Romové v Kolumbii: Integrovaná menšina, která si zachovává tvář
Osmašedesátiletý Jairo Demetrio, viceprezident Romské unie (Union Romani) žije v Kolumbii se svou rodinou. Jeho rodiče sem ve 40.letech 20.století utekli před nacistickou hrozbou z Ruska a Řecka.
Jairo si vzpomíná, že ještě jako dvacetiletý bydlel ve stanu. “Byl to bezstarostný, svobodný život. Žili jsme, jak se dalo, s trochou štěstí, prodávali jsme kozy a dobytek,” vypráví v reportáži pro CGTN. Demetriovi se dnes živí jako řemeslníci: pracují s kovem a mědí. Doma mezi sebou mluví romsky.
Podle Jairova vyprávění žije dnes už většina Romů v Kolumbii usedle. Zatímco mladá generace usiluje o dosažení vyššího vzdělání a pracovní kariéru, tradiční rodiny se snaží udržovat při životě romskou kulturu. Během akcí, které pořádají, se dělí o tradiční pokrmy, poslouchají hudbu a provádějí také čtení z ruky. Žijí podle patriarchálního řádu a usilují o to, aby se jejich orální tradice včetně romského kodexu a pravidel přenesla na další generaci.
Podle Ruby Demetriové zobrazuje populární kultura Romy často jako nevkusné, nevzdělané a primitivní. “Jsme členy různých romských organizací, jejichž cílem je představit romskou kulturu a komunitu a její mírumilovnou a krásnou tvář,” tvrdí Jairo Demetrio.
Podle sčítání lidu z roku 2005 žije v Kolumbii necelých 5 tisíc Romů. Podle organizace kolumbijských Romů je toto číslo ještě vyšší – více než 8 tisíc. V roce 1999 uznala kolumbijská vláda oficiálně Romy za jednu z etnických menšín v zemi, díky čemuž mohou nyní i zdejší Romové využívat některých benefitů v oblasti zdavotnictví, vzdělávání a práva.