romea - logo
3. března 2021 (středa)
svátek má Kamil

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Martin Šimáček: Populisty prokletý Varnsdorf

15.9.2016 9:43
Martin Šimáček, bývalý ředitel Agentury pro sociální začleňování.   Foto: Lukáš Houdek
Martin Šimáček, bývalý ředitel Agentury pro sociální začleňování. Foto: Lukáš Houdek

Vicepremiér Babiš po čase soustředil pozornost veřejnosti na severočeské město Varnsdorf, dějiště pogromistických pochodů na romské ubytovny v roce 2011. Babiš se pro letošek stal králem varnsdorfských populistů a volně tak navázal například na Ivanu Řápkovou nebo místní neonacisty. Stejně jako oni nepřivezl do města žádné řešení rozvráceného soužití, ale bohatě přilil oleje do ohně.

Varnsdorf je těžce zkoušené město. A lidé v něm. Všichni. Ti, co bydlí na Kovářské ulici a patří mezi sociálně vyloučené Romy, lidé z majority, i ti, kteří živoří na městské ubytovně, kterou už roky provozuje město a přes chudé lidi získává dodatečný příjem ze sociálních dávek.

Ve Varnsdorfu zkolaboval sociální smír. Nejvíc se to projevuje v přímém kontaktu lidí v Kovářské ulici – mezi romskými rodinami a tzv. majoritními starousedlíky. (před pár lety to naopak bylo okolí ubytoven Sport a T.G.M., kolem kterých se lidé ve večerních hodinách báli procházet).

Ale proč? Situace ve Varnsdorfu se ještě před deseti či více lety nevymykala z průměru míst, kde by veřejná správa měla řešit problém chudoby a sociálního vyloučení. Žilo tu několik stovek chudých romských domácností, což by 16 tisícové město mělo dokázat účinně řešit. Není to snadné, ale je to možné – desítky příkladů z jiných českých měst to dokazují.

Na otázku proč je tedy odpověď: protože Varnsdorf prožívá obrovské selhání veřejné správy na všech úrovních. Nejvíce na úrovni vedení obce, ale akcelerované také krajskou a vládní úrovní.

„Cikáni do plynu“

Korunu problémům ve městě nasazuje koncentrovaný populismus, který tu přerostl do extrémních rozměrů. Živnou půdu našel ve starostech, ať už to byl Martin Louka (2010-2014), nebo současný starosta Stanislav Horáček s místostarostou Josefem Hambálkem.

Oba současní nejvyšší představitelé města si do médií náramně pochvalovali právě uplynulou návštěvu vicepremiéra Babiše a pustili se dokonce do obhajoby jeho skandálního výroku o koncentračním táboru v Letech.

Andrej Babiš představuje aktuální vrcholek čirého populismu, který na varnsdorfských občanech politici provozují už několik let. A funguje to! Lidé se ho zastávají, jeho návštěva sklidila ve městě většinově úspěch a ocenění. Na rozdíl od jiných (například ministryně práce Michaely Marksové), kteří se nepřijeli do Varnsdorfu povozit na vlně protiromských nálad, ale uvidět problém zničeného soužití na vlastní oči, aby se pokusili přispět k jeho řešení.

Devastace veřejného mínění ve Varnsdorfu ale začala už dávno. Těžko říci, kdy to vlastně přesně bylo, ale to teď není nejpodstatnější.

Při vzpomínce na protiromské demonstrace v roce 2011, při kterých museli těžkooděnci štíty zachytávat kamení, které stovky občanů Varnsdorfu házely na romské ubytovny, a na tisícihlavé demonstrace, v nichž pochodovali celé rodiny s dětmi a stále častěji se z nich ozývalo „Cikáni, do plynu“, je jasné, že už tehdy ve Varnsdorfu byla úrodná půda pro agresivní populismus.

