romea - logo
13. července 2020 (pondělí)
svátek má Markéta
Loading
rozšířené vyhledávaní

Osudy přeživších holocaustu si lidé mohou zpřítomnit v nové knize Neuvěřitelné zázraky

28.1.2019 10:56
Památník evropských obětí holokaustu v Berlíně. (FOTO: Zdeněk Ryšavý)
Památník evropských obětí holokaustu v Berlíně. (FOTO: Zdeněk Ryšavý)

Osvětim přežila Rachel Oschitzkiová jen díky tomu, že dala na nečekané doporučení jednoho z nacistických lékařů a na cestě do plynových komor se oddělila od své sestry. Dodnes na ni ale vzpomíná. Její příběh i osudy dalších 24 přeživších holokaustu vypráví nová kniha Neuvěřitelné zázraky, jež v Německu vyšla krátce před Dnem památky obětí holokaustu, kterým si včera svět připomíná výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince.

"Do Osvětimi jsme byly deportovány v roce 1944. Na selekci jsme šly s mojí sestrou, která měla dvě děti. Sestra nesla svou 3,5letou dceru a já jsem měla jejího 1,5ročního syna a spolu jsme šly směrem do krematoria, což jsme v tu chvíli samozřejmě nevěděly. Chtěly jsme jen zůstat spolu," říká Oschitzkiová.

"Najednou přede mnou stál doktor a zeptal se mě, jestli mi to dítě patří. Byla jsem sama ještě dítě a nebyla jsem zvyklá lhát, tak jsem řekla, že je mojí sestry, se kterou bych ale ráda zůstala. Chvíli přemýšlel a pak řekl: 'Dej to dítě svojí sestře a pojď se mnou'," vzpomíná dnes 90letá žena na poslední chvíle, kdy viděla svou sestru a její děti.

"Zřejmě si ten doktor myslel, že ještě můžu být použitelná na práci. Jinak si to nedokážu vysvětlit. Ale zachránil mi tím život. Všichni ostatní, kdo tou cestou šli, byli odsouzení k smrti," podotýká. Sama během holokaustu přišla o velkou část rodiny včetně čtyř ze šesti sourozenců, jak v Berlíně řekla zahraničním zpravodajům.

Příběh Oschitzkiové, která se v roce 1955 vrátila z Izraele do Německa, kde dodnes žije, v nové knize zaznamenala izraelská korespondentka listu Süddeutsche Zeitung Alexandra Föderlová-Schmidová. Černobílými fotografiemi ji doplnil Konrad Rufus Müller, který se v Německu proslavil portrétními fotografiemi prakticky všech poválečných kancléřů.

Na 183 stranách se kniha, v níž vypovídají přeživší z Německa, Rakouska a Izraele, ale nezaměřuje jen na minulost. Na povrch se v ní dostávají i obavy řady Židů ze současného vývoje a posilování pravicově populistických až radikálních stran Alternativy pro Německo (AfD) a Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

I přes takovéto znepokojení a tragédie, jimiž v minulosti prošly, je na některých portrétovaných osobnostech dobře patrné, že si dodnes zachovaly smysl pro humor. Patří k nim i 105letý Marko Feingold, který si na sebe při deportaci z Rakouska v roce 1939 vzal svůj nejlepší oblek. Aniž by to věděl, prošel s ním tento kus oblečení v dalších letech koncentrační tábory v Osvětimi, Neuengamme, Dachau a Buchenwaldu. Nakonec ho po osvobození v roce 1945 zase dostal zpět. "Není nad důsledný pořádek. Ten oblek byl tip-ťop," říká v knize.

Přečteno: 455x
 

Kam dál:

Štítky:  

Literatura, Holocaust, Druhá světová válka



HLAVNÍ ZPRÁVY

Dokumentární film LETY

videoV Kampusu Hybernská se bude promítat dokumentární film LETY. Následovat bude debata s Renatou Berkyovou

8.7.2020 16:44
Ve čtvrtek 16. července od 18 hodin se v Kampusu Hybernská bude promítat celovečerní dokumentární film LETY. Romští tvůrci ve filmu zachycují snahy mnoha aktérů o odstranění vepřína i přetrvávající debatu o historii místa tzv. cikánského tábora. Po promítání bude následovat debata se spoluautorkou dokumentu Renatou Berkyovou.
 celý článek

Stipendisté organizace ROMEA (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Nová výzva pro romské studenty středních a vysokých škol! ROMEA vyhlašuje stipendijní program pro rok 2020/21

19.6.2020 15:36
Romští studenti se mohou od pondělí 22. června do pátku 17. července hlásit o stipendium organizace ROMEA na školní, potažmo akademický, rok 2020/2021. Stipendijní program běží od roku 2016 a letos stipendiem podpoří 90 romských studentů středních, vyšších odborných a nově také vysokých škol. Do programu se mohou hlásit studenti prezenční i distanční formy studia a u vysokoškoláků v jakémkoli stupni bakalářského, magisterského i doktorského studia. Pro zájemce bude od pondělí na webových stránkách www.romskastipendia.cz otevřen elektronický formulář, prostřednictvím kterého budou moci studenti žádosti posílat.
 celý článek

Lubomír Volný a Miroslav Kalousek se ve sněmovně přetahovali o nápis All Lives Matter. Malá černošská holčička vysvětluje co znamená heslo Black Lives Matter (Koláž: Romea.cz)

Je heslo Black Lives Matter rasistické? Volný provokoval ve sněmovně, Kalousek zasahoval. Vysvětlení nabízí malá černošská holčička

7.7.2020 22:25
O rozruch ve sněmovním jednacím sále se dnes postaral nezařazený poslanec Lubomír Volný (Jednotní). Navrhoval, aby dolní komora vyslovila souhlas s výrokem prezidenta Miloše Zemana, že je heslo amerických protestů Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) rasistické.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo