romea - logo
24. února 2020 (pondělí)
svátek má Matěj
Loading
rozšířené vyhledávaní

Ondřej Mrázek: Neofašisté na Ukrajině po sobě střílí navzájem

Praha, 5.9.2014 16:09, (ROMEA)
Ruští fašisté (ilustrační foto)
Ruští fašisté (ilustrační foto)

Evropská i ruská krajní pravice využívá chaos na válkou zmítaném východě a jihu Ukrajiny jako cvičiště pro další posílení bojeschopnosti. Členové extremistických uskupení s otevřeně fašistickou či neonacistickou, rasistickou a homofobní ideologií bojují na obou stranách fronty - na straně vládních ukrajinských jednotek i doněckých a luhanských rebelů. Postřílejí se neonacisté v absurdní krvavé řeži „za bílou rasu“ navzájem? Anebo se po válce spojí dohromady?

Zní to jako pokračování slavného Orwellova románu 1984, tentokrát s názvem 2014. Pravicoví extremisté z Ruska, Ukrajiny i Evropy se aktivně zapojují do války na obou stranách fronty a navzájem se obviňují z fašismu. Místem setkání ultranacionalistů, kteří bojují proti ukrajinské armádě, národní gardě a dobrovolnickým praporům, se stal symbolicky poloostrov Krym, jehož anexe Ruskem vedla počátkem roku k vyhrocení konfliktu mezi západem a východem Ukrajiny a způsobila, že přerostl do mezinárodní konfrontace a vážnou velmocenskou krizi.

V jednom z kdysi luxusních sovětských hotelů v Jaltě se uskutečnilo pracovní setkání ruské a evropské krajní pravice – přesněji té její části, která stojí proti Kyjevu a na straně Moskvy.

V jednom z kdysi luxusních sovětských hotelů pro zahraniční turisty Inturist v Jaltě, na pobřeží Černého moře, se v posledních srpnových dnech uskutečnilo pracovní setkání ruské a evropské krajní pravice – přesněji té její části, která stojí proti Kyjevu a na straně Moskvy. Na konferenci nazvané „Rusko, Ukrajina, Novorusko“ se sešli ultranacionalističtí politici a ideologové z Ruska, povstalečtí vůdci z odbojných oblastí na východě Ukrajiny, Podkarpatské Rusi a dvanácti evropských zemí.

Orwellovský rozměr jejich propagandistického newspeaku umocnila skutečnost, že na konferenci „protifašistických sil“ společně založili tzv. Antifašistickou radu Ruské federace.

Zloděj volá: Chyťte zloděje!

„Dnes jsme svědky toho, že se dva národy zabíjejí navzájem v zájmu jistých mocných lidí a politických uskupení. Normální lidé, kteří poctivě pracují, na to doplácejí. Nejdříve jim bylo řečeno, že mají plnit občanskou povinnost účastí ve volbách, dnes jsou vyzýváni k tomu, aby se chopili zbraní a bojovali proti sobě navzájem," prohlásil šéf vzbouřenců ilegální Luhanské lidové republiky, polní velitel Alexej Mozgovoj. Nezmínil se ale už o tom, že stejné praktiky uplatňují i vzbouřenci.

Kromě něj se v opuštěném letovisku sešla pestrá společnost, od poradce ruského prezidenta Putina a člena ruské Akademie věd Anpilogova, člena Putinovy rady pro lidská práva Rogova, přes ruského ultranacionalistu Jegora Cholmogorova a premiéra ilegální Republiky Zakarpatská Rus, až k funkcionářům maďarské fašistické strany Jobbik, francouzské Národní fronty, Britské národní strany, belgického Vlámského zájmu, polské Falanga, italské Nové síly a dalších organizací krajní pravice.

Jaltská konference (svolaná do stejného města jako neslavně proslulá schůzka Velké trojky: amerického prezidenta Roosevelta, britského premiéra Churchilla a vůdce Sovětského Svazu Stalina na sklonku Druhé světové války, jejímž výsledkem bylo rozdělení Berlína a Evropy na západní a sovětskou část) byla prvním oficiálním přiznáním čilých styků a sílící spolupráce mezi částí evropských fašistů, části ruských fašistů a Kremlem.

Zároveň se stala potvrzením zvěstí, že východoukrajinští rebelové počítají se silnou podporou nejen prezidenta Putina, ale i radikálních fašistických bojůvek z Ruska i Evropy. Na značný výskyt příznivců fašizující pravice mezi povstaleckými bojovníky poukázal nedávno i průzkum jejich jednotek, zveřejněný německou agenturou DPA. Podle něj bojují proti Kyjevu jednotlivci i organizované skupiny ultranacionalistů z Polska, České republiky, Bulharska, Litvy, Srbska a Ruska.

Východoukrajinští rebelové počítají se silnou podporou nejen prezidenta Putina, ale i radikálních fašistických bojůvek z Ruska i Evropy.

Ačkoli je jejich nenávistná ideologie v mnohém shodná s názorovými souputníky, kteří bojují na opačné straně fronty (militantní antisemitismus, boj za bílou rasu a proti muslimům, Romům, sexuálním menšinám a všem projevům multikulturního myšlení), liší se přístupem k politice Kremlu a NATO.

Ultranacionalisté, kteří bojují na straně odbojných oblastí na východě Ukrajiny, považují právě USA a NATO za nepřítele č.1 a proto podporují Rusko a Putina jako jejich hlavního soupeře, podle rčení „nepřítel našeho nepřítele je našim přítelem“. Podobnou motivaci mají akce příznivců krajní pravice, například demonstrace polských neofašistů ze strany Samoobrana a hnutí Falanga před ukrajinskou ambasádou ve Varšavě 23. srpna.

Nejaktivněji si ale při podpoře rebelských bojovníků pochopitelně počínají nacionalističtí radikálové a neofašisté z Ruska. Jejich vojenské angažmá pomohlo vzestupu ještě nedávno upadajícímu hnutí Ruská Národní jednota, které verbuje dobrovolníky do ukrajinské války po celém Rusku i v sousedním Bělorusku a v Litvě.

Ruští náckové bojují za Kyjev

Válka na východě Ukrajiny tedy na jedné straně slouží fašistům (neonacistům) jako cvičiště a zkouška ohněm pro jejich další expanzi, na straně druhé je příčinou rozkolu mezi různými proudy evropské a ruské krajní pravice. Nejparadoxněji v této souvislosti působí skutečnost, že část ruských pravicových extremistů bojuje s Ukrajinci na straně Kyjeva, zejména v praporu Azov a jednotkách Pravého sektoru.

Jedná se zejména o aktivisty Mizantropické divize a Mládeže Votana – fašistické radikální organizace, bojující za obnovu pohanství. Na jejich webových stránkách se píše: „Dnes Ukrajina! Zítra Rusko a celá Evropa. Přišli jsme vrátit naši zem pohanům. Jenom ve válce se lze stát skutečným hrdinou. Ve válce proti asiatům se z krve zrodí noví hrdinové. Začíná nová Reconquista!“

V ukrajinském ultranacionalistickém praporu Azov bojují také nacisté z hnutí Novograd z ruského Sankt-Petěrburgu, neslavně proslulí „trestnými výpravami,“ při nichž v organizovaných pětičlenných ozbrojených skupinách vraždí v nočních ulicích imigranty z Kavkazu a střední Asie i studenty odlišné barvy pleti.

Co bude po válce?

Nejvíce radikálních neonacistů (fašistů) nejen z Ruska a Ukrajiny, ale i ze Švédska, Dánska a Finska, Itálie nebo Španělska bojuje v dobrovolnickém praporu Azov, založeném z iniciativy Sociál-nacionálního shromáždění (SNA). Tento prapor oficiálně spadá pod kyjevské Ministerstvo obrany, které ho také – společně s příspěvky některých ukrajinských oligarchů - financuje a vyzbrojuje. Vůdce SNA Andrij Bileckij veřejně vyhlašuje, že bojové akce Azova jsou nejen patriotickou obranou Ukrajiny, ale prvními novodobými „křížovými výpravami za bílou rasu“ proti „semitům a dalším podlidem“.

azov-znak_2.jpg
Nacistický znak praporu Azov (vpravo) – černé slunce a runa „Vlčí tesák“, oblíbená jako symbol jednotek SS za Druhé světové války.

Přívrženci SNA a další vojáci, kteří bojují v praporu Azov, vyznávají mírně pozměněnou nacistickou ideologii a tvrdí, že každý národ – v tomto případě ukrajinský – má svaté právo v zemi po vítězství nad „ruskými nepřáteli lidstva a multikulturními sexuálními zvrhlíky z Evropy“ zavést rasové zákony, deportace a další kroky, jejichž cílem je „zachování etnické čistoty a nezkaženého genofondu země.

Drtivá většina obyvatel Ukrajiny, kteří jsou pro samostatnost země a co nejrychlejší ukončení krveprolití na jihu a východě státu, se vážně obávají, co se stane, až prapory s bojovnými neonacisty odejdou z fronty a vrátí se do civilního života s aureolou ukrajinských národních hrdinů, kteří nasadili v bojích za nezávislost život. Ještě nedávno zněly z jejich řad výhrůžky „ozbrojeného pochodu na Kyjev“, pokud nebudou splněny podmínky, odpovídající jejich výjimečným válečným zásluhám.

Nezbývá než doufat, že se s nimi vládě, vzešlé z chystaných parlamentních voleb, podaří dojednat odevzdání zbraní a další kompromisy, které uspokojí jak je. tak i válečnými následky strádající a čím dál tím nervóznější ukrajinskou společnost. Jinak by se totiž mohlo stát, že se ukrajinská občanská válka přesune od východních hranic země na celé území.

Pro evropské i ruské příznivce radikálního válečného neonacismu, kteří navzdory rozkolu v končící válce o východ a jih Ukrajiny začínají nacházet společnou řeč a koordinují své akce na mezinárodní úrovni, by se tak - v souladu s nejkrizovějšími scénáři, před nimiž varují ukrajinští antifašisté - otevřelo nové působiště. To by Kyjev ani jeho západní spojenci, mezi něž patří i Česká republika, rozhodně neměli dopustit.

Přečteno: 3953x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Ukrajina, Fašismus, Neonacismus, Rusko



HLAVNÍ ZPRÁVY

Střelba v německém Hanau (20. 2. 2020)

videoStřelba v Hanau se vyšetřuje jako možný terorismus. Útočil rasista, xenofob a odpůrce migrace

20.2.2020 11:14
Německé nejvyšší státní zastupitelství vyšetřuje středeční střelbu v Hanau s podezřením na terorismus. Podle agentury DPA to dnes řekl ministr vnitra spolkové země Hesensko Peter Beuth, kde se tragédie stala. Podle Beutha měl střelec xenofobní sklony.
 celý článek

Policie v Brně zasáhla 20. 2. 2020 proti odpůrcům nově zvoleného Veřejného ochránce práv Stanislava Křečka (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec, Romea.cz))

videoOdpůrci nového ombudsmana Stanislava Křečka zablokovali vstup do úřadu, zasáhla proti nim policie a sedm jich zadržela

20.2.2020 10:13
Novému ochránci práv Stanislavu Křečkovi se dnes pokusili jeho odpůrci zabránit ve vstupu do úřadu ombudsmana v Brně. Neuposlechli výzvu zástupců městské části ani policie, aby vchod do budovy neblokovali. Policie zadržela podle posledních informací sedm lidí a vchod uvolnila. Křeček se tak asi po deseti minutách čekání před budovou dostal do úřadu. V kanceláři mu agendu předala jeho předchůdkyně Anna Šabatová.
 celý článek

Viktor Orbán (FOTO: European People's Party - EPP, Flickr.com)

Orbán vyhlásil referendum o tom, zda má odškodnit romské rodiny, jejichž děti se vzdělávaly v segregovaném prostředí

19.2.2020 16:05
Premiér maďarské vlády Viktor Orbán vyhlásil referendum o tom, zda má odškodnit romské rodiny, jejichž děti strávily celou školní docházku v segregované škole.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo