romea - logo
8. prosince 2019 (neděle)
svátek má Květoslava
Loading
rozšířené vyhledávaní

Ředitel krajského úřadu Luboš Průša: Je třeba ukázat, že máme na všechny stejný metr a mít dobré příklady Romů

České Budějovice, 3.10.2012 8:00, (ROMEA)
Luboš Průša
Luboš Průša

Pokračujeme v našem předvolebním cyklu otázek a odpovědí volebních lídrů jednotlivých politických stran a uskupení v krajských volbách. Ptali jsme se na jejich názory na integraci romské menšiny, respektive na způsob, kterým v tomto směru chtějí dosáhnout zlepšení. Zajímalo nás především to, jestli do spolupráce na integraci přizvou místní romské osobnosti, jak se stavějí k problematice bydlení, vzdělávání a nezaměstnanosti lidí, žijících v sociálně vyloučených lokalitách, včetně Romů. A také to, jak by chtěli dosáhnout klidnějšího soužití lidí z většiny s lidmi z menšin.

Pokračujeme Jihočeským krajem. Dotazy jsme zaslali těmto politikům:

Zdeněk Bezecný (TOP 09 a Starostové)
Petr Braný (KSČM)
Zdeněk Dvořák (KDU-ČSL)
Tomáš Jirsa (ODS)
Luboš Průša (Jihočeši 2012)
Jiří Zimola (ČSSD)

Z oslovených na naše dotazy odpověděli tři kandidáti: Zdeněk Dvořák, Luboš Průša a Jiří Zimola.

Uveřejňujeme odpovědi ředitele Krajského úřadu Jihočeského kraje a bývalý starosty Písku Luboše Průši z hnutí JIHOČEŠI 2012.

1. Integrace Romů v České republice je dosud většinou pojímána jako jednostranná záležitost. Na názor Romů se málokdo ptá. Naopak Romové často neznají názory většinové části společnosti či návrhy politických řešení, protože je s nimi nikdo nekonzultuje. Snažil byste se to změnit za účasti místních romských představitelů?

Pokud ano - jak by takový způsob začleňování měl vypadat v praxi?

a) Dopřál byste Romům sluchu při společných setkáních?
b) Měl byste výraznou romskou osobnost jako poradce?
c) Zapojil byste více romských osobností na promýšlení způsobů integrace a jejich zavádění do praxe?

Pokud ne – jak by vypadal váš přístup k integraci?

a) Postupoval byste spíše cestou represivních návrhů typu podmínění vyplácení sociálních dávek za splnění určitých podmínek či zákaz pobytu na území obce kvůli opakovanému přestupku? Jaká konkrétně opatření byste prosazoval?
b) Postupoval byste spíše cestou motivace typu placené práce dlouhodobě nezaměstnaných pro města, obce a nevládní organizace? Co konkrétního byste prosazoval?
c) Kombinoval byste tyto přístupy? Jak konkrétně?

Základním problémem je fakt, že Romy v jihočeském kraji nelze chápat jako ucelenou kompaktní skupinu, zejména z důvodu bytostných rozdílů např. mezi Olachy a Rumungry. Stejně tak nelze vyhledat osobnost, která by byla respektovaná většinou Romů v našem kraji a to bohužel mnohdy ani na lokální úrovni jako tomu bylo bylo např. v první polovině 90. let. Nepovažuji tedy za rozumný krok na počátku koordinovat aktivity spojené se sociální inkluzí Romů s osobnostmi z řad Romů. Upřednostňoval bych užší spolupráci krajského romského koordinátora s pracovníky organizací, které se této problematice věnují a ti by přenášeli potřeby Romů na krajskou úroveň.

Jako další krok (po roce po dvou) by podle mého názoru mělo následovat zkušební vytipování několika lokalit, kde by se možná dala najít „osoba autority mezi Romy-vůdce“ a s ním zkusit spolupracovat. Každopádně jsem přesvědčen, že krajská koordinace bez spolupráce s organizacemi, které s Romy pracují, není funkční. Zároveň bych chtěl zmínit proces zhotovování Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Jč. kraje, kdy se kraji přes velké úsilí nepodařilo najít jediného Roma ochotného se na přípravě tohoto plánu podílet.

Systém vyplácení sociálních dávek je čistě v gesci státní správy a krajská samospráva s tím neudělá nic. To, co ale považuji za podstatné, je striktní dodržování pravidel a působení na města v tomto směru. Takže ne represe, ale dodržování pravidel.

Zároveň se nedomnívám, že by bylo nutné utrácet krajské finance na podporu zaměstnanosti, jelikož organizace, které jsou schopny toto zorganizovat, jsou stejně schopny tyto prostředky získat i jinde (např.Rada vlády,OP LZZ apod.), navíc tuto činnost lze v případě získání prostředků z těchto zdrojů účinně kombinovat i s působením Úřadů práce.

2. Jakým způsobem byste postupoval při řešení dlouhodobé nezaměstnanosti lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách a dalších chudých lidí včetně zde žijících Romů?

a) Snahou o vytváření pracovních míst? Jak by taková snaha vypadala v praxi?
b) Snižováním podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek, která by měla tyto lidi přimět, aby si začali hledat práci?
c) Jinak? Jak konkrétně?

To souvisí s předchozí odpovědí. Navíc hluboká nezaměstnanost vždy nesouvisí s jen s přijímáním dávek a s návykem na ně a kupodivu mnohdy ani s nechutí pracovat, ale s nepřekonatelně nízkou kvalifikací většiny Romů a minimálními pracovními návyky. Samozřejmě, že to jde ruku v ruce s nechutí zaměstnavatelů je zaměstnávat, ale toto řešení není otázkou této generace, ale především tkví v práci s dětmi a s mládeží a v motivaci dětí usilovat o změnu.

3. Jak byste postupoval při řešení bydlení nejchudších lidí včetně Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách?

a) Prosazováním sociálního bydlení hrazeného i z krajského rozpočtu?
b) Snižováním příspěvku na bydlení, aby si tito lidé začali hledat bydlení sami?
c) Jinak? Jak konkrétně?

Především je základní chybou (vzhledem k poznatkům osob v našem hnutí, které se na tuto problematiku specializují) domnívat se, že většina Romů (i ve vyloučených lokalitách) v jižních Čechách automaticky patří mezi nejchudší. Jak jsem uvedl výše u současné dospělé romské generace je tento problém již jen obtížně a v malé míře řešitelný. Pracovat musíme s mládeží a dětmi (což, ale samozřejmě znamená působit na celou rodinu). Nicméně já osobně považuji řešení hromadného bydlení pro Romy za naprosto zbytečné. Myslím, ale že (a to není věc kraje) by se měla snažit o pozitivní motivaci a v případě Romů, kteří prokážou snahu, pomoci k „vytažení“ z ghett. Pro tento systém pozitivní motivace však bude nutné získat obecní samosprávy, které spíše podporují separaci Romů.

Určitě jsme proti budování bytů jen pro Romy z krajských prostředků.

4. Chtěl byste docílit vyšší vzdělanosti nejchudších lidí včetně Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách?

a) Pokud ano - jak konkrétně byste k tomu chtěli přispět?
b) Pokud ne – proč nepokládáte současný stav za natolik dobrý, že nepotřebuje změnu?

Ano, vyšší vzdělanost je základ řešení. Měla by být podporována prostřednictvím dlouhodobých osvědčených projektů prevence, které jsou schopny většinu nákladů zajistit z OPLZZ a RV. Lze uvažovat i o finanční účasti kraje při začátku projektů, např. první rok pomoc kraje, pak pouze 20%, prokazatelná a evaluovaná práce s Romy, doporučení měst.

5. Jak byste chtěl docílit lepšího, klidnějšího soužití lidí z většiny s lidmi z menšin, především romské?

a) Chtěl byste, aby spolu začali více, častěji komunikovat? Pokud ano – jak konkrétně byste toho chtěl dosáhnout?
b) Zvýšenou sociální a osvětovou činností mezi chudými lidmi, především Romy? Jak konkrétně by měla vypadat v praxi?
c) Přinucením těchto lidí k dodržování pravidel „silou“? Jak konkrétně?
d) Kombinací, nebo jinak? Jak konkrétně?

Podle mého názoru je nejlepší způsob ukázat lidem, že máme na všechny stejný metr a mít dobré příklady Romů, se kterými se pracovalo a někam se dostali a pak ty, kteří nebyli aktivní, nespolupracovali, nevyužili nabízenou pomoc, neplatili a kteří na to reálně doplatili a vede se jim hůře než těm, kteří se snaží.. Tohle ale musí fungovat několik let, jelikož veškerá dílčí romsko-majoritní komunikace bez pomoci zažitých reálných skutků a veřejností vnímaných skutečných výsledků nemá pro řešení žádný podstatný význam. Hlavně, i kdyby k té komunikaci docházelo (osobně se domnívám, že vůle komunikovat je na obou stranách velmi nízká), tak se bude jednat o úzkou skupinu lidí. Ale u romské problematiky jde o celospolečenský problém, který je potřeba řešit buď celostátně koncepčně nebo naopak pouze na té nejužší lokální úrovni – nejlépe v kombinaci obojího. Upřímně bych řekl, že samospráva velikosti kraje je tou nejméně vhodnou složkou pro toto řešení , i když samozřejmě i kraj může přispět ke zlepšení. V tomto směru by zřejmě bývalo bylo vhodnější zachovat okresy, ty by mohly bývaly k problémům přispět účinněji než současné kraje zahrnující v sobě mnoho stovek velmi různorodých obcí (viz např. dřívější úspěchy v integraci v okrese a ve městě Český Krumlov).

Přečteno: 564x
 

Kam dál:

Štítky:  

Volby do zastupitelstev krajů 2012, Volby



HLAVNÍ ZPRÁVY

Vánoce na turistické základně Myšinec v Budišovicích u Hrabyně prožily děti z dětských domovů z Čeladné, Příbora, Liptálu, Býchor a Uherského Ostrohu. (FOTO: Vladislav Sobol)

videoZÁZNAM: Situace je zoufalá, děti z dětských domovů končí i po 30 letech rozvoje ústavní péče na ulici

25.11.2019 11:33
V České republice vyrůstá v dětských domovech a dalších typech zařízení pobytové péče přes 8 000 dětí, z toho několik stovek ročně odchází do dospělosti.
 celý článek

Dalibor Karvay

Vídeňský symfonický orchestr jmenoval houslistu Dalibora Karvaye prvním koncertním mistrem

22.11.2019 11:15
Vídeňský symfonický orchestr jmenoval 34-letého slovenského houslistu Dalibora Karvaye svým prvním koncertním mistrem. Informoval o tom hudebníh časopis The Strad.
 celý článek

Druhý ročník ocenění od romských organizací a nezávislých osobností Lúč z tmy (Foto: Facebook Lúč z tmy)

videoZÁZNAM: Slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy

22.11.2019 0:01
Přímý přenos slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy, které každoročně udělují romské organizace a nezávislé osobnosti těm, kteří se dlouhodobě zasazují o zlepšení postavení Romů v různých oblastech života nebo se významným způsobem podílejí na budování mostů mezi Romy a většinovou společností. Záštitu nad 2. ročníkem ocenění Lúč z tmy převzala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Přenos z bratislavského Caffe Berinka odvysílá ROMEA TV od 19 hodin.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo