romea - logo
19. února 2017 (neděle)
svátek má Patrik
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

Pozadí průzkumu, ve kterém se více než polovina Čechů hlásí k rasismu. Jak vznikal, co ovlivňuje postoje lidí?

18.12.2015 11:40
Mgr. Aleš Kudrnáč (FOTO: Sociologický ústav Akademie věd ČR, v.v.i.)
Mgr. Aleš Kudrnáč (FOTO: Sociologický ústav Akademie věd ČR, v.v.i.)

S hrůzou jsem si včera pročítal zprávu, kterou otiskly internetové servery a která se týkala průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd. Titulky "Romové jsou podle Čechů líní a muslimové nejvíc násilničtí" ve mně vyvolaly pocity naštvanosti a hrůzy. Když jsem si přečetl celou zprávu na stránkách Akademie, byl jsem ještě víc zdeptán.

Nedokážu pochopit, že dotazovaní lidé, kteří jsou vlastně odrazem myšlení české společnosti, jsou tak rasističtí a mají neuvěřitelně malé povědomí o nejrůznějších národnostech. Výzkum mi přijde v pořádku, je dobré vědět, co si společnost myslí o nejrůznějších problematikách. V článcích mi ale chyběla řada doplňujících informací, které média bohužel nezveřejnila. Nedalo mi to a položil jsem autorovi výzkumu Aleši Kudrnáčovi několik otázek.

Kdo si tento výzkum zadal a proč?

Výzkum si zadal Sociologické ústav u agentury Focus, která zajišťovala sběr dat. Výzkum vznikl v rámci modulu demokratického občanství v České republice, který je součástí mezinárodního výzkumu International Social Survey Programme (ISSP). Průzkum postojů vůči menšinám je mimo jiné důležitou součástí výzkumu demokratického občanství. Tato problematika nabývá spolu s uprchlickou krizí a jejím často tendenčním mediálním obrazem na aktuálnosti a jedním z výzkumných zájmů je zjistit, nakolik se některé postoje měnily v závislosti na propuknutí zmíněné krize.

Jak vznikal seznam otázek a podle jakého klíče se vybíraly?

Otázky v dotazníku jsme přejali z jiných mezinárodních průzkumů. Pokud se jedná o baterie dvou proti sobě stojících odpovědí na hodnocení různých skupin, tak tento způsob dotazování se například v USA používá již od 30. let 20. století. Většina dalších otázek pochází z dotazníku poslední vlny Evropského sociálního výzkumu (ESS), který proběhl v roce 2014 a jehož dotazníky, data a odůvodnění výběru otázek jsou dostupné na webové stránce tohoto mezinárodního projektu.

Proč ve výzkumu není zveřejněno z jakých informací respondenti čerpají? Například jestli čerpají z doslechu, z médií, ze sociálních sítí a podobně.

Ptali jsme se na to, jak často lidi sledují zprávy v televizi, rozhlase, tisku, na internetu, a na sociálních sítích. Sledovanost zpráv v jednotlivých médiích však neprokázala žádný vliv na hodnocení vybraných skupin. Důvod je patrně ten, že tyto otázky nejsou s to efektivně vystihnout zdroj informací. Například to, že si někdo čte zprávy na internetu, ještě neznamená, že dané zprávy souvisí s tématem menšin nebo uprchlické krize. Zároveň by z těchto údajů nelze zjistit, zda média, která k získání informací posloužila, podávají zprávy nezkresleně nebo naopak tendenčně. Náš výzkum ale nicméně ukázal, že míra povědomí o uprchlické krizi (např. znalost toho, ve které zemi se nejvíce žádá o azyl) nesouvisí s postoji k muslimům či Syřanům. Znalost fakt o kontextu migrační vlny tedy nijak neredukuje předsudečnost vůči těmto skupinám. To je poměrně závažné zjištění, protože ukazuje, že negativní vnímání muslimů má v české společnosti apriorní základ.

To, že ke zkreslenému výkladu některých zpráv dochází, dokládá bohužel i právě vydaná tisková zpráva. Ve zprávě není nikde řečeno, že názory vůči vybraným skupinám odpovídají či neodpovídají realitě. Jedná se pouze o měření pohledu české populace na vybrané menšiny. Pokud si ale procházíme internetové diskuze pod články na toto téma, tak je evidentní, že často dochází k nepochopení. Místo toho, aby byli lidé spíše znechuceni tím, jaké v České republice panuje smýšlení o různých skupinách, tak často výsledky zprávy interpretují jako potvrzení „pravdy“. To je ovšem nešťastné a absolutně mylné.

Kolik respondentů odpovídalo na otázky a má osobní zkušenost s daným etnikem?

Celkem na otázky odpovídalo 1051 respondentů. 28 % z nich uvedlo, že má nějaké blízké přátele, kteří jsou jiné rasy nebo etnické skupiny než většina českých obyvatel. To ovšem zahrnuje více menšinových skupin a vliv této známosti není možné u jednotlivých skupin na těchto datech prokázat. Z předchozích výzkumů, ale víme, že známost člena jiné skupiny, ať už náboženské nebo národností zlepšuje náš pohled na ně. Někteří zahraniční odborníci poukazují na to, že není důležitá pouze známost člena jiné skupiny, ale rovněž intenzita tohoto vztahu, kdy pouhá známost nemusí mít dostatečně silný efekt na to, aby pohled na menšiny zlepšila.

Výzkum je hotový, co bude dál? Jak se ním bude pracovat? Jak a kdo by měl vysvětlovat mylné informace?

Průzkum byl zadán primárně pro účely akademického výzkumu. Chceme zjistit, které okolnosti a charakteristiky souvisí s negativním hodnocením vybraných skupin. Otázka, kdo by měl vysvětlovat mylné informace, je velmi složitá. Představy lidí vznikají primárně vlastními zkušenostmi, rozhovory s dalšími lidmi a obrazem v médiích. Podle mého názoru by to měla být především média, která mají v tomto ohledu největší vliv. Bude to ale běh na dlouhou trať, protože Romové vycházejí v průzkumech dlouhodobě jako ti nejméně oblíbení a zatížení stereotypy, které často nejsou založeny na realitě.

Na závěr chci dodat, že já Richard Samko, jsem šťastný, že pracuji a žiji právě tady. Ve svém okolí mám totiž lidi, kamarády a přátele, kteří nedají na pověry, fámy a stereotypy.

Přečteno: 1137x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Průzkum, Vzájemné soužití



HLAVNÍ ZPRÁVY

Radek Jiránek, ředitel Agentury pro sociální začleňování (FOTO: Repro Česká televize)

Ředitel Agentury: Pro úspěšný systém sociálního bydlení je nutné mít k dispozici jak byty, tak kvalifikované sociální pracovníky

15.2.2017 15:00
V Lichtenštejnském paláci se v úterý uskutečnila konference k sociálnímu bydlení, kterou uspořádala Agentura pro sociální začleňování ve spolupráci s Armádou spásy ČR. Cílem bylo představit praktické zkušenosti se zavedením a rozvojem systémů sociálního bydlení v České republice.
 celý článek

Matka Heleny Biháriové 21. 2. 1998 nad rakví své dcery na pohřbu v opavském římskokatolickém kostele sv.Ducha. Šestadvacetiletou Romku Helenu Biháriovou hodili 15. února 1998 ve Vrchlabí po předchozím napadení tři neonacisté do Labe, kde utonula. (FOTO: ČTK)

15. 2. 1998 zemřela Helena Biháriová, jedna z prvních obětí porevolučních rasových vražd

15.2.2016 18:00, (ROMEA)
Helena Biháriová, matka čtyř dětí, se tehdy, v roce 1998, po setkání s opilými klatovskými mladíky Jiřím Neffem a Petrem Klazarem utopila v rozvodněném Labi, do něhož ji dvojice sympatizantů hnutí skinheads po předchozí verbální a fyzické agresi zahnala.
 celý článek

Evropský parlament (FOTO: JLogan, Wikimedia Commons)

EU je podle neonacistů největší zlo, peníze by však od ní rádi dostávali. Europoslanci to chtějí zatrhnout

15.2.2017 11:00
Podle europoslanců krajně pravicové a neonacistické strany pravděpodobně přijdou o miliony korun z evropských peněz. Evropský parlament totiž nechce vyplatit pravidelný grand Alianci pro mír a svobodu, patří do ní například řecký Zlatý úsvit, slovenští Kotlebovci a česká Dělnická strana sociální spravedlnosti. Europoslanci. Informuje o tom web Českého rozhlasu.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







Romano voďi

Romano voďi 12/2013

..
romea - logo