peníze přímo na účty ubytovatelů. V jedné z kazuistik paní Věra přiznává, že ani neví, kolik přesně platí. Říká: „Jednou je to osm, jindy devět tisíc. Nevím, proč se to mění“.
Místně příslušný úřad práce hradí z částky za ubytování 80 procent. Možná se zeptáte, proč ne 50, nebo 100 procent? Ve správním rozhodnutí stanoví jeho výši, která bývá různá, úředník.

Nejsou totiž nastavena závazná kritéria. K šetření na místě, které by mohlo k rozhodnutí pomoci, úředník pro zával klientů patrně nemůže najít čas.
Pokud dostávají obyvatelé od státu 80 procent z ubytovací ceny, pak většina z nich doplácí ubytovateli 2–3 tisíce korun ze svého příspěvku na živobytí. Z čeho pak skutečně žijí, není jasné. V případě jedné ubytovny jsme dokonce zaznamenali, že ubytovatel se pojistil tím, že píše do smlouvy o 20 procent vyšší částku, než je cena, kterou po ubytovaných požaduje.

Ve Větřní se jeden čas pokusili výši vypláceného doplatku snížit, ale brzy jej vrátili do původní výše. Zvedla se totiž drobná kriminalita: lidé prostě neměli co jíst.
Větší problém, který prokazuje nefunkčnosti celého systému doplatku na bydlení, si lze jen stěží představit.

Obhájci ubytoven jako systémového řešení uvádějí, že to má být krátkodobé krizové bydlení, odkud se pak lidé vrátí do bytů. Průměrná délka pobytu na ubytovně je více než 1,5 roku, včetně opakujících se migrací. Značná část sledovaných domácností navíc bydlí na jedné ubytovně v průměru déle než pět let! V této souvislosti je dobré připomenout varnsdorfskou městskou ubytovnu, kde lidé bydleli v průměru 7–8 let.

Co s tím vším? Řada obcí nehledí na legislativní vakuum a samostatně, nebo s pomocí Agentury pro sociální začleňování, upravila pravidla přidělování nájemních bytů, spolupracuje s neziskovkami na systému přepronajímání obecních bytů rizikovým klientům, kteří vedle služby bydlení potřebují také sociální služby, nebo zavádí systémy prostupného bydlení (od azylového přes tréninkové k běžnému nájemnímu). Jiné obce naproti tomu stále a systematicky chudé lidi (a speciálně Romy) z měst vytlačují.

Legislativní vakuum je zapotřebí vyplnit – optimálně zákonem o sociálním bydlení, který dá obcím na jedné straně povinnost sociální bydlení organizovat (tedy buď provozovat, anebo ve spolupráci se soukromníky či neziskovkami jinak zajišťovat), ale zároveň také prostředky.

Podpora zajištění bydlení přitom není o rozdávání bytů, ale opírá se o tři pilíře, přičemž výpadek jednoho z nich znamená zhroucení systému. Jde o sociální práci (která musí být dostupná každému v bytové nouzi, což dnes není), o revidovaný systém dávek podpory bydlení (jejichž pouhým snížením se mnoho nevyřeší) a o samotné sociální byty (jejichž provoz bude jednoznačně levnější než přeplácené ubytovny). Není čas otálet. Příklad Větřní jsme zvolili jako modelový. Takových je přitom v ČR na desítky, avšak spíše stovky. Co následuje při neřešení? To drasticky ukazují kauzy Šluknovska, Duchcova a nyní i Českých Budějovic.

Zveřejněno se souhlasem autora
Přečteno: 2045x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Vystěhování, Lichva, Lidská práva, Martin Šimáček, Agentura pro sociální začleňování



HLAVNÍ ZPRÁVY

Starostka obce Veltěže Věra Posledníková a vyhořelý dům rodiny Přibylových (FOTO: ROMEA TV)

videoVIDEO: Obec Veltěže na Lounsku vyhlásí veřejnou sbírku jako pomoc romské rodině, které vyhořela v pátek část domu

19.5.2020 15:02
Obec Veltěže na Lounsku vyhlásí veřejnou sbírku jako pomoc pro romskou rodinu, které vyhořela v pátek 15. 5. 2020 velká část domu. Obec na sbírkový účet vloží počáteční vklad 5 tisíc korun. Uvedla to v rozhovoru pro romskou internetovou televizi ROMEA TV starostka obce Věra Posledníková.
 celý článek

Jan Cina

Herec Jan Cina kvůli romskému příjmení narazil při hledání bydlení. „Byl to šok,” říká

19.5.2020 13:25
Jan Cina je dvaatřicetiletý populární český herec. Jeho otec je Rom, rodina z části pochází z východního Slovenska. Přestože on sám říká, že se svým romstvím nikdy neměl problém - zejména proto, že to na něm není na první pohled poznat - setkal se nedávno s tím, čemu v Česku čelí řada Romů. Při hledání bydlení se ho totiž realitní makléř na základě jeho příjmení zeptal, zda není Rom a dodal, že by s tím mohli mít majitelé problém.
 celý článek

Obyvatelé ubytovny v ulici Klíšská. (FOTO: ROMEA TV)

Romská rodina z ústecké ubytovny uspěla u Nejvyššího správního soudu, spor se po dvou letech vrací před krajský soud

19.5.2020 11:15
Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, na který se v létě 2018 obrátila jedna z romských rodin vystěhovaných z ústecké ubytovny, která byla uzavřena po vyhlášení tzv. "bezdoplatkové zóny" na území města Ústí nad Labem. Žalobou namířenou proti městu rodina namítala, že došlo k nezákonnému zásahu do jejich práv, a rovněž požádala soud o zrušení opatření, kterým byla "bezdoplatková zóna" vyhlášena. Krajský soud žalobu odmítl, Nejvyšší správní soud nyní rozhodl, že to bylo nezákonné.
 celý článek

 
www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo