romea - logo
2. března 2021 (úterý)
svátek má Anežka

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Oto Váradi, lídr kandidátky SNK ED v Ralsku: Romové jsou čtyři roky pro politiky jen "ti černí", až s volbami najednou ztratí barvu

3.10.2018 0:44
Oto Váradi
Oto Váradi

Zpravodajský server Romea.cz již několik týdnů přináší rozhovory s romskými kandidáty v komunálních volbách, kteří mají naději získat křeslo zastupitele ve své obci. Volby proběhnou na konci tohoto týdne, v pátek 5. a v sobotu 6. října. Jako dalšího kandidáta představujeme Oto Váradiho, lídra kandidátky SNK Evropští demokraté v Ralsku.

Jste kandidátem SNK Evropských demokratů v Ralsku. Jaké nejpalčivější problémy řeší v tuto chvíli vaše lokalita? Kterým otázkám byste se chtěl v případě volebního úspěchu primárně věnovat?

OTO VÁRADI

  • 49 let, strážník městské policie
  • 1. místo na kandidátce snk Evropští demokraté v Ralsku

Oto Váradi vystudoval učební obor instalatér-topenář, později Strojní průmyslovou školu a Vyšší odbornou školu v oboru krizového řízení. 20 let strávil u městské policie, posledních patnáct působil ve funkci velitele. Další dva roky byl místostarostou města Ralsko. Má dvě vysokoškolsky vzdělané dcery.

Prvním problémem, kterému bychom se chtěli věnovat, je naše vyloučená, respektive sociálně slabá lokalita Ploužnice. Tam je zapotřebí s lidmi pracovat, je tam potřeba sociální práce, práce s mládeží, volnočasové aktivity, doučování a podobně. Našim cílem je zabránit zvětšování této vyloučené lokality a prohlubování sociálního propadu.

Město Ralsko se skládá z několika lokalit a každá z nich potřebuje něco trochu jiného. Máme tu dvě sídliště a pár obcí, de facto jakýchsi „vesniček“. Jejich obyvatelé mají jiné potřeby než lidé ze sídlišť.

Další prioritou je aktualizace rozvojových dokumentů města – potřebujeme provést revizi nejrůznějších plánů. Dále je pro nás prioritou kontrola činnosti minulého vedení, kde mohlo podle nás dojít k nesrovnalostem, nebo investice do rozvoje města v kulturní a sociální oblasti, respektive zabezpečení služeb jako je lékař, knihovna a podobně.

Jako bývalý velitel městské policie a místostarosta Ralska nejste nejspíš pro místní obyvatele neznámý. Slibujete si od toho dostatečnou podporu pro váš mandát?

Doufám v ní. Voleb už jsem se párkrát účastnil, v těch loňských jsem dostal nejvíce preferenčních hlasů ze všech. To by mohlo zakládat domněnku, že můžeme uspět.

V roce 2015 jste ovšem čelil i oficiální stížnosti na okolnosti svého odchodu od městské policie. O co v kauze šlo a jak se nakonec vyvinula?

15 let jsem byl velitelem městské policie v Ralsku, další 2 roky jsem byl zdejším místostarostou. Následně se změnila politická situace a náš koaliční partner nás – zcela legálně a bez obstrukcí - „prodal“. Tehdejší starosta ohodnotil mou dosavadní činnost pěti platy odchodného, což je zcela v souladu se zákonem. Lidé, kteří do celé záležitosti neměli patřičný vhled, to pak nazvali „zlatým padákem“. Konkrétně šlo o sdružení Lampa, které tvrdilo, že jsem jim coby místostarosta zakazoval činnost. Sdružení mělo svůj náboženský kroužek, nikdy jsem ovšem nedešifroval, o jaké náboženství se jednalo. Jediné, co jsem po vedení požadoval, byl doklad o tom, že jsou rodiče informováni o tom, jaké sdružení jejich dítě navštěvuje. Tedy absolutní standard pro jakýkoli kroužek volnočasových aktivit. Náš tehdejší konflikt ale už nikam dále neeskaloval, se sdružením nespolupracovalo ani další vedení města.

Čím se chystáte oslovit své potenciální romské voliče?

Místní Romové se nejčastěji potýkají s tím, že je pro ně obtížné sehnat práci. Řeší i problémy s nájmy a často jsou snadno ovlivnitelní v tom smyslu, že uvěří i nesplnitelným slibům. Já se s nimi setkávám osobně, pořádali jsme pravidelně jednou za čtvrt roku schůze, na kterých jsem je informoval o činnosti zastupitelstva. Během těch schůzí jsme přišli i na to, že pro některé lidi z majority jsou celé čtyři roky ti „černí“ nebo „cikáni“, a až během dvou volebních dnů najednou jako by ztratili barvu. Ukáže se, že volební hlas nemá barvu ani handicap a najednou jim politici začnou podávat ruce a kamarádit se. Naštěstí už s tím obvykle mají zkušenost a mám u nich, myslím si, oporu.

Čemu přičítáte fakt, že množství Romů k volbám nechodí?

Za komunistů byly volby povinné: kdo k nim nešel, měl z toho popotahování. Dnešní demokratický systém nabízí možnost k volbám nechodit – a Romové jsou v tomto ohledu pochopitelně stejní, jako jiné občané. Pokud jde o komunální politiku, příliš se o ni nezajímají, dokud jim nevznikne nějaká palčivá potřeba, protože jinak to platí za spíše nezáživné téma. Je tu velká potřeba osvěty, je třeba vysvětlovat, že právě v tyto dny se rozhoduje, co se s nimi bude nadále dít a kudy politika povede a že právě v tyto dny je zapotřebí se sjednotit a postavit se k budoucnosti zodpovědně. Je tam sklon si říkat: „co ten můj hlas jeden zmůže?!“.

Co si myslíte o dosavadní podobě některých předvolebních kampaní – viděli jsme tu například nejrůznější billboardy s rasistickými narážkami. Máte dojem, že jít k volbám může být právě letos o to důležitější?

Myslím dokonce, že je to jedna z nejdůležitějších věcí a že je třeba dát najevo, co chci. Pokud to neudělám, udělají si se mnou, to, co chtějí, druzí. Když chci protestovat proti tomu, že mě někdo hází do jednoho pytle s ostatními, jdu přímo na místo dění a pokouším se to změnit. Jsem ten typ člověka, který se o změnu pokouší sám, a pokud jí nedocílí, snaží se to druhé straně alespoň neulehčit.

Mluvíte romsky?

Mluvím česky a maďarsky, romsky pouze rozumím. Moje kampaň každopádně není jen pro Romy, je určená všem občanům bez rozdílu. A když chodím s lidmi diskutovat do rodin na kafe, už o mně vědí, že romštinu nemám jako mateřštinu, takže na mě mluví česky.

Přečteno: 1110x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Rozhovory, Volby, Komunální, Komunální volby 2018



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí, mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo