Roman Bílý, lídr kandidátky KDU-ČSL v Kadani: Rozhoduje se o Romech bez Romů, proto kandidujeme. Chceme být součástí řešení problémů v našem městě

V letošních komunálních volbách, které proběhnou 5. a 6. října, kandiduje nejméně sto šedesát romských kandidátů. Server Romea.cz postupně představuje několik z těch, kteří mají podle nás největší šanci uspět a jsou umístěni na předních pozicích kandidátek zaregistrovaných politických stran a hnutí. Zpravodajský server Romea.cz představuje dalšího kandidáta, tentokrát lídra kandidátky KDU-ČSL v Kadani, Romana Bílého.

Jaké nejpalčivější problémy sužují město Kadaň a jaká navrhujete řešení?

Problémem jsou vyloučené lokality. Máme tady dvě: Prunéřov a ulici Chomutovskou. Obzvláště ulice Chomutovská je v současné době velmi problémová. V okolí nenajdete lavičky, odpadkové koše nebo dětská hřiště. Není to ovšem tak, že by Romové majetek města ničili. Město se rozhodlo, že zlikvidují dětská hřiště, protože jim vadí hluk, který děti na hřišti dělají. Ale na hřiště si přeci děti chodí hrát, dovádět, hrát fotbal, a ne tam držet bobříka mlčení.

Dalším problémem, se kterým se potýkáme, je školství. Ve škole máme metodika a asistenta, kteří by měli mít pod kontrolou problémové rodiny a žáky. Jenže když za nimi přijdou rodiče s nějakým problémem, neumí jim poradit, neumí s rodiči pracovat. Například se řešil problém, kdy jeden z žáků hodil židli po jiné žákyni, a metodik i asistent k tomu mlčí, nic se nevyřešilo. Cítím tedy potřebu, aby místo nich nastoupil člověk z magistrátu a potom i terénní pracovník, který by působil přímo v lokalitě a ke kterému by rodiče i škola měli důvěru. Takže určitě bych chtěl zlepšit komunikaci a spolupráci mezi žáky, rodiči a školou.

A třetí věc není problém, spíš neznalost a udržování veřejnosti v mylné představě, že v našem městě je u Romů 80% nezaměstnanost. Opak je pravdou. V našem městě jsou tři průmyslové zóny a většina Romů je zaměstnaná právě v těchto zónách. Proč nikdo nemedializuje, že v našem městě nezaměstnanost u Romů není tak obrovská? 80% Romů bez práce? Nesmysl. Právě těch 80% jsou zaměstnanci průmyslových zón.

Kadaň se už v minulosti rozhodla řešit situaci sociálně slabých obyvatel koncepčně i ve spolupráci s vládní Agenturou pro sociální začleňování. Máte jasno v tom, jak problém řešit na krajské úrovni?

V první řadě, pokud se tam řeší problémy, které se týkají Romů, tak by u toho měl být aspoň nějaký Rom. Nemělo by to být „o nás bez nás“, což se doposud děje. Pokud se bude jednat o terénních pracovnících a projektech, které mají být určené pro Romy a na které se získávají dotace z EU právě proto, že je to pro Romy, musí se jednání zúčastnit i Romové.

Bohužel se stává, že o těch zásadních problémech rozhodují lidé, kteří neznají lokalitu, neznají tamní problémy, neví, co skutečně Romy z našich lokalit trápí. Jsou to sice lidé vzdělaní, ale k čemu to je, když nemají páru o romské problematice. A vůbec si neuvědomují, že nám jako Romům, žijícím v Kadani se to nelíbí. Chceme být součástí řešení problémů v našem městě.

Jak by se podle vás měla řešit práce na černo a s ní spojené předlužení Romů?

Práce na černo tu bude pořád, ale na druhou stranu už není tak rozšířená jako v průběhu devadesátých let. V současné době jsou to opravdu pouze ti, kteří jsou natolik předlužení, že pokud by šli pracovat na smlouvu, nezbude jim z výplaty zhola nic. To se ovšem netýká jen Romů, je to celorepublikový problém.

Velké procento obyvatel je v exekuci a počet těch se podle statistik stále zvyšuje. Exekuce jsou u některých lidí tak vysoké, že je nebudou schopni splatit ani do konce života. To je problém, který se musí řešit celorepublikově. A musí ho řešit premiér a jeho vláda. Samozřejmě, že mě napadá řešení, jenže si musíme uvědomit, že se s exekucemi pojí i obchod s chudobou a ti odvážlivci, kteří se s ní rozhodnou bojovat, mohou dostat velmi tvrdě po rukou.

Ústecký kraj nebývá v médiích reflektován příliš pozitivně, ať to je nezaměstnanost, lichva nebo slabá ekonomika kraje. Jaké jsou v tomto směru vaše plány, ale i možnosti?

Slabá ekonomika kraje…. No víte, u nás je tolik průmyslových zón, zaměstnanci mají nadprůměrné platy... Problém bude tak trochu někde jinde než v ekonomice. Problém vidím v tom, jak lidé žijí a v jakých podmínkách jsou nuceni žít. Vydělají si dost peněz, pokud pracují oba dva je to ještě lepší, ale minimálně 50 % toho dají za nájemné. Nájmy jsou v Ústeckém kraji předražené, jídlo je u nás dražší než jinde. Podmínky pro život nejsou nejlevnější, takže ve finále, mají nadprůměrné platy, ale z těch platů si toho nedovolí moc, protože náklady na život jim to nedovolí.

Stát rozprodal skoro všechny státní byty a nestaví nové. Vlastní bydlení si dovolí málokdo, natož Romové, podmínky bank pro úvěry jsou v dnešní době nesplnitelné, řada mladých rodin na hypotéky nedosáhne. Chybí nám i sociální bydlení. Další problém je, že máme podstatnou část obyvatel na ubytovnách, kde to je opět drahé, přitom ubytovna by měla být to nejlevnější bydlení vůbec. A tohle nikdo nevidí. Každý vidí jen slabou ekonomiku kraje.

Už jste zmínil sociální bydlení a bydlení všeobecně. Navíc v Ústeckém kraji vznikly bezdoplatkové zóny platné pro celý region. Jak takové rozhodnutí vnímáte?

Problém s bydlením vznikl už někdy v devadesátých letech. Státní byty se rozprodaly a majitelé si stanovili vlastní nájemné, které je přemrštěné. Nikdo výši nájemného nekontroluje. Ale bydlet se musí. Pokud je někdo na sociálních dávkách nebo má tak nízký plat nebo penzi, měl možnost zažádat si o doplatek na bydlení. A teď po x letech stát zjistí, že doplatky na bydlení stojí stát miliardy. A opět se ukáže jen na Romy. Ale nebylo by efektivnější regulovat výši nájemného?

Majorita si myslí, že když sociálně slabá rodina dostane od státu i příspěvek na bydlení, že je to výhra v loterii. Jenže už nikdo neřekne, že majiteli bytu poslali 11 500,- za nájemné a zbude jim sotva dva tři tisíce na měsíc. A stát to dlouhá léta podporoval. A teď najednou chtějí provést změnu a udělají STOP, nebudeme vyplácet příspěvky na bydlení.

Myslí si, že tím se zbaví problému, jenže tím další a další teprve vzniknou. Nejvíce na to doplatí opět ti sociálně slabí, kteří nemají jinou možnost než využít toho doplatku na bydlení. Nejvíc na to doplatí senioři, kteří celý život pracovali, odváděli daně a teď dostávají 9 000,- penzi. Za co ti lidé budou žít, už nikdo neřekne. To se netýká přeci jen Romů. Bohužel se to vrátí do doby devadesátých let, kdy mnoho lidí bude pracovat na černo.

Jak vnímáte kandidaturu Romů v komunálních volbách?

To, že kandiduje tolik Romů, vnímám pozitivně. O to víc, že kandidují na předních místech kandidátek. Komunální politika je skutečně oblast, kde by mohl kandidovat i větší počet Romů. Mám pocit, že od devadesátých let až doposud se nic zásadního neměnilo, teď jsme se konečně vzpamatovali a zjistili, že jestli něco chceme změnit, tak do politiky budeme muset vstoupit.

Musíme být v politických stranách a snažit se prosazovat i zájmy i nás, Romů. Chvíli trvalo, než jsme se odhodlali, ale to se pojí i se zvyšující se vzdělaností Romů. Nechceme být jen řemeslníci, kuchaři apod. Romové mají vyšší cíle, chtějí studovat vysoké školy a chtějí být součástí politiky ve svém městě.

Máte pocit, že je pro Romy výhodnější být na kandidátce velké politické strany nebo kandidovat pod romskou stranou?

V prvé řadě by to neměla být strana, která má negativní přístup k Romům. Každý kandidát musí opravdu dobře vážit i za jakou stranu chce kandidovat. Musí si být jistý tím, že ta strana chce také něco změnit. Romové i majorita se musí spolu naučit komunikovat a hlavně spolupracovat. Žijeme tady společně a problémy také musíme řešit společně. A já osobně považuji každého romského kandidáta za frajera, politika je boj s větrnými mlýny. A romská komunita by nás měla v kandidatuře podporovat. 

Když to vezmu z pohledu majoritní společnosti, tak ta má k Romům averzi. A stejné to bude k politické straně, která bude tvořena pouze Romy. Majoritní společnost není v současné době připravena volit čistě romskou stranu, je pro ně přijatelnější, když jsou Romové součástí kandidátek majoritních stran.

Jak nyní vidíte své šance ve volbách?

Svoje šance hodnotím tak 60/40. Od rodiny a přátel jsem si jistí podporou, ale to nestačí. Já jsem člověk, který jezdí do vyloučených lokalit, chodím si s lidmi povídat, znají mě a vědí, že pomoc u mě najdou kdykoliv. Nadávat na to, kdo to opět vyhrál, umíme všichni. Jestli to chceme změnit, musíme k těm volbám taky dojít. A tohle říkám všem. I lidem z majority. Mile mě překvapuje zájem ze strany mladých, dokonce se mi nabízejí jako dobrovolníci. Ale i ta podpora z vyloučených lokalit je pro mě, i kdybych neuspěl, už takovým malým vítězstvím.

V případě vašeho zvolení uvažujete už o někom, s kým utvoříte koalici?

V tuto chvíli bych nechtěl předbíhat. Pokud ale budu zvolený, tak budu velmi zvažovat, s kým bych do koalice šel. Ale jsou mi sympatičtí Piráti, takže bych uvažoval i o nich.

Vy jste jeden z mála kandidátů, který není příliš aktivní na sociálních sítích. Není to tak trochu v dnešní době spíš na škodu?

Když já si raději s lidmi povídám osobně. Sociální sítě jsou plné fám a vymyšlených kauz. A to já nechci. Já si raději do dané lokality zajedu a zeptám se, jaké mají problémy, co potřebují zlepšit a řešit. Vysedáváním na sociální sítí nic nezměním.