Ale nebyla jen ve Varnsdorfu. Vyrostla také v sousedním Rumburku, pod záštitou tehdejšího starosty Jaroslava Sykáčka. To on byl v osudném roce 2011 autorem pohádky o útoku romské omladiny na chudáky bílé mladíky, kteří to odnesli zraněním. Co na tom, že policie později prokázala, že šlo o šarvátku, ve které Romové nebyli hlavními agresory, ale prostě potyčku vrstevníků, kteří nad ránem přebrali. Pogromistický pochod na domy, kde bydleli Romové a protiromské demonstrace už nešlo zastavit. A kdo byl jejich svolavatel? Bok po boku krajský radní Jaroslav Foldyna s rumburským nacionalistickým radikálem, úzce spjatým s Dělnickou stranou sociální spravedlnosti, Josefem Mašínem.

Jaroslav Foldyna se přesunul také do Varnsdorfu, kde ho ale zastínil profesionální lhář Lukáš Kohout. Co na tom, že se mu lidé vysmívali. S chutí chodili na jím svolávané demonstrace, na kterých mluvčí burcovali proti Romům.

Netrvalo to dlouho, a ve městě se objevila také Ivana Řápková. Přivezla své know-how buzerace každého, kdo se jen trochu vymyká, které odzkoušela jako primátorka v akci Záchranný kruh v Chomutově. Mimochodem – ti, kdo přišli na chomutovskou radnici po ní, nyní postupně odstraňují následky jejího rozvracení sociální soudržnosti ve městě, šmírování a špehování, veřejného dehonestování (např. exekučním zabavováním dávek za dluh nepřevyšující 1000 korun).

Do Varnsdrofu zavítal také Martin Klika s programem nulové tolerance, jehož selhání při „řešení“ poničeného soužití lze sledovat například v Duchcově, ale také Litvínově či Karviné.

Chléb se lámal, když veřejný hněv, koncentrovaný na Romy, přivedl na konci léta roku 2011 občany Varnsdorfu na veřejná setkání do místního kina. Starosta Louka veřejně sliboval, že se radnice problémy v soužití bude seriózně zabývat, na velké papíry zavěšené na pódiu se zapisovaly problémy, o kterých občané mluvili, a návrhy jejich řešení. Následující měsíce ukázaly, že na papíře pouze zůstaly a znovu, pokolikáté již (?), podryly důvěru občanů, že je starosta (nebo někdo jiný) schopný a ochotný problémy soužití řešit.

Mimochodem – absolvoval jsem v tom čase se starostou dlouhá jednání, stál jsem po jeho boku v kině a snažil se přesvědčovat občany, že město si se situací může poradit. Přepisoval jsem v kanceláři starosty návrhy občanů do počítače a doplňoval je o další a nabízel starostovi, jak je možné je zavést do praxe a z čeho půjdou zaplatit. A nabízel jsem také servis přípravy projektů a zprostředkování toho, co v podobných situacích funguje v jiných městech. Vlastně jsem mu naletěl, stejně jako občané Varnsdorfu – dlouho jsem mu věřil, že problém opravdu bude řešit.

Populismus jako norma

Zdaleka to není úplný výčet zářezů do života města. Jsou jich – různě významných – desítky. Z populismu a neřešení se ve Varnsdorfu stala norma, vytvořená místními i přespolními politiky a autoritami. A kdo nedohlédne nebo nechce dohlédnout za hranice regionu (nebo aspoň do Krásné Lípy, jejíž integrační programy představují opak varnsdorfských segregačních), se ocitá v riziku, že jí podlehne.

Tohle všechno ani nemusel Andrej Babiš vědět. Intuitivně věděl, že tady za málo peprných vět dostane hodně voličských hlasů. Babiš měl za jeden den splněno. Odvezl si to, pro co si přijel (i když teď se ukazuje, že mu to nestačilo a pokračuje skrze ostudné a xenofobní urážky všech Romů přímo ze své teatrální cesty do Let).

Babiš také trochu vypálil rybník dosavadním lídrům populismu na Šluknovsku, zejména z regionální úrovně (a o to před krajskými volbami jde). Samozřejmě neřeší, že tím ze své velmi vysoké pozice dále posiluje anticiganismus, nevraživost a nenávist.

To nemá nic společného s tím, že ve Varnsdorfu je opravdu velký problém v soužití, který dlouhé roky nejprve neřešila, a později aktivně spoluvytvářela samospráva (a ještě u toho donekonečna volala: to mi ne, to vláda musí problémy vyřešit). Ve Varnsdorfu neexistují a neexistovaly žádné skutečné sociálně integrační programy, naopak radnice vytvořila a sama provozovala problémovou ubytovnu, ze které měla dlouhé roky prostřednictvím dávek příjem. Dodnes ve městě nefunguje klub pro děti a mládež (s výjimkou jedné místnosti přímo na ubytovně), sociální pracovníci obce fungují jako dohledová služba.

Nepřispěla ani vláda – zejména sociální reforma z roku 2011 zasadila chudým lidem i obcím ránu. Nekoncepčně překopala dávkovou podporu, zredukovala sociální práci na obcích, odebrala obcím kapacity pro řešení sociálních věcí (tabulková místa se přesunula na Úřad práce). V podstatě rezignovala na naplňování Strategie boje proti sociálnímu vyloučení (přijaté vládou v klíčovém roce 2011). Potvrdila tak, že jí problémy sociálního vyloučení příliš nezajímají a opustila prostor, který zůstal volný pro populismus všeho druhu.

A tomu se v Ústeckém kraji daří lépe než kde jinde, protože míst, ve kterých jsou problémy se sociálně vyloučenými lokalitami a se soužitím, je mnoho, stejně jako lokálních a regionálních stran a hnutí, kteří je spoluvytvářejí, a zároveň se na nich xenofobními výlevy přiživují (v čele například se Severocesi.cz).

Co s tím?

Netroufám si ponořit se do svědomí každého jednoho občana Varnsdorfu, který pochodoval v roce 2011 s heslem „Cikáni, do plynu“. Nebo který v roce 2016 tleská Andreji Babišovi za to, že konečně pojmenoval věci pravými jmény. Nebo tomu, kdo se přidal k nacionalistům. A nebo prostě jen nevraživému anticiganistovi. Cítím, že ve Varnsdorfu je snazší stát se nevraživým, zejména pokud bydlíte na Kovářské ulici.

Z rozhovorů s naštvanými lidmi z Varnsdorfu mi ale zároveň (ne vždy) není jasné, jak a na základě čeho si své extrémní názory zformulovali (často totiž ne v přímém konfliktu s někým z Romů ve městě, ale z vyprávění někoho jiného, z médií…).

Není snadné, ani pro občana Varnsdorfu, rozpoznat, kde končí realita a začíná mýtus o Romech z Kovářské. Protože soužití v Kovářské je opravdu tragické, ale proč? Od sociálních pracovníků i ze svých návštěv dobře vím, že Romové ve Varnsdorfu jsou různí (a rozhodně nejsou většinově nebezpeční, či takzvaně nepřizpůsobiví), a jsou stejně jako „bílá většina“ obětí populistických a nekoncepčních politiků, kteří problém v Kovářské (i jinde) neřeší, ale spoluvytváří.

Ale zároveň vidím, že desítky, snad i stovky občanů Varnsdorfu, populistické masáži nepodlehli a dokáží se na problémy ve městě dívat s odstupem.

Co s tím ale?

Zvolit si starostu, který přestane surfovat na vlně populismu, a začne problémy skutečně řešit.

Vyzdvihnout statečně ty varnsdorfské občany, kteří nesložili ruce do klína a snaží se pomáhat zlepšovat soužití ve městě (třeba lidé se Schrödingerova institutu, nebo pracovníci některých neziskových organizací či prostě aktivní občané, byť jich je teď menšina). A připojit se k nim.

A hnát Babiše (a ostatní populisty) z Varnsdorfu svinským krokem, aby nepřikládali pod kotel.

Autor je ředitel Institutu pro sociální inkluzi.

Přečteno: 1624x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Populismus, Varnsdorf, Andrej Babiš



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí, mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo