Portréty romských spisovatelů míří do Lidic

V pátek od 13 hodin proběhne v lidické výstavní síni In memoriam vernisáž výstavy portrétů romských spisovatelů romisty a fotografa Lukáše Houdka s názvem Lačho lav sar maro / Dobré slovo je jako chleba. Výstava pak v Lidicích potrvá do konce srpna.

Ač romština není dosud pro většinu u nás žijících Romů běžným jazykem jejich písemného projevu, máme přesto možnost se od počátku 70. let setkávat s texty romských autorů v jejich mateřštině, tedy romštině. Byl to právě Svaz Cikánů-Romů, během jehož čtyřleté existence došlo k návrhu standardizované podoby romského pravopisu. První romští literáti se museli s jeho pravidly postupně seznamovat a učit se mu tak, jako se i české děti učí pravidlům českého pravopisu ve škole. Jelikož ale výuka romštiny a jejích pravidel v této instituci obecně chybí, není pro obyčejné Romy běžné a rozhodně jednoduché romsky psanou literaturu nejen vytvářet, ale i číst.

Romové byli do té doby zvyklí používat romštinu v běžných situacích každodenního života. Snad každý romský literát vzpomíná na své spisovatelské počátky ve své mateřštině s úsměvem. Zejména když popisuje situaci, kdy se poprvé posadil k prázdnému papíru a pokusil se o převedení svého ústního vyprávění do psané podoby. Pro mnoho z nich byla v tomto procesu průvodkyní Milena Hübschmannová, která začínající romské autory v jejich romské tvorbě nadšeně podporovala. Na to vzpomíná i Ilona Ferková: „Já jsem tenkrát nevěděla, jak mám v romštině psát. Milena vždycky říkala, ať to napíši tak, jak to vyprávím. Postupně jsem se v psaní v romštině vycvičila. Vždy, když něco napíši, udělá po mně ještě některý z redaktorů jazykovou korekturu, aby to celkově učesal podle pravidel romského pravopisu.“

Od prvního slova zapsaného nesměle romským autorem na papír uběhly desítky let. Dnes bychom Romy, kteří pro sebevyjádření zcela přirozeně volí písemnou formu, mnohdy přednostně v romském jazyce, napočítali na desítky. Nechť si jejich slova najdou cestu ke svým čtenářům.

Lačho lav sar maro je výstavou šestnácti portrétních fotografií romských autorů a autorek z Česka a Slovenska, které v letech 2010 a 2011 fotografoval romista a fotograf Lukáš Houdek v rámci projektu sdružení ROMEA Šukar laviben le Romendar/ Romové píší. Tito autoři v průběhu zmíněných let publikovali svá díla na zpravodajském serveru www.romea.cz. Vystavené snímky jsou doplněny o ukázky jejich tvorby.

Výstavu zapůjčilo sdružení ROMEA. Byla vytvořena v rámci projektu Romštinou k úctě a toleranci, kterou sdružení realizovalo v roce 2010 v rámci Programu implementace Evropské charty regionálních a menšinových jazyků. Projekt byl financován Úřadem vlády ČRr