Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Ostravské problémy: ubytovny, ghetta, zadluženost, málo práce, město se vylidňuje a stárne

08. září 2014
Čtení na 5 minut

Ostrava má několik problémů, z nichž určit ten nejzávažnější není jednoduché.
Patří k nim určitě problémy sociálně vyloučených lokalit a stoupající počet
ubytoven pro nejchudší lidi. Tyto ubytovny byly nejen v loňském roce cílem
pochodů extremistů, kterým jen policie zabránila v pogromech na Romy. Ostrava se
také vylidňuje a stárne. A stále více jejích obyvatel nemá práci, namísto toho
jim stát vyplácí čím dál více peněz na sociálních dávkách. Podle ČTK to plyne to z údajů
Českého statistického úřadu a Úřadu práce ČR.

Počet sociálně vyloučených lokalit roste

Výrazným sociálním problémem Ostravy je zvyšující se počet ubytoven a dalších
sociálně vyloučených lokalit. Podle sociologa a analytika Lubora Hrušky, který
pro město zpracovával studii na toto téma, loni v tomto krajském městě fungovalo 37
ubytoven a bydlelo v nich více než 5 400 lidí. "Pro Ostravu vždycky byly typické
hotelové domy, kde bydleli dělníci. Ty se uvolnily, když se zavřely doly a
některé velké podniky," podotkl Hruška.

Provozování ubytoven se stalo výnosným byznysem. Jen doplatek na bydlení v
Ostravě meziročně loni vzrostl o 118,6 milionů až na 293,226 milionu korun (v
roce 2012 činil 174,611 milionu korun). Doplatek na bydlení nekončí v
kapsách nájemníků, ale u obchodníků s chudobou, majitelů ubytoven a domů v
sociálně vyloučených lokalitách. Doplatek však na zaplacení nájemného většinou nepostačuje. Zbytek místní
obyvatelé, kteří nejsou zaměstnaní, hradí ze sociální dávky na živobytí. Rodina pak nemá
dost peněz na uhrazení všeho, co potřebuje: na jídlo, ošacení a boty, hygienické
potřeby, školní potřeby, dopravu atd. A z toho plyne časté zadlužení rodin, z
něhož není úniku.

Postupné rušení ubytoven by mohlo mít příznivý dopad, podmínky pro život jsou
tam hrozivé. To by ovšem jejich obyvatelé museli mít kam jít, aby neskončili pod
mostem. V Ostravě (a jistě nejen tam) se však používá taktika, která má vytěsnit
sociálně slabé lidi mimo město či městské obvody. Součástí této strategie je, že
zadlužení lidé nemají nárok na přidělení bytu, přestože těch volných je v
Ostravě kvůli jejímu vylidňování stále více.

Městská část Moravská Ostrava a Přívoz kupříkladu loni předem vyloučila, že
by dlužníkům přidělila nějaké byty, patřící této městské čtvrti. "Na těch
ubytovnách jsou bohužel lidé, kteří z předchozích nájemních vztahů, ať už u
soukromníků nebo v našich obecních bytech, mají vysoké dluhy. My máme zásady, že
dlužníkům byty nepřidělujeme," uvedl místostarosta obvodu Tomáš Kuřec (ČSSD).

Rasismus, lichváři a ubytovny

Řada sociálně slabých lidí žije v dalších vyloučených lokalitách. Nejvíce
mediálně sledovaným bylo v končícím volebním období bývalé ghetto na
Přednádraží. Problematická situace tam nastala předloni v létě, kdy stavební
úřad rozhodl, že obyvatelé musejí z lokality odejít, protože domy vlastněné
soukromým majitelem jsou nebezpečné. Tehdy jich tam žilo kolem 200. Řada z nich
svůj domov odmítala opustit, poslední lidé nakonec odešli loni v létě.

Patřila k nim i Iveta Horvátová, která nedávno přesídlila do Anglie. V
Ostravě se jí líbilo, ale nastalou situaci už podle vlastních slov "nemohla
vydržet".

"Za mým odchodem nebyl jenom rasismus – je ale zajímavé, že tady, v Anglii,
žádný rasismus není. Protiromských demonstrací jsem se pochopitelně kvůli dětem
bála, ale stejně silné důvody mého odchodu tkvěly v sociální oblasti. Byla jsem
hodně zadlužená u lichvářů a do toho přišel konec nájemní smlouvy v bytě, kde
jsme žili. Neměla jsem s dětmi kam jít. Na ubytovnu už bych se nechtěla vrátit
za žádnou cenu," sdělila Iveta Horvátová serveru Romea.cz.

Paní Iveta i s osmi dětmi, o něž se až na ty nejstarší sama stará, musela
svého času napřed opustit dobré bydlení právě na Přednádraží. Zde se stala
jednou z mluvčích místních obyvatel. Potom žila se svými dětmi na ubytovně v
Cihelní, kde všichni dostali úplavici. Za nájem zde musela platit 17 000 korun
měsíčně a neměla leckdy ani na jídlo pro děti. Poté získala byt od jednoho z
občanských sdružení v rámci projektu prostupného bydlení – to je ovšem vždy
časově omezeno. Ivetě Horvátové se však jiné přijatelné bydlení přes veškerou
snahu sehnat nepodařilo. Muž se jí před lety zabil při bouračce.

Ghetta přibývají kvůli zadluženosti

Jedním z hlavních důvodů, proč ghetta stále přibývají, jsou právě dluhy.
Mnohé rodiny se kvůli zadluženosti musí vystěhovat, ale na jiný byt už
nedosáhnou – proto končí na ubytovnách. Tam pak ale často žijí v nevyhovujících
podmínkách a platí nepřiměřené nájemné.

Další konkrétní příklad z Ostravy – podle sdružení Vzájemné soužití platili v
roce 2012 dva dospělí se čtyřmi dětmi za jednu místnost přes 17 tisíc korun
měsíčně, na jiné ubytovně pak dokonce 24 tisíc, což odpovídá rozlehlému bytu 4 +
1 v hlavním městě. Nájemné se od té doby opět zvedlo.

Vysoká nezaměstnanost

Na konci roku 2010 bylo v Ostravě 19 532 uchazečů o zaměstnání. Do konce roku
2013 jejich počet narostl o 4 845 na 24 377. Podíl nezaměstnaných v celém
okrese, do kterého kromě Ostravy patří ještě přes deset okolních obcí a
městeček, stoupl za čtyři roky z 8,8 na 11,6 procenta.

Vysoký počet nezaměstnaných v celém Moravskoslezském kraji souvisí s
transformací těžkého průmyslu, který zatím automobilový průmysl nabalující se od
roku 2008 na závod jihokorejské automobilky Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku
nedokázal plně nahradit.

Na samé dno

Nezaměstnanost se pochopitelně citelně podepsala i na lidech v sociálně
vyloučených lokalitách. "Sociální dávky jsou mnohem nižší než to, co jsem
vydělával v dolech či v zemědělském družstvu," řekl před časem jeden z Romů
žijících na Přednádraží serveru Romea.cz. Jeho rodina se ztrátou zaměstnání
spadla až na sociální dno, včetně přestěhování na ubytovnu. Přestože je
kvalifikovaným dělníkem, nenašel její živitel stálou práci už přes deset let.

"Práce je v posledních letech vážně málo. A když je, tak ne pro Romy. Když
zatelefonuju, tak mi řeknou, že místo pro mě mají, když se dostavím osobně, tak
je místo obsazené. A co vím, tak takhle se zaměstnavatelé chovají ke všem
Romům," dodal bývalý horník.

Nedostatek pracovních míst je pak jedním z důvodů úbytku obyvatel v celém
kraji. Ostrava od roku 2010 do roku 2013 přišla téměř o 8 000 lidí. Úbytek činí
2,6 procenta a počet obyvatel krajského města klesl pod 300 000.

Město stárne

V Ostravě umírá více lidí, než se rodí dětí, a také počet obyvatel, kteří se
stěhují pryč, převyšuje množství těch, kteří do města přicházejí. Pozitivní může
být jedině skutečnost, že rozdíl mezi počtem odstěhovaných a přistěhovaných je
každým rokem menší.

Zato průměrný věk Ostravanů stoupl ze 40,9 na 41,8 roku. Dětí do 14 let je tu
stále přibližně stejně, ale stoupá počet lidí, jimž je přes 65.

V České republice je podle Evropského statistického úřadu ohroženo chudobou a
sociálním vyloučením 15 procent obyvatel. Podle definice jsou sociálním
vyloučením ohroženi lidé, kteří trpí hmotným nedostatkem nebo ročně pracují méně
než 20 procent běžné pracovní doby.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon