Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Odškodnění za sterilizaci: Některé nemocnice odmítají sterilizovaným ženám vydávat lékařské spisy

19. srpna 2014
Čtení na 2 minuty

Některé nemocnice údajně odmítají ženám, u kterých došlo k nedobrovolné
sterilizaci, vydávat lékařské spisy. Část jich také zničily záplavy. Tyto ženy
tak zřejmě nebudou mít možnost zažádat si o odškodnění. Informují o tom Lidové
noviny, jejichž článek převzal
server Tribune.cz
.

V 80. letech podstoupila porod, který nemocnice nezvládla. Na poslední chvíli
lékaři rozhodli o provedení císařského řezu, při kterém nyní pětapadesátiletou
Lenku z Prahy sterilizovali. Zjistila to až po probuzení z narkózy. Doktoři
zákrok nekonzultovali ani s ní, ani s jejím manželem. Přišla nejen o šanci na
další těhotenství, ale rozpadlo se kvůli tomu i Lenčino manželství.

Přesto zřejmě nebude mít možnost zažádat si o odškodnění, které by měl obětem
nedobrovolných sterilizací přiřknout zákon, na jehož přípravě nyní pracují
ministerstvo pro lidská práva spolu s Českým helsinským výborem. "V nemocnici u
Apolináře mi řekli, že dokumentaci
ztratili při povodních v roce 2002," popisuje vysokoškolsky vzdělaná Lenka,
která se o svůj osud se
rozhodla podělit kvůli tomu, aby ukázala, že oběťmi sterilizací nebyly jen
romské ženy.

Některé nemocnice se vydávání potřebných dokumentů brání.

"V nemocnici mi tvrdili, že příslušné papíry už jsou skartované. Že se to
dělá po deseti letech. Byla jsem tam proto znovu, hádala se s nimi, až mi
dokumenty nakonec dali," popisuje Olga Kováčiková. Nemocnice musí dokumenty uchovávat alespoň čtyřicet let od poslední
hospitalizace pacienta či deset let od jeho úmrtí.

"Některé nemocnice pacienty od získání dokumentace přesto odrazují či
popírají její existenci. Důkazy o tom, že sterilizace se běžně dělala ze
sociálních důvodů, vrhá špatné světlo na práci lékařů," říká ředitelka kanceláře
Českého helsinského výboru Lucie Rybová, která se podílí na tvorbě zákona o odškodnění.

Podle Rybové se lékaři hlavně v 70. letech u sterilizací
odkazovali na státní indikace. "Máme důkazy o tom, že tyto indikace, po kterých
se sterilizace prováděly – tedy do 35 let po čtyřech dětech a po 36 letech po
třech dětech – byly zaměřeny na určité skupiny obyvatel, aby neměly více dětí
kvůli své údajné nepřizpůsobivosti nebo kvůli tomu, že šlo o matky se zdravotním
postižením," popisuje Rybová.

 

CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE ZDE

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon