romea - logo
14. srpna 2018 (úterý)
svátek má Alan
Loading
rozšířené vyhledávaní

Kristýna Jůzová Kotalová: Povinná školka – podpora nebo trest?

5.10.2017 11:32
Ilustrační foto. (FOTO: Pixabay)
Ilustrační foto. (FOTO: Pixabay)

Povinná předškolní docházka funguje pomalu druhý měsíc a diskuze se stáčí k tomu, kdo má „hledat a stíhat“ rodiče, kteří své děti do školky nepřivedli. Řeší se odpovědnost školky, obce a „sociálky“, tedy Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Zákon je zákon a ten školský jasně uvádí, že předškolní vzdělávání je jeden rok před nástupem do základní školy povinné. Pravda, Listina základních práv a svobod uvádí jako povinnou jen školní docházku, nikoli předškolní, ale tuhle kličku ponechme právníkům. Smyslem povinného předškolního roku totiž není, zda a jak trestat rodiče, kteří školský zákon nedodržují (ať už z přesvědčení nebo z nevědomosti), ale jak pomoci rodinám ve vzdělávání a výchově dítěte tak, aby uspělo při startu na základní škole. Klíčem k účinné pomoci je nyní tolik citovaná spolupráce, jenom je ji třeba přesměrovat od represe k prevenci.

Co je vzdělávání?

Vzdělávání dětí nelze omezit jenom na předškolní nebo školní docházku. Vzdělávání zahrnuje každodenní učení „životem“, zvídavost, otázky a odpovědi, povídání, procházky, objevování, motivace. Ve školce a škole se dítěti dostane podnětného zázemí a může se probudit jeho zájem a talent, ale bez podpory z druhé strany – z rodiny – nebude vzdělávání nikdy efektivní, a to ani když bude povinné.

Důvodů, proč rodiče děti do školky (a někdy ani do školy) neposílají, může být mnoho. Rodina se může potýkat s materiální nouzí a přesto, že je u nás vzdělání poskytováno zdarma, je spojeno s mnoha vedlejšími náklady – na stravné, pomůcky, dojíždění. Jednoduchá nemusí být ani organizace rodinného režimu, ve vícečetných rodinách se dopravují děti do několika škol a školek zároveň. Problémem může být také komunikace, děti, ale ani rodiče nerozumí tomu, co od nich škola chce, jsou kritizováni a ztrácí motivaci k tomu, aby se pokusili problémy řešit. Podpora rodiny tedy musí jít ruku v ruce se vzděláváním.

Kdo podpoří rodiče?

Důležitou roli hrají samotné školky a školy, které mohou být rodičům partnery a nastavit komunikaci přesahující hromadné třídní schůzky, vzkazy posílané přes žákovskou knížku nebo pozvání „na kobereček“. Čas strávený osobním setkáním vynahradí trápení dítěte i učitele na úkoly, které nikdy nejsou dobře splněny.

Mimo školu je vzdělávání důležitým úkolem obce, která pro něj vytváří podmínky. Současné dotační programy Ministerstva školství (tzv. šablony) umožňují realizaci osvětových akcí, přednášek, zapojení koordinátorů zprostředkujících komunikaci rodiny a školy, zavedení programů prevence školního selhání nebo předčasného opuštění školní docházky.

Pomoci může také široká škála školských nebo sociálních služeb. Od pedagogicko-psychologické poradny a střediska výchovné péče (ambulantní forma), přes volnočasová centra, nízkoprahové kluby pro děti a mládež, sociálně-aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociální rehabilitaci, peer programy a doprovodné služby, až po služby psychologů a speciálních pedagogů. Služby jsou v různé míře dobrovolné, ale pokud jsou dobře nastaveny, mohou odvést velký kus práce ve prospěch vzdělávání dítěte.

OSPODy pracují s dětmi, které jsou skutečně ohrožené – samotná „nedocházka“ do školky přitom ohrožením není, může mít mnoho příčin a souvislostí. OSPOD není orgánem represe ani strašákem, kterého by škola měla vůči rodinám používat. Na druhé straně, i rodinám a dětem, které nejsou přímo ohroženy, OSPOD samozřejmě má poskytovat poradenství a doporučit podpůrné služby, to vše na úrovni prevence.

Co přinesou tresty?

