romea - logo
18. srpna 2019 (neděle)
svátek má Helena
Loading
rozšířené vyhledávaní

Osudy přeživších holocaustu si lidé mohou zpřítomnit v nové knize Neuvěřitelné zázraky

28.1.2019 10:56
Památník evropských obětí holokaustu v Berlíně. (FOTO: Zdeněk Ryšavý)
Památník evropských obětí holokaustu v Berlíně. (FOTO: Zdeněk Ryšavý)

Osvětim přežila Rachel Oschitzkiová jen díky tomu, že dala na nečekané doporučení jednoho z nacistických lékařů a na cestě do plynových komor se oddělila od své sestry. Dodnes na ni ale vzpomíná. Její příběh i osudy dalších 24 přeživších holokaustu vypráví nová kniha Neuvěřitelné zázraky, jež v Německu vyšla krátce před Dnem památky obětí holokaustu, kterým si včera svět připomíná výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince.

"Do Osvětimi jsme byly deportovány v roce 1944. Na selekci jsme šly s mojí sestrou, která měla dvě děti. Sestra nesla svou 3,5letou dceru a já jsem měla jejího 1,5ročního syna a spolu jsme šly směrem do krematoria, což jsme v tu chvíli samozřejmě nevěděly. Chtěly jsme jen zůstat spolu," říká Oschitzkiová.

"Najednou přede mnou stál doktor a zeptal se mě, jestli mi to dítě patří. Byla jsem sama ještě dítě a nebyla jsem zvyklá lhát, tak jsem řekla, že je mojí sestry, se kterou bych ale ráda zůstala. Chvíli přemýšlel a pak řekl: 'Dej to dítě svojí sestře a pojď se mnou'," vzpomíná dnes 90letá žena na poslední chvíle, kdy viděla svou sestru a její děti.

"Zřejmě si ten doktor myslel, že ještě můžu být použitelná na práci. Jinak si to nedokážu vysvětlit. Ale zachránil mi tím život. Všichni ostatní, kdo tou cestou šli, byli odsouzení k smrti," podotýká. Sama během holokaustu přišla o velkou část rodiny včetně čtyř ze šesti sourozenců, jak v Berlíně řekla zahraničním zpravodajům.

Příběh Oschitzkiové, která se v roce 1955 vrátila z Izraele do Německa, kde dodnes žije, v nové knize zaznamenala izraelská korespondentka listu Süddeutsche Zeitung Alexandra Föderlová-Schmidová. Černobílými fotografiemi ji doplnil Konrad Rufus Müller, který se v Německu proslavil portrétními fotografiemi prakticky všech poválečných kancléřů.

Na 183 stranách se kniha, v níž vypovídají přeživší z Německa, Rakouska a Izraele, ale nezaměřuje jen na minulost. Na povrch se v ní dostávají i obavy řady Židů ze současného vývoje a posilování pravicově populistických až radikálních stran Alternativy pro Německo (AfD) a Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

I přes takovéto znepokojení a tragédie, jimiž v minulosti prošly, je na některých portrétovaných osobnostech dobře patrné, že si dodnes zachovaly smysl pro humor. Patří k nim i 105letý Marko Feingold, který si na sebe při deportaci z Rakouska v roce 1939 vzal svůj nejlepší oblek. Aniž by to věděl, prošel s ním tento kus oblečení v dalších letech koncentrační tábory v Osvětimi, Neuengamme, Dachau a Buchenwaldu. Nakonec ho po osvobození v roce 1945 zase dostal zpět. "Není nad důsledný pořádek. Ten oblek byl tip-ťop," říká v knize.

Přečteno: 410x
 

Kam dál:

Štítky:  

Literatura, Holocaust, Druhá světová válka



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo