romea - logo
21. dubna 2019 (neděle)
svátek má Alexandra
Loading
rozšířené vyhledávaní

Padesát odstínů hnědé. Druhá šance slovenského župana Kotleby, který se učil od neonacistů v Česku

13.10.2017 10:50
Vrána k vráně sedá: Kotleba se svými věrnými kamarády z Dělnické strany sociální spravedlnosti.
Vrána k vráně sedá: Kotleba se svými věrnými kamarády z Dělnické strany sociální spravedlnosti.

Krajské volby na Slovensku patří stejně jako v Česku k hlasováním, kterým voliči věnují menší pozornost. Když však před čtyřmi lety v Banské Bystrici vyhrál šéf krajně pravicové Lidové Strany-Naše Slovensko Marian Kotleba, o slovenské krajské volby se náhle zajímala i média v dalekém zahraničí. Nyní, v listopadových volbách, chce Kotleba po uspět zas.

„Šok“, „překvapení“, „nečekaný výsledek“ – „vyhrál neonacista“. Titulky zahraničních médií informující v listopadu 2013 o výhře Mariana Kotleby působily senzačně. Město Banská Bystrica ležící kdesi na východ od Česka sotvakdo znal, na čtenáře v Evropě to působilo, že se další stát na mapě starého kontinentu zbarvil politicky dohněda. Politický problém s krajní pravicí ve vysoké politice tím na Slovensku teprve začínal. Pohled na Kotlebův vzestup je zajímavý i pro Česko.

Vyhazovač hejtmanem

Překvapený výsledkem voleb byl i sám Kotleba. Někdejší vůdce hnutí Slovenská pospolitost, které Nejvyšší soud rozpustil už v roce 2006 (Pospolitost chtěla například nahradit demokracii na Slovensku stavovským státem), prožíval tou dobou těžké období.

Poté, co musel skončit jako učitel informatiky a správce sítě na střední škole, protloukal se Banskou Bystricí a živil se jako vyhazovač v nočním podniku. Kandidaturu na hejtmana oznámil pouhé dva měsíce před volbami.

I tyto detaily kolem volby prvního krajně pravicového hejtmana (na Slovensku župana) poodhaluje nová kniha; jmenuje se jednoduše Kotleba, kde místo písmena „té“ je rovnoramenný dvojkříž.

Stejný, jaký v dobách autoritářského slovenského štátu používaly Hlinkovy gardy; dnes ho má ve znaku právě Kotlebova strana. Ta se ostatně k válečnému režimu prezidenta Josefa Tisa (který fungoval ve stínu nacistického Německa) dlouhodobě hlásí a jeho někdejšího vůdce obhajuje.

Kluk ze sídliště

Knihu o Kotlebovi napsal Daniel Vražda, reportér Deníku N. Se zlým mužem slovenské politiky se v regionu potkává už řadu let. Na 200 stranách textu podrobně popisuje příběh původně nevýrazného, ráčkujícího kluka z banskobystrického sídliště, který až teprve později začal projevovat extremistické názory. Kniha je i kronikou Kotlebových nesplněných slibů a jeho selhání jako regionálního politika v čele kraje.

„Marian Kotleba snížil zadlužení kraje, protože dostával od státu podstatně víc než jeho předchůdce ale zároveň klesla hodnota majetku. Opravil silnice, protože je to jeho povinnost. Tvrdí, že to udělal levněji, ale teprve čas ukáže jak kvalitně. Kraj taky nedostal miliony z eurofondů,“ odpovídá Vražda na otázku, jestli vůbec a případně jak se kraj pod hejtmanem změnil.

Kotleba kandidoval na hejtmana s několika sliby: že sníží závislost kraje na eurofondech (Kotlebova strana spustila i petici za vystoupení Slovenska z EU) a že odstraní nespravedlivé zvýhodňování „nejen cikánských parazitů“ před slušnými lidmi. V té době už se profiloval ostře protiromsky. Romové v průběhu let zaujali v jeho rétorice někdejší místo židů, na které Kotleba v začátcích své extremistické kariéry útočil.

Za zlomový moment v Kotlebově extremistickém působení označuje novinář Daniel Vražda Kotlebovu cestu do Čech. Konkrétně do Litvínova v  roce 2008. Byl tam svědkem mohutných střetů policie a českých neonacistů na sídlišti Janov se silnou romskou komunitou. V davu byla i řada obyčejných lidí, kteří stáli s extremisty bok po boku a měli stejný cíl – Romy. Kotleba tehdy sice ještě v projevu mluvil „o zhoubném sionismu“, v hlavě už měl nové ale téma, které mu vydrželo dodnes.

Jako když vám obsadí dům

Během čtyř let Kotlebova „bačování“ u sebe na úřadě hejtman zaměstnal své rodinné příslušníky, škrtl dotace několika divadlům, i projektům na boj s extremismem. Nechvalně proslulým se stal incident v Brezně, kde hejtman přerušil probíhající divadelní představení přímo uprostřed hry. Podle nové knihy Kotleba taky vytvořil ve městě atmosféru strachu, kdy nejen jeho přímí podřízení, ale i zaměstnanci příspěvkových organizací kraje raději sklopili hlavu, než aby šli s hejtmanem do konfliktu.

Že se Banskobystrický kraj propadá v hodnocení otevřenosti veřejné správy, dokazuje i žebříček slovenské Transparency International.

Novinář Daniel Vražda má pro čtyři „Kotlebova léta“ ještě jeden příměr: „Je to jako byste jeli na čtyři roky pracovně do ciziny a mezitím zadali firmě, ať vám kompletně přestaví dům. Po návratu byste zjistili, že se skoro nic nezměnilo. Vyměněné parkety, vymalované pokoje, a nižší zůstatek hypotéky, protože firma se rozhodla, že nebude vylepšovat dům, ale víc splácet,“ říká v narážce na to, že se Kotleba chlubí, jak snížil zadlužení kraje.

„Namísto zhodnocení o investice, hodnota vašeho domu podstatně klesla. Firma si z něj navíc udělala sídlo, vyměnila zahradníka, uklízečky a chůvu za svoje lidi.“

To všechno ve městě, které bylo před sedmi desítkami let centrem protifašistického povstání. Slavné SNP dnes ve městě připomíná muzeum a každoroční mohutné oslavy. To všechno pár kroků od úřadu hejtmana, který tvrdí, že Slovenské národní povstání byl bolševický puč a partyzáni bandité.

Všichni proti fašismu

Souboj o post hejtmana 4. listopadu mohl dostat právě tohle ústřední téma, kdyby se proti Kotlebovi postavil jako hlavní vyzyvatel šéf Muzea SNP Stanislav Mičev. Antifašista proti neonacistovi. Mičev ale nakonec vyhodnotil svoje šance jako malé a z boje o hejtmanský post měsíc před volbami odstoupil. Tohle je taky první poučení z roku 2013. Netříštit zbytečně síly. Hned několik Kotlebových vyzyvatelů se rozhodlo z boje odstoupit a raději podpořit toho, kdo má proti hejtmanovi největší šanci.

Tím je podle průzkumů podnikatel Ján Lunter (jeden z jeho synů Ondrej Lunter spoluzakládal projekt na ověřování pravdivosti výroků politiků Demagog.sk, který se později rozšířil i do Česka).

Síla Kotlebova protikandidáta je letos o to důležitější, že se změnila volební pravidla. Hejtmani se nově nevybírají ve dvoukolové, ale jen v jednokolové volbě. Nebude tak fungovat známý efekt dvoukolové volby, kdy se ve 2. kole zpravidla voliči vysloví pro méně extrémního z obou kandidátů.

Takže jak to v Bystrici dopadne? Dlouholetý pozorovatel Mariana Kotleby, reportér Daniel Vražda, je po zkušenosti se životem ve složitém kraji opatrný: „Říkejte lidem, co žijí z minimální mzdy, že Kotleba neudělal skoro nic z toho, co slíbil, když jim nepomohl ani nikdo před ním. Tahanice ostatních kandidátů, kdo se vzdá nebo nevzdá… Kotleba se usmívá. Ví, že svět velké části voličů není racionální a že jeho mýtus žije vlastním životem bez ohledu na realitu.“

Úspěch v hejtmanských volbách o dva a půl roku později straně Mariana Kotleby pomohl dostat se i do parlamentu. Přitom v roce 2013 díky nízké volební účasti Kotlebovi k vítězství stačilo, že mu hlas ve 2. kole dalo něco přes 71 tisíc lidí, což je pouze 13,5% všech oprávněných voličů v Banskobystrickém kraji.

Takhle malá skupina lidí spustila řetězovou reakci, se kterou se Slovensko bude vyrovnávat ještě dlouho.

Článek vznikl pro Ústav Nezávislé Žurnalistiky což je nezávislá, nezisková organizace – zapsaný ústav. Zabývá se poskytováním informací, zpravodajstvím a žurnalistikou. Články, analýzy či datové výstupy nabízí všem bez rozdílu k použití za předem daných podmínek.
Vojtěch Berger, hlidacipes.org
Přečteno: 3419x
 

Kam dál:

Štítky:  

Kotleba, Slovensko, Romové, Nenávist, Židé, Extremismus, Politika, Bánská Bystrica



HLAVNÍ ZPRÁVY

V noci z 18. na 19. dubna 2009 vhodili čtyři neonacisté Ivo Müller, Václav Cojocaru, David Vaculík a Jaromír Lukeš zápalné láhve do rodinného domu ve Vítkově na Opavsku, kde bydlela romská rodina. Při následném požáru byli zraněni tři lidé, mezi nimi tehdy dvouletá Natálka, které utrpěla popáleniny na 80 procentech těla. Neonacisty soud odsoudil k dvacetiletým resp. dvacetidvouletým trestům odnětí svobody. (Koláž: Romea.cz)

Žhářský útok ve Vítkově, k němuž došlo před deseti lety, potrestaly soudy vysokými tresty

16.4.2019 11:03
Před deseti lety, v noci z 18. na 19. dubna 2009, zaútočila zápalnými láhvemi skupinka sympatizantů extrémní pravice na dům číslo 58 ve Vítkově na Opavsku obývaný romskou rodinou. Následkem požáru byla vážně popálena tehdy dvouletá Natálka. Zranění utrpěla i její matka a otec.
 celý článek

Kumar Vishwanathan (FOTO: Daniela Kantorová)

Kumar Vishwanathan: Žhářský útok ve Vítkově odstartoval úpadek extremistů

16.4.2019 10:50

Žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově před deseti lety, při kterém tehdy dvouletá Natálka utrpěla rozsáhlé popáleniny, odstartoval postupný úpadek pravicového extremismu v regionu. Myslí si to ostravský aktivista Kumar Vishwanathan, který se dlouhodobě věnuje romské menšině. Podle něj tehdy společnost vyslala signál, že takové zločiny nestrpí. Za zapálení domu se spící rodinou poslal soud čtyři neonacisty do vězení na 20 až 22 let.

 celý článek

Jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: Úřad vlády ČR)

Občanští členové "romské rady" vyzvali v souvislosti s posledními incidenty mezi Romy a Čechy premiéra Babiše a ministra Hamáčka k jednání

16.4.2019 9:00
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny vyzvali premiéra a ministra vnitra k jednání v návaznosti na násilné incidenty mezi Romy a Čechy v Lipníku nad Bečvou a Dvorcích na Bruntálsku.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo