Rasistické výzvy k izolaci, vystěhování a dokonce i střílení Romů, stejně
jako podvržené zprávy o pohádkové výši sociálních dávek, které pobírají, se
objevují ve slovenském veřejném i virtuálním prostoru stále častěji. Centrem
fašistické ideologie, podněcující k boji „slušných občanů“ s „parazity
společnosti“, se stal Banskobystrický kraj po zvolení ultranacionalisty Mariana Kotleby do funkce
jeho župana, imunní však vůči ní nejsou ani ostatní části země.
Otázka, kde je hranice, za kterou je podněcování etnické nenávisti trestným
činem, se v posledních dnech řešila ve slovenských médiích i v soukromých
rozhovorech nebývale intenzivně. Přispělo k tomu hned několik otevřeně
rasistických prohlášení veřejně známých osob i agresivní způsob, jakým volební
lídr fašizující Lidové strany Naše Slovensko Marian Kotleba a jeho straničtí
kolegové uchvacují moc v Banské Bystrici a širokém okolí, kde podle dostupných
informací vládne mimořádně vypjatá situace. Župana (obdoba českých hejtmanů)
objíždějícího „svůj“ kraj s desítkami holohlavých tělesných strážců a šířícího
xenofobní myšlenky, se kromě místních Romů, kteří jsou první na ráně, obávají i
mnozí krajští zastupitelé, ředitelé škol a dalších institucí nebo starostové
obcí
Nejsem žádná rasistka
Zatím poslední granát s třaskavě protiromskou náloží ale explodoval přímo ve
slovenské metropoli. Na svědomí ho má bývalá finalistka Miss Universe,
osmadvacetiletá Kristína Kormúthová, která to díky svým krásným očím a bujným
vnadám dotáhla z televizní rosničky až na sportovní moderátorku veřejnoprávní
televize. Jenomže šaramantní krasavice má teď kvůli výroku, který zveřejnila na
sociální síti Facebook, po kariéře. Okamžitě dostala vyhazov.
„Vzbudit se v půl páté ráno tak, že si myslíte, že vám padá střecha na hlavu, a
přitom nějaký nedonošený, smradlavý cikán vám z domu krade okapovou rouru, je
tak slovenské. Proč „tohle“ nemůžeme my, myslivci, střílet jako škodnou? A ať mi
nikdo neříká, že jsem rasistka. Nebo mu něco ukousnu!!!“, napsala Kormúthová.
Následně se za svůj výrok sice veřejně omluvila, ale na druhou stranu se četných
rozhovorech pro bulvární média trapně vymlouvala na těžce nemocného otce a
nelehkou rodinnou situaci. Její rozhovory se tak záhy staly inspirací pro
internetové fašisty, kteří ji začali obhajovat.
Rasistické slovní obraty jako „vystřílet Cikány“, „vystěhovat černou verbež ze
Slovenska“ nebo „zakázat Romům, aby se množili“ jsou v jejich diskuzích běžné.
Administrátorům webových stránek ovšem zjevně nevadí, protože je v drtivé
většině případů ponechávají bez povšimnutí.
„Všichni řeší jenom ta slova a písmenka,“ řekla pozdě litující a výpovědí z
práce zkormoucená Kormúthová se slzami v očích deníku Plus 1 deň, aby se vzápětí
rozhořčeně pustila do rapera Rytmuse za jeho výrok, že „Hitler by na ní byl
pyšný“. Její výmluvy vyvrcholily prohlášením, že slovo „cigáň“ prý použila bez
čárky, což v žargonu znamená „zloděj“ a „lhář“.
Obětí sílící slovenské xenofobie přitom nemusí být nutně Romové. Skandál minulý
týden vyvolal slovní útok bývalého kapitána československých hokejových mistrů
světa z roku 1985 a šéfa odboru slovenského prezidenta pro styk s veřejností
Dáriuse Rusnáka, který měl údajně při sledování hokejového západu v jedné z
restaurací v centru Bratislavy urážet a následně vyhánět z podniku dvě ženy jen
proto, že si spolu povídaly maďarsky.
„Seděly jsme se sestrou na kávě a mluvily jsme maďarsky,“ líčila situaci 31letá
žena maďarsky psaným novinám Uj szo vycházejícím na Slovensku. Muž od vedlejšího
stolu jim podle ní pak začal sprostě nadávat a řekl, že když nezačnou mluvit
slovensky, ať „vypadnou pryč“. Rusnák, kterého policie vyšetřuje v souvislosti s
trestným činem výtržnictví, svůj lapsus popírá.
Dusno v Bystrici
Podobné konflikty jsou bezesporu odsouzeníhodné a dokumentují vypjatou
atmosféru, která u našich východních sousedů – ostatně podobně jako u nás –
panuje, blednou však ve srovnání s otevřeně fašistickými mocenskými praktikami,
které z pozice župana zavádí nejznámější a nejmocnější slovenský fašista Marian
Kotleba v Banskobystrickém kraji.
„Atmosféra v Banské Bystrici zhoustla,“ referoval před několika dny z Banské
Bystrice slovenský zpravodaj Českého rozhlasu Vojtěch Berger. „Poznáte to na
takových signálech, když vám do té chvíle ochotný ředitel školy, kterého se
chcete zeptat na problémy s financováním projektů z eurofondů a na spoluúčast
kraje, najednou položí telefon, protože jste jen zmínili jméno Mariána Kotleby.
Předtím jen ještě řekne, že na vyjádření by potřeboval souhlas Kotlebových
lidí,“ zmínil Berger ve svém příspěvku. I členové krajského zastupitelstva podle
něj neoficiálně říkají, že soužití s Kotlebou je velmi těžké a plné obstrukcí.
Řada lidí se bojí, že může přijít o krajské dotace, pokud by si to s hejtmanem
rozházeli.
„Cosi tam začíná hnít a bude to čím dál tím horší, pokud se o tom nebude veřejně
mluvit. Zatím je to necelý čtvrt rok a je předčasné něco hodnotit, ale vyhlídky
nejsou úplně dobré,“ uvedl zpravodaj a dodal, že Kotleba bezprostředně po
nástupu do funkce začal dosazovat do vedení krajského úřadu svoje lidi
Založíme domobranu
Pro potvrzení, že filosofie banskobystrického župana překračuje všechny
představitelné hranice morálky a limity demokratické politiky, není třeba chodit
daleko. Stačí si otevřít internetový portál Lidové strany Naše Slovensko a
začíst se do programu nebo do Desatera formulovaného jako stranický program před
volbami do Evropského parlamentu.
„Prosadíme vystoupení Slovenska z teroristického paktu NATO a zájemcům umožníme
získat dobrovolný vojenský výcvik,“ píše se ve veřejně přístupném dokumentu.
„Založíme domobranu a dobrovolníkům z řad slušných lidí dáme možnost aktivně se
podílet na ochraně osob a majetku sebe a svých blízkých. Rozšíříme právo při
ochraně majetku použít zbraň. Hranici trestní zodpovědnosti snížíme na 12 let a
trestný a vězeňský systém upravíme tak, aby si každý politik i parazit dobře
rozmyslel, jestli bude radši pracovat, nebo loupit a krást,“ lákají voliče
slovenští fašisté a pokračují: „Sociální politiku založíme na zásluhovosti a
odstraníme zvýhodňování nejen cikánských příživníků před slušnými lidmi.
Parazitům, kteří odmítnout pracovat, nedáme vůbec nic – žádné domy, dávky ani
příspěvky.“
Navzdory tomu, že se xenofobní a otevřeně rasistická ideologie stala terčem
ostré kritiky slovenských novinářů i občanských aktivistů, policii i prokuraturu
zmíněné formulace očividně ponechávají v klidu. Přestože zakládání ozbrojené
domobrany a protiromských hlídek v sobě nese riziko vyostření beztak napjaté
situace a hrozbu, že pod záminkou ochrany pořádku budou Kotlebovi holohlaví
přívrženci pořádat trestné akce v osadách, jak se o to už mimochodem několikrát
pokusili.
Ukradený časopis
Marián Kotleba, který nevynechá jedinou příležitost urážet Romy a nadávat jim do
lhářů a zlodějů, se před měsícem sám dopustil bohapusté krádeže, kvůli které si
po právu vysloužil ostrou kritiku: z měsíčníku banskobystrického krajského úřadu
Náš kraj, financovaného z daní občanů, si udělal předvolební reklamní plátek
adorující jeho osobu, politickou stranu i ideologii a opěvující výročí vzniku
fašistického Slovenského státu 14. března jako připomínku „splněného snu národa“
a jeho tehdejšího klerofašistického vůdce Josefa Tisa.
V měsíčníku, který si Kotleba nezákonně přivlastnil, se píše, že šéf Lidové
strany Naše Slovensko v den 75. výročí této slavné události „osvobodil krajský
úřad z rukou Evropské unie a vrátil ho Slovákům“ odstraněním „okupační vlajky
EU“ a „ukázal tím příklad svobodného názoru, který je hodný následování“.
Jednostranné opěvování Kotleby a jeho fašistických názorů působí místy až
nechtěně komicky – na pěti fotografiích z celkových osmi je sám velký Kotleba,
kromě něj našli v „propagačně-informačním materiálu Banskobystrického kraje“,
jak zní podtitul ukradeného média, které vyšlo v tiráži 240 tisíc výtisků, místo
už jen Ježíš Kristus, banskobystrický betlém a dívčí personál Myslivecké
restaurace (a to jen proto, že tam Kotlebovi uvařili jelení perkelt s
haluškami).
Je to však smích skrz slzy. Krádež časopisu, placeného z daní všech občanů
kraje, a jeho zneužití k politické reklamě fašizujících názorů ostře kritizovali
novináři, politologové i samotní poslanci krajského zastupitelstva. To je ale
také zatím všechno, co s tím mohli dělat. Soud totiž kupodivu žádné pochybení
župana nezjistil.
„Slušní lidé“ proti „parazitům“
Autor článku o tom, jak ctěný pan župan společně s předsedou Lidové strany Naše
Slovensko podpořili mladou rodinu s trojčaty, Kotlebu cituje: „Systém je
zvrácený v tom, že když má například cikánka tři děti za sebou, tak dostane
rodičovský příspěvek v plné výši, což je diskriminační vůči slušným rodinám s
trojčaty, kterým musí stačit jenom polovina“.
O fašistickém Slovenském státě se občané banskobystrického kraje dočetli, že po
jeho vzniku začaly zlaté časy, rostla životní úroveň, prosperoval průmysl,
vyrábělo se kvalitní zboží a země měla silnou korunu. Kromě toho byla úspěšně
odstraněna nezaměstnanost a vybudováno více než tisíc kilometrů silnic.
Redakce dokonce oslovila čtyřiadevádesatiletou stařenku Vilmu Makytovou, která
zažila vládu prezidenta Tisa a nadšeně potvrdila, že se tenkrát žilo doslova
jako v nebi.
Datum vzniku Slovenského státu 14. březen je potom v textu označena za „den
radosti slušných lidí“, jak Kotlebovi fašisté pyšně označují sami sebe. Tito
slušní lidé v rámci boje za zlepšení zaměstnanosti, který ostatně zatím žádné
výsledky nepřinesl, vykřikují například hesla o zlepšení sociální a bezpečnostní
situace „v obcích se zvýšeným výskytem asociálních parazitů“.
A fašistické podhoubí se nebezpečně rozrůstá. Slovenský nezávislý publicista
Michal Havran uvádí, že na Kotlebově profilu diskutují frustrovaní voliči s
nicky jako „lékař Josef Mengele“ o nejvhodnější formě vyhlazení jedné etnické
skupiny. „Podněcování rasové nenávisti není názor, ale zločin,“ píše Havran a
dodává: „Policie a prokuratura snad nemusí čekat na nějaký podnět.“
Kotlebu tu nechceme!
Kotleba ve velkém dosazuje členy své strany do významných funkcí. Jeho strana
tak ovládla kompletní představenstvo a dozorčí radu krajské správy silnic, v
jehož stínu hodlá uskutečňovat svůj projekt opravy silnic bez techniky, jen s
lopatami a krumpáči – a samozřejmě sociálně nepřizpůsobivými.
Jedním z nových referentů odboru vnitřní kontroly správy silnic byl jmenován
známý nacionalista a Kotlebův bojový druh Róbert Martiňák, osmkrát trestaný za
krádeže a výtržnictví.
„A tento potetovaný nacista bude konkrétně kontrolovat co? Jestli všichni
nastoupili do transportů?“ ptá se v jednom ze svých textů Michal Havran. „V
žádné jiné evropské zemi by nemohl dělat ani uvaděče. Obyvatelé Bystrice se
stali rukojmími neonacistů. Ale zase, vždyť si ho sami zvolili.“
Navzdory znepokojující vlně xenofobie a rasismu na Slovensku se ale stále najde
dost odvážných lidí, kteří nazývají věci pravými jmény a nebojí se proti
Kotlebovi a nacionalistickým extremistům bojovat, takže zdaleka všude nemají na
růžích ustláno. Při Národních slavnostech na Děvíně letos na jaře, konaných u
příležitosti 200. výročí narození Ludovíta Štúra, například proti účasti Kotleby
s jeho suitou veřejně vystoupila místní starostka Lubica Kolková. Ve svém
projevu řekla, že nemůže přivítat lidi, kteří šíří nenávist, nesnášenlivost a
zlobu.
Nezbývá než doufat, že neonacistické móresy banskobystrického župana budou pro
Slováky dostatečně odstrašujícím varováním, kam až může podcenění voleb a
nárůstu vlivu rasismu a xenofobie vést. A nejen pro Slováky – jak v Maďarsku,
tak i u nás v Čechách se začínají Kotlebové v nejrůznějších maskách množit jako
holohlaví králíci. Je nejvyšší čas, aby o sobě všichni rozumní, tolerantní a
fašismem dosud nenakažení lidé dali vědět, našli společnou řeč a hnědému
nebezpečí se rozhodně postavili. Dřív než bude pozdě.
