romea - logo
19. srpna 2019 (pondělí)
svátek má Ludvík
Loading
rozšířené vyhledávaní

Případ české buňky mezinárodní organizace „Blood & Honour“ jde do finále

15.10.2015 16:57
Až výjimečný trest hrozí dvěma neonacistům, kteří se 9. února 2015 u Krajského soudu v Plzni začali zpovídat ze žhářského útoku na ubytovnu v Aši. Souzeno je i dalších sedm členů radikální skupiny (na snímku vpravo a uprostřed jsou dva z nich), a to hlavně kvůli podpoře a propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. (FOTO: ČTK)
Až výjimečný trest hrozí dvěma neonacistům, kteří se 9. února 2015 u Krajského soudu v Plzni začali zpovídat ze žhářského útoku na ubytovnu v Aši. Souzeno je i dalších sedm členů radikální skupiny (na snímku vpravo a uprostřed jsou dva z nich), a to hlavně kvůli podpoře a propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. (FOTO: ČTK)

Od letošního února stojí před Krajským soudem v Plzni devítičlenná skupina údajných neonacistů z různých částí republiky. Ve dnech 12.-13. října zazněly závěrečné řeči státního zástupce obhájců, zmocněnce poškozených i poslední vyjádření dvou obžalovaných. Pak soud rozhodl, že si ponechá dva měsíce na vypracování rozsudku, jehož vyhlášení může podle soudce Martina Kantora trvat celé hodiny.

Shrňme si stručně dosavadní vývoj kauzy. Podle obžaloby měl být hlavním představitelem české větve neonacistické organizace Blood & Honour (Krev a Čest) a Combat 18 Jan B. (v době zatčení dvaadvacetiletý), který je zakládajícím členem pražské pobočky organizace s názvem Division Bohemia. Jan B. údajně plánoval útoky na konkrétní osoby a přes webovou stránku své organizace vyzýval k násilným útokům na sídla politických stran a představitele vlády či policie. Minimálně dva z těchto útoků byly realizovány; naštěstí se obešly bez fyzické újmy. Na jednom z nich – žhářském útoku v západočeské Aši z konce února 2012 – se měli podílet další dva obžalovaní, Tomáš K. (22) a Michal P. z Aše (32, oba zaměstnaní jako skladníci). První z nich spolu s nezaměstnaným Boleslavem M. (22) z Aše měl navíc během noční akce v Mariánských Lázních posprejovat budovy nacistickými nápisy a symboly.

Celá skupina se podle Krajského státního zástupce policie měla podílet na založení a podpoře neonacistické organizace Blood & Honour Division Bohemia a její dceřiné militantní organizace Combat 18.

Celá skupina se podle Krajského státního zástupce policie měla podílet na založení a podpoře neonacistické organizace Blood & Honour Division Bohemia a její dceřiné militantní organizace Combat 18. Konkrétně se jednalo o následující osoby: Petru L., přítelkyni Jana B. (28 let, žije v Praze, původně pochází z Aše), Bronislava Š. (37, veterán „starého odporu“, zpěvák a kytarista hudební skupiny Agrese 95, pochází z Hodonína), Čeňka N. (22, pravá ruka vůdce skupiny, z Prahy) a Petra H. (28, živnostník, majitel reklamní agentury, údajný výrobce předmětů s neonacistickou propagandou, pochází ze Sokolova). Ti byli rovněž obviněni ze založení, podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Stejnému obvinění čelí i Petr M. z Trutnova (31, dlouholetý recidivista v kauzách rvaček a napadání Romů či nepřátel neonacistické scény), který je navíc stíhán také pro přečin hanobení národa, rasy, etnické a jiné skupiny osob a přečin podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.

Eliminovat možnost záchrany obětí

Jak tvrdí krajský zástupce Jakub Kubias z Krajského státního zastupitelství v Plzni, nejzávažnější zločin spáchali dva muži z Aše, kterým nyní hrozí 15 až 20 let vězení nebo dokonce výjimečný trest za 18-násobný pokus o vraždu s rasovým motivem. Michal P. a Tomáš K. si údajně vytipovali objekt ve svém městě v severozápadním cípu republiky, kde žily převážně romské rodiny. V noci na 26. února 2012 se zamaskovali šálami, vhodili do dvou oken v přízemí zápalné láhve a do chodby jediného funkčního vchodu nalili benzín a zapálili ho, čímž ztížili obyvatelům ubytovny možný útěk. Pak se v klidu vzdálili. „Útok se snažili provést tak, aby co nejvíce eliminovali možnost záchrany obětí. Benzín nalili také kolem vchodových dveří, čímž chtěli znemožnit obyvatelům dostat se z hořící ubytovny ven,“ konstatoval státní zástupce v obžalobě.

Nejzávažnější zločin spáchali dva muži z Aše, kterým nyní hrozí 15 až 20 let vězení nebo dokonce výjimečný trest za 18-násobný pokus o vraždu s rasovým motivem.

Ani jedna ze zápalných lahví naštěstí nepronikla do místností, kde v té době spalo deset dospělých a osm dětí. Obě lahve zadrželo vnitřní sklo dvojitého okna, požár z hořícího benzínu v meziokenním prostoru stačili uhasit sami obyvatelé. „Vzhledem ke značnému množství hořlavého materiálu ve vnitřních prostorách s chybějícími přepážkami by se požár velmi rychle šířil. Další nebezpečí by představovaly toxické zplodiny. Pokud by vzplanul i hlavní vchod, možnost úniku by byla velice komplikovaná,“ stojí v posudku požárního experta. Vůdce skupiny pak podle obžaloby SMS-kou kritizoval vykonavatele žhářského útoku za to, že nebyl dostatečně „podepsaný“ a nedošlo k větším škodám. Obžalováni muži se před vyšetřovatelem vymluvili na svou opilost a celou akci popsali jako nešťastný úlet. Na začátku roku 2012 měli Jan B. a Čeněk N. v krčském lese zapálit srub zvaný Gizela, který samozvaný vůdce skupiny označil za doupě levičáků. Podle obžaloby vyndal Jan B. z batohu kanystr a začal stříkat stěny benzínem. Pak svému kamarádovi předal zápalky s pokynem, aby srub zapálil. Ze srubu vzápětí vyšlehly plameny, líčil útok spoluobžalovaný Čeněk N. z Prahy, který podle vlastních slov utekl z místa činu, ještě než srub začal hořet.

Přímé útoky na „nepřátele“ ve stádiu plánování

Členové skupiny měli navíc aktivně plánovat takzvané „přímé akce“ proti odpůrcům, představitelům státu a demokratickému zřízení ČR a k účasti na nich vyzvat na internetových stránkách organizace umístěných na zahraničním serveru. Tam informovali i o činnosti organizace, o ideologickém boji proti „systému“, proti demokratickému zřízení státu a jeho představitelům, „ať už se jedná o představitele vlády, či Policie ČR“. Jak řekl mluvčí ÚOOZ (Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu) Pavel Hanták, tyto plány ještě nezískaly konkrétní podobu. „Kdyby se ale rozhodli je uskutečnit a podařilo se jim to, výsledkem by prý bylo ochromení činnosti státu.“

V jednom z textů schvalovali žhářský útok na dům obydlený romskou rodinou ve Vítkově z dubna roku 2009

Vysoce organizovaná skupina například upozorňovala na svých webových stránkách na možnost snadného útoku na sídlo ústředního výboru KSČM v ulici Politických vězňů, například z jedoucího automobilu. V jednom z textů schvalovali žhářský útok na dům obydlený romskou rodinou ve Vítkově z dubna roku 2009. Jeho následkem utrpěla tehdy dvouletá Natálka popáleniny třetího stupně, jejichž trvalé a bolestivé následky ji budou provázet do konce života.

Prostřednictvím odkazů na další volně přístupné internetové stránky skupina dále aktivně podporovala rasovou nenávist a různé formy násilí se sklony k terorismu a popírání holocaustu, vybízela k násilí vůči tzv. méněcenným rasám, určitým skupinám osob i jednotlivcům. Její členové si zvali a vytipovávali nové členy organizace a udržovali s nimi čilou komunikaci, sdělila policie.

Co zaznělo v závěrečných řečech

Státní zástupce suše konstatoval, že se jeho tvrzení z obžaloby během hlavního líčení potvrdila. Pro sedm z obžalovaných požádal o tresty v délce 3 let podmíněně, odložených na dobu pěti let. Pro dva údajné žháře naopak navrhl trest v polovině dané sazby, což by znamenalo 17-18 let odnětí svobody, ve věznici se zvýšenou ostrahou, a to za rasově motivovaný 18-násobný pokus o vraždu, přičemž pachatelé žhářského útoku museli podle něho předpokládat, že se v cílovém objektu nacházejí i děti. Závěrem poukázal na případ žhářského útoku ve Vítkově, jehož pachatelé byli odsouzeni k pobytu ve vězení v délce 20-22 let. Podle jeho názoru nemůže hrát při posuzování činu roli, zda se pokus o vraždu podařil nebo ne. Ve vztahu k poškozeným navrhl soud jejich nároky na náhradu škody odkázat na řízení ve věcech občanskoprávních.

Státní zástupce pro sedm z obžalovaných požádal o tresty v délce 3 let podmíněně, odložených na dobu pěti let. Pro dva údajné žháře navrhl trest 17-18 let odnětí svobody za rasově motivovaný 18-násobný pokus o vraždu

Zmocněnec poškozených zastupující čtyři děti ze zmíněné ubytovny ve své řeči vysvětlil, že jejich hlavním zájmem nejsou finanční prostředky, ale generální prevence. Zdůraznil, že hlavní újma způsobená poškozeným je v tomto případě ztráta domova a stálého kontaktu se svými rodiči. Krátce po nezdařeném útoku místní sociálka nařídila, aby děti byly nadále vychovány v dětském domově, což i pro matku šesti dětí znamenalo utrpení, které dodnes těžce nese. Neprokázalo se, že právě tohle bylo úmyslem útočníků. Po činu však neučinili nic, aby se děti mohly případně vrátit ke svým rodičům. Podle obžalovaného Tomáš K. bylo cílem útoku zabránit tomu, aby se další do ubytovny nastěhovali další Romové. „Tento cíl byl uskutečněn,“ řekl zmocněnec.

Podle zmocněnce je pro posouzení činu významná také výpověď Tomáše K. o jejich „chování po činu“. Podle výpovědi obžalovaného šli na kopec nad městem, aby se mohli shora podívat, jak jejich akce dopadla. Obžalovaným doporučil, aby se za svou akci poškozeným dětem osobně omluvili, což dodnes neučinili. Jménem svých mandantů zmocněnec poděkoval státnímu zástupci i vyšetřovatelům z ÚOOZ za to, že svými snahami dokázali postavit obžalované před krajský soud. V minulosti – hlavně v devadesátých letech 20. století – končily podobné případy jako poškozování cizí věci před okresním soudem anebo dokonce před přestupkovou komisí. Teprve díky judikátům případu žhářského útoku změnily orgány činné v trestním řízení svůj pohled a uznaly společenskou nebezpečnost takových činů.

Dalšími na řadě byli obhájci. Pražský advokát Jana B. Marek Nespála například uvedl, že u elektronické komunikace nebylo prokázáno, kdo spravoval neonacistický web a kdo si psal s kým elektronickou cestou, protože k těmto prostředkům komunikace mělo vždy přístup více lidí. Podle něj tak nebyla naplněná skutková stránka trestného činu, požádal proto o úplné zproštění viny svého klienta ze všech bodech obžaloby.

Advokát obžalovaného Petra H. ze Sokolova řekl, že jeho mandant ostatní obžalované nezná, a že pouze reagoval na objednávku neznámého zákazníka, kterou obdržel e-mailem. Jako majitel reklamní firmy dodával menší množství objednaných oděvů, u nichž nemohl předem tušit, zda je koncový zákazník bude nosit na veřejnosti anebo doma. Sám tedy propagaci neonacismu nepodporoval, přestože z doby svého mládí, kdy sympatizoval s nacismem, věděl, co různé nápisy na jím vyrobených tričkách znamenají. Argumentem „přesvědčené nelze přesvědčit“ vysvětlil, že kdo si chce podobná trička koupit, má už určité přesvědčení, které se nákupem trička nijak nemění ani neprohlubuje.

Mladý a ambiciózní advokát Alexandr Nett zdůraznil u svého klienta Tomáše K., že se po zatčení policií „choval jako chlap“; neboli plně spolupracoval, ač se tím sám mohl poškodit, a přiznal se ke všemu co souviselo s nočním sprejováním a žhářským útokem. Ten měl podle advokáta měl pouze „demonstrativní charakter“ a jeho klient pouze „ohrožovací úmysl“. Nápad prý vznikl spontánně a pod vlivem alkoholu. Na druhé straně trval právník na tom, že jeho mandant nikdy nebyl členem žádného hnutí a nepropagoval nacismus, ani nevyráběl propagandistické předměty a žádné takové předměty nikomu neprodával. Měl se pouze scházet a klábosit s kamarády, kteří měli podobné názory jako on. Závěrem porovnal Nett ašskou noční akci svého mandanta se žhářským útokem ve Vítkově, který byl podle něj celé měsíce předtím pečlivě připravován, kde však byl počet obyvatel napadeného domu nižší. Poukázal na judikát Nejvyššího soudu, podle kterého byla organizovanost činu z Vítkova na mnohem vyššího úrovni než ta v Aši.

Advokátka Helena Dvorná jen stručně uvedla, že obžalovaná Petra L. „neměla zájem o žádné myšlenkové proudy“ a tím pádem ani nemohla propagovat nacismus. Proto by měla být úplně zproštěná obžaloby, o což pro svého klienta požádal i právní zástupce Čeňka N.. Ten prý po svém zatčení řekl vše, co věděl, i když mu to mohlo uškodit. Dodal, že zákon definuje hnutí jako společenství aktivních činů, které vykazuje určité znaky hierarchie, rozdělení úkolu a definovaných rolí. Nic takového v tomto případě nebylo prokázáno, tvrdil advokát.

Podle obhájce v ubytovně nehořelo, a jen „zahořelo“

Advokát Bohuslava M. z Aše požádal pro svého mandanta o podmíněný trest za noční sprejerskou akci. Mezitím prý založil rodinu, jejíž vývoj by případný výkon trestu mohl narušit. Své členství ve skupině prý nebral vážně, neplatil pravidelně členské příspěvky, dlužil za trička. Podle právního zástupce dalšího žháře Michal P. z Aše jeho klient nesmí být potrestán za to, že měl určitý názor nebo měl doma třeba i knihy o nacismu. V ašské ubytovně prý nedošlo k požáru, nýbrž pouze ke vzplanutí vylitého benzinu. Pokud ubytovna neměla další funkční vchody, nemůže to být kladeno za vinu obžalovanému, řekl advokát. Pro svého klienta navrhl podmíněný trest.

Poprvé se k jednání osobně dostavil i známý advokát Jaroslav Ortman z Prahy, který zastupuje bývalého kovaného neonacistu Petra M. I ten kdysi založil web s názvem „Blood & honour“, pak ale nastoupil na delší dobu do věznice za jiný trestný čin. Webové stránky tím pádem nemohl spravovat, a další články někdo přidával místo něj. Za obžalovaného Bohuslava Š. z Hodonína, neonacistu ze „staré“ sekce „Národní odporu“ jeho advokát zdůraznil, že jeho mandant je kvůli silné schizofrenii v invalidním důchodu s příjmem ve výši šest tisíc korun měsíčně. Pokud tedy skutečně prodal několik triček, udělal to kvůli obživě a ne proto, aby něco propagoval. Nikde v odposleších navíc nezaznělo, co konkrétně mělo být napsáno na tričku, které převzal od Jana B. Proto by jeho mandant měl být zproštěn viny. Jelikož jako silný schizofrenik nechápe, co je trestní řízení, tak musel kvůli tomu být odložen také případný trest vězení.

Z celkového průběhu procesu zatím vyplývá, že skupina nezpůsobila větší škody jednak proto, že byla včas odhalená (respektive dávno předtím pečlivě sledovaná), jednak proto, že postupovala spíše diletantským způsobem. ÚOOZ zasáhl proti skupině až poté, co dva z jejích členů provedli žhářský útok na obydlený dům značně neprofesionálním způsobem. Jelikož tento útok mohl dopadnout mnohem tragičtější, třeba i větším počtem mrtvých nebo těžce zraněných, trval státní zástupce na tom, že šlo o vražedný útok, čemuž musí odpovídat také trest.

Hlavní líčení bylo odročeno na 14. prosince 2015, kdy soud by měl vynést prvoinstanční rozsudek.

Blood & Honour Division Bohemia

sekce soudobé nejradikálnější militantní neonacistické organizace „Blood & Honour“ (B&H, „Krev a čest“), kterou v osmdesátých letech dvacátého století založil ve Velké Británii vedoucí hudební neonacistické skinheadské skupiny Skrewdriver lan Stuart Donaldson. Původně byla založena jako rozsáhlá a výkonná distribuční síť rasistických a neonacistických materiálů mezi mládeží (navazuje na německou mládežnickou organizaci Hitlerjugend), a to hlavně v hudební oblasti. V řadě materiálů vyzývala i k násilným akcím. Název organizace je někdy zašifrován do číslice „28“.

Combat 18 – teroristické a militantní křídlo organizace B&H. Vznikla na přelomu let 1991/1992 ve Velké Británii a postupně i v několika dalších zemích, včetně ČR. Příslušníci této organizace realizovali řadu násilných a teroristických akcí. V soudobém pojetí hlásá C 18 koncept odporu bez vůdce – slouží jako symbol ultrapravicového terorismu. (Zdroj: Policie ČR)

Například David Vaculík, vůdce žhářské skupiny, která provedla útok ve Vítkově, měl na svém hrudníku vytetovaná slova „C 18“. K této skupině se hlásila i skupina maďarských neonacistů, která před lety provedla několik žhářských útoku na obydlí Romů po celém Maďarsku. Předloni tři její členy prvoinstanční soud v Budapešti odsoudil k doživotním trestům.

Přečteno: 1686x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Neonacismus, Soud, Rasismus, Radikalizace, Útok, Žhářský útok



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo