romea - logo
22. září 2020 (úterý)
svátek má Darina

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Renata Berkyová: Bella Ciao v Bendigově podání je přešlap, odpovědnost jde za umělcem

2.9.2020 14:09
Renata Berkyová a Jan Bendig (koláž: Romea.cz)
Renata Berkyová a Jan Bendig (koláž: Romea.cz)

Čím víc o tom přemýšlím, tím víc jsem oproti prvnímu dojmu vlastně ráda, že Jan Bendig píseň Bella Ciao vnesl do hudebního světa současných Romů. To, že textem i svérázným klipem zcela popírá smysl původní písně, je fakt, který si buď on a lidi kolem něj neuvědomují, anebo jim to je jedno. O písni se ale mluví, debatuje, pár lidí na původní poslání písně upozornilo.

Píseň se totiž proslavila během druhé světové války, kdy se stala hymnou italských partyzánů. Zpívají o odhodlání a odvaze, ale i o smíření se smrtí a připomínce obětí.

Jak bychom asi reagovali, kdyby někdo předělal Čhajori romaňi, píseň přeživších českých Romů a Sintů, jejíž text vznikl v Osvětimi, třeba jako pop-song o holkách na dietě?

Bendigova verze je pojata humorně. “Košili si obleču, s bratry budu pít, bella ciao, ciao, ciao, svůj život protancuju, všechny mám moc rád," zpívá, zatímco utíká od ženy a připíjí si s přáteli. Klip, který končí hromadnou bitkou, má sám o sobě příběh, je vtipný, a i když dost staví na stereotypech, tam mě osobně to nijak zvlášť nevadí.

Samotnou píseň Bella Ciao nazpívalo a nahrálo také několik dalších umělců známých mezi romskými posluchači. Např. Goran Bregovič, Chico et les Gipsy, kterou založil původní člen světoznámých Gipsy Kings, Gipsy Causal anebo v instrumentálním provedení píseň nahrálo Zaratustra Trio. Ve všech zmíněných případech byl ponechán původní text či emoce spojené s pietou, navíc v patřičné umělecké kvalitě.

Klip Jana Bendiga je v tomto ohledu výjimkou. Přináší nový text a příběh, zůstává pouze převzatý hudební podkres. Výsledný produkt je tak naprosto odkloněný od původního poslání písně.

Pokládám si tak otázku, kde je hranice (romské) lidové tvořivosti či komerčního zacílení na publikum a uměleckého sdělení, odpovědnosti směrem ke společnosti, ve které žiju.

Nedávno média upozornila na poněkud bizarní trend, kdy slečny na TikToku napodobují svým líčením oběti holokaustu. Stejně tak na internetu koluje množství vysmátých a vymóděných selfíček z památníku obětem holokaustu v Berlíně. V Praze 7 jsem byla svědkem focení modelky, která se vystavovala před Památníkem ticha v Bubnech - kolejích vztyčených do nebe, připomínajících židovské oběti transportované do koncentračních táborů.

Spojovat tyto omyly s relativně “nezávadnou” písní je možná zbytečně přitažené za vlasy. Přesto nutí k zamyšlení. Jak bychom asi reagovali, kdyby někdo předělal Čhajori romaňi, píseň přeživších českých Romů a Sintů, jejíž text vznikl v Osvětimi, třeba jako pop-song o holkách na dietě?

Domnívám se, že umělec, ať už zpěvák, spisovatel či třeba výtvarník, který tvoří pro lidi, má vedle zprávy, kterou jeho dílo nese, i určitou odpovědnost vůči svému publiku. Ovlivňuje myšlení a postoje, tříbí vkus, upevňuje kulturní vzorce a identitu. Ne nadarmo Bendig poměrně systematicky vkládá do svých písní texty v romštině. A ne nadarmo Radek Banga alias Gipsy demonstrativně odešel ze sálu, když byl během slavnostního ceremoniálu Český Slavík oceněn xenofobní Ortel. Oba svou tvorbou a veřejným vystupováním vyjadřují svůj postoj k věcem. Je to zpráva, kterou posílají do světa, dál. Jako umělci odpovědní za své vystupování, za svou značku.

Považuji Bendiga za dobrého zpěváka, který výborně funguje v systému nabídka - poptávka. Některé jeho písně mám moc ráda a fandím mu, a proto věřím, že i tento přešlap může být pro něj motivací posunout se ve své umělecké tvorbě a přemýšlení o ní  ještě dál, s vědomím vlastní odpovědnosti vůči společnosti a jiným dílům.

VIDEO

Přečteno: 3003x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Jan Bendig, Hudba, Videoklipy, Kultura, Druhá světová válka, Historie



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Romea.cz

Giňa Tabarik k blížícím se volbám: Čunkodomky v Mostě? Dobře vám tak Romale! Co jste si „zvolili“ to máte!

19.9.2020 21:58
I když, Bůh ví, jak by to s blokem 3 v Chánově dopadlo. Ono, první problém nastal totiž v tom, že ho tak nějak místní obyvatelé zlikvidovali. Druhý problém nastal hned potom, co se město rozhodlo situaci vyřešit. A jak jinak, bez Romů. Jak by taky Romové mohli o čemkoliv rozhodovat, nebo se na čemkoliv podílet, když politické zastoupení romské komunity rovná se nule. A to není problém jen v Mostě, je to problém vlastně kdekoliv, kde Romové v Česku žijí.
 celý článek

David Oplatek, sociální pracovník, člen Zastupitelstva Městské části Brno-střed

David Oplatek: Novináři z iDnes.cz si články o Romech cucají z prstu. Je jejich cílem budit nenávist?

19.9.2020 14:00
V sobotu 19. září vyšel v internetovém deníku iDnes.cz článek o tom, že okolí brněnského Cejlu je „no-go zóna“. Takto se obvykle označují místa, kam se bojí chodit nejen běžní obyvatelé, ale nezasahují zde ani policie a další složky veřejné moci. Přesně takový dojem se redaktoři snaží navodit, když píší, že Cejl je „místo, kde vidíte policii jen projíždět.“ Toto je uvedeno přímo v titulku. Samotný text už je přístupný jen po zaplacení. Ten, kdo si v sobotu na internetu otevřel idnes.cz, tak musel nabýt dojmu, že návštěvu ulice Cejl je lepší si rozmyslet.
 celý článek

Závěrečný galakoncert festivalu Khamoro 2018 (FOTO: Petr Karlach)

Festival Khamoro se uskuteční ve dvou blocích v září a listopadu

18.9.2020 9:43
Festival romské kultury Khamoro se uskuteční na podzim, a to ve dvou blocích. První z nich nabídne od 23. do 26. září čtyři koncerty gypsy jazzu či klasické hudby a výstavu, druhý pak od 27. do 29. listopadu koncerty tradiční muziky. Konat by se měla i mezinárodní konference o romské literatuře. Program na setkání s novináři představili pořadatelé z organizace Slovo 21.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo