romea - logo
30. září 2016 (pátek)
svátek má Jeroným
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

Petr Uhl: Jako terč nenávistného štvaní médií a politiků tu jsou místo Romů migranti

4.3.2016 11:00
Ilustrační FOTO: Saša Uhlová
Ilustrační FOTO: Saša Uhlová

Iniciativa Antifa uspořádala před 17 lety, v září 1998, pod hesly "Černí, bílí, spojme síly!" a "Proč dělat rozdíly, když nás nic nedělí!" v Brně manifestační pochod. Jeho organizátor Dušan Rosenbaum v závěru demonstrace řekl, že rasismus a fašismus není už jen problém Židů, Romů a jiných obyvatel barevné pleti, nýbrž i homosexuálů, mentálně postižených lidí, etnických menšin a také humanistů a bojovníků za lidská práva. "Braňme se tomu, aby se stával konflikt z přirozené mezilidské různorodosti, ať už etnické, kulturní, národnostní, rasové a sexuální," varoval.

Mezi terči veřejně hlásané nenávisti dnes dominují i tehdy neznámé skupiny, tedy imaginární a virtuální uprchlíci, „ekonomičtí migranti“ a takzvaní vítači, potažmo sluníčkáři. Samostatnou nepřátelskou skupinu tvoří v posledních měsících Angela Merkelová.

Kdo je tady nepřizpůsobivý?

Celých 25 let se média a před volbami i politici vymezují vůči bezdomovcům, příjemcům sociálních dávek, „sockám“, „nemakačenkům“ a třeba i vězňům propuštěným z vězení. Ti všichni se vejdou do pohodlného paušálního označení „nepřizpůsobiví“. Romové do této kategorie však spadají tak samozřejmě a masově, že se ve veřejném vystupování, v němž se člověk, který podněcuje k nenávisti, snaží předejít kritice, raději používá místo výrazu Romové označení nepřizpůsobiví. Až se ta dvě slova stala málem synonymy.

Marné byly pokusy, i moje, dosáhnout odsouzení a nepoužívání slova „nepřizpůsobivý“, třeba pomocí rady České televize nebo rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která je správním orgánem, jehož rozhodnutí podléhají soudnímu (kasačnímu) přezkumu. Protože trestní stíhání pro podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv je v tradiční národovecké, etnicky sebestředné české společnosti zřejmě nedostižným právním nástrojem nápravy, bylo by pro další správní a soudní řízení významné mít v ruce judikát Nejvyššího správního soudu. Ten by veřejnosti a státním orgánům potvrdil, že výraz „nepřizpůsobivý“ je založen na fiktivní kolektivní povaze a na neexistující kolektivní neschopnosti a že svou dokonavou formou hodnotí údajný postoj osoby, k níž je přiřazen, jako nezměnitelný. Je to stigmatizující výraz.

Mohli jsme během samostatné existence českého státu v mediálním, politickém a vládním informování o společenských skupinách, do nichž domněle či skutečně patří lidé vystupující ve střetech a situacích tohoto typu, zaznamenat aspoň nějaký posun k lepšímu? Protože mediálními zdroji bývají často ne příliš vzdělaní a přitom kulturně-politicky hodně tradiční policisté, prosazují právě oni policejní výrazy, které udávají tón při informování o konfliktech, kde se objevují Romové, cizinci nebo různé politicky motivované skupiny. A média, jak známo, mnohem častěji a raději informují spíše o konfliktech než o příkladech „dobré správy“.

Boj vnitra proti totalitářům v roce 2016

Také proto, že svědky a současně regulátory různých veřejných konfliktů bývají obvykle řadoví policisté, je základem veřejného informování o těchto konfliktech černobílý pohled, založený na vhodném jednoslovném či nanejvýš dvouslovném pojmenování obou „znesvářených“ skupin. (Mediální zmatek trochu nastane, vyskytnou-li se na jednom místě ve stejnou dobu „znesvářené“ skupiny tři.) Od poloviny devadesátých let to byli skinové a Romové, nebo jeden Rom (opravdový či jen domnělý), kterého mlátili, topili či jinak zabíjeli, případně to byli skini versus anarchisti.

Trochu serióznější média k těm anarchistům ještě přidávala „a jejich sympatizanti“, až jednou v Ústí nad Labem nějací lidé, protestující proti rasistickým hrozbám a násilí, vydali prohlášení, že nesympatizují s anarchisty, nýbrž protestují proti veřejnému vystupování těch, kdo podněcují k nenávisti a porušují tím ústavní pořádek a zákony, a že jednají ve jménu lidské slušnosti. Tato terminologie se udržovala dlouhá léta, ale postupně skiny a anarchisty postupně vytlačili „extremisté“. Toto slovo se používá i v jiných zemích, i když v Německu je častější výraz „pravicoví/levicoví radikálové“ a ve Francii se většinou píše a mluví o krajní pravici či krajní levici. Zajímavé je, že v Německu, kde křesťanští demokraté i křesťanští sociálové jsou při pohledu z Francie nebo z České republiky, při porovnání se sociálními demokraty, liberály a zelenými, jednoduše pravicí, znamená slovo „pravice“ totéž, co Francouzi označují jako „krajní pravici“, o níž se často hovoří jako o pravici fašistoidní či dokonce neonacistické.

Slova „extremismus“ a „extremisté“, která české právo nezná, a doufám, že ho nezná ani právní řád v jiných zemích, se tu rozšířilo díky úsilí ministerstva vnitra a Bezpečností informační služby v polovině 90. let. Osobně se o to zasloužili ministr vnitra Jan Ruml a jeho mluvčí a pak náměstek Martin Fendrych. Od té doby zaplavují tato slova zprávy Bezpečnostní informační služby a různé koncepce ministerstva vnitra. Ta poslední platná, z loňského května, se jmenuje Koncepce boje proti extremismu. Jedna její kapitola je tato výzva: Vědomostí proti totalitářům. Připomnělo mi to boj proti buržoustům ještě pár let po únoru 1948, třídní boj. Vnitro stále bojuje, tedy bojuje proti někomu. Bojuje i Milan Chovanec a jeho dnešní ministerstvo.

Lexi versus pexi

Dnes už nejsou skinheadi a anarchisté, nýbrž extremisté, a to pravicoví, nebo naopak levicoví, v policejních zkratce pex a lex. Policie to vážně používá ve svých záznamech. Připodobněním moderních německých slov „Ossi“ a „Wessi“, která označují obyvatele někdejšího východního a západního Německa (ti však naštěstí proti sobě nebojují), máme díky policii v českých bojových podmínkách dobré označení pro dvě strany většiny pouličních konfliktů – lexi a pexi.

V sobotu 27. února se v Praze konala manifestace solidarity s žižkovským autonomním sociálním centrem Klinika, odhadem dva až dva a půl tisíce lidí. Byl jsem tyto „lexi“ podpořit a na vinohradském náměstí jsem si všiml nápisu na ceduli, kterou nesl jeden demonstrující: JSEM LEX, BUĎ TAKY s několika vysvětlujícími hesly – dobrovolnická činnost, přednášky, sbírky na pomoc uprchlíkům, solidarita s anarchisty, pasívní protesty proti akcím pravicových extremistů.

Mohl bych to vše podepsat, navíc s vědomím, že všechny tyto požadavky jsou v souladu se zásadami demokratického právního státu, zatímco policejní vidění, považující pex a lex za dvě stejná zla, s těmito zásadami v souladu není. A to ještě odhlížím od policejních sympatií k pex, které dávali mnozí policisté nepokrytě najevo, jak se třeba ukázalo v probíhající trestní věci proti Kateřině Krejčové. V Chartě 77 jsme před příslušníky Státní bezpečnosti často mávali právními předpisy a mezinárodními smlouvami a vysvětlovali jsme jim, že si počínají protiprávně. „Vy z té trestné činnosti nevyjdete,“ říkával jsem estébákům na „výslechu“, na nějž mě předvedli.

Asi přišel čas, kdy s týmiž argumenty budeme odmítat postupy a postoje dnešních policistů. Tedy, pokud nasazují lexům usilujícím o uskutečnění ústavních zásad psí hlavu protiprávnosti a stejné škodlivosti, kterou lze právem připsat nenávistnému štvaní pexů. A hlavně, pokud policisté sami jsou vlastně pravicoví extremisté.

Možná, že je to cesta, jak zmírnit a omezit současné štvaní proti islámu a uprchlíkům. Možná, že se tak podaří vyloučit, aby si agresívní radikálové nenašli jiného obětního beránka, nebo, aby se masově nevrátili k tradičnímu anticiganismu.

Přečteno: 2579x

Kam dál:

Štítky:  

Nenávist, Média, Extremismus, Ministerstvo vnitra, Analýza



HLAVNÍ ZPRÁVY

Soud začal 26. září 2016 v Praze znovu projednávat případ bývalých členů Dělnické strany a dalších extremistů, kteří jsou viněni z propagace neonacismu. Na snímku zleva jsou obvinění Michaela Dupová, Richard Lang a Petr Fryč. (FOTO: ČTK)

Soud obnovil proces v kauze propagace neonacismu, trvá šest let

26.9.2016 20:57
V obnoveném hlavním líčení dnes před Obvodním soudem pro Prahu 1 stanuli tři z osmi lidí, kteří čelí obžalobě z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Vinu odmítají. V případu jde o podezření z propagace neonacismu, například uskupení Národní odpor (NO), nebo pořádání neonacistických akcí. Hrozí jim tři až osm let vězení. V minulosti soud všech osm lidí zprostil obžaloby, toto rozhodnutí ale bylo zrušeno.
 celý článek

Ian Hancock. (FOTO: Wikimedia Commons)

Profesor Ian Hancock k soutěžím Miss Roma: Naše dívky nepotřebují prodávat svou krásu

26.9.2016 16:40
Finále šestnáctého ročníku soutěže Československá Miss Roma, které se konalo v sobotu 24. září v Hodoníně, vzbudilo mnoho různých reakcí. Vedle komentářů na sociálních sítích se ve svém článku na serveru Romea.cz k soutěžím romské krásy vyjádřil kriticky Petr Uhl. Uveřejňujeme i pohled romského historika a univerzitního profesora žijícího v USA, Iana Hancocka.
 celý článek

Tereza Heková. (FOTO: Jan Mihaliček)

Tereza Heková: Chovám se k lidem tak, jak se oni chovají ke mně

26.9.2016 14:02
Na střední odborné škole v Mostě vystudovala obor Veřejná správa. Dnes se mu věnuje i na vysoké – ve třetím ročníku soukromého CEVRO Institutu. Po studiích by v něm ráda působila i profesně. „Žádným životním mottem se neřídím, chovám se k lidem tak, jak se chovají oni ke mně,“ říká dvaadvacetiletá Tereza Heková.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







Romano voďi

Romano voďi 12/2013

..
romea - logo