Rozhovor s Radkem Jiránkem o současném fungování Agentury pro sociální začleňování

Před rokem se tehdy čerstvě jmenovaný ředitel Agentury pro
sociální začleňování Radek Jiránek ocitl v nezáviděníhodné situaci. Většina
jeho budoucích podřízených hrozila odchodem kvůli odvolání jeho předchůdce
Martina Šimáčka, Agentura čelila kritice řady starostů a mnozí komentátoři
vyzývali vládu k jejímu úplnému zrušení. "Nyní jsme stabilizovaní,"
říká Jiránek v rozhovoru pro Tiscali.cz a hovoří o plánech agentury do
budoucna, iniciativě Hate Free Culture a dalších projektech. 

V jakém stavu se dnes, zhruba rok po velkých změnách a s nimi souvisejících protestech, nachází Agentura pro sociální začleňování?

V loňském roce pracovalo v agentuře 70 lidí. Po odvolání bývalého ředitele došlo k velké obměně a odešlo zhruba 30 lidí. Takže moje první kroky vedly k personální stabilizaci agentury a k dokončení realizace individuálního projektu, na kterém agentura měla pracovat do konce roku 2015. To se naštěstí podařilo a zároveň s tím jsme v říjnu loňského roku předložili na ministerstvo práce a sociálních věcí nový projekt, na základě kterého agentura funguje od začátku tohoto roku a bude fungovat až do konce roku 2020.

Nový projekt se jmenuje Systémové zajištění sociálního začleňování a je zaměřen na pomoc 70 lokalitám.

A máme již schválen i třetí projekt, který startuje letos v červenci a do roku 2022 by se měl zaměřit na kvalitu vzdělávání v těch našich 70 lokalitách a rovněž na inkluzivní vzdělávání.

Nyní je nás v agentuře zhruba 100 a od července nás bude 150, přičemž pouze 10 zaměstnanců, jde hlavně o vedoucí pracovníky, včetně mě, je placeno ze státního rozpočtu. Ostatní jsou placeni z rozpočtů těch jednotlivých projektů.

Někteří starostové ale agenturu kritizují s tím, že její plány a návrhy jsou často odtržené od reality…

Ohledně odtržení od reality – jsme si vědomi toho, že to tak mohlo v některých případech působit. Proto nyní zapojujeme do plánování i realizace mnohem více veřejnost, od politiků, kdy plánování diskutujeme i s opozicí, až po neziskové organizace, občanské iniciativy a samotné občany. Nechceme, aby naše činnost působila stylem "my dobře víme, co je pro vás nejlepší", ale aby šlo o partnerství a diskusi, ve které není příjemce sociální práce jen pasivním objektem, ale aktivně se do práce zapojuje.

Na jaké problémy nejčastěji při spolupráci s obcemi narážíte?

Jeden z problémů, který řešíme hlavně na začátku spolupráce, vyplývá z nejrůznějších informací z druhé ruky, nebo obecně z historických nedorozumění, ke kterým došlo s některými samosprávami a agenturou. Tenhle negativní obraz se samozřejmě snažíme napravit. V okamžiku, kdy už tu spolupráci navážeme, pak často řešíme problém s tím, že ke spolupráci s námi je nakloněna třeba jen současná koalice a po volbách, kdy se třeba politici vystřídají u moci, se vše ruší nebo mění.

Posledním problémem, který bych chtěl zmínit, je motivace některých obcí, která je čistě finanční. Čili že nejde o řešení potíží, ale o snadnější přístup k dotacím, což je přístup, který se zpravidla za dva, za tři roky sám zhroutí.

Zlepšil se stav sociálního začleňování od roku 2008, kdy agenturu založila vláda Mirka Topolánka?

Podle výsledků takzvané Gabalovy zprávy z roku 2015, jejíž součástí je i unikátní mapa zachycující jev sociálního vyloučení na území českých obcí, není, bohužel, příznivý.

Od roku 2006 vzrostl počet sociálně vyloučených lokalit z 310 na 606 a počet sociálně vyloučených osob vzrostl na 115 tisíc. Tento narůstající trend poukazuje prohlubující se chudobu, do níž propadají stále častěji i senioři.

Mnoho odpůrců agentury a neziskového sektoru obecně považuje vaší činnost za sociální inženýrství – s dobrým úmyslem se nadělá víc škody než užitku. Jak hodnotíte tuto zpětnou vazbu?

Působení agentury v terénu vychází ze zahraničních zkušeností, kdy místním partnerům při řešení složitých problémů v oblasti sociálního vyloučení napomáhají příklady osvědčené z praxe a výstupy z výzkumů.

Agentura je ale také nástrojem vlády pro zprostředkování zpětné vazby přímo z terénu. Starostové obcí se na nás často obracejí s podněty, které by dle nich napomohly řešit nějaký dílčí problém, například předražené nájmy v ubytovnách, skupování prázdných domů pro účely nových ubytoven a podobně. My se pak snažíme hledat nová řešení v diskusi s relevantními ministerstvy.

Jak hodnotíte dosavadní činnost iniciativy Hate Free Culture?

Výstupy aktivity Hate Free Culture jsou především moderované diskuse na sociálních sítích (Facebook a Twitter), spotové kampaně v rádiu a televizi, umělecké performance Hate Free Art, síť míst podporujících Hate Free Zones a účast na akcích, které s tématem souvisejí.

V rámci Hate Free vzniklo celkem 53 textů nejrůznějšího zaměření pro web, bylo vyrobeno a distribuováno velké množství propagačních materiálů, vznikly spoty pro kampaň ‘Jsme v tom společně’, která prezentovala reálné nenávistné komentáře na internetu.

Členové týmu se v daném období účastnili několika veřejných debat a přednášek zejména na téma nenávistných projevů v Česku. Proběhlo také několik akcí, které se k odkazu Hate Free Culture veřejně přihlásily a kampaň byla jejich partnerem.

Kampaň Hate Free Culture od svého počátku vnáší do diskuse a mediálního prostoru témata, která nejsou populární a se kterými má mnoho lidí problém. Přistupuje k tomu komplexně a věnuje se rozličným skupinám lidí, které se mohou setkávat s diskriminací nebo násilím z nenávisti.