Cesta represe je krátkozraká a může vést jedině k dalším příkazům a zákazům. Bude znovu zavedeno povinné středoškolské vzdělání proto, že se základním vzděláním se obtížně shání práce? Budou povinné sportovní kroužky pro každé dítě, protože obezita vede k civilizačním chorobám? Nebo povinná účast na rodičovských sdruženích (kdo z nás někdy nevynechal)?

A další otázkou je, kam až chceme v „ochraně“ dětí zajít? V ústavech školského typu je nyní 6500 dětí, kterým je školní docházka dopřána více než bohatě. V uzavřených typech ústavů mají děti třídu rovnou přes chodbu od pokoje, kde spí, pravděpodobnost záškoláctví se tím tedy více než snižuje. Ostatní potřeby dětí zde ale výrazně trpí, jak dokázala řada studií od 60. let do současnosti.

Podpora rodin začíná u společného kafe

Podpora rodin s dětmi v oblasti předškolního vzdělávání nezávisí sama o sobě na změnách zákonů. Obce i školy mohly a mohou spolu s rodinami rozvíjet celou řadu aktivit, ale musí mít správně nastavené priority a spolupráci.

Namísto vyčkávání na „verdikt“ ministerstev, kdo má děti vyhledávat a rodiče trestat, tedy mohou jít učitelky a učitelé, úředníci, úřednice a sociální pracovníci/ce, ideálně nejen z OSPOD, ale i z místních neziskovek, společně na kávu, pobavit se (obecně) o dětech, se kterými pracují, vyjasnit si svoje pravomoci a domluvit se, že si v případě nejistoty nebo pochyb prostě zavolají, sdílet kontakty na poradny a služby, které je možné rodinám doporučit.

Mohou a měli by to udělat, pokud jim jde skutečně o děti. Úspěchem v téhle bitvě totiž není, kdo kolik dětí pochytal a jejich rodiče potrestal v rekordním čase, ale kolika dětem a jejich rodinám se dostalo právě takové podpory, kterou potřebují pro to, aby děti napřesrok úspěšně a napoprvé zvládly první třídu základní školy a ve škole jako takové se jim zalíbilo.

Kristýna Jůzová Kotalová, IPSI
Přečteno: 1114x

Kam dál:

Štítky:  

Vzdělávání, mateřská školka



HLAVNÍ ZPRÁVY

Matka romského dítěte, které mělo údajně stát na začátku konfliktu v brouzdališti v Dubí, poskytla 11. 8. 2018 rozhovor serveru Romea.cz (FOTO: repro ROMEA TV)

videoVIDEO: Nové svědectví z rvačky na koupališti v Dubí. Konflikt měla vyprovokovat "bílá" žena. Hodila s romským dítětem do bazénku

12.8.2018 11:45
Koupaliště Plivátko v Dubí je momentálně asi nejznámější v celé naší republice. Jak již server Romea.cz informoval zřejmě banální incident nebo dokonce jen hra dětí v brouzdališti vyvolala hádku a následně i rvačku nejdříve mezi "bílou" a romskou ženou. Pak se do bitky zapojili i muži. I když se celá událost odehrála už v úterý, do dnešního dne média nezveřejnila výpověď ani jednoho Roma nebo Romky.
 celý článek

Michal Koky, student druhého ročníku farmacie na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně (FOTO: archiv Michala Kokyho)

Student farmacie Michal Koky: Lidé si myslí, že jsem Ital nebo Řek

8.8.2018 0:01
Michal Koky studuje druhým ročníkem farmacii na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně. „Zdravotnictví mě lákalo už od dětství. Vždy jsem věděl, že se v budoucnu chci pohybovat v této sféře. Na gymnáziu mě ze všech předmětů nejvíce bavila chemie. Farmacie zahrnuje obě tyto oblasti, a tak jsem si ji vybral jako studijní obor,“ přibližuje Michal.
 celý článek

Ilustrační FOTO

Banální konflikt v brouzdališti vedl k rvačce. Několik Romů mělo zbít mladého muže. Policie rasistický podtext prozatím nevyšetřuje

8.8.2018 21:57
Na koupališti v severočeském Dubí došlo ke rvačce, kterou vyvolala roztržka mezi matkami na dětském brouzdališti. Skupina několika Romů pak měla brutálně zbít mladíka, který se zastal jedné z žen. O situaci informovali svědci přes sociální sítě a událost vyvolala vlnu protiromských rasistických příspěvků. Policie však okolnosti případu teprve prošetřuje a zatím vyloučila rasový motiv incidentu.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo